znásilnění

Kdyš mě bylo 16 tak sem chodila 2 týdny s jedním klukem ,byl fajn a měla sem ho ráda.Bylo mu tenkrát 23 a byl velmy hodný.Ale jednou kdyš sem se sním měla sejít uněj doma tak se stalo něco co dodnes nechápu.On tam čekal s čtyřma kámošema a bez váhání mě chytly zatáhly dovnitř a strhyly země šaty.Znásilnily mě ale to nebylo samo osobě tak hrozné ikdyš sem byla pana a tak sem to zrovna nechtěla.Nechápala sem jak mě to muže dělat kdyš byl tak hodnej.Nejen že mě znásilnily ale oni mě taky dusily a bouchaly mě do rozkroku.Velmy se smály a měly stoho děsnou zábavu.Dnes sou uš všichni ve vězení musela sem se svěřit ,inu kdyš sem celé dny brečela tak si nešlo nevšimnout.Sou to uš 4 roky a já mám pořát sny kde je slyším se smát.Chodím za psichologem ale stejně vždy jančím kdyš se mě někdo dotkne a kluku se boljím a ktělu si je moc nepouštím.Po procesu a kdy se to uš všichni dozvěděly mě bylo tak že sem se sesypala a byla pus roku v léčebně.Ted uš sem dávno doma ale nevým zda budu mýt ještě nekdy normální život.

Ahoj,i ja jsem zakusila co spousta holek jak se tím tak pročítám.Bylo mi kolem 10ti let a byl to bratr.Do dneška bydlím v tom hrozným baraku, kde se vse odehrálo.Jak uz to v detství byvá,jako obranou reakcí,jsem na to zapomněla.V 15ti jsem chodila s klukem-neco pres rok a on potom chtel po vztahu něco víc,byla jsem mlada a blbá,ale zastavila me vzpominka na to.Do dneška mám nocní můry a nemužu se jich zbavit.Uz 2 roky chodím na psychoterapii-snad trochu se to začíná lepšit.je mi 21 let a nechci s zadnym muzem nic mít.Zjistila jsem ze pokud mam pratele,nepotrebuji mít partnera.Ztratila jsem mit potrebu sexu-vlastně jsem ji ani nikdy nemněla.Taky nenávidím své telo.To s tím tvým stravováním má s tím souvislost.Studuji psychiatrii,tak vím ze by si si s tím nemněla zahrávat.Zkus nějaké krizové centrum oni te už nasměrují.Pokud ne,davám ti svuj e-mail":MATOSKOVAS"SEZNAM.CZ Pokud budes potrebovat,napis,dam ti dalsi informace. Holky jsme na tom vsichni podobně mame stejnou zkušenost,ale nemá cenu to vzdavat.Život je boj,ale stojí za to bojovat!!!!!!!!!!!!Ja se ted raduji uplně ze vsech blbosti,pokud jsou mimo domov. Zkuste si říkat až vam bude treba úzko: Někdy nezbyvá nic jiného než se smát!. Tak vzhůru do toho!!!!!!!!!!!!

Wol. odsoudil me asi proto, ze byl sobecky...on nepochopil, ze se clovek proste mohl nekdo nekomu libit a on pak pouzil hrube sily, aby te dostal, kdyz nemohl jinak...ja v sobe zadny alkohol nemela, mela jsem tehda jen svuj sport a chlapy me v tu dobu ani nezajimali - myslim sexualne...jako kamaradi ano, protoze jsem s nimi trenovala...A nevis, jake je to zit tolik let s tim pocitem a pokazde si to uvedomit, kdyz po me urcite veci chtel a nechapal, ze proste nemohu...Cely muj tento zivot byla chyba a jsem rada, ze jsem narazila na net a mozna se mi to, nez pujdu do duchodu :)), podari odstranit - myslim ten blok...nevis, jake to je s tou hruzou zit cca 20 let ... jak to cloveku ovlivnilo sexualni a partnersky zivot, nahled na muze a tak...jinak dekuji za prani stesti - ted bych ho potrebovala jako nikdy predtim...preji krasny den - tedy ted vecer

Ivo,tomu moc nerozumim, proc Te Tvuj partner odsoudil... Mne v "neodsouzeni" pomohlo to, ze jsem videl, ze si je moje partnerka vedoma toho, co ji k te znasilnujici situaci dovedlo a jak se ji vyvarovat do budoucna (taky v tom byl nejaky alkohol, hmmm).. ale bylo mi ji predevsim uplne nesnesitelne lito. A jsem ted moc rad, ze to nemusi se mnou "resit" nebo to mit jako nejake zasute tajemstvi, ktere by nas treba neprimo ovlivnovalo treba prave pri milovani.. Preju ti hodne stestiW

Wol - to jsi dobry, ja byla odsouzena a pritom jsem za to nemohla ... jiny chlap, jiny nahled...do dneska se s tim trapim a pri milovani urcite veci z te doby delat nemohu (zveda se mi zaludek jen pri pomysleni a predstave) ... a jak to ma clovek vysvetlit, ze nemuze, aby nebyl znovu odsouzen...

