jak se odmilovat ?

Já samozřejmě také...Pati, Janka sama cítí, že ten (vedlejší) vztah se rozpadá. Nikdo po ní teď nemůže chtít, aby ho sama ukončovala, když je manžel mírně řečeno angažovaný jinde.Jance teď nezbývá než nechat to vykrystalizovat, dokud funguje přítel, využít toho, a jakmile to skončí, tak už jen pracovat na manželství. Když zvolí jiný sled událostí, jen by na to mohla doplatit.

Mirando, pojd se mnou na...Otazníku, to jsi ty, co mě už jednou "svedl a opustil"?:-)

Ale copak já někde píšu o...Já samozřejmě také doporučuju, aby s manželem zůstala, ale trochu ho srovnala a neřešila to vedlejším vztahem. To je, jak jsem psala, psychicky velmi náročné. Život ve lži, nadneseně řečeno

Ale copak já někde píšu o...Mirando, pojd se mnou na rande. Ukazu Ti cestu rajem :-D

Ale copak já někde píšu o tom, že to má Janka manželovi říct???Samozřejmě že ne, k čemu by mu byla taková informace? Jen by to přispělo k rozpadu manželství. A když má někdo dvě děti s člověkem, o kterém (mimo nevěry) píše celkem pěkně, tak proč by měli jít od sebe?Pati-w, každé manželství má svoje specifika, a já podle toho, co píše Janka, cítím, že tohle manželství je dobré, jen taťka prostě na chvíli podlehl svodům sestřiček.Anonymko, ano, já jsem třeba starší, proto to vidím jinak než ty, ale podle mě janka je mladá.V mládí je většinou všechno buď černé nebo bílé, nakonec má člověk okolo sebe šeď.Janka je mladá, ale rozumná.

Mirando,máte pravdu,ale já tvrdím,kdo nežárlí,nemiluje.Janka bude asi starší,rozumná ženská,já bych to tak lehce nebrala,pokud by mě byl nevěrný manžel,nevím,jak bych to překousla,ale těžko bych se s tím srovnávala.Ale berte to,já jsem mladší ročník,až budu starší,budu mít třeba zase jiný názor.Paní Janka má stavěné manželství na pevných základech a přesto měla tendenci mu to oplatit?,Já,i když jsem byla nevěrná,NIKDY,bych mu to nepřiznala,nikdy bych mu totiž nechtěla tolik ublížit a podotýkám,i když jsem to tu napsala,kdyby manžel nebyl tak dlouho pryč,nic takového by se nestalo.Z počátku to byla pouhá zvědavost,jaké by to bylo s někým o mnohem starším-musím říct,vždy se mi líbili starší chlapi,no a bohužel jsem to začala brát trošku jinak,než jsem to brát asi měla.Ale to je jedno,chci tím říci,manželovi bych to nikdy nepřiznala,protože vím,že už nikdy by to nebylo takové jako dřív.Tak jak on by to nepřekousl,tak ani já bych se s tím lehce nevyrovnala,proto to zapírání a to je láska,kdy nechcete ztratit toho druhého.

Proč jsi tak...A víš, žře jsem o tom zrovna přemýšlela? Já to prostě neposuzuju ze svého hlediska, ale z hlediska psychologie a životních zkušeností. Já bych prostě nikomu nedoporučovala, aby to zkoušel po mém. Ono to totiž vše mělo následky a nedopadlo to ve finále pro spoustu lidí dobře. Dnbes vím, že to vše mělo být jinak

Já si naopak myslím, že...Proč jsi tak pesimistická?Janka je vyrovnaná žena a její muž k ní má silné pouto - proč by to tedy neměli ustát?Vždyť ty sama jsi ustála nemožné.

Já naopak Janku velmi...Já si naopak myslím, že tak jak to Janka popisuje, manželství fungovat nebude. Je to obrovský nápor na psychiku, hlavně její

Já naopak Janku velmi obdivuju, že se chová tak, jak se chová.Nehysterčí, nerozvádí se, nejančí - a myslí hlavně na děti. Za to má můj obdiv.Janko, já bych ti přála, aby ti ještě aspoň chvíli vydržela ta náhradní náruč, ale jakmile to skončí, asi budeš muset šikovně obnovit manželské vztahy, ovšem podle toho, co píšeš, to nebude moc těžké.Taková manželství jako je vaše vydrží všechno.

Paní Janko,tak tomu už rozumím a máte pravdu,velkou žárlivostí byste to akorát ještě víc pokazila.A u manžela nešlo o dlouhodobou nevěru,ale pouze o úlet.Každopádně čím spíš svůj poměr s milencem skončíte,tím lépe,i když to bude bolet,pokud Vám tedy záleží na manželovi.Já měla velkou výhodu,že manžel na to nikdy nepřišel,jinak vůbec nevím,jak by všechno dopadlo.

Anonymko, vím, že to nebude procházka růžovým sadem. Už teď mám občas pocity, které bych raději neznala. S manželem máme vztah na pevných základech, z jeho strany to nebyla dlouhodobá záležitost a nyní se chová jako milius a snaží se vše napravit. Není pravda, že bych nežárlila. Jen ho chorobnou žárlivostí nechci vehnat do náruče milenky. Jsem racionálně uvažující člověk. Píšete, že byste s takovým manželem nebyla. Ono to není tak lehké sbalit kufry a prásknout do bot. Nevěra se dnes týká spousty vztahů a já nemám zájem stále balit kufry a nevědět, kde jsem doma. Mezi mnou a manželem je skutečně silné pouto. Tím neříkám, že mu nevěry toleruju. Však já už jsem si to taky vybrala a teoreticky bychom měli být kvit.

