Reklama

Trestani dospelych deti

Niky (St, 30. 6. 2004 - 01:06)

Katko, mas vubec zdani kolik zen skonci v nemocnici po velikonocich? Nektery spatni muzi si to pekne vyuziji. Jinak s lidma jako ty ceska zem bude vzdy pekne ubita. Jak Rob rekl zacina to u obcana a jak si ceni sebevedomi a hrdost.

Rob (Út, 29. 6. 2004 - 21:06)

Jak je Katko vidět, tak stojíme na zcela opačných názorových postojích. Samozřejmě respektuji Tvůj názor, mě těší že jsi (i zde ve fóru) se svým názorem v menšině. Je to bohužel o hrdosti a z jenom z hrdých jednotlivců se může skládat hrdý národ. Protože napsat, že si zasloužíš výprask ...., ale raději toho nechám, nemám již sílu. Ale měl bych poslední dotaz: můžeš mi napsat zákon nebo nějakou jinou normu, která povoluje bití lidí a notabene dospělých lidí?

Katka (Út, 29. 6. 2004 - 21:06)

Olgo, doufám, že na partnera, který by mě řezal, nenarazím. Ve vztahu bych upřednostnila rovnoprávnost a pokud mě partner seřeže, tak doufám, že jen na Velikonoce.

Katka (Út, 29. 6. 2004 - 21:06)

Robe, to otcovo auto jsem samozřejmě musela po výprasku uklidit. Rozhodně ale nechci, aby to vypadalo, že mám z tělesných trestů nějakou radost. Dovedu ale výprask přijmout, když je zasloužený. A myslím, že občas si to skutečně zasloužím. Své rodiče mám moc ráda a žádný občasný tělesný trest na tom nemůže nic změnit. Sama si ale nedovedu představit, že až budu mít své děti, že bych je tělesně trestala. Nejdříve se asi budu vše snažit řešit domluvou.

Niky (Út, 29. 6. 2004 - 17:06)

Ahoj Jacqueline,je mi lito tech vsech deti. Velka vetsina rodicu se domniva, ze fysicky trest je dulezitou formou vychovy. V Cesku by se mela usporadat nejaka organizace proti biti nebo psychologickym ublizeni detem.

Jacqueline (Út, 29. 6. 2004 - 10:06)

Jsem opravdu v soku, co si nekteri rodice dovoli!!!! Obavam se, ze take nejsou psychicky zcela v poradku. Vubec me nenapadlo, ze je tohle vubec mozne. Vzdyt to na tech lidech nutne MUSI zanechat nejake psychicke nasledky. Minimalne uz to, ze se tady sveruji, svedci o tom, ze s tim maji nejaky problem. Vzdycky jsem biti a takove agresivni projevy spojovala s opilcema atd. Kazopadne to NENI normalni. JE to trestny cin. Je mi lito, ze je Vas tolik. Jen to proboha nevracejte svym detem.

Niky (Út, 29. 6. 2004 - 09:06)

Ta bytost by se nemela nazyvat babicka, ale tyrantka. Reknete doktorovy at si s ni promluvi. Co udelala byl trestny cin. A uz k ni nikdy nechod, tvoje matka by ji mela ignorovat dokud ona se neomluvi a ze to uz nikdy neudela. Priste kdyz ti nekdo ublizuje se nedej. Stipej, skrab atd. Nikdo nema dovoleno ti ublizovat.

*** (Po, 28. 6. 2004 - 14:06)

Předminulý víkend mě na chatě seřezala proutkem na holou moje babička, břečela jsem a kopala,slibovala, ale nepustila me!!!Je mi 16,doma jsem dostala naposled tak před 5 lety myslím.Ještě se tím mámě chlubila a řekla, at ukažu jelita,ale k tomu nedošlo, protože mamka byla naštvaná na babičku.Pohádali se, babička jí řekla, že jsem fracek, kterej neumí poslouchat a potřebovala bych pevnou ruku, mamka se hájila tím, že dostávám vařečkou, ale to není už dávno pravda, teda je to pár měsícu, co jsem jich vařečkou pár slízla,ale to nebylo doopravdy.Bylo to hrozně ponižující, jsem v prváku na gymplu a byl to vlastně první výprask v životě, kdy jsem brečela. Od mamky jsem sice dostala,ale pustila me hned, co jsem se zacala kroutit.Nechtěla bych dostat znovu

Niky (Pá, 25. 6. 2004 - 21:06)

Jeste bych chtela dodat, nemela jsem nadani, ze varecky by se tak hodne pouzivali v Cesku. Vyrobci by je meli balit do sacku s varovanim, pozor jestli tento produkt pouzijete na telesne trestani deti, budete zavolani k soudu a trestani podle zakonu! Dale si myslim, ze takova podobna web stranka by se mela vytvorit pro deti, aby se mohly vyjadrit o svych problemech.To by poznaly, ze nejsou samy ve sve tride, co nemohou sedet, jelikoz zadecek jim boli, a citi velke ponizeni. To by jsme urcite slyseli veci, i sexualni zneuzivani, to bych se ani nedivila.

