Trestani dospelych deti

Rob, dobre jsi to napsal. Mel bys napsat nejaky clanek do novin, at lidi maji na co premyslet.

Když zde čtu o výprasku na holou u dívek, tak mě napadá jedna otázka: jak to probíhá když mají menzes a vložku, jdou si ji nejprve vyměnit a dát třeba tampon nebo je to správné "sado-maso" pro trestajícího při pohledu na vložku znečistěnou.

Ještě něco: díval jsem se zpět na věk dcer u Renaty, jo, jo 20 let to je ideální věk na bití za pozdní příchod.Můj názor je, že částečně tyto výchovné praktiky ovlivňují agresivitu ve společnosti jako celku. Nejsem si jist, zda tyto vzorné děti, které jsou ještě schopny poděkovat za výprask v dospělosti, se sice k vlastním rodičům chovají poníženě, ale nevybíjejí si své problémy jinde ve společnosti.

A Katko můžeš mi říci jediný důvod, proč Ti někdo určuje dobu, kdy se musíš vrátit domů? Vždyť jsi sakra dospělá ženská, už bys taky třeba mohla mít svou vlastní rodinu. To se budeš tatíčka ptát kdy máš přijít domů i ve 30 letech? Schválně mi napiš, kdy si myslíš, že nastane doba, že budeš moci přijít domů svobodně dle své úvahy. A bylas již někdy v noci mimo domov, třeba u kámošky na chatě? Ale jak to píše Olga, pokud to považuješ za normální, tak v tom budeš pokračovat ve vlastní rodině. Jenom Ti přeji, aby Tvé děti byly takové submisivní povahy jako Ty.Moje dcera (19) taky musí říkat, kdy asi přijde domů, to ale proto, abych ji mohl začít shánět, kdyby se dlouho nevracela a hrozilo riziko bouračky nebo něčeho zlého. Nedávno přišla domů a poblila se (alkohol), tak jsem jí řekl, ať se naučí pít jako dáma nebo ať nepije když to neumí. A můžu vám říct, že znám spoustu lidí, kteří dostávali doma jako žito za kouření, ale kouřit stejně nepřestali, a když tak až později na základě vlastního rozhodnutí. Závěrem ještě malá poznámka: pokud někdo určuje dospělému člověku, kdy se musí přesně vrátit domů, tak je u mě zcela vyšinutý člověk, který si honí své ego nebo není ochoten připustit, že před ním stojí jiná lidská bytost.Ale pokud někdo miluje své tyrany proč ne, i zde někteří milovali komunisty.

Je mi už devatenáct let, ale stále bydlím u rodičů. A například si musím stále dávat hodně pozor, abych chodila domů do té hodiny, do které mi určí. Jinak přichází výprask, občas přes kalhotky, ale většinou na holou. Přesto ale své rodiče moc miluji a rozhodně mi výprask nepřijde nikdy nezasloužený. A vůbec nemám pocit, že bych tím byla nějak přehnaně ponižována.

Sice zatím ještě děti nemám, ale otázka výchovy mě moc zajímá, protože už je s manželkou plánujeme. Já bych asi nedokázal děti trestat tělesně, ale na druhou stranu jsem četl v médiích, že třeba i mnoho známých celebrit bylo v mládí vychováváno moc přísně, třeba Claudia Schiffer, Cindy Crawford a další. Brigitte Bardot prý dokonce otec trestal jezdeckým bičíkem. Myslíte, že se ta přísná výchova třeba podepsala na pozdější úspěchy těchto osobností.

Renato, obávám se, že ty to pochopit nechceš a asi to ani nedokážeš. Neuvědomuješ si, jakému ponížení své dcery vystavuješ? Nenapadlo tě někdy, že by tebou za to mohli pohrdat, protože ty tím dáváš najevo, jak nezvládáš situaci? Jak si vynucuješ autoritu, kterou nemáš! A že by to, co tu prezentuješ jako normu, mohlo být bráno i jako trestný čin? Jsi vážně chudák.

Nemyslím si, že by výprask vařečkou na holou byl nějakou surovostí. A navíc nikdy dcery netrestám bezdůvodně, vždy musí vědět za co. Například k těm návratům domů, tak já myslím, že si za případná zpoždění mohou samy a když přijdou včas, je vše v pořádku. To samé kouření. Nikdy jsem dcery netrestala za špatné známky ve škole, tam se to dá řešit učením, ale v určitých věcech vyžaduji naprostou poslušnost.

Ano, vyrostou z nich slušné slečny, které budou zase bít svoje dcery. Ale jo, už tě chápu. Ty jsi byla bitá, tak nevíš, že se dají spory řešit i jinak než surovostí. Nepoznala jsi to. Je mi tě líto a tvých dcer taky. A jejich potenciálních dcer zrovna tak.

Dcery se domů těšit můžou, pokud jdou včas. Já osobně byla také například za pozdní návraty domů trestána a to ne vařečkou, ale i řemenem. Ale myslím, že vždy to bylo zaslouženě a že je jen logické, když za neposlušnost přijde trest. A těší mě, že já k trestání mých dcer musím sáhnout jen opravdu vyjímečně, protože podle mě z obou vyrostly slušné slečny.

