plenková disciplína

Nmyslím, že "uklízení je za trest" Ale je to prostě povinnost navíc. Což je daleko lepší než vychovávat děti plenkama. No, až vám dcera přijde s chronickou mykózou, sklonem k zánětům močových cest a podobně, tak se hlavě blbě ptejte, z čeho to může mít. A co se psychické stánky týče... Nízké sebevědomí má kdejakej puberťák, tak je hlavně hodně ponižujte, aby si ho náhodou nevybudovali. Následky se dostaví, o to se nemusíte bát

Ivano, a když ty uklízíš, taky je to pro tebe za trest?

Holky,vy nejste normální.To si s holkama nedokážete fakt poradit?Mám 2 holky,ale srovnám si je tak,že je pošlu vyluxovat,umýt nádobí,nebo převléct postele.Snad si děláte legraci.Jaké to je trestání sedět na záchodě s plínkama to fakt nevím.

ja mam 11ti letou dceru a uz...Ahoj Dano, mám sama dceru v tomto věku a poslední dobou je to s ní naprosto k nevydržení. Odmlouvá, je drzá, nechce se učit - zrovna včera jsme se pohádali a dostala pár facek. Za chvíli se otřepala, a byla, jak když medu ukrajuje. Večer jsem si zapnula počítač a vložila do vyhledavače trestání dětí a vyjela mi tato diskuse. Vůbec jsem netušila, že něco takového jako trestání nošením plínek existuje. Opravdu to funguje? To zamykáš WC na celý den? A necháváš jí, aby se přebalila a jak často? Prosím napiš o tom víc. Pokud by to bylo účinné vážně bych uvažovala, že něco takového zkusím.

ja mam 11ti letou dceru a uz...sociálku na tebe, krávo.

nereste je to muj blud co sem si vymyslel v hlave :)

A do kolika let z ní chceš...No jak to půjde nejdéle. Vidím to tak do 35. Přece ji nebudu mlátit.

A do kolika let z ní chceš mít malý dítě? Do třiceti?

ja mam 11ti letou dceru a uz zhruba od 10ti let se zacala projevovat puberta. Klasicke odmlouvani a drzost,neposlouchani a hrani si na dospelou... Asi kazdy vi o cem mluvim. Prvne sem to resila domluvama ale nic se nemenilo, takze sem zvolila plenky... Funguje to u nas tak ze kdyz dcerka zacne byt drza a mit ty pubertalni zachvaty donutim ji nasadit plinku a zamknu wc i koupelnu. Dcera uz vi ze je zle a nasleduje vetsinou tydeni zklidnovaci rezim aby si uvedomila ze je porad dite a musi poslouchat- ma zakazane chodit ven, zakaz na pc,zabaveny mobil.. muze si hrat jen s hrackama nebo si kreslit. Prvni den vzdy protestuje a je zalezla ale potom sama prijde a pomaha mi v kuchyni nebo se se mnou mazli. Vecer musi jit spat uz v 6:30 a musi mi sama prijit dat pusu na dobrou noc. Dalsi dny vetsinou uz dcera prijme roli maleho ditete a po puberte ani vidu ani slechu. Vetsinou je po tom tydnu klid necele dva mesice.

(pokracovani)

Ale ani v emigraci mi to neslo o moc lip, ale aspon mi nikdo neshazuje sebevedomi. Nasel jsem si (aspon tehdy jsem si to myslel) zajimavou pritelkyni, mam s ni decko, ale budu si to do smrti vycitat. Co se stalo - moje ex. je psycholozka. Jenze kovarova kobyla chodi bosa, slecna zere diazepamy jak bonbony a zazdiva to hasisem a travou v mnozstvi vetsim nez velkym. Nasla si ultrakrestansky zalozeny kamarady (pracoval jsem cely tyden, nekdy i dva mimo.) Pak se este dala dohromady s nejakym vyholenym ultrapravicakem (cti nazi-skinhead) a zavrsila to tim, ze me udala policajtum za tyrani. To se ale nezaklada na pravde, ale holt kde vzit dukazy... Kde nic neni, tam ani smrt nebere.

Tak ted sedim sam u kompu a stejska se mi po moji dceri, kterou jsem nevidel vic jak rok. Odsral jsem to s tezkou depresi, rekuperoval jsem deset mesicu.

Jeste dodam, ze na zakladce jsem sice mel dobry znamky, ale jen ty z prospechu. Chovani a telocvik byly uz mnohem horsi.
Kolektivni sport me nikdy moc nebral, proto jsem mel sileny vztahy se spoluzakama, zavideli mi moje jednicky z matiky a cestiny, ale nemohli prenest pres srdce, ze neumim hrat fotbal. Casto jsem dostal poznamku za nejakou bitku se spoluzakem, kdy jsem si ale vyrizoval ucty kvuli sikane. Doma mi to pak nikdo neveril.

Fakt by me desne zajimalo, jestli jsem takovej magor od prirody, jestli v tom je skola, jestli me zkazil fotr se svejma vejpraskama, nebo jestli ta zena, co me porodila udelala vubec neco, za co bych ji mohl podekovat.

Zatim to mam tak, ze se spolu nebavime.

Mozna, kdyby mi rodicovstvo dalo ve ctrnacti pliny, tak bych pozdeji asi tolik nehulil a nechlastal, dokonce i horsi veci jsem braval. Ted jsem cistej, uz skoro nechlastam a jointy uz taky skoro nekourim. Kdyby... kdyby nebyly ryby...

Tak jsem se prokousal touhle nehorazne zaspamovanou debatou a dam sem muj pohled navec, z moji osobni zkusenosti.

