Kdy jste se naposledy pokakali

Pokračování : Po...Romana: No jestli jsi měla volnější tepláky, tak ta boule není tak markantní, jako u uplých kalhot.

Rodiče jeli dneska k příbuzným a já jsem se těšila, jak si užiji dne, ale ještě jsem jim měla pomoct na zahradě se sbíráním jahod. Už jsem si na zahradě přála, aby jsme to měli hotovo a oni už aby odjeli, protože se mi už chtělo hodně kadit a nechtěla jsem pozbýt šance na úžasný den. Příště si to raději rozmyslím. A máte tady na fóru určitě pravdu v tom, že nemá smysl toto zapírat. Bohužel jsem to neudržela a u záhonu jsem se pokadila. Myslela jsem si, že venku to nebude cítit a po chvíli mamča začala čichat a říkala mi, jestli jsem se zase neposrala a já jsem se jí nepřiznala a to byla chyba. Myslela jsem si, jak skončíme, že půjdu ještě jako něco dělat dalšího a oni pak odjedou já budu mít svůj den. Sice jsem neměla moje oblíbené džegíny ale jen těsné džínové kraťasy. Jak jsme to měli dotrhané, tak mi oba řekli, ať jim to pomůžu odnést do auta. Jak jsem vstala, tak se mamka rozčilila a řekla mi: "Ty lžeš, vždyť máš na zadku hnědý celý kraťasy a říkala jsi mi, že ses neposrala. Když jsi ve svém věku tak neschopná, že se posereš, tak bys měla být alespoň schopná se přiznat a říct ano mami, já jsem se posrala. Tak tu bedýnku polož a mazej do sprchy". Jsem ráda, že jsem to alespoň bez úhony přežila v pondělí v kině. To by mě máma asi zabila. Taťka je úžasný pohodář, tak raději dneska poodešel. Příště raději promarnit šanci a jít na wc a pak to zkusit jindy. Už se na to těším. A taky je možná v dohlednu osamostatnění. Romana mě motivovala k natočení videa. To určitě příště zkusím.

Pokračování : Po...Romano, určitě pěkná akce, taky mě jednou rodiče říkali, ať mi to není líto, že jedou na Moravu za známýma a beze mě. Fakt mě nevadilo být 4 dny doma sám :-)))) 5 hodin je málo na praní, ale když jsi ty věci mohla vyhodit, tak proč ne. Když tak řekni, že na nich byla díra od používání či něco podobného. Videí pár sám se sebou taky mám, ale raději je z mobilu stahuju na externí disk, nemám je ani v notebooku. Asi bych to z mobilu uložil jinam, kdyby Ti ho někdo ukradnul. Měl by to video, ale i Tvoje kontakty!
A ty pocity? U mě asi to, že jako chlap bych to měl vydržet a kontrolovat svoje potřeby a že dělám něco,co je tabu.

Pokračování : Po...Wow ty si hned při své první akci natočila video jo? No tak to máš potenciál na to stát se profesionálkou :0) jinak podle toho jak to popisujes to muselo být příjemné a na pohodu. Závidím ti takovou pěknou akci. A co video? Jsi s ním spokojená?

