Vzpomínky na totáč :-))

Evě - já přišla v roce 84.'

Rád bych přispěl se svojí troškou do mlýna. Vulgarismy jsou neomluvitelné, pouze u příslušníků nižších sociálních vrstev je hraničně snáším.Totalita představovala dobu temna, mnoho věcí bylo více než špatných. Na druhou stranu celá řada lidí je raději vedena, než by se rozhodovala sama. Navíc nemožnost nahlédnout jinak dělala svoje. Dalším negativem byl tzv. disent- většinou placení zahraničními rozvědkami - ne všechny nahrávky dokázal Havlův švagr,min. vnitra Langoš zničit. Odvedli pak dobrou práci, pod záminkou tzv. humanismu např zničili speciální výrobu. Přesto ale si myslím, že nebýt totality, byl by dnešní marasmus menší, a že totalita jak Hitlerova, tak Stalinova je prapříčinou řady našich problémů.'

No,byla jsem tam v učilišti-začátek 80.let.Ty taky?'

Tak ja vzpominam, jak jsem na gymplu museli povinne chodit na rusky filmy a jak nas to bavilo, protoze tam museli chodit i vojaci a to alespon pro holcici cast tridy byla vetsi zabava nez film. Horsi pak bylo, kdyz jsme meli dej prevypravet o hodine rustiny.Tez si pamatuji na supr mejdany s bylinnym sumavskym vinem, s cucem a s ovocnejma boulema v plechovce.

Ještě mě tahkle napadlo: NEPIL JSTE NĚKDO KOSSARU? U nás v Plzni byla tehdy velká neónová reklama, svítila kousek u nádraží, říkalo se že je to jediná pořádná neónová reklama v celým městě. A byla na ní velká flaška a postupně se rozsvěcely nápisy KOSSARA-VINIMPEX-BULHARSKO. Dal jste si někdo z vás KOSSARU, chutnala vám?'

EVO - tys chodila na učňák do Stoda k Ptáčníkovi?? :-)'

Jestli se vám líbila znělka reklamy s "panem Vajíčkem" a balónky, je to na http://www.fw.cz/vsechno/vajicko/index.phpDost malý rozlišení, ale dá se na to koukat.'

Ja myslela ze ta ctvrta ucebnice NJ byla zelena se stromem, no uz to asi nikde nezjistime, skoda:-)Jen vim, ze v jedne z tech ucebnic byl takovy pekny clanek o Kocourkově, jak staveli radnici a chytali do hrncu svetlo a vevnitr ho vypousteli:-)'

a co pan vajíčko s reklamními balonky ? a tenisky prestige? pro deti z gottwaldova lendlovky!! kdovi, jestli v nich kdy cudak ivan hral, pochybuju docela, to taky nemel kazdy, ja az po prevratu, zato zijou dodnes :))ps: a ta ctvrta ucebnice nj byla myslim modra s kopretinama!!wa wi wu we wo ist uweudo ida uwe ist da(to je z ty zluty balonkovy)'

P.Obalil mi připoměl otřesné období,kdy mě vyučoval Volák na spojovou mechaniku.Já tenkrát hlavně kvůli tomuto předmětu utekla z učňáku-byl odporně samolibý,kdo nerozuměl předmětu,toho ponižoval,opovrhoval jím,ale vysvětlit látku pořádně neuměl.Typický příklad odstrašujícího příkladu učitele.Že se stal potom politikem,je celkem logický vývoj jeho ctižádosti.'

Jo a k těm Emgetonkám-mám kotoučovej magneťák "SONET-DUO", elektronkovej, to už si dneska dost lidí neumí ani představit. Chyběla mi do toho EF86 ale sehnal jsem ji. Pěkně to topí ale hraje to. Na jednom pásku jsem i já když jsem začínal mluvit. A nahrávka je po 30 letech pořád dobrá.'

Pro Michaelu. Už si to moc nepamatuju, takže "Poupata" byly pro holky jako skladba. My tedy cvičili na tu hudbu taky, ale možná to nebyla ta skladba pro holky. No, mě vyřadili hned v prvním kole, byl jsem rád že to cvičit nemusím a že s tím mám pokoj. Ale pár holek od nás pak cvičilo dál, myslím že tomu říkaly "secvičná". Ale už samý holky. Tak je možný že už cvičily tu skladbu "Poupata". No já byl rád že jsem z toho venku.Jo a Trabanty? Pamatuju na východní Němce, jezdili k nám kempovat, a to byly Trabanty a za ním obrovský karavany, ten Trabant za tím karavanem nebyl ani vidět. Do kopce jezdili dvacítkou a za nimi hustá mlha.'

