Ženám známé trable při cestování-hledání WC

Já právě myslím, že v podobné situaci je to normální, viz můj příspěvek výše o občasném připočůrání po několika pivech. Špatné je, pokud moč uniká i bez nutkavého pocitu třeba při skocích, kašli, smíchu a tak dále. To se mi nestalo nikdy.'

Ahoj holky, náhodou jsem narazila na tuhle stránku a na tohle téma, no nevím, jestli je normální se v dospělosti počůrávat, ale jak tak čtu, tak vidím, že se to v hojném počtu stává mnoha lidem, tak že to asi není až taková vyjímka, když se to někomu stane. musím se přiznat, že se mi to nedávno stalo taky, byla jsem s přítelem z práce na kávě, něco jsme vypili a pak mě měl odvézt domů, jenže se mu porouchalo auto, tak mě nezbylo než jet městskou dopravou, už se mi vcelku po kávě a dvou minerálkách chtělo čurat, ale nebylo to tak strašné dalo se to vydržet, až do té doby, než tramvaj uvízla v zácpě, bylo to strašný, křížila jsem nohy a různě se předkláněla, ale po asi minutě jsem cítila, že mi uniká malí pramínek a nabírá na intenzitě, stala jsem tam a prostě si čurala do kalhotek, naprosto mě ale šokovalo to, že jsem to nedokázala zastavit, ztratila jsem nad tím úplně kontrolu a zastavilo se to až jsem všechno vyčurala, naštěstí jsem měla dlouhou sukni a nešlo na ní nic poznat, ale louže pode mnou byla obrovská, většina lidí dělalo, že nic nevidí, ale i tak jsem se příšerně styděla.Tak teď nevím, jestli nemám navštívit nějakého odborného lékaře, jestli nemám nějaký ochablý měchýř, co myslíte, je to normální? '

Já nevím, mám docela vycvičené pánevní svaly a nehoda v autobuse či vlaku se mi nestala nikdy, ačkoli hodně piju a to i před cestou, protože jinak mě hodně bolí hlava. Ale stalo se mi několikrát, že jsem se večer vracela třeba z hospody, kde jsem vypila pár piv a bylo to už hodně, hodně na hraně a asi dvakrát kousek od domu už jsem to viceméně nevydržela, pak se to prostě spustilo a za žádnou cenu to nešlo zastavit, byť to třeba teklo pomalinku :o('