1) Fantazie ohledne znasilneni: muze byt rozdil mezi tim, co se komu honi hlavou ve fantazii, a tim, co chce v realite! Sam to moc nechapu, ale zrejme to spoustu lidi tak ma, treba se podivejte na www.forcefantasies.com, kde autorka stranek tento rozdil dost vyznamne vymezuje. Jinymi slovy: fantazie o znasilneni mohou byt priznakem problemu, ale taky muzou byt naprosto neskodne... asi by fakt pomohl rozhovor s nejakym terapeutem/psychologem, ktery by naznacil, na jakou stranu se ti to kloni...2) Znasilneni a svereni se partnerovi:Zena meho zivota mi o sve dvojnasobne zkusenosti ze znasilneni rekla pomerne zahy... v prvnich chvilich to byla dost sila.. ale rychle to preslo.. vubec ji to v mych ocich nijak nesnizilo.. naopak, citim k ted ni jeste vetsi lasku a mam i radost, ze jsme si tak blizko, ze se otevrela..... (ale pokud bych ty pseudolidi nekdy potkal, tak je asi na miste zabiju!)

Máš naprostou pravdu, není to vůůůůbec v pořádku a měl byjsi vyhledat odbornou pomoc! Dřív než tě tvé zvrhlé choutky přemůžou. Jseš určitě na dobré cestě, protože si uvědomuješ, že to není normální. Držím pěstičky při překonávání tvého problému a papa

Jsem muž a nerad to přiznávám ale představa že někoho znásilňuju mě dost vzrušuje, i stačí to jen vidět v televizy - vzrušující. Myslím si že je to problém i když jsem nikdy žádné dívce neublížil (neznásilnil) a nikdy to myslím neudělám, takhle bych ublížit nikdy nedokázal ale to že mě to neobyčejně vzrušuje asi není tak úplně v pořádku.

ahoj holcinky, no jak jak kdy, casto telefonuju...ted uz mene, no a zacala jsem delat jogu,ale az ted,kdy je davno po vsem, chodim tam 2 roky a asi po roce to prestalo byt jen civeni tela a prisly meditace,nekdy je to divne,ay se clovek roybreci, ale celkove je to zklidneni,ne neni to pryc,ale dost mi joga pomaha...a taky se obcas preziram nebo sedim u compu...jen jizvicky si nedelam,no vlasten delam, ale jen na prstech....kocenky,na tohle asi nema nikdo co rict,pokud neni odbornik,nepomuze, pokud nezazil, nechape,..ale jak to udelat,kdyz clovek potrebuje oboji,co?Preju hezkej den,snad

ahoj, já jsem "ta zuza" co začala tohle téma. Moje řešení depresí není nejlepší - já se totiž tak trochu přejídám. Ne zas tak úplně, že by mi bylo špatně, ale večer se vždycky potřebuju pořádně nadlábnout, abych měla "aktuální výčitky svědomí" z toho že budu tlustá (což zatím nejsem)a nemyslím tak moc na ty jiný věci. I když srovnáním s tvojí situací bych si měla dát facku, protože jsi na tom o moc hůř než já, protože "to mám za sebou" už od malička, a doufám, že se to nebude už nikdy opakovat. Stejně nějak tím svým strachem z opačného pohlaví asi ty úchyly přitahuju...o čemž jsem se nedávno zase přesvědčila... Je mi tě moc líto... Ahoj Zuza

:o(( Tenhle večer sem sama doma. U nás je to docela neobvyklý,ale ani nemám tu správnou radost,kterou lidičky při týhle příležitosti mívaj. V televizi nic nedávaj, do hospody,kde bych někoho známýho určitě potkala se mi jít taky nechce.. mám zas depku. Nebejt tady u compu,určitě bych si už zas někde nožíkem rozrejvala jizvičky. Chjó..co děláte v takovejch chvílích vy???

