Lechtání

Přidat komentář

Tak to jsi skvělá holka Hani, přesně takové kamarádky, které zbožňují lechtání jako ty, hledám :-D
Která holka má zájem? 8-)

Odpovědět

Pošli odkaz

Hanko kolik Ti je a odkud jsi? ;)

Odpovědět

Pošli odkaz

Ahoj hledám někoho na lechtani nebo povídání o tom.Chci být lechtany pište na [email protected]

Odpovědět

Pošli odkaz

Která holka se ráda nechá lechtat a nestydí se to přiznat, hm? ;-)

Jestli si necháš lechtat a šimrat svá bosá chodidýlka, stehýnka nebo holá žebírka a nebudeš mít u toho nasazenou roušku, tak obdržíš odměnu 300,- Kč za 15 minut radosti a smíchu :-)

Lechtivé i nelechtivé holky hlaste se 8-)

Odpovědět

Pošli odkaz

Mně při lechtání na rukou jen naskočí husí kůže, to se dá vydržet. Ale při lechtání chodidel bych tě pokopala a na žebrech pod pažema bych se počurala. Brácha s bratrancem stavěli asi hodinu domino a já jsem jim do toho naschvál ťukla a povalila to. To mi bylo 14. Poprvé mi to prošlo, jen vyhrožovali, že mě zlechtají. Ale když jsem to udělala znovu, tak se na mě vrhli. Povalili mě na zem, brácha mi držel nohy a bratranec mi natáhl ruce a přiklekl mi je. Pak mě lechtal pod pažema a strašně se bavili tím, jak jsem sebou házela. Křičela jsem, ať toho nechají, že se pochčiju. Tak řekli, že na to si počkají. Skučela jsem asi dalších 5 minut a nechali mě, až když jsem se opravdu počurala.

Odpovědět

Pošli odkaz

Mě nepokopeš, proti kopání používám pouta :) a pak už mi v lechtání chodidel nic nebrání :) napiš mi na: [email protected]

Odpovědět

Pošli odkaz

Pouta nemůžu, to bych si rozedřela kotníky. A co tě přitom vzrušuje? To hraní si s chodidly a prstíčky na nohou, to zmítání se a vytí, nebo to počurání? To má zase nevýhodu, že se musí vyprat kalhotky.

Odpovědět

Pošli odkaz

No já mám kožená pouta s výstelkou z měkčené kůže, takové kožené náramky ;) Vzrušuje mě na tom lechtání vše... Hraní s chodidly a prstíčky, bezmocné mávání prsty u nohou a smích a do počůrání jsem ještě nezažil, ale chtěl bych nějakou takhle zlechtat:))) Co na lechtání vzrušuje Tebe Hanko?

Odpovědět

Pošli odkaz

Já nevím, jestli se vůbec dá říct, že mě to vlastní lechtání vzrušuje. Já jsem si nemohla pomoct, bratranec mi klečel na rukou a jezdil po žebrech a po prsou. Já jsem se musela chechtat, řvát a zmítat se a nebylo mi to nic platné. Ale vzrušilo mě to, že oni při pohledu na mě úplně zdivočeli. Nechtěli přestat, dokud se nepochčiju. Hádali, jak dlouho to vydržím. Pak, když se to stalo, tak mě náhle nechali. To byla obrovská úleva a v ten moment jsem viděla, že oni se stydí za to, co se mnou dělali a co viděli. Taky to nikdy nikomu neřekli a já taky ne.

Odpovědět

Pošli odkaz

Hanko, dáš mi na sebe kontakt? Nebo muj je: [email protected]
Tak přesně tahle bezmoc mé oběti mě vzrusuje taky... Prostě můžeš se jen smát a Tvá chodidla jsou mojí hračkou a záleží jen na mě, jak dlouho si budu hrát s Tvými chodidly a prsty:)... Jinak při lechtání používám spoustu lechtacích nástrojů peříčka, štětečky, kartáčky, elektrický zubní kartáček, kreslím propiskou na chodidlo a Ty musíš hádat co.., provázky mezi protahuju a vrcholem je kartáč na vlasy:) A jelikož na chodidlech ujíždím, lechtám je i jazykem, zejména jazykem mezi prsty to bývá hotové peklo, nebo když si vezmu všechny prsty najednou do pusy a přejíždím zlehka zubama po bambulkach a současně jazykem do mezírek gezky jednu po druhé - všechny říkají, že tohle je to nejintenzivnější lechtání:)) jinak alternativou ke koženým poutům je mumie - bud do cerne stretchové fólie nebo zabalit do peřiny a kouká Ti jen hlava a bezbranná chodidla, pak omotat provazem peřinu nebo páskou folii a jsi mojí hračkou. Jako inženýr jdu na to vědecky a důsledně si s každým lechtátkem vyhraju. Když mi napíšeš, pošlu Ti fotky z lechtacích seancí;)

Odpovědět

Pošli odkaz

Já jsem byl v dětství potrestán lechtáním na dětském chlapeckém táboře. Byli jsme tam kluci 8 – 12 let, mě bylo 10. Odehrálo se to začátkem divokých 90. let. Měli jsme tam trestnou lavici, kde byl téměř každý večer potrestán nějaký kluk za zlobení, někdy i více kluků. Trest si vytočili na kole trestů. Trestali ho ostatní kluci dle pokynů vedoucího. Na lavici se tak konaly různé výprasky a jiné trápení zlobivých dětí. Já jsem ten večer točil kolem sám. Ručička se mi zastavila u nápisu zlechtání. I když jsme byli postupně potrestáni snad všichni a někteří i víckrát, tak si ostatní to trestání vždy užívali… Vedoucí zavelel na lavici s ním, svlíknout a zlechtat! Neublížit mu! A tak mě rychle kluci popadli, hodili mě na lavici, v malé chvíli zbavili mé nohy tenisek i ponožek, servali ze mě tepláky i tričko a pak spoďáry. A pak mě jedni drželi a druzí lechtali, střídali se, každý chtěl mučit… Spousta malých rukou šimrala mojí dětskou holou hebkou kůži…(na patách jsem tedy pro upřesnění měl kůži tvrdou ale hrozně lechtivou) Byla to pekelná muka, lechtali mě pod bradou, v podpaží, na žebrech i na břiše, na dlaních, po celých nohách a hlavně na bosých chodidlech – tam šimrali pomalu a jemně celá chodidla, takže všude mě lechtali. Od hlavy až na paty, doslova. No a i na intimním místečku…Mému pindíku se věnovali hned dva kluci. Jeden mi přetahoval kůžičku sem a tam, aby pindík ztvrdnul a druhý mě dbal na holém, zrudlém naběhlém žaludu. Za chvíli už jsem jenom skučel, už jsem se nemohl smát. Byl jsem rudý, zpocený a ochraptělý, jak jsem řval. Chtělo se mi čůrat a z nahoněného pindíka to nešlo, byla to muka! Když konečně přestali, tak mě pak nešetrně hodili na zem, kde jsem se ještě chvíli svíjel a pak mi klesl pindík a já se hrozně počůral. Pak jsem posbíral své svršky a utekl jsem bosky a nahý do chatičky, tak jsem brečel. Já už jsem pak lechtaný nebyl, naštěstí, ale vytočil jsem si ještě časem dva výprasky…