jak se odmilovat ?

Ještě doplním pati:Ty jsitakový kvítek křehkývím, že těvšechno hned unavíNa zemitam život není lehkývidím,že tě ani nebaví... :-)Pati, když jsi psala pod nickem "w", tak jsem tě jednu chvíli podezříval, jestli nejsi chlap "Wind" - to tady byl takový prostopášník, kolem kterého se točily svými příspěvky většinou nevěrné ženštiny. Diskutujícím to dost vadilo a posílali je pryč... nevím už, jak to dopadlo.

Ne že bych nevěděla, jak se časuje slovo "jít", ale takhle přesně to tam zní.Pati, to, co píšeš, ja naprostá pravda.Nebudeme se už rozmnožovat a muži to podvědomě cítí a hledají ty, co se ještě mohou a chtějí.A my zas máme nároky zcela nepochopitelné vzhledem k našim nemladým tvářím a tělům.

Takový schody do nebe...Já už - du, du, duuž mám všechno hotový...

Takový schody do nebe postavit chtěl bych pro tebe,vždyť ty jsi bílá, jako ta víla, nemyslíš vůbec na sebe.Není tu místa pro tebe, zkrátka musíš jít do nebe,abys tam žila a šťastná byla v ráji, kde jsou jen andělé.

Dane, ano, byla jsem za...Ono s tíma zaujetím je to, ale i tak, že nejde vždy jeno o to, že jsme jaksi náročné. Taky u nás nefunguje ten mateřský pud, touha rozmnožovat se, hodiny...Nejsme ochotny najít si muže za každou cenu

Přesně tak - a málo před...Tedy mirando, samozřejmě, že ano a uděláme vše proto, abychom se ještě dočkaly toho nejlepšího. Ono i s těmi láskami je to jen na nás, co si budeme povídat, nás už jen tak někdo neohromí

Mirando, Ty teda...Dane, ano, byla jsem za labutěmi, ale už jsem doma!!Ne, nejsem zas tak pesimistická, byla to spíš řečnická otázka pro Pati, ale je fakt, že dva roky jen vzpomínám - a nic. Nikdo zajímavý se neobjevuje, jako by se všichni zajímaví muži někam odstěhovali... možná tu nikdy nebyli?Ne, to jen čím je člověk starší, tím je seznamování obtížnější.A ten ploužák, cos poslal, si vůbec nepamatuju, já jsem před chvílí sledovala Úsměvy se Skoumalem a vylovila jsem ve vzpomínkách jeho a Vodňanského - S úsměvem idiota (a Dona Kichota) - dobré to bylo!!:-)

Mirando, Ty teda "umíš" zakončit pesimisticky! :-) Tady to sluníčko dopoledne bylo. Snad si i tak vyjdeš na chvilku ven a za labutěmi. Budu na Tebe u Vltavy vzpomínat a když tady není takzvaný Jiří Suchý, posílám aspoň něco od jiného autora (starý "ploužák", zkráceno):...Když se nad řekou večer skláníchodím po břehu sámListí zvedám a pouštím je z dlanítobě s proudem posílámPodzimní řeky plynoua mraky nad hladinoumůj smutek s sebou také odnesouSám chodím po nábřežípode mnou voda běžíza tebou nese velkou lásku mou

Když my už tady máme...Přesně tak - a málo před sebou!:-(Ašanah, možná je to takhle pro tebe dobře, kdoví. Ale jestli se zatím ozývá, tak se klidně můžeš nechat dost dlouho dobývat, aby získala nějaké jistoty. Myslím, že mu teď není nejlíp, a že je rád, že může aspoň někomu psát a možná se jeho postoj otočí.Mně by teď momentálně stačilo, kdyby svítilo slunce, ale je tu pod mrakem.Pati, myslíš, že nás ještě něco čeká?

frrrnk, holky viděli jste...Když my už tady máme většinou pořádný díl života za sebou :)

frrrnk, holky viděli jste to, co tady právě prolétlo? :-O No, řekl bych, že to byl Váš život! :-|Koukejte se rychle vzpamatovat a rychle se ho snažte dostihnout ! Jestli budete nadále brečet a fňukat nad hrobem vašich vzpomínek, tak vám váš život zcela proklouzne mezi prsty a pak teprve budete ronit slzy. :-(

Ašanah, já ti taky přeju,...Už několik týdnů předtím jsem měla pocit, že se z toho debaklového vztahu konečně dostávám. Takže tohle je takové pokračování - já se z toho vztahu snažila dostat už dlouho. Úplně intimní chvíle jsme spolu stejně nestrávili už víc než rok, nebyl ochoten mi věnovat žádný čas navíc. Nevím zda chci, aby teď, když se bude nudit, mě pozval k sobě po cca 15ti měsících a já pak od něj odcházela s vědomím, že šlo jen o sex. Napíše, jak se mu stýská po - - - a stejně nic, stejně jako mi říkal každé ráno, co by se mnou chtěl - a stejně nic.

