jak se odmilovat ?

Radku, taky radím, ať se na ni vykašleš. Kdysi jsem byla v podobné situaci. Taky jsem pro něho dělala první poslední, přestože říkal, že víc než kamarádství nechce. Byli jsme hodně v kontaktu, prakticky skoro každý den. Po večerech jsme si psali sms a já si je potom předčítala před spaním, jak mě hřály. Skutečně se to rozseklo, až ho jedna holka uhnala. Byla to extratřída, krásná sympatická, všichni ji chtěli. Kontakt vymizel, já byla na dně. Pak jsem měla jednu kratší známost, takový odrazový můstek a pak už přišel můj současný přítel. Co se ale nestalo. S extratřídou se rozešel, byla mu nevěrná, a vzpomněl si na mě. Dokonce tak, že chtěl změnit statut kamarádství za chození. Nechtěla jsem "povýšit", vím, že by to nebylo ono. A to jsem tehdy měla pocit, že nikdo lepší už neexistuje. Jen jsem chtěla napsat, jaká je ironie osudu.

Jo jasně, vykašli se na ni Radku, jak ti radí , jsem s nimi za jedno.Jak dlouho to tvé trápení vlastně trvá? jde o týdny či měsíce?Co se ti vlastně tak hrozného stane, když ten vztah ukončíš?Takových nevděčnic jako je ona, běhá po světě fůra, hlavu vzhůru a jdi to toho z rozvahou a pevností.

To Dita. Ty jsi to přesně vystihla. Určitě chci už myslet na sebe,teď mě to bude hodně mrzet, ale do budoucna nejlepší varianta. Proč ja bych měl trpět a ona mít to, co chce, že? Vypadá to trochu sobecky a zní to ošklivě, ale už jsem se jednou do podobné situace před lety dostal, tak vím, že to asi bude nejlepší. Děkuji.

To Helga a Dan:Helgo,...Myslím, že ti rozumím a je těžké radit, i když podle toho, co píšeš, myslím, že v podvědomí tušíš, co je pro tebe správné. Kamarádit s někým, koho miluješ bez trápení se, nelze - alespoň mám takovou zkušenost. Bylo mi také nabídnuto, prvně jsem přijala, nechtěla ho z očí ztratit, chtěla ho vídat. Bohužel mne nepřestal přitahovat a trápila jsem se čím dál víc. Zajímavé bylo, že ve chvíli, kdy se mi od něj podařilo úplně citově odpoutat, najednou začal být aktivní on. Dopadlo to asi jak nejhůř mohlo, dnes mi ani na pozdrav neodpoví, je uražený. Nabízela jsem mu kamarádství a on ho bere jako moji pomstu. Když jsem to sama prožila, měla bych být vstřícnější a umět se do jeho "role" vžít právě proto, že vím, ja mě to trápilo, nedělat trápení jemu. Nešlo to. Pokud ti kamarádství ubližuje, asi bude lepší, když ji přestaneš vídat a na slzy nedáš. Zní to tvrdě, ale pokud ti nedává šance na víc, myslela bych na sebe. Určitě někde čeká slečna, které budou projevy tvé přízně těšit. Po čase třeba dokážeš kamarádství obnovit s tím, že i pro tebe bude jen kamarádkou. Nechtěla jsem prvně reagovat, ale tvůj příběh mi tak moc připomněl můj, hlavně ve slibech - zavolám apod. Cítila jsem se být z jeho strany využívaná a působí na mne stejně i co píšeš ty. Možná se pletu.

Radku, pokud nedokážeš...To Mirek: z variant "radikální řez" a "udělat se vzácnější" jsem vlastně zkoušel obě, ale obě nevyšly.Radikální řez nevyšel - po 4 dnech chtěla být opět kamarádka a já souhlasil. Udělat se vzácnější jsem vydržel týden. Já se tady chtěl ujistit, že úplně to skončit a v případě, že by zas chtěla všechno urovnat, si stát za svým, je ta nejlepší a jediná varianta.

Radku, pokud nedokážeš udělat radikální řez a skončit to, přikláněl bych se k radě Valerky udělat se vzácnější. Nemusí to sice vést k ničemu konstruktivnímu, ale jak píše Dan, může si uvědomit, že se něco děje. Když tam není chemie, tak ji nevykouzlíš, ale jestli se jí nezvládneš vzdát, neměla by vše brát jako samozřejmost, přestože jí rád pomáháš.

