jak se odmilovat ?

Ahoj Chiaro. Ja jsem byla v opacne situaci - zamilovala jsem se do chlapa, co byl 12 let ve vztahu. Pracovali jsme spolu - oba mimo domov - a stykali jsme se pres pul roku, denne. Nikdy jsme nemela takovy pocit souzneni, jako s nim. S tou jeho slecnou byl zasnoubeny, nicmene ona si ho nechtela vzit (v dobe, kdy poznal me, meli 2 roky po zasnubach a slecne se do snatku opravdu nechtelo), on to dost tezce nesl. Vypravel mi, jak je se mnou stastnejsi nez s kymkoli predtim (no - uprimne, mel predtim jenom tu jednu). Nicmene projekt skoncil, on se vratil domu, jeste tak 2 mesice mi volal - pak na me zacal byt hnusnej, rekl mi, ze mu nesmim psat mejly, protoze ona mu je cte a nesmim mu posilat SMS, protoze ona pouziva jeho mobil (pouziva taky jeho auto a kreditni kartu, takze kdyz spolu nekam jdeme, tak vzdycky plati v hotovosti, aby to pak nebylo na uctu.) Pote, co jsme se takhle divne 'rozesli' jsme se nevideli pres rok - coz alespon na me strane nicemu nepomohlo. Loni se vzali (5 let po zasnubach), ted maji cerstve miminko, on se trochu uklidnil, obcas se porad stykame - on se porad hrozne boji, aby se to zena nedozvedela (ackoli spolu uz nekolik let nic nemame), dneska zrovna jsme meli jit na obed, on mi v patek psal, ze mi v pondeli posle detaily kdy a kde se sejdeme - na to jsem mu odepsala 'v pohode bejby, dej mi vedet' (nic jinyho) - a v pondeli jsem mela v poste vyhruzny email, ze to zena cetla (problem bylo to osloveni 'bejby'), on ma ted peklo a on me nechce ani videt. Racionalne vim, ze bych se na nej mela vykaslat - on ublizuje mne protoze ona ublizuje jemu - nikdy spolu nebudeme, ani kdyz se s ni rozejde, o tom si iluze nedelam, ale mrzi me, ze to takhle dopadlo. Mam pocit, ze on pro me znamena vic nez pro ni, a presto ji dava prednost - nejdriv argumentoval tim, ze ji dlouho zna a maji spolu dum, ted uz tim, ze spolu maji dite. No nic - to je jenom druha strana mince. Taky bych potrebovala nejakou techniku jak ho dostat z hlavy.

To Jaruš: Určitě se Ti ozvu na mail, ale teď mi to nevychází. Díky

To Olga: O tom, jestli jej miluji nebo ne, asi těžko můžeš soudit Ty nebo kdokoliv jiný. Možná máš ale v něčem pravdu, určitě to je zajímavý názor. Asi jsem se nevyjádřila dost jasně. Změnit člověka úplně je nesmysl, ale navést ho jistým směrem podle mě jde. Náš rozchod neovlivnila ani tak nevěra, tam šlo o víc. Možná mezi nimi k ničemu nedošlo, ale těch několik krizových měsíců mě nechal se v tom pěkně vymáchat. Rozhodl se, že si bude dělat, co on sám chce.. Chtěl být s kamarády, s kamarádkami, především tedy s jednou, nevěděl najednou, co ke mně cítí, potřeboval čas

To Chiara: Proste ti zahnul a ty to nejsi schopna prekousnout. Otazka je, jestli nejsi pouze netolerantni osoba, kdyz ho tak milujes a presto mu nemuzes odpustit. Milovat nekoho a chtit ho jineho je blbost, to jej nemilujes! Jen touzis si nekoho opracovat k obrazu svemu a tento se ti nejvic hodil.

