jak se odmilovat ?

Mirando, psala jsem tady...2.7.2012 22:02 - patiAno, i já jsem se zamilovala, ale nechtěla jsem ubližovat jeho ani své rodině. I tak jsem jim všem ublížila, bylo to vše velmi, velmi těžké a láska veliká akomplikovaná. Říct o manželství, že nefunguje a neřešit, aby fungovalo je jaksi ukňourané a alibistické. Jo, je to o prioritách. Ale mít se dobře v manželství,a k tomu shánět mladýcho a zadanýho kluka, jak tady z toho mnohdy vyplývá, je sobectví na všechny strany Anebo si ženská nabije čumák, protože nepochopila, co chlap nabízí a na jak dlouho. Pak je to sebemrskačstvíreagovat 2.7.2012 22:05 - NikaPati a jak to vše dopadlo?Spodní prádloreagovat 2.7.2012 22:10 - NikaFialko, dlouho jsi nenapsala. Jak jsi na tom?reagovat 2.7.2012 22:18 - PatiPati a jak to vše dopadlo?Jsem se svým mužem, se kterým mám dospělého syna. Dlouho jsem se trápila, opravdu velmi dlouho.Nic není ideální. Ten druhý měl standardní argumenty, proč spolu nemůžeme být a dlouhodobá bokovka pro mě byla nepřijatelná. |Ale "jinak" to byl dokonalý chlap, silná charismatická intelektuál, bohatý a fungující v politice. Jako milenka bych se měla jak v ráji. Jako milenka.reagovat 2.7.2012 22:33 - MirandaJsem se svým mužem, se...Pati, doufám, že jsme se nedělily o stejného muže.:-)Tino, píšeš, že v dobrých manželstvích se tyhle věci nestávají, já znám ale dobrých manželství tak málo, že bych musela hodně dlouho přemýšlet, jestli bych našla vůbec nějaké.A i v těch poměrně dobrých se někdy něco stalo. Je to prostě tak, že ani dobrý pár nevydrží sám se sebou celý život.A pak je na nás, abychom to nějak ukočírovali, myslím tím muže i ženy.reagovat 2.7.2012 22:40 - patiPati, doufám, že jsme se...Hele možný je všechno:)U mě to bylo ještě složitější,že on se rozvedl, ale já měla vážný pocit, že by se rozvedl tak jako tak. Já jsem se začala jaksi rozvádět, až když on měl už jinou, jak jsem se pak dozvěděla. No blbý no a to je jen zlomek toho všeho, co se staloreagovat 2.7.2012 22:48 - MirandaHele možný vše

Moje manželství se po...S jeho ženou se nevídám často a popsala bych to jako formální vztah s kamarádským pozdravem. Doufám, že je to srozumitelné. Ještě před tou nevěrou jsem se pokoušela o navázání něčeho hlubšího. Byli jsme s manželem u nich na kolaudaci bytu, po přestěhování totiž rekonstruovali. Byl to velice příjemný večer, ale zjistila jsem, že je příliš fixovaná na jejich syna a nedokáže se o ničem jiném bavit a když jsem něco říkala já, měla jsem pocit, že mě vůbec nevnímá a sleduje mého a jejího synka, jak si spolu hrají. Trochu je to pochopitelné, jsou to přeci jen děti, ale asi jsem čekala něco víc. Jinak nedávno se obarvila stejnou barvou vlasů, jako mám já a i trochu změnila styl oblékání. Možná je za tím ženská intuice, možná je to jen můj dohad. Nikdy nedostala přímý důkaz o tom, že by to mezi mnou a jejím manželem jiskřilo - ve společnosti se k sobě chováme spíše odměřeně. A k tobě, on se ten "sourozenecký" vztah dlouho vydržet nedá. Někdo se to snaží lepit kvůli dětem. Já zastávám názor, že děti máme vychovávat, ne se jim obětovat. Asi to v tobě někde podvědomě bublalo a tak to muselo zákonitě vyplout na povrch. Manžel se to dozvěděl, nebo jste to utajili?

w. - ty všechny příspěvky...Mirando, psala jsem tady něco o sobě nedávno. A dřív pod jiným nickem.

