Reklama

Lumbální punkce

Radka (Ne, 6. 3. 2005 - 15:03)

Ps. Deniso, zapomněla jsi na čárky mezi větami a nad písmeny, velká písmena, taky jsem psala místo jsem-sem a celkově je můj sloh nedokonalý.

Radka (Ne, 6. 3. 2005 - 15:03)

Deniso, promiň, ale nepíšu dyktát.

Denisa (Po, 28. 2. 2005 - 03:02)

Radko, Radko, "prvni zakrok NEBIL", "ZACALI vic bolet zada", to se nedivim ze pobIvas jiz 8 let na gymplu. Preji hodne zdravi a uspesnou maturitu.

Radka (Čt, 24. 2. 2005 - 22:02)

ahoj na lumbalce jsem byla vcera, abych se priznala nijak zvlasť sem se jí nebala, loni v září sem ji absolovala poprvé a i když mě píchali na čřyřikrát(protože moje doktorka to dělala poprvé). První samotný zákrok nebil příliš bolestivý, spíš mi vadilo že sem musela ležet neustále na zádech 24 hodin,teď to bylo trohu jiný-vyšetření proběhlo v neurologiký ambulanci atraumatickou jehlou,, po zákoku sem ležela 10 minut na břichu, pomalu že mě hned nepustili.Řekl mi že mam odpočívat a že pokud mě bud bolet hlava, tak bych si měla lehnout. prostě sem získala dojem, že to nic není. Po tom mě nebylo nějak zle a ani mě nebolela hlava. Protože to mám domu asi 20 km, cestou sem se musela stavit pro pití, u prakt. doktora a na poště, domů sem se dostala tak ze dve a pul hodky, odpoledne a vecer me zacali vic bolet záda, ale stejně druhý den jsem šla do školy odsedeť si svých šest hodin, protože díky tomu že jsem byla 2 měsíce v nemocnici a ted litam misto školy hodně po doktorech a ted se docela bojim abych z toho nemela nejaky nasledky, ktery si nemuzu dovolit, protoze mam 2 mesice pred maturou po 8 letech konečně vylezu z gymplu, před přímačkami, prostě si nemůžu dovolit bejt nemocná! radka

Dáša (St, 2. 2. 2005 - 19:02)

Lumbálky jsem se strašně bála po tom,co jsem si přečetla ty hrůzostrašné historky na těchto stránkách.Nakonec jsem se odhodlala na toto vyšetření jít a byla jsem překvapena a to mile.Představovala jsem si to hrůzostrašně,ale kromě nepříjemného pocitu jsem nezaregistrovala nic tak strašného.To třeba trhání zubu je horší.Ležela jsem po tom poctivě asi 5 hodin,pak jsem si pomalu došla na wc a vpohodě.Nebolela hlava nic,na druhý den jsem šla domů.

Eva (St, 2. 2. 2005 - 11:02)

Myslím si, že hodně je způsobeno právě použitím "normální" jehly. Taky jsem byla na LP, trefili se napotřetí. Ze slibovaných třech dnů hospitalizace jsem tam byla osm. Tu jsem dva dny čekala na vizitu, pak jsem zase čekala na sestavení nového přístroje.

Denisa (Út, 1. 2. 2005 - 23:02)

Kdyz ctu prispevky beha mi mraz po zadech, viz. prispevek ze zkusenostmi z Kolina, nebo jak nekdo psal ze mu misto vpichu ani neumrtvili, no hruza. Takze se radeji vzdy zeptejte jestli vam hodlaji zada umrtvit, pozadujte atraumatickou jehlu a snazte se najit zkuseneho doktora. Jsem laik ale vycetla jsem, ze boleni hlavy je zpusobeno vpichem, ktery byl udelany pod spatnym uhlem a pote vyteka MM mok do tela. Pokud toto nastane jedinou pomoci je tzv. blood pressure, kdy vam vezmou krev z ruky a vstriknou ji do epiduralu /okoli michy/. Pri tomto zakroku se nemuze nic tak hrozneho /ochrnuti apod/ jako u LB stat a navic ta uporna bolest hlavy zmizi okamzite. Bohuzel nevim, zda se to v CR provadi, mam zkusenosti jen ze zahranici, kdo na LB teprve pujdete, zeptejte se na to. Taky me zarazi, ze nekdo kvuli LB lezi v nemocnici, v zahr. se to dela ambulantne, lezi se cca pul hodiny a pacienta poslou domu. Neznam nikoho, komu by bylo po LB tak zle, jak tu nekteri popisuji. Doufejme, ze se nase zdravotnictvi casem taky posune jinam.

karatista (So, 29. 1. 2005 - 19:01)

Lumbální punkci jsem podstoupila začátkem ledna. Přišla za mnou sestra, že mi místo vpichu umrtví, že mi provedou lumbálku. Pak se na mě podívala, a zeptala se, zda mi to lékař řekl. Já samozřejmě nic nevěděla, tak mi ho zavolala. Promluvili jsme si a vše mi vysvětlil. Nic jsem téměř necítila, jen tlak v místě vpichu a motala se mi hlava. Držela mě jedna sestra, druhá "přisluhovala" lékaři. Ještě, že byl aspoň ten doktor pěkný. :-) Jakmile vytáhl jehlu, pomohli mi do postele. Sestra mi ještě vzala krev. Ještě že se krev obnovuje, jinak bych už byla bez krve. :-)) Měla jsemhodně pít a minimálně 24hodin nevstávat z postele. To byl pro mě problém, protože s mísou "nekamarádím". Takže jsem musela už po 3hodinách vstát. Bohužel se to neobešlo bez následků. Druhý den jsem měla strašné bolesti hlavy a zvracela jsem. Bolesti vždy téměř okamžitě ustaly, když jsem ulehla do postele. Proto jsem jedla většinou v posteli. :-) Lumbální punkci mi provedli kvůli podezření na roztroušenou sklerózu, ale naštěstí se to nepotvrdilo. V červnu jsem objednaná na magnetickpou rezonanci a podle výsledku by se provedla opět LP.