Sem moc ráda,žes mi napsala,co si o tom myslíš. Babičku mám,dokonce dvě,ale ani jedna nebydlí v tom městě,kde my. Vůbec tu nemáme příbuzný. Občas zůstávám u nějaký z kamarádek nebo ony u nás,ale tim se řeší situace JEN na jeden večer (noc)... Jít do jinýho města taky zatim nepřipadá v úvahu-hraju za město tenis, vedu tu kroužek aerobicu... o kamarádech a bráchovi,který bych tu nechala beze mě opuštěný ani nemluvim. Když tak přemejšlim o tom,cos mi napsala,přijde mi lepší takle diskutovat než se s někym bavit po telefonu. Tady můžu libovolně dlouho přemejšlet o tom,co napíšu, když se mi něco nelíbí,zas to vymažu.. a to při mluvení nejde. Možná bych se o tom ani bavit nedokázala. Když to píšu do compu, mám pocit,skoro jako kdyby se to stalo někomu jinýmu. Ale i tak dík za všechny rady. Měj se krásně! Ahoj Dominika

dominiko,takhle te uplne znici,ctu tohle se slzama v ocich a je mi lito,ze jsem coci kdysi nerekla vubec nikomu,ani se neporadila co s tim,dnes je to tak davno,ze by tomu nikdo neveril,takze prosimte,udelej jeste druhy krok,kdyz uz jsi udelala prvni a zavolej na cislo,ktere jsem napsala nekam vys,doporucuju linku v kromerizi,jsou vayne skveli,nenuti te,abys neco podnikala,ceho se bojis,jen si urovnas myslenky lip v rozovoru se sice cizi,ale chapajici osobou,chat je fajn,ale je to nadlouho,nemas moc rychle odpoved,zivej hovor je lepsi,...nemas babicku? Ze bys spavala u ni.....radsi dodelat skolu jinde ney vubec,se spoluzaky se muzes ppotkat i jinde,dryim palce,....jo a sebelitost je v tehle chvili u tebe na miste,nemuzes si rikat,ze vlastne zivot je sranda a ze se ti nic nedeje, zdravim,p.

To byl zas den...!!! Každý ráno ležim v posteli a toužim po tom,abych se už nikdy nemusela zvednout nebo abych se z ničeho nic ocitla někde daleko od svých problémů a hlavně od lidí, který takový problémy umí nadělat. Nemusim chodit pro příklad daleko-můj strýc. Bydlí s náma pod jednou střechou,nechápu,že si naši nevšimnou,že je to zvíře a ne člověk! Trochu je snad omlouvá jejich povolání-máma pracuje na směny a táta v zahraničí,ale ...Mám už toho dost!! Všeho!!! Svojí slabosti,kvůli který všechno někomu neřeknu,mám dost přetvářky a celýho svýho života.Vždyť já snad už ani nemyslim,jen koukám do blba a nic...prázdno..nebo probírání problémů,znova a znova. Jak z toho všeho vybruslit,aby se to dozvědělo co nejmíň lidí,abych proti sobě nepoštvala naše,abych...byla jako dřív. Doma skoro nejsem. Našim to ani neni divný,jak sem už řekla hodně pracujou a navíc dost sportuju,takže všechen čas strávenej mimo domov se tomu automaticky přičítá. Potíže mi postupně přerůstaj přes hlavu... Sem šíleně nervózní,nemám menses (už tři měsíce)-možná to je ale tim,že sem trochu zhubla, občas taky záchvat klepavosti,klepu se po celym těle jako ty malí pejsánci-ratlíčci,když jdou v zimě na procházku. Pozoruju u sebe i nějaký sklony k sebetejrání,---jizvičky začínaj přibejvat... Svýho strejce nesnášim, šíleně mi buší srdce už jen když ho vidim. Nenechá mě bejt dokud se někam neodstěhuju-a to zatim nehrozí,protože ještě celej příští rok budu tady chodit do školy. Proč? Proč? Proč? Ptám se se sama sebe pokaždý, když to zas udělá.... Sebelítost je taky hrozná věc :o( Našim to říct nemůžu,zní to divně,ale sou to pro mě skoro cizí lidi. Vlastně ani od vás nežádám nějakou pomoc,jen sem si chtěla trochu ulevit a napsat,jak moc sem pitomá, že si nechám ubližovat. Je super,že nějaký takovýhle stránky sou... díky lidi,že ste tohle přečetli :o)))

