Reklama

Totální endoprotéza kyčle

Pájja (Čt, 27. 8. 2020 - 11:08)

Evi, spousta pacientů odjíždí do lázní rovnou z nemocnice. Se mno byla paní přes 70, ta jela a můj známý (71) taky. Operace v Brně a po vytažení stehů sanitkou do Klimkovic.

Milada (St, 26. 8. 2020 - 10:08)

Je mi 74 let, první TEP kyčle před dvěma roky, tento týden jsem se vrátila po TEP druhé kyčle z následné rehabilitace. Opečovavána jsem se ocitla v drsné realitě života. při první operaci jsem dostala z rehabilitace prášky na ředění krve do konce zbývajících dnů šesti týdnů. Bohužel jsou nové léky na ředění krve a změny v možnosti předepisování léků a injekcí. Jsem zcela sama bez dětí, vnoučat a příbuzných, dobré známé mám 120 km od bydliště. Ještě smůlou je že moje praktická je na dovolené, se zastupující jsme se po několika telefonátech domluvily. K tomu jsem šla hezky o berličkách pěšky ke vzdálené zubařce, neboť mi praskla zubní protéza. Čeká mne znovu výlet na zubní a pro injekce Fraxiparine a menší nákup. Před operací jsem se zásobila trvanlivými potravinami. Před první operací jsem volala na Pečovatelskou službu, zda bych mohla po návratu požádat krátkodobě o pečovatelku, bylo mi sděleno ať zavolám po návratu, jak se budu zdravotně cítit, tak jsem se na to vykašlala. Bohužel je znát věk každý rok a měsíc zdravotně, ale jsem stará generace, tak my jsme byli na samostatnost zvyklí a neumíme fňukat. Operace a rehabilitace v pohodě, ale návrat horší jak v roce 2018. Zdravím tepkaře, přeji rychlé uzdravování, važte si své rodiny, která je vždy při každých okolnostech s vámi.

Věra (St, 26. 8. 2020 - 16:08)

Milado a lázně jsi nechtěla? Je to další možnost péče. Byla jsem v nemocnici na pokoji s paní, která to brala jako samozřejmost nebo spíš povinnost zdravotnictví se o ni postarat, když děti chodí do práce a nemají na ni čas. Byla hodně překvapená, že by je taky nemusela dostat. A ty bys nejela? Já píšu z lázní, mám je ráda, proto se ptám.

Milado, (St, 26. 8. 2020 - 13:08)

to je smutné, být sama. A co třeba sousedi? My asi před víc jak dvaceti lety nakupovali naší známé ve vedlejší ulici. Také jí vylo přes sedmdesát. Sice bydlela se synem a jeho rodinou v jednom domě, nekoupili jí ani chleba. Takže sousedka naproti kupovala drobnosti, my bydlíme dál, byli jsme mladí, tak jsme vozili velké nákupy, věšela jsem jí záclony, pomohla na zahrádce....

Milada (St, 26. 8. 2020 - 15:08)

Bohužel jsme ve staré vilkové zástavbě, vesměs důchodci přes 70 let se zdravotními problémy, jejich děti zaneprázdněni zaměstnáním, výchovou potomků, nerada obtěžuji, včera mi sousedka donesla bochníček chleba a jogurt, i za to jsem vděčná. Těším se snad, zdravotně se dám dohromady i když na rehabilitaci mi primářka sdělila, že jsem adeptkou třetí TEP tentokráte pravého kolene, ale to už asi ne. Milada.

Aja (St, 26. 8. 2020 - 16:08)

Pani Milada, reštaurácie ponúkajú aj donáškovú službu obedového menu. Ja som to využila. Je to výborné, keď vám pekne jedlo privazú až pred dvere. Žiť min. 2 mesiace o suchej strave to vás nebude baviť.Prinesené jedlo mi často vydržalo aj 2 dni. Mám deti, tiež nebývajú so mnou, zastavia sa 1x týždenne, ale nechcela som ich zaťažovať. Občas niečo priniesli, ale sú zvyknuté, že som zatiaľ sebestačná. Zo začiatku tiež suseda niečo kúpila. Všetko prešlo a snažím sa užívať si nové kľby. Som 5 mesiacov po výmene druhého kľbu. Mám 73 rokov. Teraz si pochvaľujem že som sama a môžem sa venovať iba sebe. Cvičiť, bicyklovať, občas sa stretnúť s kamarátkami, uvariť si čo chcem a kedy chcem.Tešte sa pani Milada na lepšie časy, ktoré začnete cítiť zo dňa na deň. Zdraví Aja

Aja (St, 26. 8. 2020 - 16:08)