Niky (Pá, 25. 6. 2004 - 20:06)

Ja bych se chtela zeptat, tvuj otec nikdy neucinil nejakou hloupost? Co ty jsi vylicila byla jedna. V Kanade kdyz dite se neciti jit do skoly rodic zavola rano do skoly ze neprijde a aby se vedelo, ze se nekde nezabloudilo. Zadne velke veci se z toho nedelaji. Samozrejme rodic si overi, jestli dite potrebuje nejakou lekarskou pomoc. Jak rikam, nic se z toho nedela. Zde policejni skola neni a deti nemusi delat zadne pretvarky aby dostaly jeden den volna. A jak se ty ted chovas ke svym detem,umis si snima rozumne povykladat? Doufam, ze neveris na telesne, psychologicke tresty. Ahoj

Larisa (Pá, 25. 6. 2004 - 12:06)

V mládí jsem byla také občas tělesně trestána, ale zažila jsem i daleko horší trest než výprask. Někdy v 15 , 16 letech jsem udělala hloupost, když jsem se snažila simulovat nemoc, abych nemusela do školy. K mé smůle mě přistihl otec jak namáčím teploměr do teplého čaje ve snaze zajistit potřebnou teplotu. A tam mi sdělil, že když nejsem schopna být měřena v podpaží jako dospělá žena, tak že mi to strčí do zadku. Takové ponížení jsem ještě nezažila a i když od té doby už uběhlo skoro dvacet let, stále mám při té vzpomínce husí kůži. Je ale pravda, že už jsem od té doby nikdy nesimulovala.

Monika (Čt, 24. 6. 2004 - 12:06)

Katka, myslíš to vážne, alebo si z nás iba uťahuješ a spokojne sa na našich nechápajúcich názoroch zabávaš?

Rob (St, 23. 6. 2004 - 23:06)

Ještě upřesnění poslední věty: ty jsi sama připustila, že to bití je ti milejší než nějaké výčitky ap., tedy jak já říkám - důslednost by na Tebe asi platila více.

Rob (St, 23. 6. 2004 - 22:06)

Děkuji Katko za odpověď, již jsem si myslel, že vše podstatné jsem napsal, nicméně se pokusím reagovat na Tvůj příspěvek.Je samozřejmé, že dokud žiješ u rodičů a případně za jejich peníze, musíš respektovat určitá pravidla. Např. nechodit domů pozdě s velkým hlukem, který by rušil rodiče, sousedy atd. Nedělat ostudu nebo cokoliv, co by rodiče stavělo do špatného světla. Asi je samozřejmá pomoc v domácnosti. Těchto požadavků by se dala vyjmenovat celá řada např. i informace kdy se vrátíš domů z důvodu obav rodičů (psal jsem minule). Byl bych opatrný v použití slova musím poslouchat, ale budiž.Na druhé straně stojí dospělý člověk se svými nezadatelnými právy (ale i povinnostmi). Dále se budeme, bohužel ve svých názorech diametrálně odlišovat, protože na Tvé odpovědi je vidět, jak se Ti opravdu změnilo myšlení. Mě to tak připadá, že Ty jsi přistoupila na svéráznou filozofii - chvilku něco vydržím a budu mít pokoj. Kdyby Tvůj otec pro Tebe chtěl něco udělat (myslím pro vývoj Tvé osobnosti), tak tě nebude bít, ale stanoví sankce takové, které Tě naučí chybu neopakovat. Např. odstranit problémy s autem, nebo Ti pohrozit, že pokud se to bude opakovat, tak Ti auto nebude půjčovat. Já jsem zde již dříve napsal, že si umím ještě představit jednorázovou facku "mezi dveřmi" jako zkratovou reakci na nějaké velmi nepřístojné chování (např. ve vzteku budeš na rodiče křičet něco sprostého nebo vulgárního), ale opravdu nejsem schopen pochopit, na základě čeho by směl jeden dospělý bít druhého dospělého. Pokud Ty obhajuješ filozofii, že dostáváš právem a mezi oprávněné důvody počítáš "přetahnutí" vycházky, tak stojíme na opačných pólech názorového spektra. Jsem možná už o tolik let starší než Ty (mám stejně starou dceru), že se naše názory musí lišit asi z principu, a také jsem si vědom, že budeš své názory obhajovat, přesto všechno si myslím svoboda jedince a jeho osobnost je na nejvyšším místě.Můj názor je, že nejlepším výchovným prostředkem je důslednost. (Ty jsi to sama připustila - lepší než něž nějaké výčitky).