Ahoj Majko, díky za odpověď, jsem moc rád, že je zde i názor z druhé strany. O věcech, které popisuješ, také přemýšlím, asi je pravda, že obavy z druhé strany mohou být také na místě. Máš pravdu, že je třeba myslet také na budoucnost, vztah s takovým věkovým rozdílem obou lidí asi není jednoduchý, ale nemyslím, že by zrovna v tomto měl být problém. Vidím to asi tak, že je lepší strávit dvacet krásných let s někým, kdo člověka naplňuje, než čtyřicet let se plácat ode zdi ke zdi... co se týče představ kolegyně, je také docela zklamaná životem, asi má strach se do nových známostí pouštět, už narazila. Touží po jiném, ale troskotá to pro změnu na tom, koho by chtěla. Alespoň tak jsem to z náznaků pochopil...Jsem rád i za to, že jsi přišla se svou zkušeností. Myslím, že vím, jak se cítíš. Asi také pochybuješ a topíš se v obavách, je velmi těžké neřídit se citem a myslet realisticky. Zde je asi i můj problém, myslíme příliš konkrétně, kalkulujeme a nedáváme šanci možnosti, že by to mohlo dopadnout dobře, byť asi šance nejsou takové, jaké by mohly být. Ve tvém případě nejde o tak velký věkový rozdíl a nemyslím, že by těch 11 let měl být problém. Ve 37 letech jsi ještě mladá ženská a ve 26 už proti tobě stojí pravděpodobně inteligentní chlap (i když je to individuální). Je třeba snažit se odhadnout situaci a pokusit se něco dělat. Neřeš to, že je tvůj protějšek mladší, spousta podobných vztahů bezproblémově klape. Důležité je, aby se vaše postoje sbližovaly, měl jsem vztah s ženou, která měla opačné zájmy i názory. Nefungovalo to. Je důležité mít společné alespoň základní věci, rozumět si, vědět, co ten druhý člověk chce a nechce, není třeba se až tak přizpůsobovat, důležitá je upřímnost. Pokud se ti na něm něco nelíbí, klidně ho slušně zkritizuj a sleduj, jak reaguje. Pokud to bere (a nemusí za každou cenu souhlasit!), je velká pravděpodobnost, že vám to bude klapat.Dítě není vůbec žádný problém - jak to současné, tak budoucí. Pokud o tebe stojí, tvé dítě přijme zcela samozřejmě. A pokud bude chtít vlastní? Nevidím v tom problém. Ve tvém věku rozhodně není pozdě, a i kdyby bylo, je zde přeci možnost adopce. Pokud tedy zrovna v tomto nevidíš problém ty. Pokud ano, je třeba zjistit jeho postoj k tomuto, máš výhodu, váš vztah není ve stadiu, kdy lze tato témata probírat nějak vážně - zjisti v klidu jeho názor a uvidíš, co dál. Pokud chceš, napiš mi na martinboks"seznam.cz, rád bych si s tebou popovídal, myslím, že i do mého problému můžeš vnést spoustu tak důležitých informací ze druhé strany. Sám už jsem se pro řešení rozhodl a doufám, že to dopadne dobře. Přeji hodně úspěchů

Milý Martine,zažívám něco podobného,ale z druhé strany.Možná se na to dotyčná žena,o kterou máš zájem,dívá podobně.Mě je 37 a zajímá se o mě mladší muž (26), zatím pouze kamarádsky,snaží se mi pomáhat,taky si hodně povídáme o dost soukromých věcec,prostě jako velmi dobří a blízcí přátelé a já z něj cítím,že by chtěl i víc než pouhé "kamarádství,ale já se toho bojím.Bojím se toho věkového rozdílu (a to je oproti tobě "jen" 11 let).Spíš se snažím myslet rozumem,bavit se a užívat života a dívat se na to,jaké by to bylo za pár let.Jsem rozvedená,s 1 dítětem.Taky se bojím toho,že kdyby se to i obrátilo v něco vážnějšího,tak že on jednou své děti bude chtít a to mě taky trápí.Možná,že i ona takhle uvažuje.Když si hodně povídáte,tak jaké má ona představy o svém životě?Kolik Ti je let?Píšeš jako velmi rozumný mužský.Přemýšlel jsi taky nad tím,co by bylo za pár let až budete zase o něco starší?To by mě zajímalo v mé situaci.Co by jsi radil ty mě?