Pani Milada, reštaurácie ponúkajú aj donáškovú službu obedového menu. Ja som to využila. Je to výborné, keď vám pekne jedlo privazú až pred dvere. Žiť min. 2 mesiace o suchej strave to vás nebude baviť.Prinesené jedlo mi často vydržalo aj 2 dni. Mám deti, tiež nebývajú so mnou, zastavia sa 1x týždenne, ale nechcela som ich zaťažovať. Občas niečo priniesli, ale sú zvyknuté, že som zatiaľ sebestačná. Zo začiatku tiež suseda niečo kúpila. Všetko prešlo a snažím sa užívať si nové kľby. Som 5 mesiacov po výmene druhého kľbu. Mám 73 rokov. Teraz si pochvaľujem že som sama a môžem sa venovať iba sebe. Cvičiť, bicyklovať, občas sa stretnúť s kamarátkami, uvariť si čo chcem a kedy chcem.Tešte sa pani Milada na lepšie časy, ktoré začnete cítiť zo dňa na deň. Zdraví Aja

Tamara (Po, 24. 8. 2020 - 19:08)

Děvčata na ten krásný pocit, když jsem u bazenu odložila berle a opatrně po schůdkách vstoupila do vody a ono to šlo jít bez bolesti nikdy nezapomenu, vězte, že jsem berle francouzské měla od ledna do listopadu. Mezitím jak už jsem tu psala operace, po 3 týdnech vykloubení, po týdnu reoperace. V pulce říjne lázně na 4 týdny a ještě zpět z lázní s berlemi. Odkládala jsem je hodně pozdě, dlouho jsem se bála a i to pobolívalo. Ted už plavu opatrně prsa a snažím se cvičit ve vodě co nejvíc. Noha slouží, už i do práce chodím na celý den a to mi za měsíc bude 70.

Návštěvník (Po, 24. 8. 2020 - 15:08)

Děvčata-Ájo Tvé poznámce aby z opatrnosti nevznikl strach z pohybu rozumím,ale nyní už mám za to, že se postupně dostaneme po operaci do svého zaběhaného způsobu pohybu..Já jsem mrštný rychlý tvor,ale doufám že naopak díky TEPCE trochu uberu.na rychlosti....
Táno ,Pájjo,Věrko hlásím se též na běhání ve vodě-náhradu za plavání..Ráda u moře takto běhám kde je max vody po pás,skvěle masíruje nohy,boky..Ale u nás ve veřejném bazénu nepůjde,tam je hlouběji...V lázenských bazénech vždy menší hloubka ,ale zase mnohdy jsou určené na rehabilitační cvičení...Máme blízko Třebonský lázenský bazen,tam mohu běhat..
Věrko tak užívej slaného bazénu....

Věra (Po, 24. 8. 2020 - 08:08)

Děvčata čtu a vzpomínám na své zážitky. Táňo já tomuhle období říkala život před životem. Po operaci jsem vždy věřila že začínám žít jako když mi nic nebylo. S tím běháním v bazénu jsi mi nasadila myšlenku do hlavy že bych si šla do bazénu zaběhat. Plavat si už netroufnu a je tu krásný bazén se slanou vodou tak abych ho taky využila :-)

Táňa (Ne, 23. 8. 2020 - 18:08)

Mně lekař říkal, že i prsa se můžou plavat, jen nohy ne příliš do "žabky". Což jde, plavou teď tak závodní plavci, protože je to méně brzdí. Jinak ani nevím jaké plavání by se doporučovalo.To snad někdo plave po Tepce kraula? Já ho teda plavu, ale ne hodinu. Prsa jsou pro mě komfortnější.Možná se doporučuje pobyt v bazénu(ne plavání). Já teda plavu prsa už teď jen tak, že se nohama spíš odrážím, a jednu šířku vždy ve vodě běžím. Je to náročné a zároveň to neohrozí klouby. Jednu šířku plavu, jednu běžím. Už " běhá" v bazéně u nás spousta důchodců. Zkuste to.

Pájja (Ne, 23. 8. 2020 - 19:08)

Táňo, mně doktor prsa nedoporučil hned po operaci, vlastně vada kyčlí se mi prý rozjela i kvůli intenzivnímu plavání. Je zdravé, ale ne při problémech kyčlí. Doporučil plavat znak, což mě rozesmálo. Chodím plavat v šest ráno na veřejný bazén, a i tak je nás tam plno a musíme se vyhýbat. Ale občas když jdu plavat odpoledne pár bazénů znakem dám. Ještě mi poradil nepřetěžovat nohy při túrách, takže šlapat, ale bez zátěže, žádný batoh.