Rozhodla jsem se napsat svůj příběh, který bude možná odstrašujícím příkladem pro ostatní, ale na druhou stranu si uvědomíte, že v tom nejste samy. Pracovala jsem jako asistentka ředitele v jedný firmě. Moje práce obnášela jezdit na služební cesty se šéfem. Jezdilo se na 2 a více dní. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že máme se šéfem společný pokoj. Byl to opravdu šok. Horší šok přišel večer, když jsme se ukládali ke spánku. šéf se při večeři docela namazal a večer mě na pokoji začal osahávat. Nenechala jsem se a vynadala mu. Noc jsem přečkala bez zneuctění, ale se šrámem na duši a s hnusným pocitem na zvracení. řekla jsem to jen kamarádce, protože se vlastně nic nestalo,tak jsem nechtěla nikomu nic říkat. Ale obtěžování se opakovalo na dalších služebních cestách, vždy jsem se ubránila. Až jednou, skoro jsem usínala, když v tom mi ho strčil do zadku. Bylo to strašné. Odstrčila jsem ho (nebyl žádný silák). Pak dal pokoj. Ale já se rozhodla se mu pomstít. Nepřipadalo v úvahu odejít z práce, nezaměstnanost velká a když bydlíte sami, musíte mít peníze na jídlo. Nevěřili byste, co se mi urodilo v hlavě a co jsem udělala. Sedla jsem si na něj a vyspala se s ním. V tom ze mě spadl strach a beznaděj. Měla jsem navrch, já byla ta, která ovládla situaci. Tak jsem začala spát se šéfem, který mě původně znásilnil. Neuvěřitelné. Ale stalo se to, že jsem se do něj zamilovala a on do mě taky. Naše láska neměla hranic, jezdili jsme na služební cesty jako na výlety, užívali jsme si, spali po hotelích. Vzpomínám na to jako na jedno z nejlepších období mého života. Ale občas se mi vrací pocity z toho znásilnění. Je to láska a nenávist. Asi vás zajímá, jak něco takovýho mohlo skončit. On začal dělat žárlivé scény a jeho chování vůči mě se zhoršilo. Dělal si nároky na můj volný čas, i přesto, že byl ženatý. Chtěl mě mít jen pro sebe. Byl to začarovaný kruh, ze kterého jsem utekla. Našla si jinou práci a s ním se přestala stýkat. Byla to etapa mého života, na kterou se nezapomíná, ale nechtěla bych to prožít znova. Teď si kladu otázku, jak je možné milovat někoho, kdo vás znásilní? Náš rozchod mě hodně zranil a málem jsem skončila na psychiatrii. A má pomsta? On mě miloval víc, než si dovedete představit, dodnes se nevzpamatoval z toho, že jsem ho nechala. Teď je to nějaký rok, co je to za mnou a jsem šťastná, že to tenkrát skončilo. Jestli můžu radit, holky nezačínejte si nic se šéfama, nemůže to skončit dobře. Je to poprvé, co jsem někomu řekla tento příběh. A doufám, že i naposledy.

klaro,chapu,ze se stydis a moc,a je ti neprijemne o tom mluvit,snad ale chapes,ze to neni tvoje vina,co se stalo, zkus se prosimte rozhodnout,jestli se chces takto dal strachovat a nevedet,co se kdy zase stane a bude to hrozny,nebo neco udelas, to znamena,nekomu to reknes,protoze sama to asi nesvedes,protoze ses vystrasena a nezvladnes jit sama na policii. Je fakt,ze kdyz se rozhodnes to tak nenechat,muze to byt na nejaky cas horsi v tom,ze se o tom dovi vic lidi,budou se te ptat,nekdo mozna nebude verit,takze lehky to nebude tak ani tak,ale takhkle bys s tim aspon neco udelala, no ale je to na tobe,neni prijemny nekomu popisovat,co ti udelal,na druhou stranu...on s tim asi neprestane,pokud mu to proslo,takze....nechat se znovu nasilnit je asi horsitakze co,-muzes okamzite prestat chodit na volejbal-mas pravo byt nastvana a pokud je to rodinny znamy, okamzite odchazet kdyz se u vas doma obevi,odmitat se o nem bavit,pokud se rodice v te chvili budou ptat,rekni jim,ze jiste on jim to rad vysvetli-zajit sama na policii, nikoho nevarovat,ani rodice, nekteri jsou chapavi,jini to odmitaji a chteji to "ututlat" jenze ty proboha nemas co tutlat,tenhle clovek ti udelal jednu z nejhnusnejsich veci na svete-rict to treba babicce, tete, snad ucitelce,pokud mas nejakou blizkou,aby ti pomohly a poradily,co dal,podporily te.-pokud fakt nevis,jestli teda neco delat nebo ne a pokud vlastne jses z toho dost mimo,coz urcite ano,zavolej si na linku duvery a vykecej se, jen pozor,ne vsude jsou zrovna mili,jedina kterou znam dobre a kde ti opravdu i pomuzou je detska linka 800155555,ta je casto obsazena... lepsi je kromerizska linka pro dospele,tam jsou fakt uzasni, a nikdy, nikdy te neodbudou,at se rozhodnes pro cokoliv,zavolej tam kazdopadne a reškni,jak ses rozhodla a zeptej se,co si o tom mysli,je to asi pro tebe mezimesto,linka je ale nonstop,tak snad ses obcas sama doma a muzes si to v klidu vytocit, cislo je573331888,drzim palecky,pa p.

