Astrální cestování(výstupy z těla)

Dala jsem si práci a 2x volala na Ezo TV. Jednou v pátek večer když tam jsou asi od půlnoci ty soutěže za pěníze a pak ještě jednou abych se zeptala. Jednou jsem se dovolala paní Marcele a zeptala se na otázku, celkový čas za hovor od vytočení čísla až po položení otázky je 11 minut!!!! čili jsem za otázku měla platit 770kč(70 kč za minutu). Po druhé jsem nechtěla čekat a tak jsem po uvítací znělce a kecech na prodloužení hovoru (cca 3 min) se nechala připojit mimo studiu, oni to nazývají "okamžité spojení" kde mě asi 3x přepojovali na někoho jiného. Po 9 minutách jsem se dovolala neprofesionální kartářce, snad byla i opilá a dočkala se jakžtakž nějaké souvislé odpovědi. Nicméně za první hovor jsem neplatila 770kč tak jak jsem měla ale 890kč....nevím proč a za druhý 9 minut dlouhý jsem měla platit 630kč. Nicméně jsem platila 930,- když jsem volala svůj dotaz na ezo tv co to je za drzost atd tak mi bylo řečeno, že za rychlo připojení! (které trvalo přes 3 minuty) se účtuje automatický příplatek 300Kč!!!! Což nikde na obrazovce nebylo napsaný. Docela by mě zajímalo zda má někdo podobné zkušenosti? Uvažuji o tom, že je dám k soudu?! Ostatní varuji: NEVOLAT DO EZO TV A NECHODIT K LIDEM CO TAM ÚČINKUJÍ!

na to bych si radši dávala...Milá Suei, zajímalo by mě jakého Boha jste myslela, když jste radila jedné sleně nebo paní, aby se v případě strachu nebo potíží obrátila na Boha a vyšší síly?

jste zastaralí, dejte už s tím ďáblem pokoj. Všude máte ďábla, to je neskutečný.

Vracet se na místo činu není ojedinělý jev ani pro Ďábla,je to nekonečný boj,Suei.

Jak to že šaman může navštívit prostor ve kterém nebyl a popsat ho a běžný astrální cestovatel ne ?
Odpověď je jednoduchá. Šaman je už démonické bytosti tak zasvěcen, že slyší hlasy démonů a ti mu ten prostor popíšou.

Myslel jsem to tak, že...Ale můžeš, jenže jsou to buď někým řízené astrální cesty, aby ten člověk něco pochopil, .. nebo je to ojedinělé umění. Dělali nejrůznější pokusy, vědci, se šamany (myšleno lidmi se schopností AC), někteří dokázali navštívit místnosti určené experimentu a s dost velkou přesností popsat, co se tam děje, kde co leží. S přesností kolísavou, ale výsledky byly.

Myšlenka je mocná zbraň.

Myslel jsem to tak, že nemůžeš navštívit například nějaký existující objekt (kde to neznáš) a říct jak to tam vypadá. Třeba popsat kde jsou hodiny, obrazy atd. Kdyby jsi skutečně opustila tělo a ten objekt navštívila tak by to nebyl žádný problém.

Ale já jsem ve snech nonstop někde, kde jsem ještě určitě nebyla, pokud si to pamatuju. A navíc - pokud jsi v astrálu, tak stejně záleží na tom, jak umíš udržet pozornost. Člověk se "ztratí", ani neví jak. Opravdu, reálně astrálně cestovat umí jen někdo, tak, aby skutečně dokázal všechno vědomě, včetně opuštění těla. Když to člověk zkouší, jakože "cvičí", že to chce dokázat, určitě by se neměl bát, protože tím se může rozhodit, když to pak přijde, je to trochu nečekané a člověk musí mít trochu šamanské krve :-). Stejně to většina lidí zkouší, to vědomé vycestování jenom ze zvědavosti, spíš je to pak už jen pravidelný relax, kde se nikam reálně necestuje. Myslím si, že mnohem víc se člověk naučí ve snech. Spánek je většinou pobyt v astrálu. Začít pozorovat, řídit své sny, pamatovat si je, je nejlepší cestou. Ale tlak denního života tomu moc nepřeje. "Umět snít" ale není nic škodlivého, ba naopak. Jde jen o to, nakolik je to umění vědomé, v bezpečnosti a nebezpečnosti :-)

Astrální cestování je v podstatě hypnóza. Člověk ve skutečnosti neopouští tělo. Proto lze "navštěvovat" jenom místa, která známe a nebo místa, která známe z fotek.
Kdyby člověk skutečně opustil tělo, tak by přeci nezáleželo na tom, jestli to místo znám a nebo ne.
Jedná se o podvod a jako návnada slouží něco hodně zajímavého a vzrušujícího.
Démonické bytosti přesvědčí člověka, že opustil tělo tak, že mu po údajném návratu řeknou nějaké informace, které ho ujistí, že opravdu opustil tělo a tím ho motivují, aby to dělal znovu a na delší dobu.
Ve skutečnosti ale člověk nikam necestuje, ale "vyklízí prostor" a tím umožňuje démonické bytosti napadení.

Pro značku "Astrální cestování" (28.října v 19.34): Skoro celý tvůj příspěvek působí děsivě a varovně, načež v poslední větě napíšeš "Prakticky totožnou věcí je hypnóza." Při ní ale nehrozí, že bych se nevrátil do svého těla, ani že by mnou vládli nějací démoni - prostě není čeho se bát. Tak jak teda?