Táňa (Ne, 23. 8. 2020 - 13:08)

Holky moje! Já jsem tak ráda, že vás mám! Můžu se zeptat na každý prd. To je super!
Přirovnání k opravě zubu mi dost pomohlo, je to fakt pravda.
Já jsem sportovec, proto se bojím, aby všechno dobře dopadlo, protože bez pohybu pro mě nemá smysl být. Vždycky říká, že pohyb je jeden ze základních znaků živých organismů a když se přestane člověk hýbat, vlastně pomalu odumírá. Ještě ne, ještě nechci!

Pájja (Ne, 23. 8. 2020 - 13:08)

Táňo, bát se je přirozené, ale nic se nesmí přehánět. Ani uspěchat. Nepodcenit rehabilitaci a nechat tělu čas. Pohyb přidávat postupně, člověk vycítí nejlépe sám, co ne/dokáže. Prvně je obava o nové klouby, pak převáží touha po pohybu. Základ je vědět, co se může a co ne, chuť a pak jde skoro vše.

Eva1 (Ne, 23. 8. 2020 - 07:08)

Pájjo -pro mne jsi mezi námi zdejšími přispěvovateli UNIKÁT..Z Tvé poslední příhody jsem měla husí kůži-zdolávání strmého srázu.A pak jsem si živě představila Tvou rodinu jak padá jak švestky.Pobavila jsi.A Ty jistá jak kamzík.Jsi bezpochyby odvážná ,sebevědomá a představuji si,že máš asi dobře osvalené tělo..Já vím jistě navzdory tomu,že se pohybuji už dobře,cvičím-že vždy budu opatrnější kvůli TEP. Bojím se komplikací i bolesti,už jí zažila s páteří moc,....Ale těším se na všechny aktivity-u mne vše ,co nyní začnu po TEP poprvé, bude provázené asi pro někoho zbytečně velkou opatrností..Usednutí za volant,plavání-mám moc ráda a už vidím jak se budu bát z počátku pohybů končetin v bazénu...Jak malý dítě..směju se sobě ted při psaní...No já do té kontroly po šesti týdnech od operace fakt nevystrčím paty za vrátka..HA HA HA ...Ale jedině musím před lázněmi ty mám 23září,návštěva kadeřnice,úprava mého sestřihu..Jo a sepsání lázní u prakt.lékaře,ale mám jej akorát naproti-přejít ulici..Úsměvné ,doufám že jsem Tě také pobavila..Ale vážně,já Ty lázně opravdu potřebuji,tam budou Tepkaři po operaci,a já vedle nich uvidím co vše je možné ,i při rehabilitacích nabydu jistotu co mohu...A pak budu opět holka jak vítr.Hezký den všem.

Pájja (Ne, 23. 8. 2020 - 13:08)

Evi, směji se tu nahlas. Oni mě totiž tak štvali, že ze mě všichni dělali nemohoucí, že jsem se vyhecovala a "dala to". Co krok, to zvýšená opatrnost, což oni podcenili. Fakt jsem se smála v lese nahlas, když se manžel držel stromu a děs v očích. Jeho ego utrpělo, já byla vítěz. Jj, svaly mám, snažím se cvičit pravidelně, ale to jsem dělala i před tepkou, jen jsem upravila aktivity, nerada bych nohy jakkoli ohrozila. Ale třeba plavat prsa nemám odvahu. Zkoušela jsem letos tempa, opatrně to jde, ale nemá to tu razanci, aby plavání mělo smysl a rychlost. Mě lázně děsily víc než nemocnice, proto jsem je vynechala, ale mám kamarádku, která lázně miluje a pokud je dostane, vždy se těším s ní, protože vím, že si odpočine a zregeneruje. Dokonce mi v bazéně po navratu ukázala cviky, které jsem neznala. Měli ve Varech výjimečně i paní po TEP, kvůli zdravotním důvodům manžela nemohla jet daleko od bydliště.

Aja (Ne, 23. 8. 2020 - 11:08)

Opatrnosť áno, ale dať pozor aby to neprešlo do stŕpnutosti. To potom nehody stretneš na každom kroku. Videla som to u mojej spolubojovnice (ležali sme spolu na izbe pri prvej op.). Bola veľmi "ujojkaná". Sme stále v kontakte. Našťastie nič vážne, ale drobné nehody každú chvíľu. Dodržať si pružnosť. Zdraví Aja

Eva1 (So, 22. 8. 2020 - 09:08)

A Táno-nekoukej na videa kde se provádí operace TEP!!!!Nech operatérovi co jest operatéra!!!!Tebe se týká po operaci JEN náplast na stehně cca 5x 20-30cm!!!! A vše co Ti poté nalinkují lékaři a rehabilitační!!!!!Taky když kupuješ lednici,televizi ,auto se nezajímáš jak ty součástky svařovali a tloukli dohromady!Ale užíváš si finální produkt..U TEP si to vem stejně ...budeš si užívat skvělou novou součást těla.