vubec ti nezavidim ted koncim v praci a taky na netu jetli chces tak si muzem napsat mail.ale az zitra nebo nekde na chatu pokecat tady je to dost pomale. (ssemi"seznam.cz) napis at ti muzu napsat jak to se mnou bylo. mej se moc pekne a uzij si dnesni odpoledne ahoj

vubec ti nezavidim ted koncim v praci a taky na netu jetli chces tak si muzem napsat mail.ale az zitra nebo nekde na chatu pokecat tady je to dost pomale. (ssemi"seznam.cz) napis at ti muzu napsat jak to se mnou bylo. mej se moc pekne a uzij si dnesni odpoledne ahoj

Bydlíme v menším městě, takže pravděpodobnost, že se někde potkáme je obrovská. A taky se potkáváme, sice se snažím nechodit tam, kam on, ale moje intuice je úžasná a hodně často ho nechtěně někde vyhmátnu. Máme spoustu společných známých, kteří prostě mají potřebu nás řešit. Bydleli jsme spolu, takže ještě pořád spolu musíme být občas v kontaktu, abych dořešili vše potřebné. Jo a rozešli jsme se v říjnu loňského roku. A jak se s tím vypořádáváš Ty? Co se stalo Tobě? Jestli to tedy není pro Tebe příliš citlivé..

Bydlíme v menším městě, takže pravděpodobnost, že se někde potkáme je obrovská. A taky se potkáváme, sice se snažím nechodit tam, kam on, ale moje intuice je úžasná a hodně často ho nechtěně někde vyhmátnu. Máme spoustu společných známých, kteří prostě mají potřebu nás řešit. Bydleli jsme spolu, takže ještě pořád spolu musíme být občas v kontaktu, abych dořešili vše potřebné. Jo a rozešli jsme se v říjnu loňského roku. A jak se s tím vypořádáváš Ty? Co se stalo Tobě? Jestli to tedy není pro Tebe příliš citlivé..

Díky za názor, Anno i Demi. Asi máte pravdu... i když o tom nejsem 100% přesvědčen, musím to zkusit, jinak to asi nemá smysl... je to nekonečné.

jsem (byla jsem) na tom podobně jako ty.je ale těžký poradit nevim jestli treba bydlí blízko tebe a jestli ho vídáš. jestli ano tak to je těžké. jak je to dlouho co spolu nejste? na to znamení jsem se ptala protože já jsem štír a vypadalo to že mame podobne osudy.

Děkuji Jaruš. Jsem 100% váha. On je panna. Byli jsme opravdu složitý vztah. Ale myslela jsem, že se vzájemně držíme nad vodou a mám spolu ty ostřejší lokty.

asi na něj nikdy nezapomeneš ale nesnaž se ho vytlouct ze sebe ven násilím pak na něj budeš myslet ještě víc.nech tomu volny průběh a najdi si nějake koníčky.řekneš mi jaké jsi znamení? ahoj