Tak to se děvčata určitě domů hodně těší, když vědí, že dostanou... To jsou teda důvody, jen co je pravda. :-O

Smajlinko, dcery jsem třeba potrestala, když jsem je přistihla s cigaretou. Od malička jsem jim říkala, že kouření není vhodné a přesto ho zkoušely. Rovněž si dcery nemůžou dovolit například návraty domů déle, než mají povoleno. V těchto případech považuji výprask za zcela přiměřený trest.

Robe, to je v pohodě, pochopila jsem, že ses upsal :-) Jen aby to pochopili i ostatní ;-)

Chtěla bych tohle téma trochu rozšířit. Myslím si, že psychické týrání od dětství až do dospělosti bolí ponížením uvnitř člověka taky hodně. Stále se cítit jako nezvedené dítě, dopředu přemýšlet co vyslovím, aby to bylo správně, protože předem si promítám všechny možné reakce na vyslovené věty. Cokoli udělám je špatně stačí třeba nesprávný tón hlasu. Chtěla bych mít srdce dokořán, chtěla bych mluvit tak jak to cítím, ale v sedmačtyřiceti jsem už moc a moc zablokovaná. Škoda, že rodiče si takto odhánějí od sebe své děti, okrádají nejen je ale i sebe o štěstí. Okrádají je o volnost a utváření bezproblémového vztahu a sami sebe také o důvěru a otevřenost,upřímnost a nekonečnou lásku. S jinými lidmi včetně manžela vycházím naprosto bez problémů, jsem svá, bez obav, že zase něco bude špatně, jsem optimistická, prostě dva lidé v jednom člověku.

Olgo promiň, ten první příspěvek nebyl pro Tebe, ale pro Markétu, ještě jednou omluva. To je tak, když člověk rychleji píše než myslí :-)

Díky, Robe. Vážím si toho, co jsi napsal. Hezký víkend přeju.

Jsem velmi rada,za ty lidi co tu pisi proti trestani detem. Ja si osobne nedovedu predstavit nejak ublizit mojim dvema detem, ty jsou me nejzlatejsi milovane osobnosti.Ale musim rici, ze mi vzdy primaseli plno radosti, vzdy jsem se mohla na ne spolehnout v jejich chovani.Ve skole jen same pochvaly protoze se radi uci a maji radi lidi.Od malicka dostaly plno lasky a uceni co je dobre od spatneho a hlavne dostaly vedomi ze jim duveruji.Mam rada vsechy deti a nikdy jsem se nebala pozvat domu i ty proslule-spatne deti.Vzdy jsem jim nechala vedet jak jsou specialni a oni byly za to velmi stastny. Myslim, ze dite potrebuje plno positivni podpory a tak se budou take chovat. Jestli ze deti jsou biti a ublizovani, jak mohou vyrost ve sebevedomeho cloveka, ktery se umi postavit za sva prava nebo dokazat neco velkeho i kdyz by mel v ceste plno prekazek?Hlavne si myslim, ze ty rodice co ublizovali svym detem by se jim meli hodne omluvit. Zde se pise o dospelych lidi, ale verim, ze ti lidi byli biti i v detstvi.

P.S. pro OlguPlný souhlas, na takovou maminku bych byl hrdý a bezmezně bych ji miloval.

Olgo nebudu Tě kamenovat, ale přiznám se, že o takových lidech mám své mínění. I mě vychovávala taková slepice, která ještě ve společnosti kamarádek dávala k lepšímu, které fyzické tresty jsou nejlepší (tzn. neublíží a nenechají stopy, případně minimální), chodil jsem do kuchyně pro upletený tatar z bužírek (dar jednoho z rodinných přátel) a tento tatar jsem těmto dalším slepicím na návštěvě ukazoval. Jiný dobrák (dětský lékař) zase zastával názor, že je lepší čerstvý vrbový prut. Jenže já jsem se v 18 sbalil a šel. dnes se s rodiči stýkám, ale jenom proto, že jsou staří a je mi jich líto. A víš Olgo, kdy se na mé straně projevily opravdové problémy vůči rodičům - ne v těch 18 kdy jsem šel vlastní cestou (a nelituji, udělal bych to zas), ale po čtyřicítce. Až mé vlastní děti začaly šahat na dospělost, tak jsem si uvědomil, že se podařilo "nezopakovat" to, co jsem si užil já. Bohužel ty vzpomínky mě ponižují ještě teď. To jen takové upozornění pro výchovné odborníky, kteří se tím bitím dospělých a téměř dospělých dětí ještě chlubí. Ne každé dítě je takové jako já, který jsem rodiče úplně nezavrhnul. Přemýšlejte o tom.

Doufam, ze si alespon uvedomujete ze vase dcera dokoncila skolu, ne "diky tomu" ze jste ji zmlatila, ale "prestoze". Rodice: pamatujte si, ze existujou zakony, nemate pravo bit svoje deti jakehokoliv veku, stejne jako nemate pravo bit souseda nebo kolegu v praci. To, ze vase deti vas maji radi a nepodaly by trestne oznameni, nic na tom nemeni.