Pokračování : Po příchodu domů jsem si rychle stáhla džíny co jsem měla ve škole. Byli to zrovna ty moje oblíbené světlé a do těch bych se pokadila nerada i černé kalhotky co jsem měla ve škole a vzala si schválně těsné bílé upnuté kalhotky takové ty sportovního střihu, protože jsem si říkala, že se v nich bude to pokakání pěkně vyjímat a hlavně jsem chtěla vidět, jak se budou postupně nafukovat. No a nevím co mě to napadlo, ale řekla jsem si, že se při tom natočím, tak jsem vzala mobil do ruky a umístila ho před zrcadlo, zapnula nahrávání a ani už jsem se nemusela moc přemáhat a během asi minuty jsem se pokadila. Pocit když to jede do těch kalhotek je zajímavý a asi chápu co vás co to děláte pravidelně na tom baví. Jinak teda myslela jsem, že po tom zadržování se pokadím o něco víc, takovou bouli jako ta moje spolužačka jsem na těch kalhotkách neměla, ale zase to bylo trochu řidčí konzistence, tak hned jak jsem to pustila tak to přes ty bílé kalhotky prosáklo a měla jsem na nich pěkný flíček. Vypnula jsem nahrávání a natáhla si starší světle šedivé tepláky. Ty původně plánované černé džíny jsem nakonec nepoužila, protože jsem se bála, že bych je nestihla vyprat, tak jsem nechtěla riskovat nějaké odhalení. Pobyla jsem si v tom nakonec asi dvě hodiny i jsem si do toho sedla pochopitelně s igelitem pod zadkem a pak se šla znova zkontrolovat do zrcadla a to už jsem měla hnědý flek prosáklý i přes ty šedé tepláky. Pak už to přeci jenom začalo svědit, tak jsem se šla umýt a tepláky i kalhotky dle rad Kikiny zabalila do tašky a vyhodila do kontejneru. Snad máma nezjistí, že chybí ty tepláky byly staré a už jsem je nenosila. Teoreticky může postrádat ty kalhotky ty byly unikátní a žádné jiné takové nemám, ale snad si nevšimne, že chybí. Na to pokakání byly opravdu ideální. Všechno jsem snad zdárně utajila, tak díky všem za rady, nebylo to špatné. Určitě to ještě zopakuji v těch těsných černých džínách, jak jsem plánovala původně, ale to si nechám až na ten začátek července, jak jsem psala. To na to budu celý den, takže bude pak čas i ty kalhoty bezpečně vyprat, aby se na to nepřišlo. Včera jsem nechtěla zbytečně riskovat.

Zdravím všechny. Na téhle...Akože príbehy viacerých posrancov.Mne sa ale zdá,že to tu vypisuje jedna osoba pod viacerými menami.Tie "príbehy" sú písané podľa jednej osnovy.

Zdravím všechny. Na téhle diskuzi nemám co zapírat, tak se rovnou přiznám. Včera jsem se poprvé úmyslně pokadila, ani jsem nemusela nic plánovat. Ta šance mi spadla doslova z nebe, ale vezmu to popořadě. Já jsem zvyklá chodit na velkou obden. Byla jsem ve středu a tak to vycházelo na pátek. Včera ráno když jsem vstala, se mi nijak zvlášť nechtělo, tak jsem to neřešila a řekla si, že kdyby to přišlo, tak v nejhorším půjdu ve škole. No a tam mě zaskočila sms od mámy, ať se nedivím, že až přijdu domů bude prázdný dům, protože berou bráchu a jedou navštívit jedny naše známé a nemůžou čekat až přijdu ze školy. Okamžitě jsem si uvědomila, co by se dalo provést. O přestávce jsem ještě volala mámě a nenápadně vyzvídala detaily ohledně jejich návratu a dostala uklidňující odpověď. Prý večer kolem osmé až deváté. To mi při mém návratu ze školy okolo třetí dávalo zhruba pětihodinový prostor, který jsem vyhodnotila jako dostačující k realizaci. Máma se mě ještě ptala jestli mi nevadí, že nepojedu s nimi a jestli se nebudu doma sama nudit. Řekla jsem ne mami to je v pohodě, já už se nějak zabavím a to už jsem věděla co budu dělat :) Ve škole jsem se pak nemohla už vůbec soustředit na učení pořád si promýšlela jak to provedu a asi jsem na to byla tak natěšená, že se mi z toho začalo opravdu chtít. Normálně bych šla ve škole, ale teď jsem se nechtěla vzdát toho na co jsem tak těšila a byla zvědavá jak to dopadne. Ještě, že jsme neměly ten zpropadený tělocvik, to bych možná dopadla jak ta moje spolužačka. Cesta ze školy domů už byla docela kritická. Cítila jsem jak potřeba sílí s každou minutou, ale nakonec jsem došla až domů a tam se do toho pustila, ale o tom až v dalším příspěvku. Už tak je to dost dlouhé.

Dnes vyzkouším klasiku , slipy . Už se mi to začíná pomalu tlačit ven , ještě tak 1-2 hodiny vydržím . Tak zdar všem a příjemné pokakání.