Jsem tady, čtu příspěvky...Ašanah, já ti taky přeju, že je ti líp, ale moc tomu nerozumím.Jak můžeš být klidná, když ho nevidíš?Já jsem byla z toho nevidění na mrtvici, když mi vztah skončil.A když se ti ozval, jsou nějaké náznaky, že budete pokračovat? Uvidíte se?Aspoň piš.

Ašanah, kdyby se ten "můj" ozval ráno a večer a další den zase, tak si vrním blahem a ten měsíc do naší schůzky vydržím mnohem snáze :-)Jsem ale ráda, že jsi klidnější a zvládáš to. Paráda.

Niko, nedělej něco, o čem...Jsem tady, čtu příspěvky každý večer - ale vůbec mě nenapadá, co psát. ON se ozval na icq hned druhý den ráno a večer a i potom, je to pořád stejné, opravdový zájem vypadá jinak. Akorát ho nevidím a tak jsem prostě klidnější. Prostě se mi nějak ulevilo. Už jsem byla tak dlouho závislá, že si teď aspoň užívám pocit svobody - nehlídat, zda se staví, zda zavolá, zda se rozloučí a podobně.

Stres hubnoucí, jaký má Olinka, žaludek na vodě a pod. jsem mívala když jsem se zamilovala nebo když byl rozchod nejasný, s výhledem na případné usmíření. Když je ale průšvih definitivní jako teď, mám stres tloustnoucí.A divím se sama sobě, že chuť na cigaretu nepřišla. Mívám ovšem takový ten pocit - ale vždyť je to už jedno... a dám si k jídlu cokoliv, na co mám právě chuť.Takže už z těchto důvodů bych se ráda znova zamilovala.Je moc fajn, že když přijdu domů z práce, můžu si přečíst, co jste přes den tu psaly (někdy i psali).Ale proč nepíše Ašanah?

Niko, nedělej něco, o čem...Mirando a ostatní, jsem tu a souhlasím s tebou, že i dvě hodiny jednou za tři týdny nebo měsíc, jsou mooc fajn.Opravdu jako prémie života nebo sezení u psychologa :-)Nehradí to sice pojišťovna, ale nakonec je to taky zadarmo ...no ...musíš dát taky něco tomu druhému, takže takový "barter" :-)

myslím že se mám dost...slávi, tak tohle mi hodněěě připomíná moje mládí. Uháněl mě jeden, psal básničky, bylo to sice příjemné, ale nechávalo mě to docela chladnou. PROTOŽE jsem byla zamilovaná do jiného. Ten sice moji lásku opětoval, ale nehořel takovým plamenem. Přesto jsem čekala až se ozve, přijde. A to byla doba, kdy nebyly žádné mobily, ba ani pevnou linku jsme neměli , takže jen dopisy a osobní setkání. To už tak někdy chodí, že chemie nás přitahuje k někomu a naše vyzařování může přitahovat více lidí.

Dámy dnes jsem si koupila...která žena by si ráda nekoupila něco pěkného pro sebe nebo na sebe :-)ale co pak s těmi plnými skříněmi :-)...to jen žertuji... taky to ráda dělám (i když nejsem smutná)

Oli, máš to naprosto, ale...Mirando, na mě to má efekt opačný. Ztrácím se před očima a obléknu věci, které mi kdysi ležely na dně skříně. Přitom jím pořád stejně, ale ten stres ve mně se začíná projevovat. Za mlada jsem měla spoustu pohybových aktivit, teď už mě to nějak nebere, ovšem procházky jsou fajn nápad. I já jsem vsadila na sociální kontakty. V práci máme fajn kolektiv a i těch pár kamarádů, co má, ráda vídám. Nikdy jsem se nedokázala svěřit i velice blízké přítelkyni - v minulosti, ani teď. No a díky tomu přetlaku jsem podlehla vášni nejhorší. Opět jsem si zapálila. Předtím naposledy někdy během vysoké. Tak dlouho jsem se bála, abych to neudělala, až jsem podlehla. Takže když se mi hodně stýská, koupím si krabičku a otevřu vínko. Tak trávím večer. Chabá kompenzace za jeho přítomnost, společnost.