Nesmysl, máš v sobě...w. - ty všechny příspěvky jen glosuješ, ale o sobě nepíšeš nic.Napravíš to?

Mirando, neřekla bych, že...Moje manželství se po manželových nevěrách už nějak nevzpamatovalo, žili jsme spolu jen formálně, jako bratr a sestra.A teprve po letech jsem přišla na řadu já.Příroda si o to řekla.Ivonno, a jak zvládáš komunikaci s jeho ženou? Nebo se nebavíte vůbec?

No jo, můj život jsou už...Nesmysl, máš v sobě spoustu síly

Mirando,tak po 3 letech a on ti neřek ani důvod a ty si se ho ani neptala,vidíš,každá to máme úplně jinak.Mějte se.

Omlouvám se, občas se zaseknu.

No jo, můj život jsou už...Mirando, neřekla bych, že paradox. Je spousta žen, která pro provalení manželovy nevěry o něj bojuje. A u tebe to bylo jak? Manžel ztratil zájem, přehlížel tě? Nebo to přišlo nečekaně? Na tu dobu hodně ráda vzpomínám, ještě to není dávná minulost. Přistěhoval se v pravý čas, když jsem potřebovala uniknout z jakési klece. Od začátku jsem se do toho úplně ponořila, takže i ty výčitky svědomí chyběly. Motivace k nevěře to byla neplánovaná a krásná.

Mirando,moc ráda bych...Aha, tak na to ses ptala. Jenomže já si důvod pouze domýšlím, nějak mi ho zapomněl říct a já se neptala. Myslím si, že po skoro třech letech chtěl prostě změnu, že jsem se už okoukala. Určitě to nebylo proto, že by se najednou rozhodl být věrným manželem.Dárečky jsem dostávala skoro pokaždé - knihy, CD, drobnosti ze zahraničních cest. On věděl, co mám ráda a vždycky mi udělal radost. Byl prostě ten jeden jediný na světě, co byl pro mě ideální, já pro něj bohužel ne.A teď jsem taky zvědavá, jak dopadnou příběhy těch, které to ještě mají rozehrané.

Mirando,moc ráda bych...Aha, tak na to ses ptala. Jenomže já si důvod pouze domýšlím, nějak mi ho zapomněl říct a já se neptala. Myslím si, že po skoro třech letech chtěl prostě změnu, že jsem se už okoukala. Určitě to nebylo proto, že by se najednou rozhodl být věrným manželem.Dárečky jsem dostávala skoro pokaždé - knihy, CD, drobnosti ze zahraničních cest. On věděl, co mám ráda a vždycky mi udělal radost. Byl prostě ten jeden jediný na světě, co byl pro mě ideální, já pro něj bohužel ne.A teď jsem taky zvědavá, jak dopadnou příběhy těch, které to ještě mají rozehrané.

Mirando,moc ráda bych...Aha, tak na to ses ptala. Jenomže já si důvod pouze domýšlím, nějak mi ho zapomněl říct a já se neptala. Myslím si, že po skoro třech letech chtěl prostě změnu, že jsem se už okoukala. Určitě to nebylo proto, že by se najednou rozhodl být věrným manželem.Dárečky jsem dostávala skoro pokaždé - knihy, CD, drobnosti ze zahraničních cest. On věděl, co mám ráda a vždycky mi udělal radost. Byl prostě ten jeden jediný na světě, co byl pro mě ideální, já pro něj bohužel ne.A teď jsem taky zvědavá, jak dopadnou příběhy těch, které to ještě mají rozehrané.

Mirando,moc ráda bych věděla,jak to bylo u Vás,proč on se s tebou vlastně rozešel?Dostávala jsi i dárečky?,Pro paní 50+,na Vás jsem také moc zvědavá,jak to dopadne,každopádně to tak nenechejte dlouho,on pokud ví,že žijete sama,nevíte nikdy,čeho je schopen.Ten skype bych já vyzkoušela,kolik tomu dotyčnému vůbec je?

náhražkuNo jo, můj život jsou už jen samé náhražky.:-)Ivonno, myslím, že příběh Dorky bude pokračovt obdobně jako tvůj. Paradox je, že když míval úlety můj muž, mě to nikdy nemotivovalo k nevěře, naopak jsem o něj bojovala a snažila se zachránit co se dalo.Mimomanželský vztah přišel v mém případě mnohem, mnohem později.

