Reklama

ROMOVÉ - žijí tu s námi

Miluna (Ne, 4. 8. 2019 - 21:08)

Když vás tak čtu v každej nacházim pravdu že musim souhlasit.Je smutný že jsou lidi který si libujou v urážení zesměšňování slabších.Přesně jestli něco ke mě někdo má,beru klidný vytknutí mezi čtyřma očima.Ale vlítnout na mě,urážet mě a snižovat před pacientama neberu jako správný jednání.Těhle konfliktů se bojim ale nedá se nic dělat jak si psala Lallo,to už bych fakt nikdy nemohla jít nikam.Pils jo je to tak,je podstav ve zdravotnictví.A do obchodu se mi nějak nechce.Já když někoho myju nebo krmim tak mi to uvolňuje,mam dobrej pocit.A dávat jen zboží do regálu to mi nenaplňuje a navíc v těch obchodech se mi ani nelíbí.No pořád zatim Sergej nic nepsal,já jemu taky ne ale jindy se ptal když někde byl tak já nevim co že mlčí.Třeba čeká jestli napíšu já ale mě se psát nechce jak se mi k němu něco změnilo.A i kdyby přijel a byl hodnej tak nevim jak to v sobě smazat to jak se choval.Sany on se přihlásil spíš sám.Majitel jeden den se náhodně stavil a on s nim mluvil a řekl že je muj partner že by se rád přihlásil že platí nájem a tak sem to jen odkývala před majitelem a on mu pak přinesl nájemní smlouvu a on si pak šel dát trvalej pobyt na úřad.Vzniklo to rychle že sem nestačila si nic promyslet.Nejhorší je že tady už mam i nábytek co mi dali rodiče a já bych se ani sama neuměla odstěhovat.Vždy sem si přinesla jen igelitky a pár věcí a používala to co kde bylo ale tady mam hodně věcí už svejch.Jo a Pils já vim že je hrozný myslet na ty zlý myšlenky co sem tu nedavno psala ale jak sem si zažila už spát v lese a nebo na záchodech tak je to strašnej život,pokuď člověk nezvládá,nikam nezapadá a nikde nevydrží je to strašná velká fatální chyba.Ale nevzdávam se,díky vám.Já vás nemít tak vim že bych byla na tom ještě hůř protože to psaní s váma mi udržuje a dá vždy nějak sílu.Reálný kamarádi mi nepomáhaji tak jako když píšu a můžu vypnout kdy chci a zase kdy chci se k tomu vrátit.Jako třeba Pils jak šla venčit mezitim.Někomu v reálu se musíš víc věnovat a prostě mluvit pořad když už se s někym sejdete,tohle je pro mě prostě lepší.

Miluno (Po, 5. 8. 2019 - 06:08)

Z jaké ho účtu, nebo kdo platí byt?

Pils (Ne, 4. 8. 2019 - 21:08)

Lallo, nerozumím, proč by ses měla nějak obhajovat. Všechno, co píšeš, má smysl.

Lalla (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Sorry za překlepy atd

Lalla (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Pils a sany, samozřejmě, že máte pravdu, nadřízený musí umět kritizovat, mezi čtyřmi očima . Já se jen snažila Miluně trochu ujasnit, jak to vlastně v zaměstnání chodí, kde zřejmě dělá chyby. bez ohledu na to, kde dělají chyby její nadřízení nebo kolegové. Musíme si uvědomit, že Miluna má s jakýmkoli zaměstnáním vzhledem k jejímu věku, minimální zkušenosti, stále vlastně tápá...to jen na svojí obhajobu :)

Sany11 (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Lallo, nemusis se prece obhajovat, i Ty mas samozrejme kus pravdy.Ono to je cele takove nejednoduche.

Lalla (Ne, 4. 8. 2019 - 21:08)

OK, psala jsem to prostě tak, aby to bylo Miluně něco platné, abych jí pomohla vyvarovat se opakování chyb. Že je Milunina situace nejednoduchá, to už tady všechny tři víme dlouhé roky. Prostě jsem se jí snažila předat svou profesní zkušenost, tak nějak

Sany11 (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Koneckoncu, ja vim, ze Milce nepomuze, kdyz ji budu hladit po srsti a rikat ji, ze ji chapu. Sice ji v tomo smeru celkem chapu, ale to ji nepomuze.