Také jsem zkoušela tyto praktiky i ty nedobrovolné. Nicméně se mi osvědčili dle rady známé, která s oblibou nosí pánské prádlo jako slipy a boxerky právě ty slipy bavlněné. Hodně se podobají kalhotkám a poměrně se mi do nich toho vešlo dost. Zkoušel to někdo někdy z vás? Spokojenost byla velká a zkuste to někdo

Taky mám své zážitky s nadělením do gatí, ale horší byl pro mě zážitek asi v 16 letech a na kole. Souvisí to taky s těma dívčíma trenýrkama.Nosila jsem je v létě i jako spodní prádlo, ale tohle bylo v létě a navíc jsem si vyjela v horku na kolo k rybníku, tak 8km od baráku. Smůla byla, že byli v tyrkysově modré a já neměla ani nic, čím bych žlutohnědý flek s boulí překryla.Sednout na kolo nešlo, to by bylo všude, ale jít s tím nadělením pěšky a k tomu tlačit kolo, tak to je pochoutka a navíc se vyhýbat lidem oklikou. V půli cesty přišla druhá vlna a to už prosakovalo skrze ně a mazalo se mi to o stehna. Jít v horku a s plnýma trenýrkama bylo utrpení.Ještě, že matka měla pochopení a vzala to sportovně a ne jako u jiných příspěvků zde.Tuším, že Bára či Zuzka se o tom zmiňovali. To není dobré a je to ponižující. Jak to Evo u tebe vzalo okolí a doma?

No, pokud jde o tu sousedku,...Hele jen nech na hlavě. Píšu o tom tak, jak to cítím. Je to malér to bezpochyby, o tom mi vskutku nemusí nikdo nic vykládat, ale není to konec světa. Kdyby nikdy nikoho nepotkalo nic horšího, než že skončí podobně jak popisovala Eva - pokakaný od zad až na břicho a jako bonus to ještě vylepší počuráním - tak by bylo na světě krásně.

Lukáši, a když smaže...Jo, když smaže internet temporally files a historii, tak je to ok. Respektive i tak se to dá dohledat, ale už potřebuješ speciální prográmky. Což většina rodičů asi nemá.

To bylo úplně šílený....No, pokud jde o tu sousedku, tak si buď jistá, že mohla někdy v životě být posraná podobně jako ty anebo ještě více a přesto jí to nezabrání, aby si nezgustla na holce ze sousedství, kterou měla to štěstí vidět s plnýma kalhotama a navíc ještě pochcanou. Když tě takhle někdo vidí, tak je dost pravděpodobné, že si to nenechá pro sebe. Nenadarmo se říká, že nic tak nepotěší, jako cizí neštěstí. Pokud jde o Zuzku, tak to je bez nějakého podkuřování holka, před kterou člověk musí smeknout. Musela si nepochybně užít své a přesto o tom píše v klidu a věcně, jak kdyby popisovala turnaj v kuželkách nebo v šachu.

Jo, tak tohle je určo hodně...To bylo úplně šílený. Díky za vyjádření obdivu. Trnula jsem, aby mě nevyloučili z přepravy. Byla jsem z toho v prvních dnech tak špatná a myslela jsem si, že ty státnice nedám, protože jsem nějak pozbyla soustředěnost, ale postupně se to začalo zlepšovat a dokázala jsem se do problematiky okruhů opět dostat. Rozsah té nehody odhaduješ velmi dobře, byla jsem vskutku, promiň mi ten výraz, zesratá od vrchu zadku až na podbřišek a potom tím počuráním začaly měnit barvu i nohavice, jak mi to začalo stékat po nohách. Byla jsem ráda, že jsem si ten den vzala ty džegíny, protože mám v šatníku i různé volnější kalhoty a myslím si, že s ohledem na ty další přívaly by se to dostalo volnějšími kalhotami (nohavicemi) až na zem (to by byl strašný trapas), ale u těch džegín jsem si myslela, že možná prasknou, protože byly fest napěchovaný. Musím říci, že díky Tvým řádkům se za to stydím o dost méně a i díky tomu, že je nás tady v diskuzi více. Dávám Ti za pravdu i v oblasti té psychiky, protože finiš studia byl náročný. Z toho se někdo třeba zhroutí (vím o někom) někdo se zase pose.e - tak jako já - o nikom jiným v této souvislosti nevím atd. Nejhorší bylo, že mě viděla ta sousedka, protože se to dovědělo více lidí - i z naší rodiny. Děda s babičkou by to nikomu neřekli, tak to musela rozkecat ta sousedka. Například když přišla ségra ze školy domů (chodí teprve na gymnázium -- bude letos maturovat), tak už to věděla, atd. Sousedce se to asi nikdy nestalo, tak to nepochopí. A taky jsi výborně vyjádřila porovnání pomocné dělnice s absolventkou elitní univerzity. Střeva máme všichni téměř stejné, tak by bylo stupidní dělat nějakou selekci podle vzdělání. Díky za tip na igelit do auta. Jen doufám, že ho nebudu potřebovat k těmto účelům.