To se teda divím. Myslela jsem, že počůrat se ve dvaceti letech je něco zcela ojedinělého, ale jak tak vidím je to zcela normální. Bylo to nedávno, vracely jsme se s kámoškou z jednodenního lyžařského zájezdu. Když jsme jely autobusem do hor všimly jsme si, že je autobus vybaven WC. Protože se odpoledne udělalo špatné počasí, zašly jsme před odjezdem do hospody. Vypily jsme 3 piva a vůbec jsme neuvažovaly nad tím, že se nám bude chtět čůrat, vždyť je v autobuse záchod. Vrátily jsme se do autobusu a už při odjezdu se mi trošku chtělo. Autobus jel po rozbitých silnicích a jak to tak drncalo, brzy se má potřeba zvětšila. Vstala jsem tedy a šla na WC. K mé hrůze jsem si ale na dveřích WC přečetla nápis-pro poruchu mimo provoz. S hrůzou jsem zalomcovala klikou, ale bylo fakt zavřeno. Vrátila jsem se na místo a řekla to kamarádce. Ta se taky zděsila, protože už taky potřebovala si dojít. Domů zbývala asi hodina jízdy, jenže asi za deset minut jsem už potřebovala fakt strašně. Kamarádka na tom byla asi podobně křížila nohy, ruce v rozkroku, celá rudá v obličeji. Dohodly jsme se, že se půjdu zeptat řidiče, jestli by nezastavil. Zašla jsem tam, musel na mě poznat, že mám už problémy to udržet, ale ten parchant řekl, že zastavit nemůže, že nejsem malá, že to vydržím. Vrátila jsem se na místo a my přemýšlely co teď. Napadlo nás pustit to do něčeho ale nic nás nenapadlo, ani žádnou láhev jsme neměly a kolem spousta cizích lidí. Chvilku jsem se tedy ještě soustředila na to udržet to ale najednou jsem ucítila tam dole slabý pramínek. Ještě více jsem přitlačila ruce na rozkrok a zkusila to ze všech sil zastavit. Podařilo se ale asi na 5 vteřin. Pak jsem to pustila úplně. Kamáradka se na mě s hrůzou dívala jak se to snažím bezmocně zastavit. Nešlo to a já čůrala silně dál a dál a za chvilku to začalo téci z nasáklé sedačky. Teď si toho ale všimli lidi kolem nás. Kamarádka to vydržela ještě asi pět minut a pak už to taky nedokázala. Dívala jsem se jak se snaží nedopadnout jako já, když najednou se jí zničeho nic stáhlo břicho a učůrla tak silně, že proud moči prošel i přes ty oteplováky. Trvalo to jen asi vteřinu a řekla mi, že se jí zničeho nic úplně samo stáhly břišní svaly a otevřely svěrače. Prý to byl pocit jakoby ještě zatlačila. Byla mokrá jen kolem rozkroku a dalších 5 minut to držela. Pak se to zopakovalo a ona upět silně a krátce učůrla a zase se to samo zastavilo. To se ještě dvakrát zopakovalo během zbylých 20 minut cesty. Když vstala nebyla pod ní sedačka ani moc mokrá a prý se jí chtělo čůrat pořád stejně. Nedokážu si to vysvětlit, jak je možné, že já se počůrala do úplného vyprázdnění a přitom jsem to nemohla za žádnou cestu zastavit a ona jenom párkrát učůrla. Raději jsem zašla k lékařce jestli nemám slabé svěrače. Řekla jsem jí co se mně přihodilo a co se přihodilo kamarádce a ona mi řekla, že mám opravdu slabé svěrče a poradila mi cvičení, podobné tomu, co zde už někdo uváděl. Zdrávé tělo se prý chová tak jako to kamarádky. Řekla, že když se tlak v měchýři zvýší nad únosnou mez, receptory na vnitřní stěně měchýře to zjistí a pošlou signál do mozku. Ten to vyhodnotí tak, že povolí úplně nezávisle na vůli svěrače a ještě k tomu dá pokyn svalům, které měchýř stáhnou a podpoří vyprázdnění. Jakmile se tlak sníží na onu maximální mez přestanou svaly tlačit na měchýř a svěrače se opět zatnou a močení ustane. Proto si tehdy kamarádka párkrát tak hrozně krátce a silně učůrla. Skutečně to byl tak silný proud, že jsem to slyšela. Každá zdravá ženy by se tedy měla počůrat způsobem jako kamarádky tedy pouze učůráváním snižovat objem moči v měchýři na jeho maximální objem a ne se celá počůrat jako já. Jinak je opravdu asi dobré začít cvičit jako já. Přeji vše ženám šťastný a suchý návrat domů.'

Ahoj holky taky se musím přiznat, že se mi to nedávno přihodilo a jak tak čtu, tak se mi zdá, že je to vcelku normální, protože se to občas stane každýmu, mě se to ale na rozdíl od vás nedávno stalo ve vlaku, dovedete si to představit, plný vlak lidí v pátek odpoledne, jela jsem domů ze školy, seděla jsem v kupé a pociťoval, že se mi chce čůrat, zprvu jsem si myslela, že to vydržím, ale bylo to čím dál tím naléhavější, tak jsem se nakonec, to už se mi chtělo hodně, vydala nacpanou chodbičkou na wc bylo to hrozný, jak ten vlak cukal a jak jsem narážela do lidí, dělalo se mi úplně zle, jak se mi chtělo a držela jsem to, no a když jsem přišla k záchodu byl obsazený, tak jsem tam chvilku přešlapovala a klepala na wc, s tím že nutně potřebuji, ale wc se prostě neotevíralo, měla jsem slzy na krajíčku, protože jsem cítila, že už to nemůžu vydržet, v zoufalství jsem se tedy pustila na druhou stranu vagonu ale v pulce jsem to prostě neudržela a počurala se bylo to strašný, počůrat se v chodbičce přeplněné lidmi, navíc jsem počurala nějaký holce batoh, nejhorší na tom bylo, že jsem měla pře sebou asi ještě dvě hodiny cesty s dvěma přestupama, fakt hrůza strašně jsem se styděla, ale na druhou stranu, mí kamošce se nedávno stalo v autobuse ještě něco horšího, měla průjem a než jí autobus zatavil, měla to v kalhotách, a to si myslím, že je teda daleko horší, navíc se jí to stalo v zahraničí.'