Zdravím,moc mě zajímá o Astralním cestováním zda je možné setkat se s duchy a podobnými nadpřirozenými bytostmi? Prosím odpověďi posílat na e-mail: [email protected] děkuji :)

Četl někdo knihu "Komtesa...Já jí četla - a sháním zbylé díly ... je to síla :-) ... piš kdyžtak na [email protected]

Taky mě to napadlo.

a kde bereš tu jistotu, z...ber ho značně s rezervou, to bude asi zas jeden z těch zapřisáhlých katolíků.

Astrální cestování...a kde bereš tu jistotu, z jakých zdrojů to máš?

Astrální cestování funguje tak, jak je popisováno. Není to ovšem schopnost, která by byla lidskou a byla člověku prospěšná. Jedná se
o úmyslné démonické naplnění sama sebe a povolení démonické bytosti k ovládání těla. Subjekt
pokoušející se o tento druh
iniciace povolí démonické bytosti napadení či okupaci, která může přerůst v trvalou démonickou službu a zneužívání člověka.
Prakticky totožnou věcí je
hypnóza.

Taky se mi to jednou podařilo a to jsem ani vlastně o to neusiloval. Jen jsem chtěl usnout a tak jsem se snažil co nejvíce uvolnit. Vtom pocitu uvolnění byl určitý náznak přicházejícího spánku. Ten se však nedostavoval a já trpělivě setrvával ve stavu uvolnění dál. Po chvíli jsem zjistil, že opravdu nic nevážím a že se nezvykle volně vznáším prostorem. Co bylo zvláštní, neviděl jsem tam další lidi a ani jsem necítil jejich přítomnost. Využil jsem krásného pocitu volnosti a letěl jsem neznámým prostorem dál a dál. Jediné co jsem bezpečně v té dáli okolo mne poznal, byla přítomnost hvězd a planet. Země byla natolik vzdálena, že byla mnohem menší než bývá Měsíc. V této dálce jsem si uvědomil, že nemám ruce ani nohy. Když jsem je začal hledat, uvědomil jsem si, že jsou i s mým tělem nesmírně daleko. Tak daleko, že jsem je vůbec neviděl. V tu chvíli pomyšlení mě s mým tělem lehce vázalo cosi nedefinovatelného. Tak lehce, že kdybych se rozletěl prostorem ještě dále, toto nedefinovatelné pouto bych zcela ztratil. S námahou jsem couval zpět. I když jsem se snažil být u svého těla co nejdříve, cesta zpátky trvala pravděpodobně déle. Námaha s kterou jsem se vracel k tělu byla čím dál tím větší. Těsně před tělem jsem se nechtěně z neznámých důvodů zastavil. Přes veškerou snahu to opravdu do těla nešlo. Pokoušel jsem se vtělit znova a znova.Hrůza a běs! Narážel jsem na odpor, jako když chcete nastoupit do uzavřeného auta. Možná ztráta těla ve mně probudila další děsné pocity, které v tu chvíli nemohu přirovnat k ničemu co jsem doposud zažil. Pravděpodobně to byl strach z neodvratného konce pozemského života. Při jednom z četných pokusů o vniknutí do fyzického těla se cosi zlomilo a já jsem s velkým žuchnutím a otřesením spadl do sebe (do těla). Ještě ale nebylo vyhráno. Uvědomil jsem si, že být ve svém těle samo o sobě nestačí, že musím začít žít a pravidelně dýchat. Teprve po určité době jsem zjistil, co všechno musím dělat, aby moje tělo ožilo. Poznaná ztráta fyzického těla ve mně zanechala velmi hlubokou stopu.

Ahoj, mívám často tzv. spánkovou obrnu a při tomto stavu mě někdo rve ven z těla. Vždycky je tam nějaká bytost, ze které mám strach. Asi půl roku jsem měla klid, když dneska večer se mi několikrát stalo, že jsem pořád jakoby samovolně vylétávala z těla. Bylo to strašně nepříjemné, ten pohyb začal v srcdi. Táhlo mě to ven, jakobych se nemohla v těle udržet. Už už jsem vylétla, když v tom jsem začala procitat. Pak jsem zase začala usínat a nanovo. Pořád dokola, až jsem se nakonec bála usnout. Byl to strašně nepříjemný pocit. Tím spíš, že jsem nějak podvědomě tušila, že bych měla navštívit nějaké strašné místo. Také jsem na okamžik viděla nějaké srdce uvnitř , bylo úplně černé a nic v něm nebylo - prý tam něco mělo být, ale nebylo. Když jsem to viděla, bylo mi strašně smutno. A pak jsem se měla podívat na nějaké to hrozné místo, měla jsem hrůzu a ptala jsem se sebe, proč, proč já, proč, když se snažím žít čistě a když se zapojuji v charitě a pomáhám lidem a cítím soucit snad s každým...Bylo mi strašně smutno...a pak jsem zase procitla. A zase jsem zavřela oči a zase mě to táhlo ven, skoro jsem už byla venku, vzpomněla jsem si na názor, že se toho člověk nemá bát, ale bylo to hodně nepříjemné a nechtěla jsem ven, už jsem málem byla venku a zase jsem s děsem napůl procitla.

o návrat se neboj, v astrálu je těžké udržet vědomí - to se nějak vrátíš - usnout se dá i při astrálním cestování - prostě se probudíš.