No pokud cítíš vůni...náhražku

No pokud cítíš vůni chemičky, to je lépe tedy okna neotvírat vůbec a koupit si Brise s vůni jasmínu, konvalinky , levandule popř. s vůni čistého vzduchu :-)

Dorko, úplně mě mrazí, při čtení tvých řádků, ale musím říct, že příjemně. Něco podobného jsem si před třemi lety prožila. Na manžela praskla nevěra s kolegyní z práce. Tvrdil, že to byl úlet na firemním večírku. Byla jsem z toho tak rozpolcená, že jsem nevěděla, jestli brečet, nebo se smát. V té době jsem byla na rodičovské. Do našeho domu se přistěhovali noví sousedé. Ze souseda jsem byla nervózní, přestože nebyl můj typ, pokaždé jsem byla jako rajče. Mu to samozřejmě lichotilo a nevinné pokukování se stalo v posedlost. Znala jsem jeho návyky, pak i on přistoupil na jakousi hru. Když už jsme kolem sebe dlouho chodili, řekla jsem si, že to musím rozseknout. Taky jsem se dostala k jeho číslu. Tehdy si ho s manželem v mé přítomnosti měnili a já si ho zapamatovala. Napsala jsem mu z netu, ale byla jsem si jistá, že ví, že jde o mě. Bylo to něco ve stylu, že po něm toužím. A když jsme šli vyzvednout děti z kroužku, objevila se chvíle, kdy jsme byli sami. Udělal nějakou narážku na tu zmiňovanou sms a pak měly věci rychlý spád. Vyměnili jsme si čísla a začali se scházet. Nebylo to sice mockrát a často, doma jsme ani jeden nechtěli, takže jsme to řešili hotelem. Bylo to krásné a vzrušující. Když jsem měla pocit, že se začínám zamilovávat, vyhrál rozum. Narovinu jsme si to vyříkali a protože jsme nechtěli oba přijít o domov, skončili jsme to. Nebylo to tak úplně lehké, jak lehce se to píše - rozcházeli jsme se ani natřikrát, ale dnes normálně fungujeme jako sousedé. A dobře si pamatuju, jak mi tenkrát děkoval, že jsem to byla já, kdo udělal první krok. On prý nemohl sebrat odvahu, i když chtíč byl obrovský a oboustranný.

Dobré ránko, i zima umí...Zlatuško, asi bydlíš na správném místě, já když v zimě otevřu, většinou cítím "vůni" chemičky.:-)Ale snad tu zimu nějak přežiju.

Dobré ránko, i zima umí být krásná, zvláště ojínělé stromy a všude krásně bílo a vymrzlý čistý vzduch.Už jsem si několikrát všimla, že v zimě při větrání, když porovnávám vůni vzduchu, tak ten co přichází voní po květinkách. Dlouho jsem si myslela, že je to jen můj pocit, ale všimli si toho i ostatní. A koneckonců je to i logické, vzduch co dýcháme se různě promíchává a klidně v něm mohou být vůně n brazilského pralesa, či rozkvetlé louky na druhé straně polokoule :-)

Dane, to me mrzí, žes tentokrát vynechal pokračování! Nenaplněnou touhu si taky pamatuju - z období adolescence, tehdy mi ale naprosto stačila láska platonická.Co se týká ženy50+, tam bych požádala nějakého kamaráda, aby se mnou aspoň přes zimu bydlel. Nebo bych ubytovala podnájemníka. Ale tuším, že tak jednoduché to není.Dorko, jestli je tvůj příběh ze současnosti, tak snad napíšeš, jak pokračuje?Anonymko, vím, že ses mě na něco ptala, ale jak prolistuju příspěvky, zapomenu, co bylo na začátku a už se mi nechce vracet - promiň. Možná to ale nebylo důležité? Dneska se dívám, jak se mi stromy před oknem vybarvují a chtělo by se mi na něco těšit.Těším se ale jen na jaro.