To Helga a Dan:Helgo, opravdu bude lepší nechat to být. Jen abych zase nepodlehl, pokud budou nějaké slzy či vyčítání. Víš,ja na kamarádství mezi holkou a klukem nevěřím a v případě, kdy jeden chce více, to už vůbec nejde.Dane,díky za reakci. Já nevím, zda víc jak půl roku (vlastně už skoro rok) po ukončení vztahu je málo. Obzvlášť když to již dlouho předtím prý nefungovalo. Každopádně při zmíňce o něm, je celkem podrážděná. Nicméně, na tebe zamilovanost působila pozitivně, na mě teda ne, ovlivňuje to soustředěnost. Trávím s ní čas ve škole, doma v myšlenkách a teď i psaním na netu :).Vcera jsem ji pomáhal s diplomkou, sháněl literaturu. Několik hodin práce. Večer měla volat, domluvit se na zítřek, co podnikneme. Neozvala se. Běžný jev, ozve se až druhý den. Já když něco slíbím, tak splním. Ona často se zpožděním. Mě úž to nebaví.Já jí mám na prvním místě, ona se mnou sice denně komunikuje, ale to s vícero lidma. U ní jsem na prvním místě v případě, když je nějaký problém.Čekat a doufat,že přeskočí jiskra už nechci, čekal jsem a doufal skoro půl roku.Hlavně aby mi ta rozhodnost co mam zde, vydržela, až s ní budu mluvit. :)

Dal jsem si chvíli na rozmyšlenou, jak Radkovi poradit, ale nedaří se mi vžít se do toho. Osobně bych byl rád za kamarádství - Radek chce víc a nemůže to překousnout. Má ji rád - proto bych byl rád v její přítomnosti právě v těch nejvšednějších situacích. Trápí ho to a nemůže se soustředit na školní povinnosti - mě trápilo vyložené odmítnutí a rozchod; pokud jsem byl zamilovaný studentík, měl jsem i křídla a lehce se mi učilo.Jestliže je zklamaná z čerstvě skončeného vztahu, pak jí věřím, že nemá a dlouho nebude mít pomyšlení na nový. Nemyslím, že by tě přímo využívala. Hodnej=blbej, no to se často říká, ale ty hranice odhadneš, pokud se nevnucuješ. Plně souhlasím akorát s tím, že její nová známost by mě teda zasáhla.Valerka i Helga ti předkládají rozumné názory k zamyšlení. Rada z partnerské poradny - učinit se vzácnějším - je častá při nevyrovnaném vztahu, ale někdy to skutečně zabere jen zčásti: ten nemilující zbystří, zavětří že se něco děje, ale taky to může nechat být, "pokud tam není jiskra a chemie" (Helga). Jenže ten milující doufá a čeká, že třeba ta jiskra jednou přeskočí... :-)

to Helga a Valerka: Já...Udělat se vzácnější - to je taková rada z partnerské poradny. Když je ten vztah silně nevyrovnaný. Pokud se trápíš - tak možná je opravdu lepší pro Tebe nechat to být. Asi bych se taky nezamilovala do kamaráda, který by najednou měl méně času. Sice bych začala více komunikovat, protože asi by mi chyběl, jako kamarád, ale pokud tam není jiskra a chemie ...zůstane to u kamarádství.

to Helga a Valerka: Já čekal potvrzení v mém přesvědčení, že je dobře, se úplně přestat stýkat a zapomenout. A vaš pohled na věc spíš směřuje k tomu, že to nemám vzdávat.Udělat se vzácnější - to jsem zkoušel, vydržel jsem týden. Vaše rada chce hodně úsili a přitom je minimální šance na úspěch. Když to vypadalo na úplný konec přátelství (viz první příspěvěk), svým způsobem se mi ulevilo. Nepřestal jsem na ní myslet, mrzelo to, ale tak nějak to vypadlo na jistotu, že vše už může být jen lepší. A teď uz se v tom zase plácám. Ještě popřemýšlím, zítra jsem ji chtěl oznámit, že už si nepřeju se stýkat... Pokud použiju mozek a budu trochu soudný, tak bych to měl ukončit teď a věnovat se dokončení školy a né se utápět dál v emocích. To Valerka: právě čekat, až si někoho najde, to už vůbec nechci, to by mě odrovnalo.v podstatě jsem typický příklad hodného, naivního blbečka, který pro holku udělá první poslední. To mi bylo řečeno a asi je to tak.

To Valerka (13:49): děkuji...Radku, ono to asi opravdu bude tak, jak jsem psala. To, že ti říká, že chce být kamarádka, znamená, že ti tím vymezuje hranice, kam můžeš zajít a zároveň o tebe nechce přijít jako o člověka. Jestli jsi na ní závislý, zřejmě se to rozsekne, až si někoho najde. Jak radí Helga, zkus se udělat vzácnější, aby věděla, že né na každé zapísknutí přiběhneš.