Prolistovala jsem rubrikou,nečetla jsem úplně všechny články,ale dost jich bylo. Nenašla jsem ale žádný,který by mohl být mým článkem... můj příběh se totiž liší v tom,že ještě není ukončen. Možná teď kroutíte hlavou a říkáte,co to ta holka plácá?Ale ne,mluvím k tématu. Můj trenér na volejbal(zároveň přítel rodiny) mě znásilnil. Nebylo to jen jednou a nejspíš taky ne naposled. Mám z něj strašnej strach.Cejtim se hrozně a stydim se to někomu říct,je to hloupý-když se to týká týhle věci,ale já prostě nemůžu. Snad by ani mamka s tátou nevěřili,že se to doopravdy stalo. Ještě nevim,co udělám,ale takle to rozhodně zůstat nemůže,nežiju jako dřív. Pořád se jen někde schovávám,abych na něj náhodou nenatrefila někde osamotě. Za každý názor velký DÍK Klára,18

Druhý májový den jsem byla znásilněna. Snažím se na to nemyslet, což se mi v práci vcelku daří, ale jakmile se zhasne a ulehnu do postele, prožívám to znovu. Jinak si myslím, že to zvládám celkem dobře. Pořád si říkám, že mě taky mohl zabít, čímž vyhrožoval. Vědomí, že můj život skončí tímto způsobem, mi pomohlo zachovat si chladnou hlavu, nevzpírat se a dělat, co mi říká. To vše v naději, že mě pak nechá jít. Nevím, co je to za zrůdu, který si doslova "uloví" ženu a i přes její děsivý strach jí dá pocítit svou převahu. Když pominu vše, co následovalo, byl pro mě nejhorší ten moment překvapení, kdy jsem na sobě najednou cítila cizí ruce, slyšela hlas, který určitě ještě dlouho slyšet budu... Vím, že je to ještě čerstvé, a že s tím asi budu muset nějakou dobu bojovat. Nabízeli mi pomoc tarapeuta, ale myslím si, že více by mi pomohlo, kdybych si o tom mohla popovídat s někým, kdo má třeba stejný nebo podobný osud. Pokud by někdo věděl o nějakém centru v Brně či okolí, budu ráda za každou zprávu. Nehodlám se někde schovávat, brečet do peřin a vinit se za to, že jsem byla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Vím, že už se stalo a není cesty zpět, ale já chci žít dál a věřím, že každá z nás. Držím palce všem a když budete chtít, tak napište, budu ráda.:)

Druhý májový den jsem byla znásilněna. Snažím se na to nemyslet, což se mi v práci vcelku daří, ale jakmile se zhasne a ulehnu do postele, prožívám to znovu. Jinak si myslím, že to zvládám celkem dobře. Pořád si říkám, že mě taky mohl zabít, čímž vyhrožoval. Vědomí, že můj život skončí tímto způsobem, mi pomohlo zachovat si chladnou hlavu, nevzpírat se a dělat, co mi říká. To vše v naději, že mě pak nechá jít. Nevím, co je to za zrůdu, který si doslova "uloví" ženu a i přes její děsivý strach jí dá pocítit svou převahu. Když pominu vše, co následovalo, byl pro mě nejhorší ten moment překvapení, kdy jsem na sobě najednou cítila cizí ruce, slyšela hlas, který určitě ještě dlouho slyšet budu... Vím, že je to ještě čerstvé, a že s tím asi budu muset nějakou dobu bojovat. Nabízeli mi pomoc tarapeuta, ale myslím si, že více by mi pomohlo, kdybych si o tom mohla popovídat s někým, kdo má třeba stejný nebo podobný osud. Pokud by někdo věděl o nějakém centru v Brně či okolí, budu ráda za každou zprávu. Nehodlám se někde schovávat, brečet do peřin a vinit se za to, že jsem byla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Vím, že už se stalo a není cesty zpět, ale já chci žít dál a věřím, že každá z nás. Držím palce všem a když budete chtít, tak napište, budu ráda.:)

Můžeš přispět svými neotřelými názory a pozitivními životními zkušenostmi do Managerské školy života a osobnostního seberozvoje ? Http://www.pandora.cz/part/2002/10/49663 Tě TAM dovede.