Pavel: "Poupata" byla opravdu spartakiádní skladba jen pro holky. Měly jsme červenobílý trikot + čelenku. A připadalo mi to tehdy skvělý.Kazety Emgetonky mám taky ještě někde u rodičů, dokonce i magnetofonový pásky na kotoučový magneťák.Leny: I dnes pořádají některé firmy tábory pro děti. Moje dcera jezdí každý rok, i k moři.A když jsme u těch Trabantů, vzpomínám si, jak vých. Němci tenkrát nevěřícně okukovali naši novou Škodovku 120.'

Ahoj pokusím se taky přispět svoji troškou do mlýna. V roce 1989 mi bylo 17 a patřím k těm, co jsou rádi že je "ta doba" minulostí...takže na co si pamatuju:Dovolená v NDR 1983 - poprvé jsem viděla pankáče, nákup: teplákové soupravy, teflonové hrnce, make up - více barviček v jedné krabiččeDovolená v Bulharsku 1984 - gramofonové desky - Modern Talking, Madona, C.C.CatchDovolená v Maďarsku 1985 - velký úspěch - digitálky, bavlněná trička, Fáčko, růžový šampón Melinda, intim spray Exotic - růžový a zelený, zelená rtěnka co zčervená (podle krevní skupiny:-)), v Maďarsku jsme poprvé viděli mikrovlnnou troubu. Pionýrský tábor Prometej - SSSR 1986 - nákup chachlamská posuda (takove ty černé malované lžičky - to nebylo terno, to byl suvenir a souprava rýsovacích kružítek a tužek).Co mi chybí, ale nebrečím: jahodový koktejl z mléčného baru za 1,40Kčs, pendrek, pionýrský tábor organizovaný zaměstnavatelem (ocenila bych jako rodič)'

I ty steroidy se dnes schánějí líp, viď.'

jo prdel to je, ale když někdo napíše jak se mu žilo bezpečnějc a jak byl v poho... no jasně, když tady byla železná opona... svoboda a uvolnění s sebou přinášejí i negativa... po čokoládě ani vepřovým ani po ničem jiným se mi nestýská. Já to toiž nejím. Za to bych asi za totáče nemohl sehnat kvalitní doplňky vyživy, nemohl bych si zajít do dobře vybavený posilovny a asi bych v dietě před soutěží nemohl sehnat filé(neobalované) toho byl totální nedostatek. o ovoci a zelenině nemluvím... takže sorry nez těch věci co popisujete včetně kofoly se fakt obejdu...:-)'

Andy: Tak rodiče mi ho nekoupili hned, dlouho se to plánovalo. Prvně jsme se tam dostali v roce 1990 a až o dva roky déle mi ho koupili. No, jak dlouho jsem na něm dělal. Měl jsem kamaráda, kupovali jsme si knížky s programy, zkoušeli je přepisovat, on snad napsal i nějakou jednoduchou hru sám. Dost jsme hráli hry. Asi v roce 1994, to jsem dělal už u jedný firmy pro Telecom, to jsme zaváděli telefon jednomu chlapíkovi a on mi nabídl že rozšíří paměť. Ten tomu dal! Sice to rozšířil, zato to rušilo modulátor a přes obraz běhaly proužky. Navíc všechny hry začaly jít černobíle! Když jsem to u něj urgoval, řekl mi že jsem si to zničil sám. Já blbec! Pak jsem s tím ještě něco zkoušel, vím že jsem na tom programoval paměti. Jak jsou kódovaný videokazety, aby to nešlo kopírovat, tak jsem na to dělal dekodér a paměti programoval na ATARI ještě někdy v roce 1998. Takže tak 6 let.Jo s tím Trabantem, tak to on určitě nevymyslel, asi to někde sehnal. Ale zpívali jsme to všichni.A v pátý třídě jsme dostali novou učitelku na hudebku, a ta s námi místo Internacionály zpívala Tisíc mil a Holubí dům. Po roce ji vyrazili.'

Pavel: Jé, s tím Trabantem to znám taky, no vidíš , dostalo se to k nám přes celou republiku:-)No tak tos měl teda hodné rodiče, že ti hnedka koupili počítač, v tý době měl počítač fakt málokdo! A jak dlouho jsi na něm dělal? Jo, tak takové to hlídání Čechů bylo trochu trapné, ale oni vůbec netušili, co od nás můžou čekat. Prosimtě, já byla v r. 1992 ve Francii, v Normandii a rodina, u které jsem bydlela vůbec netušila, kde leží Česká rep.!A taky ten většinovy nazor, že jsme bývalou součástí Jugoslávie...A jak jde život v Plzni ?'