To Valerka (13:49): děkuji...Podle mě se musíš udělat vzácnější, nedostupnější, tajemnější ... musí vidět, že máš i jiný program než ji, že ne vždy máš čas, že dáš před ní přednost již domluveným koníčkům - to je jediná šance na úspěch.

To Valerka (13:49): děkuji za reakci. Kamarádka zadaná není. Je více jak půl roku sama, je po těžkém rozchodu (její slova). Tak ona mi nějakou šanci ani nedává, jasně řekla, že chce být teď sama a chce mě jako kamaráda. To já STÁLE přemýšlím, jak to změnit. Na druhou stranu je normální, aby mi psala sms, jak mi má rada? A proč vůbec na to rande jít chtěla? Kdyby mě odmítla hned, vše už mohlo být dávno za mnou. Já moc zkušeností s holkami nemám a dost to přijetí na rande pro mě znamenalo. A pak najednou veletoč, že nevěděla, že v tom hledám něco víc než kamarádství.To, že mě jenom využívá, to se přímo nabízí, ale myslím, že fakt to bere jako kamarádství. Já stále slýchám, jaký jsem skvělý kamarád. Na té větě není špatného, ale můžu říci, že já to hodně nerad poslouchám. Já ten kontakt chci ukončit, ale mám výčitky, že pro ni to bude těžké. Ona se hroutí při sebemenším problému. Když to udělám teď, oklepu se a můžu se věnovat svým povinnostem.Ona si dříve nebo později někoho najde, a potom na tom budu daleko hůře. Nějak intrikovat a trávit čas s jinou kamarádkou, to mi nepůjde. Já už zkoušel taky nějak upravit a omezit kontakt, ale jsem na ní asi nějak závislý. Jedině razantně – konec stýkání. Jinak to asi nepůjde. Já to vím, ale stále to řeším.

Mirando, můj příběh není...Budeš muset asi lovit v "jiných vodách", než je váš dům....určitě se ti to nakonec podaří a najdeš svého životního partnera, uvidíš.

Mirando, mám pocit, že už...Ano Valerko, není problém někoho potkat, kdo by měl o nás zájem, ať už jakýkoli. Problém je zahořet

Mirando, můj příběh není natolik zajímavý jako těch, co zde diskutují. Žila jsem téměř 25 let vedle někoho, koho jsem ve skutečnosti až tak dobře neznala a kdo mě podváděl na každém kroku. O to by až tak nešlo, jen mě ponižovalo, že i vrabci na střeše o tom věděli dřív. Vdávala jsem se mladá po krátké známosti. Neplánovaně jsem otěhotněla a tehdy to tak chodilo, dnes je trend psí knížka. Byla jsem hloupá a naivní, snažila jsem se manželství za každou cenu udržet. Nálepka rozvedené ženy mi přišla hrozná. Dnes můžu akorát hořce litovat, že mi uteklo spoustu let, než jsem přišla na to, že rozvod je jediné řešení. Velmi mi v tom pomohl syn, od kterého jsem v tomto cítila největší podporu. I já jsem nakonec těsně před rozvodem zalovila v jiných vodách. Šlo o našeho souseda. Nějakou dobu trvalo, než jsme to dali dohromady. Ze začátku jsme po sobě pouze pokukovali. On tehdy řešil manželskou krizi a dost jsme si navzájem pomáhali. Pak ale přišla rána jako z čistého nebe. S manželkou se rozhodli, že se zkusí odrazit ode dna a tím mi vlastně dal košem. Bolelo to moc, ale v té době jsem řešila věci kolem rozvodu a tak to trápení aspoň částečně vykoupilo to, že jsem byla konečně volná. Manžel se odstěhoval a já zůstala s nimi v jednom domě. Dnes kolem sebe chodíme, občas něco prohodíme a já ráda vzpomínám na to, co bylo. I u mě je to podobné, nedokážu si někoho dalšího pustit do života, hlavně mě děsí představa, že bych s někým měla sdílet domácnost. Rozvod je pro mě pořád čerstvý v tom smyslu, že jsem ještě pořádně nevyvětrala exmanželovu přítomnost. Ani nevím, jestli jsem ráda, že má soused doma vyžehleno a ani nevím, jestli bych znovu podlehla. Možná, že ano. Byl to skutečně z mého pohledu výjimečný muž a ti další, se kterými jsem zkoušela randit, nestáli za to, když budu lehce vulgární, ve srovnání s ním to byli blbci.