Částečně by v případě delší cesty autobusem možná pomohla inkontinenční vložka. Ta pojme větší množství moči.'

Už teď se děsím?O prázdninách pojedu linkovým autobusem do Švédska a když si představím tu dlouhou cestu a všechno, co k tomu patří, tak by se mi mělo přestat chtít někam jet.Všechny vaše rady pilně sleduji a už se vidím, jak den před odjezdem nic nepiju, pro jistotu jedu v sukni a po cestě olizuji sůl a mám v zásobě láhev s velkým hrdlem a pro jistotu na každé zastávce vyprazdňuju ze sebe i to, co nemám.Ale to je asi to nejhorší,co může každý udělat.Už v mládí jsem měla problémy a počůrala jsem se někdy i v noci.V osmé třídě mě mamka vzala k psycholožce(to jsem za sebou měla celotřídní ostudu na exkurzi) a snažily jsme se nalézt příčinu, z poloviny byly psych. rázu a z poloviny fyzického. Při jednotlivých terapiích mě naučila tento problém vnímat jinak. Jednou mě vzala do tramvaje a před lidma se tam počůrala.Nikdo si toho ani moc nevšímal a když jsme vyšly ven,tak se občas někdo podíval,ale nikdo se ani moc nesmál.Od té doby už to nevnímám jako nějakou ostudu,ale jenom přiznám před všemi,že mám takové a takové potíže a občas se mi taková příhoda stane.Samozřejmě, když jsem předloni při cestě z Prahy,kdy jsme jako studenti maturitního ročníku pobíhali, potřebovala čůrat, volala jsem dopředu na všechny , na řidiče učitelky'

Potěším vás, mně se to už taky stalo, dokonce dvakrát. Jsem studentka, ale přivydělávám si prací v restauraci McDonalds. Můj problém je v tom, že když jsem na směně třeba i 8 hodin, vůbec se mi nechce na WC, asi jak jsem na nohou a pořád běhám, tak si to ani neuvědomuji, pak ale na cestě domů, když sedím v autobuse, to na mě přijde vždycky hrozně rychle a občas to doma na WC stíhám v poslední vteřině. Jednou jsem musela čůrat do umyvadla v koupelně, protože bylo na WC obsazeno a já přitom už cítila v rozkroku slabý pramínek, naštěstí se to vsáklo do kalhotek a na kalhotách nebylo nic vidět. Jednou jsem to ale neudržela už v autobuse, protože jsem se hrozně rozesmála jak si tam nějací hoši povídali vtip. Hrozně jsem se styděla pak se zase ti hoši smáli mně. Podruhé to bylo když jsem se vracela z diskotéky. Jela jsem domů taxíkem a litovala jsem že jsem si nedošla na záchod. Pak jsem ještě musela čekat na výtah, svíjela jsem se a snažila to nepustit, v tu chvíli ale přišel k výtahu jeden soused, musela jsem dát nohy z rozkroku a dělat jakoby nic. Výtah přijel brzy, jenomže se ten krám rozbil s já jsem tam zůstala viset ne sama ale s tím mužem, poznal na mě že se mi chce čůrat tak jsem to už netajila a pomáhala si opět rukama. Po chvíli jsem to ale ucítila v kalhotkách, zatlačila jsem ze všech sil rukama a ještě to zastavila. Jenže za pár vteřin jsem nad tím definitivně ztratila kontrolu. Trapas jak hrom.'