Muj fotr byl alkoholik a trvalo mi desne dlouho, nez jsem zjistil, ze je to pravda. Rezal me rakoskou, ale ja jsem se mu u toho vysmival.

Moje mama neumi rozhodovat, ani nema autoritativni talent a v hlave ma akorat papirky s cislem 5 a trema nulama.

Rodicove se hodne hadali, jestli se i nekdy porveli, to uz nevim.

Rozhodne ale moje mati dokazal na vybornou jednu vec: rozestvat me a segru a postavit nas proti sobe, neustale mi rikala, ze moje segra ma vic rozumu nez ja - i kdyz je mladsi - a veci okolo. Segre zase rikala, ze na me ma davat pozor, takze segra na me naprasila napriklad kazdyho jointa, kteryho jsem nekde vykouril (ze to neni spravny vim taky.)

Ted je mi 30, posledni hrebik do rakve rodinnyho souziti udelala mojoe mati pred sesti lety, kdyz mi ze dne na den zrusila pobyt a vymenila fabku. Mj. mi tim zkazila tky jednu docela slibnou karieru, mel jsem takovy debilni obdobi, ze jsem nechtel delat za padesat na hodinu s oduvodnenim, ze to neni vejplata, ale almuzna (obzvlast, kdyz se jedna o kvalifikovanou disciplinu, jsem elektrotechnik.) Udelala to v puli roku 2005, o neco pozdeji jsem ziskal onen kontakt, kterej smrdel dobrou karierou na hodne dlouho, ale zivot zaridil jinak: Jelikoz jsem bydlel ruzne u kamosu a po squatech, prisla jednoho dne zima. A ja stal toliko pred malo a dost omezenejma moznostma:
- me oddela nejaka ujeta fetka jen proto, aby si mela co slehnout (k tomu skoro i doslo, nakonec me to jen malem stalo jeden prst - hluboky rez nozem plus pozdejsi infekce, ale ty dve smazky si odnesly poradnej vejprask)
- skoncim v base kvuli sebeobrane pred nekym takovym (fetkam se prece ublizovat nesmi - druhej den jsem zmizel, takze nebylo koho hledat, ale ani nevim, jestli me naprasili)
- zmrznu
- vypadnu nekam, kde je vetsi teplo

Už dlouho přemýšlím jestli sem napsat a nechat si nadávat ale třeba ta zkušenost někomu pomůže. Nebyla jsem problémové dítě ale doplatila jsem na spory rodičů se sestrou, která v 17 utekla těhotná z domova a už jme ji nikdy neviděli. V mých 15 o prázdninách před střední školou mi prostě bylo oznámeno že budu až do maturity nosit a používat plenky - měla to být prostě pojistka, že se mi nestane to samé co sestře. Nepomohly prosby, konflikty, ani můj krátký a neúspěšný pokus o útěk. Bránila jsem se dlouho ale koncem léta už jsem byla zlomená a nebránila se. Ve škole byli informování o tom, že jsem inkontinentní a já se plenek zbavila nakonec až ve 20. Ještě vysokou školu jsem zahajovala v plence, jako nepolíbená panna, ovšem i jako úspěšná premiantka. Tady tato výchova ale navždy poznamenala můj vztah k rodičům i k vlastnímu tělu. Později jsem zjistila, že rodičům tohle řešení doporučil jeden rodinný přítel a amatérský psycholog, podle mne spíš ale zneužil situace, aby uspokojil své vlastní touhy -motal se totiž pak kolem nás až moc často.

byl jsem u tety a udělali se sestřenkou velikej pruser me je 16 roku a sestřenici je 15roku teta nam dala za trest plinky nosili jsme je myt za trest 6 dni .

tak to Tvoji rodiče nejsou normální, to se na mě nezlob..

Já občas tenhle trest dostanu za špatné známky - za trojku jsou to dva dny v plínkách, za čtyřku týden a za pětku deset dní. Uměla bych si představit i normálnější trest, ale tohle je hodně o tom ponížení, pokud si na to člověk zvykne, tak se to pak dá vydržet, nejhorší to bylo asi poprvé. Musíím zas uznat že dřív jsem špatné známky nosila často a nic nepomáhalo a teď se to moc nestává protože se víc snažím.

Neřekla bych, že je to špatný trest. I já bych to kdysi brala raději než výprask nebo tichou domácnost.

Chtěl bych taky přidat...Je mi 14 a s našima nejde řešit skoro nic, jenže to tady asi nikomu nevysvětlím. Proto jsem psala, že bych raději přežila ty plíny.

a není na místě prevence? tedy od malička si budovat autoritu a vztah s dětmi než pak používat tyhle středověké metody?

Chtěl bych taky přidat svůj názor tady k diskuzi Katky a Zuzky.

Katko, věřim, že to pro tee bylo hrozný ponížení, už jenom to, čekání ve vlastních výkalech až se někdo uráčí a přebalí tě. děs a hrůza brrr nedovedu si to představit. A nosit je ven, no to je teda síla...
Ale zas na druhou stranu Zuzku taky chápu, já byl od našich taky dost bitej, ještě kolikrát si pamatuju výprask vařečkou, můj nepřestávající pláč, a potom několika minutový lapání po dechu. Taky z toho mám docela do dneška trauma, docela se třesu když si na to vzpomenu. Už i výprask je po mě dost poněžující. Kdybych si měl vybrat dlouho bych váhal.

P.S. Zuzko kolik e Ti? Nejde to vyřešit rodiči jinak než výpraskem? Docela je mi tě líto, vím co asi tak prožíváš

Tak není to zase tak hrozný trest, něco to do sebe má.