Před několika měsíci jsem se rozešla s dlouholetým přítelem, protože si našel novou slečnu. Bral ji jako románek, mě miloval, ale okolnosti mi nedovolily to překousnout. Od prvního dne našeho rozchodu se s ní však začal veřejně scházet. Jsou spolu doteď. O mě se začal také někdo zajímat. Navázala jsem takový vztah nevztah. Nemilovala jsem jej, lépe se mi s ním zapomínalo na toho předchozího. Myslela jsem, že to zamilování prostě musí přijít, byl ke mně tak pozorný. Po nějaké době jsem pochopila, že je vše příliš brzy, a že to se mnou nebude tak snadné. Tak jsem zase sama a vrací se mi všechny moje noční můry. V hlavní roli můj dlouholetý přítel.. Stačí mi jenom malé podněty, kdo ho kde viděl, co komu řekl, s kým byl, jak vypadal, a tak. A je to zase v háji.Tak přemýšlím, půjde to vůbec někdy jej úplně vymazat z mysli, aby to už nebylo tak citlivé? Neuvěřitelně srovnávám, chtěla bych vše vrátit, ale chtěla bych ho jiného.. Nesmysl, že? Co se stalo, nejde překousnout. Není cesty zpět. Tak co dál?

ahoj slávko.vztah s tím mužem jsi nepopsala moc podrobně.ale myslim ze by ses s ním měla rozejít.najdeš si někoho jiného ale jestli ho opravdu miluješ tak to stejně nepomůže.budeš na něj myslet i když budeš s někým jiným.nemohla by sis s tvým přítelem normálně promluvit o vašem vztahu a o budoucnosti?naznačit mu co od budoucna očekáváš?

Ten tvuj strach si ublizit.Vsechno spatne,budes muset ten svuj strach prekonat a rozlousknout to.Jinak se to casem muze promenit v paranoiu.Proste prekroc sve hranice! Ja byt ONA,tak bych si na to take pockala.Navic je starsi,a muze citit to same.Ona muze mit daleko vetsi strach z odmitnuti nez TY.Sam pises,ze ji tak trochu napominas,taky bych se mozna na jejim miste bala,ze nejsem pro tebe ta prava/dost dobra/. Pokud te odmitne,tak ji alespon potesis,to by udelalo radost kazde zene,ale hlavne ty sam si vyjasnis myslenky.Takove trapeni nema smysl.Cim vic to budes prodluzovat,tim vic sam ztratis...Zazila jsem neco podobneho,problem byl v tom strachu.Je treba to prekonat.Jina cesta neni...

Ten tvuj strach si ublizit.Vsechno spatne,budes muset ten svuj strach prekonat a rozlousknout to.Jinak se to casem muze promenit v paranoiu.Proste prekroc sve hranice! Ja byt ONA,tak bych si na to take pockala.Navic je starsi,a muze citit to same.Ona muze mit daleko vetsi strach z odmitnuti nez TY.Sam pises,ze ji tak trochu napominas,taky bych se mozna na jejim miste bala,ze nejsem pro tebe ta prava/dost dobra/. Pokud te odmitne,tak ji alespon potesis,to by udelalo radost kazde zene,ale hlavne ty sam si vyjasnis myslenky.Takove trapeni nema smysl.Cim vic to budes prodluzovat,tim vic sam ztratis...Zazila jsem neco podobneho,problem byl v tom strachu.Je treba to prekonat.Jina cesta neni...

Mily Martine,Snad Ti muj nazor pomuze, tedy:1. Prestan se rozebirat;2. Najdi si jinou praci, nebo alespon jine pracoviste (misto, fyzicky);3. Rekni ji, co citis, presne tak, jak jsi to tady napsal.Ted trochu vysvetleni: nic neni horsi, nez precitlively muz, zena se muze obavat zavislosti, zmena pracoviste vam obema umozni volneji dychat a prospeje v pripade, ze ji ziskas i v pripade opacnem, a jak ma ona vedet, co citis, kdyz to nereknes, co muzes ztratit? Hlavne to neprehanej s patosem, je to starsi a zkusena zena. Nevim jaka je, ale casto je nejlepsi pristup narovinu. A prosim - neanalyzuj muj prispevek. Hodne zdaru. Dej vedet, jak jsi uspel.

Jo jo, je to těžký..Dělej jak myslíš,...můj názor už znáš, já bych se takto jako ty nechovala.Měj se