Náhodou jsem se podívala na tohle téma a hned jsem se v něm našla. Chtěla bych moc poděkovat Evče za její radu, vím o trénování se zastavováním močení, ale právě proto, že jsem absolutně nedokázala přerušit ani na vteřinu myslela jsem, že to už nejde dokázat ani cvičením. Dám se do toho. Nucení na močení je šílené u mě ještě z těch důvodů, že špatně chodím a nemohu běžet někam třeba rychle. Radko, popsalas svůj zážitek perfektně a prožívala jsem ho s Tebou, protože když už člověk myslí, že je u cíle a najednou ještě představa dojít pro klíče, vrátit se atd..určitě by se mi to stalo taky. Ale jak jsi napsala větu - když jsem se vrátila pochcaná do autobusu - řvala jsem smíchy až mi tekly slzy, jak jsi to trefně formulovala a musela jsem hned čůrat, protože smíchy se člověk může počůrat taky snadno, když se směje opravdu srdečně.Ráda bych Vás pobavila mojí příhodou, stalo se mi už, že jsem se na cestě počůrala, ale ne úplně, trochu,protože jsem měla vložku, všechny tyhle "pomůcky" taky znám. Ale teď můj nejhorší zážitek. Jednou jsem byla na vyšetření na gynekologii. Nevím, jestli se to ještě dneska takhle praktikuje, ale doktorka řekla, ať přijdu po obědě a dostatečně napitá, že mě vyšetří ultrazvukem.Mám si to prý rozvrhnout tak /to pití/, abych byla plná ve 13 hodin. Nalévala jsem se minerálkou teprve v čekárně, abych neměla žádný problém už po cestě a byla jsem celkem v klidu. Ve 13 hodin jsem všechno vypila a říkala jsem si, že vydržím ještě nějakou dobu i kdyby doktorka měla zpoždění. Pak už jsem se svíjela na lavici jako housenka, nohy křížem, tlak rukou proti měchýři - ještě že jsem tam seděla jako zázrakem sama. Doktorka si to přihasila ve 13.45 a já v mrákotách došla do ordinace. Ultrazvukem mi jezdila po břiše a já ji vlastně vůbec nevnímala co říká, nedokázala jsem odpovídat, návaly horka do tváří, musela jsem vypadat hrozně. Pak mi řekla, že můžu jít. Z posledních sil jsem se oblékla, třískla dveřmi od ordinace bez pozdravu a nastal problém s velkým Pé. Ordinace byla v prvním patře, WC v přízemí staré vily s točitými starými hrbolatými dřevěnými schody a k tomu má neschopnost běžet natož po těch šílených schodech. Asi na třetím schodě směrem dolů se ze mě začla valit všechna nastřádaná voda. Nedalo se dělat nic než stále po těch schodech jít směrem dolů a teď to napíšu podle Radky - a chcát a chcát. Dooznačkovala jsem si cestu až na záchod, tam už jsem se ani nesnažila sundat některé z kalhot a nad mísou jsem dovyprázdnila močový měchýř s tou malou chybičkou, že jsem se do té mísy netrefila a šlo to vedle. Bylo mi všechno už fuk. Všude jsem byla mokrá, autobusem domů jsem jet nemohla, tak jsem si kolem boků uvázala mikinu a pěšky se plahočila domů podle zdí. Ještě že cesta vede celkem poklidnou čtvrtí, jen u našeho domu jsem potkala sousedku, ale to už byla maličkost. Zavřela jsem za sebou dveře bytu, oblečení jsem naházela do pračky a sama jsem se po důkladném umytí naložila do vany plné vody s příjemnou vůní aromaterapie. Pak teprve jsem se uvolnila a uklidnila. Výsledky z ultrazvuku byly v pořádku, ale k té doktorce už jsem nikdy nešla. Byla hodná, ale nedokázala bych se vrátit na "místo činu." Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Děkuju všem, kdo jste sem napsal. Přejme si co neméně podobných zážitků. Moc zdraví xana.'