No hlavně si to čti ze...Lukáši to je jasný že jenom z mého mobilu :0) nejsem začátečnice. Ohledně toho plánování ani moje metoda nemusí být u někoho jiného spolehlivá. Každý organismus je unikát a záleží na tom jak často potřebuješ chodit na velkou pokud denně tak dva až tři dny zadržování je risk že to půjde dřív než je záhodno. Já jak už jsem uvedla jsem hubená jako lunt moc toho nesnim a už jsem navyklá chodit po těch zhruba třech dnech a tak s plánováním nemám problémy. Někde jsem četla že u každého je to individuální někdo potřebuje kakat každý den někdo jednou za tři dny jako já a obojí je prý v normálu. Jinak jenom cvičení dělá mistra a chybami se člověk učí to určitě potvrdí každý kdo je v tomhle už zkušený.

Dita a Romana: no bylo to krušný s tou holkou a její kámoškou, ale zase byla to spolužačka ze základky a už v té době jsme byli 3 roky na jiných školách, čili jsem jí druhý den nemusel vidět ve škole, kde by to jistě rozhlásila. Zcela jistě si to nenechala pro sebe, ale z bývalého kolektivu základky jsem měl jednoho super kámoše, ten ale bohužel ve druháku zemřel. S ostatními se jen pozdravím při potkání, ale jinak se moc nestýkáme. Takže to vcelku ještě ušlo- někdo z baráku nebo rodiče by byli daleko horší.

Co se týče plánování- ono ať už do toho pokakání jdete projímadlem, stravou nebo jen několikadenním držením potřeby, tak stejně nikdy tu hodinu, kdy už to tělo nedá a ten zadek Vám "otevře" neznáte. Já asi zkusím po vzoru Kikiny od středy to zadržet, ale trochu se bojím, abych to nepustil cestou z práce v pátek :-)
Projímadlo je zrádné, že se na něm píše (alespoň na tom, co mám v koupelně), že účinek se dostaví během 6-12 hodin, ale zažil jsem příhodu, že se dostavil už po 3 hodinách nebo až daleko po 12 hodinách (časem napíšu) a obojí bylo ranou pod pás :-) Rozhodně jsem se naučil už plánovat svoje akce tak, abych dotyčný den nikam nemusel ven (mám nakoupeno, nejedu na návštěvu nebo jinam za kulturou, žádná cyklotůra- já rád jezdím na kole nebo tak něco), ani nikoho nečekám. Zároveň dělám doma jen ty činnosti, které se dají přerušit, až to přijde- třeba nepeču, protože u toho musím být, nebo vařím jen ta jídla, kde to delší dobu může být v troubě (např. hovězí pečeně apod.). Další den jsem pak taky trochu obezřetný hlavně s jízdou na kole nebo s nějakou delší cestou busem bez WC a tak. Ten, kdo ještě nebydlí sám, musí plánovat i rodiče a sourozence. A vždycky po odjetí rodičů na chatu, jsem si začal dávat aspoň hodinovou rezervu, kdyby něco zapomněli- což se jim jednou stalo (podobná příhoda jako u Kikiny).