Dobrý den, rád bych znal...Radku, ta tvá kamarádka není zadaná? Nebo zamilovaná do někoho jiného? Myslím, že je to taková ta typická smyčka, kdy ona to o tobě ví, že bys stál o něco víc, jí to lichotí, zároveň tě může využít, když potřebuje pomoc ve škole a na oplátku se k tobě chová tak, abys měl pocit, že se to časem může zlomit ve tvůj prospěch, ale aby to působilo v kamarádské rovině. Těžko se píše, abys to nechal být, když k ní něco cítíš. Možná by jí vadilo, když bys měl nějakou jinou kamarádku, která by byla na úkor času, co trávíš s ní. Ale taky to může mít opačný efekt.

Valerko, máš pravdu, ani...Mirando, mám pocit, že už jsem zkoušela všechno. A taky jsem tak trochu zablokovaná, abych i mírně zatlačila na pilu. Není příjemné být odmítnutá.V tom filmu to bylo, myslím, tak, že zapomněli, že se znali. Když je laťka nastavená vysoko, možná není nemožné někoho potkat, spíš je nemožné připustit si ho k tělu. Zlomenému srdci neporučíš. Řekla bych, že je mnohem horší začínat nanovo, když tě ten druhý opustí, než když je tomu naopak.

Dobrý den, rád bych znal názor ostatních. Pokusím se stručně: Na VŠ jsem potkal holku, známe se blíže asi 1 rok z její strany čisté kamarádství. Zkoušel jsem ji pozvat na rande, to nakonec po několika odkladech proběhlo (již tady je vidět její nezájem). Řekla mi min. 2x, že chce být jen kamarádka. Chvíli jsem to akceptoval. Pokračovalo naše „kamarádství“ - občas někam vyrazíme, pomáháme si ve školních věcech (teda já jí), často mi volá, smskujeme.Problém je, jak Vás asi napadá, že mně to nevyhovuje. Už jsme se jednou i trochu kvůli hlouposti chytli a ona přestala komunikovat na několik dni. Tak jsem to bral, jako absolutní konec všeho. Popřál jsem ji hodně štěstí v posledním roce na Vš..atd.(kupodivu se mi ulevilo). Po par dnes mě znovu kontaktovala, že ji to nemůžu dělat, že nechce o mě přijít a že brečela kvůli tomu, co se stalo. Protože jsem celkem slaboch, tak teď spolu opět „kamarádíme“. Jenže toto „kamarádství“ mě stojí celkem dost času. Často ji s něčím pomáhám, ale to mně nevadí, to není největší problém, problém je, že na ni ještě častěji myslím. V situaci, kdy mam spoustu povinností, se nemohu soustředit. Nikam to nevede, jasně řekla, že teď nikoho nechce. A já pořád přemýšlím, jak to změnit. Úplně nejvíce mě vytáčí (a to jsem klidný člověk), když se párkrát zmínila o svém bývalém. Nechoval se k ní hezky, byl to blbec. Já se snažím jí pomáhat ve všem, a přesto jí nejsem dost dobrý. Já vím, to, že jsem na ní hodnej, neznamená, že mě musí mít ráda.Chci ji prostě říci, že mně kamarádství nevyhovuje, ať mě již nekontaktuje. Váš názor? To stejně nemůže dopadnout jinak než koncem, když každý chce něco jiného, tak proč prodlužovat svoje „trápení“. Dekuji. Omlouvám se, zas tak krátké to nebylo :).

Mirando, vždycky jsem mu to...Valerko, máš pravdu, ani mně se v manželství takový postup neosvědčil, nakonec mě omrzelo dávat najevo touhu a smířila jsem se se situací.Přírodu ale neošálíš napořád, časem tenhle problém eskaluje.Ještě mě napadlo, že pokud vysleduješ čas, kdy tvůj muž sleduje porno, mohla by ses nenápadně vloudit, samozřejmě vhodně oblečená a navoněná. Ale tohle jsou takové trochu omleté rady.Ještě bych ale chtěla dodat, že pokud se tenhle problém dlouho neřeší, přijde doba, kdy už řešit vůbec nejde, kdy se intimní vazby naprosto přeruší a z manželství zbyde jen ekonomické společenství.O filmu, který zmiňuješ, jsem už někde četla, zkusím si ho stáhnout. Abych ale pravdu řekla, já bych nechtěla svoje vzpomínky docela vymazat, chtěla bych jen, aby vybledy, což je reálné v případě, kdy člověk potká někoho nového.A někoho potkat, to člověk nenaplánuje.