Myslím, že Simoninu "radu" nelze brát vážně. Přítel moji nejlepší kamarádky má rád milování s pissingem a právě proto ji pozvolna dráždí až ona ztratí sebekontrolu a pomočí se (je to u nich po vzájemné dohodě). Říkala právě, že to zprvu potlačuje nutkání na močení a když pak močí, nejde to zastavit, navíc to zprvu ani nevnímá. Prý je to vzrušující, ale jistě jen doma :)'

Každopdáně si myslím, že když už, je lepší překonat stud a dojít si, byť by to měl někdo vidět. Taky už jsem měla párkrát namále, ale radši se dovolím a dojdu si třeba ve družině, kam jdu pro děti nebo i a za keř, když jdeme třeba s mužem z kina, než abych měla nějakou nehodu, za to mi to fakt nestojí.'

Já měla podobné problémy, už se mi také podařilo se počurat. Byla jsem totiž zvyklá chodit často na WC ikdyž se mi chtělo často jen málo - prostě pro jistotu. Když potom potřebovala zadržet větší množství moči tak jsem to jednoduše nedokázala protože to slabé svěrače neudržely. Byla jsem u lékaře, ten mi změřil, že dokážu zadržet maximálně 450 ml moči, což je velký podprůměr. Poradil mi ať se snažím moč zadržovat co nejdéle, zkoušet to třeba doma, kde trapas z počurání nehrozí. Při čůrání mám zkoušet zastavovat a znova to pouštět asi v 2vteřinových intervalech, prostě jenom jakoby učurávat. Zezačátku jsem nedokázala při čurání moč zastavit vůbec, jde o to se alespoň o to ze všech sil snažit. Po týdnu trénování jsem už moč zastavit dokázala. Nesmí se to ale s tréninkem přehánět, je dobré to takhle provádět každý druhý den. Jinak se můžou svěrače příliš unavit. Já jsem to zezačátku nerespektovala a cvičila z pilnosti každý den, pak jsem se ale cestou do práce počůrala a to jsem nepotřobovala úplně zoufale, za normálních okolností bych to určitě udržela. Takže pozor. Po měsíci jsem šla znovu k lékaři, ten mi opět změřil objem moči kterou dokážu zadržet a bylo to 820 ml, téměř dvojnásobek. Teď u čůrání nezastavuji, jen se snažím chodit na WC méně často než dříve, hlavně doma. Když jdu do hospody na WC jdu až tak po třetím pivu. Dříve jsem taky běhala někdy už po prvním třeba i každých dvacet minut. Zkuste to také, určitě vám tohle cvičení pomůže. Hodně štěstí a už žádné počůrávání.'

Tak já sem také musím přispět já si osobně myslím že je to opravdu tím že některé máme ochablé svaly pánevního dna u mě je to asi opravdu ono a taky když vypiju třeba 2 piva jdu za hodku třebas i třikrát a když mám jít někam do města nakupovat nebo jsem u nekoho jsem i dost vystresovaná poněvadž chodím dost často tak desetkrát denně zhruba jo budu muset začít cvičit:-))'

Vidím, že se nepočůrávájí jenom malé děti, ale i starší a docela mě překvapilo, kolik nás je. Já se už taky jednou počůrala v autobuse na zájezdu od gymplu. Ještě teď se za to stydím. Nedávno se mi ale v autobuse stalo málem to samé, inspirovala jsem se ale tady jedním příspěvkem, kdy se tady jedna holka když to nemohla vydržet, vyčůrala nouzově do prázdné láhve. Když mi bylo jasné, že za minutu bude pozdě, pustila jsem to do nějaké litrové láhve, co mi dala kamarádka. Potřebovala jsem tak nutně, že jsem ji celou naplnila. Kamarádka se mi svěřila, že byla ve stejné situaci jako Radka. Taky klíče "na pokladně", prý už věděla, že to na pokladnu nestihne, a tak rychle stáhla kalhoty u nějakého keříku. Prý to vidělo okolo asi 20 lidí, ale nepočurala se. Asi je opravdu lepší, v nouzi nejvyšší stáhnout kalhoty kdekoliv a pustit to klidně i před lidma, myslím, že větší ostuda je se počurat.'