Olga (St, 23. 6. 2004 - 20:06)

Koukám, Katko, že ty už máš to vnímání pěkně zmasakrované. Jestliže bereš výprask v dospělosti jako něco normálního, může se ti klidně přihodit, že si najdeš partnera, který tě bude řezat jako žito. A ty to budeš taky brát jako normální, vždyť to bude určitě vždycky zasloužené! V žádném případě ti to nepřeju a je mi tě opravdu moc líto. Proboha, kde to žijeme...?

Katka (St, 23. 6. 2004 - 20:06)

Robe, rodiče tvrdí, že dokud bydlím u nich, tak musím poslouchat, i když už jsem plnoletá. Samozřejmě už jsem přespávala i u kamarádky nebo u přítele, ale vždy s jejich svolením. Oni mě opravdu netrestají jen tak, vždy mají důvod. Naposledy jsem dostala někdy před třemi, čtyřmi měsíci, když jsem otci vrátila auto v nepořádku. Sice mě pak pozadí pěkně pálilo, ale tím bylo vše vyřešeno a druhý den mi otec půjčil auto znovu. Já zastávám názor, že je lepší dostat klidně na holou a tím je to vyřešeno, než nějaké zarachy nebo několik dní poslouchat výčitky.

dáda (Po, 21. 6. 2004 - 12:06)

Já vážně žasnu! Ne že bych neměla chuť občas svému synovi jednu vlepit, je to puberťák, ale že bych mu dala na zadek ještě ve 20letech (je mu 17), to mi připadá vážně zvrhlé a rodiče asi psychicky narušení!!

Ana (Po, 21. 6. 2004 - 10:06)

To by snad i ucitele meli mit pravo fizicky trestat deti pokud je trest primereny a zaslouzeny ? A co treba profesori na univerzitach ? Ja se nestacim divit.... nejsme ve stredoveku.

Monika (Po, 21. 6. 2004 - 09:06)

Nevíte náhodou, proč se vzdycky říká "pětadvacet na holou"? Proč ne jednadvacet nebo dokonce třiatřicet? To je z nějakého starého filmu nebo z knížky?Naše matka tohle úsloví také s oblibou několikrát opakovala před každým výpraskem, ale naštěstí ho nikdy zcela nesplnila. Když nás trestala velkou vařečkou tak většinou končila u desítky a i tak jsem mívala zadek v jednom ohni a hodinu jsem probrečela. Dostat pětadvacet je hrozně moc, to se podle mě nedá vydržet přes kalhoty natož pak na holou kůži.

Smajlinka (Po, 21. 6. 2004 - 07:06)

Taky souhlasím s Robem. Napsal to hezky, skutečně mám taky z vlastní zkušenosti pocit, že bití dětí u nich způsobuje jakési probuzení agresivity, ať projevované fyzicky nebo třeba jen slovně. Jde o jakousi zlost, nesnášenlivost, se kterou mají podobně postižené děti v dospělosti problém. Tím je podle mého bití opravu nebezpečné. Je jen otázka osudu nebo náhody, kdy se tahle agresivita probudí a vyjde na světlo... Mě kdyby rodiče zbili za to, že kouřím, asi bych právě kouřit nepřestala, ale dělala bych to v době, kdy na to nikdo nepřijde. Prostě člověka nespoutám, i kdybych dělala co dělala. Každý máme jistý svůj vlastní vývoj a ať se to někomu líbí nebo ne, co se prostě má stát, stane se... Když jsem si před tátou poprvé zapálila, byl z toho sice trochu vyjukaný, ale i když mě jako malou hodně bil, tentokrát mi jen řekl, že si myslí, že i když on taky kouří již několik let, dělám blbost. Cigaretu jsem s ním sice dokouřila, ale nakonec jsem po zralé úvaze došla k závěru, že má pravdu. A šlo to naprosto bez násilí. Pozdní příchody jsem nikdy ani v pubertě nepěstovala, mám dost velký smysl pro odpovědnost a když jsem si představila, co by prožívala mamka, kdybych nepřišla... nemohla jsem přijít pozdě.

Reklama

Přidat komentář