Eva1 (So, 22. 8. 2020 - 08:08)

Dobré ráno,děvčata.Pájjo,neuvěřitelné ted jsem chtěla napsat totéž co ty Táně..Totiž jeden můj syn stále probíral se sestřičkou u lékaře, jak se bojí o mamku,když musí na Tep a ta mu řekla -to je podobné, jak když Vám cementují větší zub...
Táno přečti v diskuzích mé zpátky ,bála jsem se víc než zdrávo toho neznámého,TEP...Neuměla jsem to dlouho přijmout.NEBOLÍ,provádí dnes lékaři rutinně..To že máš 40let je naopak velká výhoda,tělo má jinou energii,imunitu než např.v sedmdesátipěti výš..Mne je 64,byly tam paní a pánové k osmdesátce a dají to též.UŽ nyní VÍM ,že po TEP se každý zas dostane do své kondice,svého stylu pohybu...Bojíš se zbytečně jak se bála já..Jen to chce trpělivost po operaci než člověk začne chodit,než si v pohodě vykoná hygienu,navleče ty zatracené kompres.punčochy pomocí navlékače-bez manžela!Zítra budu mít měsíc po operaci,chodím po zahradě,uvařím jednodušší jídla ,včera si pěkně naporcovala farmářská kuřata-na roládu vykostila,na ,řízky,..super...složím prádlo,...Zatím ještě nevystrčila paty z domu..manžel koupí vše-no chlap co je domácností nepolíbený-klobouk dolů...Musíme chválit i když mi vevnitř tečou nervy..Jsem perfektcionista,zvyklá makat stylem "á-la motorová myš".Tak .ted si zvykám nedělat sto věcí najednou.!!
Cvičím ,ráda,nutnost,má páteř vyžaduje.Ted jak jsem se celá pokřivila s berlemi ,tak napravuji ..SM Systém lana Dr.Smíška je dobrý.Jo čeho se bojím Táno-je nasedání do auta .Manžel má vyšší vůz,vždy jsem se tam hůř škrábala.Já mám zas nízké což je taky špatně.Navíc auto ke mne patří jak zubní kartáček.Tak se těším až si sednu za svůj volant ..2 září mi ještě potupně poveze sanitka v leže...Doma už chodím chvílemi bez berlí ...Ale musím počkat na svolení operatéra.Táno píšu dnes abys pochopila a věřila nám všem ,že budeš běhat super,uleví se Ti!Termín -mně vycházeli vstříc,cca po 3 měsících 2x termín,,,ale měla dva odklady.V květnu už mi sdělil ortoped že termín prosinec!!Hrůza ..tak jsem prosila a vysvětlovala že už nic neujdu..Dostala 23červen s tím že je doba dovolených,a nemusí dát tým dohromady, tak jsem trnula zda mi nezavolají ..Vyšlo vše.Hezký den děvčata

Pájja (So, 22. 8. 2020 - 18:08)

Evi, ono to máme všechny tak nějak podobně. Mně doktor dovolil řídit auto už na kontrolu po šesti týdnech, ale nepochlubila jsem se, že mám papíry a třicet let nejezdím. Jako spolujezdec jsem sedla do auta po první noze po dvou týdnech od propuštění z nemocnice, při druhé po týdnu. Manžel nakupoval stylem, že vzal co měl napsané a mně docházely zásoby dobrot, co mám vždy nakoupené, když honí mlsná :D Taky mi to bylo doma v paneláku dlouhé, denně aspoň chvilku ven a v obchodě poblíž velký nákup neudělám. Pohyb se časem vrátí sám. Minulou sobotu jsme dceru vezli na Vranov, měla holčičí týden na pronajaté chatě, jezdí tak už roky. Tentokrát se bágly vezly na loďce, pak přejezd a holky musely lesem k chatě. Já byla zvědavá, tak že půjdem s nimi. Strmý sráz, všichni pořád na mě, ať jdu opatrně, že mě přidrží. Prvně letěla k zemi dcera, pak její kamarádka, po chvilce zakopl a visel kolem stromu manžel. Já jediná nahoru i dolů jako horský kamzík. Dříve bych neušla ani cestu být to po rovině, kroutila bych se po pár krocích po výmolech.

Reklama

Přidat komentář