Janko, máte děti malé nebo...Oli, děti ještě nejsou zdaleka samostatné. Manžela bych z vlastní iniciativy neopustila. Trvá to několik měsíců, ale nevídáme se často, oba máme náročná zaměstnání a rodinné povinnosti.

Ahoj, potřebovala bych poradit, rozešla jsem se s jedním přítelem, velmi se naštval, že jsem měla vedle něho ještě jednoho, ale....vždy když jsem s ním chtěla mluvit, vyslechl mně, ale potom mi svou dopověď napsal na facebuk nebo mi něco vzkázal přes kamarády. Trpělivě jsem to snášela velmi dlouho až jednoho dne, už jsem si našla někoho jemu v něčem podobnýho, ale v něčem dost odlišnýho.Co si myslíte, byla chyba na mé straně nebo na jeho?

Paní Janko a to nejhorší Vás stejně teprve čeká a je jedno,zda to ukončíte vy,nebo Váš milenec.Pokud by se to dozvěděl Váš muž,nemůže říct půl slova,jelikož dělal to stejné.Ted mě spíš zajímá,jak to budete řešit s manželem,který byl nevěrný,klidně to i přiznal a Vás to až tak moc nebolelo,oplatila jste stejnou měrou a v takovém vztahu bych já být nemohla.Kdo nežárlí,nemiluje.Vy stejně zůstanete s manželem,to je víc než jistota,sama píšete,že milenec se začíná odtahovat a nevěrný manžel?,tak s tím já bych nebyla.Těžká situace,ale každý to bere jinak,možná jste s tím smířená,že manžel si bude užívat se sestřičkami,ale má to vlastně budoucnost a jakou?,nezlobte se,já jak to cítím,tak to napíšu.

Janko, máte děti malé nebo velké? A kdyby milenec též chtěl, byla bys schopná manžela opustit? Jak dlouho vztah trvá?

Pozorně vás všechny čtu a taky se připojím s pár řádky. Jsem vdaná za lékaře, máme spolu dvě děti. Nikdy jsem nemyslela, že budu muset řešit nevěru, resp. jsem s tím nepočítala. Někdo možná namítne, že povolání mého muže k tomu vybízí a i on se zařadil k těm, co si krátí noční se sestřičkami. Nejdřív jsem byla trpělivá a nechtěla nic vědět, ale když mi začaly domů chodit anonymy, musela jsem na manžela udeřit. Nezapíral a já jsem kupodivu nehysterčila, snažila se být milá a tak nějak jsme pokračovali dál. Někde uvnitř jsem se případné pomstě nebránila, ale nic jsem za tím účelem nerealizovala. Až přišel on. Seznámili jsme se jako Ivonna při synově koníčku. Náklonnost byla oboustranná a velmi brzo jsem skončila v jeho náručí. Opravdu jsem si to užívala, v podstatě jsem si ten nadstandard dopřála až do chvíle, kdy začal cítit, že u něj hledám, co mi u manžela chybí a začal mi unikat. Tížilo mě to moc, vlastně pořád tíží. Bojím se dalšího setkání, aby to nechtěl ukončit a zároveň si přeju, aby to udělal. Má nevěra mě tedy stála mnohem víc, než by mi dala. Takže milé dámy, pokud se do nečeho takového pouštíte, raději si ujasněte, co od toho očekáváte, protože v tomto případě je jedna plus jedna jenom jedna. Více ztratíte než získáte (výjimkám, co s milencem nakonec zůstanou se omlouvám)!!

Dane, pokračuje to slibně... jsem z Běly trošku zmatená, chvíli odtažitá pak vstřícná - co vlastně chce? No jsem tuze zvědavá...

Tak jsem zase seděl v autíčku, ze kterého jsem tenkrát dávno v zimě rukavicí odhrnoval sníh, když u nás končila. A uháněli jsme po magistrále, vyprávěl jsem jí, jak jsme vítali jaro; Bělu zajímalo, kdo tam všechno byl a co měla která ženská na sobě. (Tyhle akce ji štvaly, když se jich nemohla zúčastnit.) "To se musíme sejít!" rozhodla, "kde chceš zastavit?""To je ohromnej nápad v tomhle provozu zastavovat, řidiči tě sežerou." Ale byla výborná řidička a šikovně zabrzdila. Chtěl jsem co nejrychleji vypadnout, aby nebyla nepříjemnost na zákazu stání. Ale přitáhla si mě za límec kabátu a dala mi báječnou pusu. (Koukám, že už je po 22.hodině, tak můžu eroticky napsat, že mě to normálně vzrušilo.)

Dane, že by z toho nakonec byl opravdový vztah?Ale budu trpělivá, počkám si.Jen jsem se trochu zarazila, když ses na večírku Běle veřejně omluvil, to bych teda nedala, jsem hrozný introvert.Ostatní příběhy jsem aspoň prolétla, a protože na konci je naše milá fialinka, tak ji po dlouhém čase aspoň zdravím a přeju hodně těch chvil, které jsou jako sezení u psychologa.Protože vím, že když nejsou, tak hrozně chybějí.Dneska jsem někde na netu četla něco ve smyslu, že kdo je zamilovaný, tak se trápí, a kdo není, tak se trápí, že není zamilovaný - ach bože, jak je to pravda!!