Sany11 (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Ja naopak tomu strachu a nejistotam celkem rozumim, myslim, ze to ma dnes spousta lidi, i tech , kteri jsou tzv. bez nejakych problemu. (myslim psychickych atd.) A priznam se, ze ac jsem nemela na pracovisti konflikty ( leda obcas s nadrizenymi, jelikoz jsem nebyla poslusna ovce), tak jsem stastna, ze mohu pracovat samostatne, bez kolektivu. Vybiram si, s kym chci spolupracovat, atd. Za tech 10 let, co jsem byla v zamestnaneckem pomeru si i jeste dnes vzpominam, ze se v praci vyskytovali lide, kteri umeli cloveku zneprijemnit zivot,kdyz byl clovek mlady, nevypadal nejhur a mel treba lepsi vzdelani. Ale na druhou stranu, co je to platne,Milu, neco delat musis, protoze ta varianta,kterou sis vybrala ted, je opravdu hodne spatna.O kazdem prdu tu s prominutim napises, ale o tom, ze si ho prihlasis do bytu, se neporadis.

Pils (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Ahoj Lallo, já to rozepsala, ale pes chtěl ven, a mezitím ses tu objevila. Musím přiznat, žes měla hodně pravdy, s tou upřímností a tak. Ale i tak vydržím, nebudu se rozmazlovat. :-)

Návštěvník (Ne, 4. 8. 2019 - 19:08)

je to smutný ten tvůj život.chlap na prd,v práci nevíš jak vydržíš.nedivim se že cítíš nejistotu.

Miluna (Ne, 4. 8. 2019 - 18:08)

Lallo tak si pořád myslíš že sem nějak nemocná??? Neni to jen reakce na to jak se bojim co bude dál??? Já necítim přímo depresi teď ale strach a nejistotu.Já se zase pokusim se teda tolik tim nezabývat ale to vypisování mi trochu uvolňuje.Ten největší strach teď cítim ze Sergeje.Byli jsme domluvený že se vrátí mezi úterkem a čtvrtkem a jak se to blíží tak se trochu třesu.Nevim s jakou přijede náladou.Iluze si ohledně práce dělat nechci ale chytnout dobrou partu by tak bylo skvělý.Ale jak píšeš o bojování tak to přesně tak vnímam jako boj.Jak když mam jít do nějaký bitvy.

Lalla (Ne, 4. 8. 2019 - 19:08)

Ne Milu, boj ne jako bitvu. Naopak spolupráci v týmu, být platná, plnit si povinnosti, umět uznat chybu, poučit se z chyb, nemyslet si, že někdo na tebe "řve" jen tak, ale že to asi má nějaký důvod a že těch důvodů je víc. Chodit do práce, i když se ti nechce, i když menstruuješ, i když tě bolí hlava atd. (Ty víš, že v té nemocnici jsi taky několikrát nepřišla a začala jsi s tím nechozením brzy). A všechny tyto maličkosti jsou ten boj...Nedej na lidi, kteří ti říkají, jak oni taky nemohou, jak je to těžký ta menstruace, ty kolektivy (jak říkáte) atd. To nejsou dobří rádci, v ničem ale vůbec v ničem ti nepomohou. Není důvod, abys nezvládla práci, tvému vzdělání a praxi přiměřenou. Je jedno staré pořekadlo: Kdo chce, ten může, praví-li nemohu, tedy nechce. Já se toho držím celý život (a i já někdy prohrávám sama se sebou)

Lalla (Ne, 4. 8. 2019 - 18:08)

A ještě jedna věc Milu a už ti dám pokoj s tím kázáním. Vždy, když chceme něco změnit, musíme se podívat, co děláme špatně my. Takže kdo vyvolal konflikt na pracovišti? Někd ys eto může stát každému, ale tobě se to děje často. Klasický případ byl s tou tvou kolegzní, kterou jsi nachytala na pokoji s Denisem. Místo, abys hrdě odešla a vše si později mimo nemocnici vyříkala s ním ( a seřvala ho) , tak jsi udělala scénu té sestře. Jenže ta v tom byla jaksi nevinně, ona s tebou nechodila, chodil s tebou Denis a on udělala chybu. No co si myslíš, jaký si tam o tobě udělali obrázek? To je jen jeden příklad, na další si musíš vzpomenout sama

Miluna (Ne, 4. 8. 2019 - 18:08)