Pro Andy: My jsme jezdili před revolucí s rodiči do České Kubice-a to bylo na "čáru" co by dup. Ještě v létě 1989 jsme došli až do Folmavy. Na konci vesnice byla velká strážní věž, bylo vidět rozoraný pole a pásy ostnatých drátů. V dálce jsme viděli, jak silnice stoupá a vede kolem takovýho kostelíku. Mysleli jsme, že tam nikdy nevstoupíme. Když jsme se za rok vrátili, byly dráty pryč a z věže volně přístupná rozhledna. Prvně do Německa jsme šli pěšky. I když bylo auto, hodně lidí šlo pěšky. Došli jsme do Furth im Wald a zašli do první Normy či Plusu na nákup. Nejdřív jsme si nevěděli rady s těmi košíky na zálohu, my to tehdy neznali! Mysleli jsme že košík marku spolkne. Kupovali jsme ty velký čokolády s oříšky, kazety-hlavně si pamatuju na TDK-D90 a různý mýdla a šampóny. "Tschechische raus!" nikde nebylo, zato v krámech byly cedule "ČEŠI NEKRAĎTE!" Byli tam hlídači z bezpečnostní služby, my to neznali, mysleli jsme že to jsou normální policajti. Jak uslyšel češtinu, pořád chodil kolem nás a v ruce měl dlouhej černej obušek. Pěkná potupa. Ale třeba u Hellera nás vzali normálně, dokonce měli jednoho prodavače-Čecha. Hned nám nabízeli videa, televize. Byly to starý modely, vlastně výprodej, ale my tím byli nadšení. Mám tam odsud moje první video-a pořád ještě hraje. Pak jsme jeli autem až do Chamu, uprosil jsem naše, aby mi koupili počítač. Byl to ATARI 800XL, hry se nahrávaly na kazety a pouštělo se to na televizi-jako IQ151. Strašně rád jsem hrál hru Pekelníci. Panáček běhal podzemím, přeskakoval lebky, kobry a ohně, sháněl klíče od dveří a šplhal po řetězech. Vydržel jsem u toho celý večery. Kdyby tak někdo udělal Pekelníky na PC. ATARI mám ještě doma ale odešel mi zdroj a zatím jsem se k tomu nedostal.Jo a ještě k tý škole. Pamatuji si jak jsme při hudebce zpívali Internacionálu, Partyzánskou, Proti větru a taky Sajuz Něrušimyj. A taky Beskyde Beskyde. A můj kamarád, on to byl takovej rebel, ten text trochu upravil. Za chvíli všichni kluci zpívali:Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide, černooký bača Trabanta zatáča, černooký bača Trabanta zatáča.Ej bačo bačo náš, pěknýho Trabanta máš, kdo ti ho opraví, když na servis nemáš, kdo ti ho opraví, když na servis nemáš. A dál už to neznám.'

Pro Jindřicha-jestli jsem byl pionýr? Jo, byl jsem, jako každej jinej. Ale jestli vzornej? Ani jeden z mých rodičů nebyl komunista. A hned druhej rok jsem přestal platit příspěvky. Mám ještě doma pionýrskou legitimaci, vstoupil jsem v roce 1983 a poslední známky za příspěvky jsou z roku 1984. Brzo jsem začal vynechávat schůzky. Nic se na nic nedělo. Jen jsme chodili na školní hřiště hrát fotbal a když pršelo, tak jsme seděli v klubovně, předčítali básničky o Leninovi a když jsme nezlobili, tak nám vedoucí odemkla skříň s časopisy, ABC a Ohníček. Mně se moc líbil kreslený seriál GALAXIA. Jinak když bylo třeba, posílali nás normálně pracovat, uklízet po řemeslnících, vynášet v kýblech cihly a bordel.Měli jsme ve třídě vzornou pionýrku, která nosila z domova výstřižky z časopisů na nástěnky, její rodiče byli v KSČ a podíleli se v roce 1986 na založení oddílu Kometa. Ten název-určitě to zvolili podle návratu HALLEYOVY KOMETY právě v roce 1986. My měli oddíl Nezmaři a najednou museli všichni do Komety.No a tábory? Ta naše "Kometa" nezorganizovala ani jeden. Byl jsem jednou s kroužkem modelářů, byli jsme na Anníně (Šumava) a to bylo o něčem jiným. Vedoucí se nám věnovali, dělali pro nás různý soutěže, třeba noční Stezku odvahy nebo soutěž v plavání na koupališti. Chodili jsme na výlety, pěšky do Sušice nebo až na Svatobor, když pršelo, stavěli v klubovně elektronický přístroje nebo nám pustili z promítačky film. Žádný video nebylo. Tehdy nám promítali Ocelové město. A taky byl pořádnej táborák i s opékáním buřtů.'