Ahoj, tak vidím, že nejsem sama, komu se to někdy stalo, jednou jsem jela na zájezd z práce a jak to tak bývá, tak se mi v autobuse začalo chtít čurat, no bylo to nesnesitelné a tak jsem ukecala řidiče ať mi zastaví, ač nerad zastavil na nedaleké benzince, vyběhla jsem a z posledních sil to držela, ale wc zamčeno, "klíče u pokladny" tak jsem mazala k pokladně ale to už jsem cítila jak se mi dole rozlévá teplo, počurala jsem se, no tak už jsem ani na záchod nemusela, měla jsem totálně mokrý kalhoty a měla jsem to i v botách, hanbou jsem se mohla propadnou, když jsem se vrátila pochcaná do autobusu, všichni se náramě byvili na můj účet, naštěstí to bylo na cestě zpět, pak jsem si říkal, že jsem to mohla klidně pustit v autobuse, aspoň bi o tom nevědělo tolik lidí, od té doby nerada jezdím autobusem.'

Ahoj Holky,přidám taky příhodu, byla jsem před deseti lety na výměnném pobytu ve Španělsku, měli jsme ten večer jít do divadla, já před tím vypila asi 1,5 litru vody,protě jsem pila a pila, vůbec jsem nepřemýšlela jaké to může mít následky. Začala jsem potřebovat čůrat v metru, ale tak hrozně že jsem měla úplně závratě a dělalo se mi špatně, rychle jsem vyběhla z metra a zalítla do první hospody, dopadlo to dobře. Ale od té doby hodně dopředu rozmýšlím pitný režim, když někam jedu.'

doporučuji dlouhou sukni, bavlněné punčocháče, komu bývá horkotak v létě bez to je s případným nechtěným vsakováním horší.hrajte to na hipís styl.kdyby něco, tak nikdo nic nezjistí.'

Tak jste mě všichni docela potěšili, protože nejsem samotná, komu se už přihodila taková nehoda. Mně už se taky jednou hrozně moc chtělo čůrat, když už jsem našla WC, tak jsem myslela, že mám vyhráno. Jenže přede mnou byla dlouhá fronta. Když už jsem šla skoro na řadu, tak jedna holka přede mnou udělala krok zpátky a narazila svým baťohem do mě. Ten baťoh mi zatlačil na měchýř a v tu chvíli jsem to už nebyla schopná udržet. Nemohla jsem to zastavit, všichni nam mě ještě koukali, tak jsem radši utíkala a přitom ještě stále čůrala. Nejhorší na tom ale bylo, že jsem potom 3 dny občas učůrávála třeba i při kašli a smíchu. Fakt hrůza.'

To jsem teda zabrousil na zajimavou stranku. Ale fakt je, ze jako chlap mam stejne problemy, uz se mi to povedlo taky pustit v autobuse. Jel jsem s kamaradkou a prekvapilo me, jak k tomu byla tolerantni, pujcila me mikinu a pomohla to zamaskovat. Pry se to muze stat kazdymu a priznala se, ze se ji stalo to same. Mam z toho celkem komplex

Já s tím mám taky problémy. U mě je to ale asi hlavně tím, že mám asi moc malý měchýř. Jednou jsem byla s holkama a klukama v hospodě, vypila asi 3 piva. Už v té hospodě jsem byla dvakrát na záchodě. Pak jsem jela s jednou kamarádkou autobusem domů, ta také vypila 3 piva, ale v té hospodě nebyla čůrat ani jednou. Poznala jsem, že začíná křížit nohy a být nervózní, říkala, že když si povolí pásek, dá nohy přes sebe a rukama v nouzi nejvyšší zatlačí na rozkrok, tak to vydrží. Tak jsem to dělala podle ní, jenže za chvíli jsem to pustila. Ona to vydžela až na zastávku, pak se mi přiznala, že jak si rozepínala kalhoty tak už to nevydržela a taky se trochu počůrala. Tak mě to trochu potěšilo, jenže ona měla jen mokré kalhotky, zatímco já byla mokrá až dolů.'