Ženám známé trable při cestování-hledání WC

Tak vidím, že nejsem sama, kdo má takové problémy. Já už mám za sebou taky jeden trapas v autobuse na školním výletě. Tehdy se mi fakt hrozně chtělo. Zezačátku jsem si jen dvakrát trochu učůrla, stejně se mi ale udělal kolem rozkroku flek. Když jsem cítila že to pustím úplně, tak jsem radši sáhla do baťohu pro prázdnou láhev od ledového čaje (taková s tím širokým hrdlem a pustila to do ní). Ani ta půllitrová láhev ale nestačila a já to nemohla vůbec zastavit, tak ten zbytek zůstal na sedadle. Naštěstí mě neviděl žádný kluk, jen holky co seděly okolo, fakt trapas. Ten flek na kalhotách jsem ale zamaskovala delší bundou, takže to dopadlo ještě relativně dobře.'

Jela jsem autobusem do itálie a strašně se mi chtělo. Zkusila jsem Simoninu metodu a v noci se dráždila, abych nemusela. Zpočátku fajn, ale asi po hodince dráždění jsem víc přitlačila a udělala se. Jak to odeznívalo, tak jsem se úplně počůrala a nešlo to zastavit. Musela jsem to uhrát na rozlitý čaj.'

No, to já to mám ještě takový, že když se na to wc dostanu - nemůžu, protože tam vidim tu frontu ženských, a jsem z toho nějaká nervózní :)) takže super. Většnou se mi to podaří až na po několikáté, ale v lese to jde samo :))'

Mně navíc začne bolet hlava,když nepiju.Snažím se dodržovat pitný režim,ale ty konce....Myslela jsem,že to nevydržím už v autobuse,ale když už jsem si myslela,že mám vyhráno a vyjedu vlekem nahoru najít vhodné místo,tak jsem se na vleku počůrala.Naštěstí punčocháče a oteplovačky byly dostatečnou záchranou před viditelností,ale těžce jsem předstírala,že mě lyžování nebaví a trávila jsem zbytek dne v bufetu.Teď mám ve svých 18 letech strach kamkoliv cestovat autobusem,navíc když si představím,že by se to stalo v jiném oblečení...'

Souhlasím s Lenkou, nejlepší je tisknout k sobě nohy a obě ruce proti rozkroku. Pomůže se tak svěračům. Pomáhá také nenosit příliš těsné kalhoty, které tlačí na měchýř. Pomáhá ale i ta vložka. Já jsem už jsem to taky jednou nemohla vydržet, nejdřív jsem si jen dvakrát trošku učůrla, vložka to pochytila a mně se ulevilo. Za dalších deset minut jsem to ale pustila úplně a nemohla to vůbec zastavit. Byla to pěkná ostuda na veřejnosti, navíc to bylo hodně vidět, protože jsem neměla sukni.'

Děvenky milé, škodíte si. Jakékoli zadržování je škodlivější, než si myslíte. Všelijaké ty vložky také. Moudré je před cestou nepít, trochu přidat soli, aby zadržela vodu - zkrátka se jako malinko dehydrovat. To je ovšem také jen ošetřování následků. Příčina je v 98/100 případech v oslabeném pánevním dnu, což se bezpečně pozná např. při tendenci "počurat se smíchy" ap. "Léčení" je prostinké, jsou to např. prvé tři cviky metody paní Mojžíšové. Za pár týdnů kázně dokážete zázraky. A nejen to, odměnou Vám bude např. daleko hezčí prožitek sexu ap. V poslední řadě, bohužel, neoceníte to podstatné - daleko dokonalejší prokrvení pánevního dna a pozitiv na to navazujících. Ale to už je jiná kapitola. Popis metody si jistě najdete a dovíte se mnohem víc. Hezký den Vám všem. S úctou Váš, Akéla.'

Nejlepší je překřížit nohy a zatlačit rukou na rozkrok, někdy ale ani to nepomůže.'

"Díky!"Simono za "radu". Nikomu z vás ji nedoporučuji. Jela jsem k tetě do Německa. Mohla jsem jít na poslední zastávce na odpočívadle na WC,ale zas tak moc se mi nechtělo a tak jsem si řekla,že vyzkouším Simoninu radu. Jak dopadla? Strašně. Zpočátku to pomáhalo, ale po asi půl hodině jsem se prostě počůrala a jela ještě půl hodiny v mokré sukni, kalhotkách na mokrém sedadle. V Hamburku jsem musela ještě skoro 2 hodiny chodit po městě než jsem uschla a mohla za tetou... Tereza'

Ja jsem Katce napsala a ona mi ani neodepsala, takze zrejme to nebude s tou radou tak zhave!!!

Ano, vložka by mohla pomoci, ale co to pomůže na plný měchýř? Já mám dobrou zkušenost s jednou medotou: nenápadně se dráždit na přirození a mírné vzrušení "přehluší" nutkání na močení na delší dobu. Po vyhledání WC sice močení více bolí a pálí, ale důležitý cíl, že se nepomočím je splněn.'

Katka má pravdu, že je to fakt problém, ale souhlasím s Natálií,že vždycky se nějaké místo najde, třeba i v cizím městě,hlavně pokud cestujeme s kamarádkou nebo přítelem. Já cestuji s kamarádkou a vždycky jsme se navzájem pohlídaly. Horší to je samozřejmě při dlouhé cestě autobusem. Na to mám svou vlastní radu- před cestou si vzít vložku a když si už člověk trochu ucrnkne, tak se nic neděje. Necestuje se přece vkuse celý den.'

Takže vy nám to veřejně neřeknete? To mě mrzí.'

Rada od Katky mě překvapila, ale asi opravdu bude účinná, sama jsem si ji doma zkusila a pomáhá. Už mám menší obavy z dovolené...'

Mě to taky moc zajímá. I když už se tím netrápím tolik, jako dřív. Vždycky se nějaký to místo najde. Nebo to snad už někdo z vás nestihl? :-) Tak řekni.'

Milá Katko sděl nám prosím Tě tvůj recept myslím, že by to většina z nás uvítala. Díky Sona'

Tak to by mě opravdu zajímalo. Jinak pri prijezdu do ciziho mesta se pravidelne ptam nejdriv na to, kde je WC, nadrazi nebo restaurace McDonald a teprve pak se klidne zajimam o pamatky. Dost mě to stresuje.'

Jistě má každá žena alespoň několik zkušeností při delším prázdninovém cestování autobusem nebo při celodenní návštěvě cizího města s dlouho zadržovanou potřebou jít na malou a autobus zastaví nebo najdete restauraci až téměř v poslední minutce, kdy se to dá ještě vydržet. Mám vlastní zkušenost, jak tuto " čekací dobu " prodloužit ještě asi o půl hodinu od okamžiku,kdy si již myslíte, že to už nejde vydržet...Můj e-mail pokat"seznam.cz'