Utajení pokakání- no, možné to je, ale chce to kliku. Musí být tuhé, musí být zima, nesmí se jít do uzavřených prostor. Důležité je samozřejmě tmavé oblečení, nejlépe podvlíkačky pod kalhotama k tomu. Pak to teoreticky lze utajit. Dita měla smůlu, že po projímadlu to asi mělo řidčí konzistenci, která je více cítit a stejně by s mamkou nakonec jely výtahem domů, nebo přišly do bytu a tím pádem uzavřeného prostoru spolu. To se holt nedalo utajit. Znám kluka, který to utajil, pokadil se na školním výletě, ale už téměř před školou a tam je učitelka rozpustila- měli si jen v šatně vzít tašky a jít domů- tak počkal, šel tam jako poslední a rychle (nebo jak to situace dovolovala) domů. Každopádně byla zima, měl bundu pod zadek a bylo to pevné a nebyl nikde v uzavřené místnosti. Kdyby se pokadil v tramvaji, měl by pravděpodobně o trapas postaráno.

No hlavně si to čti ze...Lukáši, a když smaže prohlížení? Tak by to mohla utajit.

Ahojky lidičky tak já...No hlavně si to čti ze svýho mobilu a ne na kompu rodičů- lehce by si mohli dohledat, co si prohlížíš a trapas by byl i bez pokadění :-)

Ahojky lidičky tak já mizím na Moravu na tu povinnou rodinnou oslavu. Tento týden jsem normu nesplnila a nesplním leda bych se pokakala až budu u našich ale to bych jenom utvrdila mámu v názoru na mou osobu že jsem pořád ta neschopná holka co nic pořádného nevystudovala v šestnácti si ještě dělala do kalhot a v osmnácti když už o sobě mohla rozhodovat si dovolila se osamostatnit a odstěhovat takže to radši ne. Tak doufám, že mě někdo zastoupíte. Dita už to tento týden zvládla i když asi trochu jinak než jak zamýšlela tak se nebojte přes víkend tvořit hodnoty ať aspoň když už ho musím strávit s rodiči a mým povedeným příbuzenstvem mám co číst :0) zatím pa pokakavani zdar. Kikča.

Taky jsem měla tento...Jo, tak tohle je určo hodně drsný. Dá se říci, že je to doslova ukázkový příklad nehody katastrofálního rozsahu. Pokakání se dvěma následnýma vlnama, po kterých není nic výjimečného být zadělaná od zad až na břicho a pak do toho to počurání, díky kterému už to může být klidně až v botách. Evo, máš můj obdiv, jak jsi to zvládla. Hlavně ta cesta vlakem nazpět, když na Tebe přišla ta druhá vlna a ty sis v uličce vlaku znovu bezmocně kadila do kalhot. Pak to samé během té pěší cesty domů a nakonec se do toho šíleného nákladu v kalhotách ještě počurat. No, užila sis toho marného bezmocného boje se svým tělem opravdu měrou vrchovatou.
S tím, že jsi dneska už inženýrka nebo magistra to ale nijak nesouvisí. Věř tomu, že když na to přijde a útroby dopustí, tak si do kalhot nadělá pomocná dělnice se základním vzděláním stejně jako absolventka elitní univerzity. Řečeno na plná ústa, prdel si poroučet nedá a na tituly se neptá. O tom už se tu psalo mockrát. Když to musí ven, tak to prostě jde a neuděláš nic. Možná, že ta škola s tím mohla souviset v té rovině, že jsi za sebou měla náročné období práce na diplomce a ukončování školy obecně, a psychika zapracovala.
S tou autosedačkou nevím. U nás se v autě vždycky najde ve schránce kus igelitu, kdyby si někdo potřeboval sednout ve špinavých montérkách. Trpce dodám, že díky bohu za něj.

Jednou jsem se pokadil v kadeřnictví přímo v křesle. Začalo se mi chtít už když jsem čekal až přijdu na řadu, ale myslel jsem si že je to v pohodě a vydržím to. Byla to taková kašovitá stolice a jak jsem seděl tak se to protlačilo dopředu a dozadu. Samozřejmě hned smrad kterej zaznamenala kadeřnice která stála nade mnou. Nedalo se nic dělat, musela to nějak dostříhat. Prosáklo mi to boxerkama i džínama až na to křeslo. Šíleně jsem se styděl, hrozně se omlouval, ale stejně jsem po této příhodě začal radši chodit do jinýho kadeřnictví.