To bylo že on přišel na sesternu a ona tam přišla s vedlejšího oddělení a jo to sem vyvolala já tou reakcí to máš pravdu.Ale nejvíc mi trápí když mi začnou nadřízený kritizovat a třeba bohužel až urážet.Třeba že sem pomalá že sem nestihla ustlat postele ale nenechali si vysvětlit že mezitim sem běžela na zvonky co sem brala jako důležitější.Když se najde mrcha která se po vás vozí,tim že jste taky v menší pozici.Klidně vám řeknou že jako ženská sem neschopná atd,řeknou to klidně do očí ještě před někym a mě pak vezme z toho ponížení vztek a přejde to do hádky a je zle,takových situací se bojim.Něco jinýho je když mi nikdo v klidu ve slušnosti řekne co sem udělala špatně nebo co nestihla nebo tak,prostě ve slušnosti bez ponižování.

Pils (Ne, 4. 8. 2019 - 20:08)

Milu, v tomhle máš pravdu, chyby by ti měli vytknout někde v sesterně nebo v lékařském pokoji. Myslím, že počty zaměstnanců nemocnic jsou hluboko pod potřebným stavem, všichni jsou přetížení a proto nervní. Ale ve spoustě dalších věcí už to nevypadá pro tebe moc dobře. Rozhoduješ se rychle a bez rozmyslu a potom to takhle dopadá. Sergej to měl lépe promyšlené než ty. On z toho bytu nepůjde, ale ještě pořád tu existuje možnost, že půjdeš ty. Bytů k pronájmu je dost, ale musíš být zaměstnaná, to asi tušíš. Ty papíry na auto bych ti přála, nejsem si ale jistá, jak bys řídila, když zrovna nebudeš ve formě, mohla bys ohrozit chodce i jiné řidiče.. Hlavně nemysli na takové věci jako předevčírem, nakonec člověk vždycky zjistí, že stojí za to žít, že spousta lidí je na tom mnohem hůř. Jo, a co to vybalování zboží? Mohla bys odejít do práce ve chvíli, až Sergej vrátí z práce a nemohl by nic říct. Když bude mít teplé jídlo, nebude se cukat s penězi. A třeba vymyslíš ještě lepší variantu. Držím ti palce.

Lalla (Ne, 4. 8. 2019 - 18:08)

Jinak na nějaké úžasné party a snadnou nenáročnou práci to se nespoléhej, to dnes není nikde. Všichni musíme bojovat, podřízení i nadřízení, všichni jsme unavení a někdy padáme na hubu. Ano můžeš si zvolit, jestli to chceš taky tak. Jen si nedělej iluze

Návštěvník (Ne, 4. 8. 2019 - 17:08)

To určitě ne a už mu splácej řidičák, jinak se ho nezbavíš. I tak to bude těžké, jedině by si našel nějakou jinou a šel k ní. Ale jak je přihlášený bude to těžké, dobře věděl co chce.

Miluna (Ne, 4. 8. 2019 - 18:08)

A až budu mít děti starší,moc si přeju jít na ubytovnu a mít práci kousek a být si tak jen sama se sebou a jen nějaký kamarádi by mi stačili bez vztahů.Takovej život je moje přání.Skromnost,pohoda,klid a práce kde bych vydržela a byla tam dobrá parta.

Miluna (Ne, 4. 8. 2019 - 18:08)

Dam na tvojí radu.Ale sem na měkko.Ty neustálý pocity strachu z budoucnosti a takový divný pocity celkově,nevim jak to popsat.Nevim jestli i vy tady cítíte strach z budoucnosti? Prostě já si uvědomila že se k nikomu nehodim už.Takovej člověk neexistuje.Já sem jiná než lidi kolem mě a proto mam problem.Muj cíl by měl být všechno splatit a dovychovat děti a pak si užívat klidu jako mam teď když tu sem jen s dětma.Ale chce to vydržet někde a nedostávat se do konfliktů na pracovištích a našetřit si peníze.Chytit dobrou partu aby tam nebyl nějaký rozeštvávač a prudič.Já sem tak vnitřně slabá že já pak v tom nevydržim a mam tendenci ze vseho utíkat.Pak mam ostudu a veze se to semnou.Nejlíp mi bylo u pacientů co ani nemluvili,sem jim povídala já a hladila a věřila že mi vnímaji.

Reklama

Přidat komentář