Sadraj (St, 26. 1. 2005 - 11:01)

Je 11:31 jsem po punkci píšu přes zrcátko . trefa byla napoprvé odebráno 5x4 ccm + 10 zkumavek krve zatím dobrý hlava nebolí jen se motám

Sadraj (Út, 25. 1. 2005 - 23:01)

Tak mě to čeká zítra t.j. 26.1.2005 v 10:30 na úracpvošti imunologie nemocnice na Homolce v Praze 5, samozřejmě jako vždy (už potřetí) ambulantně po odběru za cca 10 minut odvoz vlastním domluveným prostředkem domů a doležet doma ,Předchozí 2 záktoky bez jakýchkoliv problémů uvidíme zítra v kolik se sem dostanu a podám zprávu jak to dopadlo. Spíš se děsím tý zimy a průvanu na krční páteř při převozu samotnej zákrok vždy bez problémů bolest minimální i když se trefovali třeba až na pátý pokus. Snad se ozvu zítra. Mějte se jdu bumbat abych byl zavodněnej.

Kveta (Út, 2. 11. 2004 - 15:11)

Dobry den, dnes delali punkci moji mamince. Prijali ji do nemonice s pasovym oparem, kdyz tady ctu ty prispevky, tak mam dost strach :( Co se pri tom da zjisti?

peter (Po, 6. 9. 2004 - 10:09)

Vsetkym dakujem za info, ktore tu poskytli o tzv. postpunkcnom syndrome (bolesti hlavy) - velmi mi to pomohlo. Mne osobne robili lumbalnu punkciu pred vyse troma tyzdnami a to kvoli borelioze, ktoru mi diagnostikovali z krvi a LP bolo nutne zistit ci mi neprenikla z krvneho systemu do nervoveho nakolko ma zacala pobolievat i hlava. Punkciu mi pichli dobre - bolo to rovnake ako pri beznom pichnuti pri odbere krvi - teda nastastie ziadne dramaticke stavy (priklanam sa k nazoru, ze urcite zalezi na tom kto to ako vie z doktorov pichnut - najlepsie je podla mna ak je to co i len trochu mozne nechat si to pichnut od doktora ku ktoremu mam doveru). Poctivo som lezal 24 hodin bez pohnutia, potom este dva dni som polihoval v nemocnici a chodil som len na WC a najest sa. Na treti den som odisiel domov, kedze mi nic nebolo. Ale po prichode domov, teda po troch dnoch od lumbalky mi nastali bolesti hlavy. Nemohol som sa na dlhsie ako par minut postavit, pretoze ma tak rozbolela hlava, ze sa to nedalo vydrzat, vtedy som si musel iba lahnut do horizontalnej polohy - vtedy bolesti vzdy prestali. Bol som v strachu, ze dokedy mi to bude trvat, ved som nemohol ani vyjst z domu, nie to este do prace. Tak teraz vam pisem moju skusenost. Mne tieto bolesti hlavy trvali rovne dva tyzdne. Potom zacali pomaly prestavat a dnes (po troch tyzdnoch) som chvala Bohu v pohode a v praci. Vsetkym pekny den.

dědek (Ne, 22. 8. 2004 - 21:08)

Na lumbálce jsem párkrát byl a ještě dnes mám dost!!! Bolest na posrání, protože pokaždé mě napíchli nějaký míšní kořen. Jednou se mi z toho napíchnutí zarazilo scaní, ale spravilo se to do druhého dne. Nebo mi přestala asi na dva dny fungovat noha. Mladého kluka od nás z pokoje večer už vezli na neurochirurgii, protože přestal hýbat nohama a příčina bylo krvácení po napíchnutí cévy. Taky jsem viděl případ, kdy ženská šla na lumbálku, podle svědků na pokoji byla již několik dní, veselá, na nic si netěžovala, sranda. Po lumbálce ji z tama vezli na vozíku úplně bez sebe a během tří, čtyř dnů umřela. Takže já dodržuji ležení 24 h a napitý jsem už předtím, zatím jsem měl štěstí a hlava mě nikdy nebolela. Prý pro předejítí bolestem hlavy se může vypít silný kafe.

Viky (Pá, 13. 8. 2004 - 21:08)

Lumbální punkci jsem absolvovala před operací páteře. Léčila jsem se v Kolíně na neurologii. Nejprve mě poslali do Prahy Na Homolku na neurochirirgii, tam mi lékař sdělil, že bez lumbální punkce páteře mi nemohou udělat operaci, CT páteře k tomu nestačí. Prosila jsem, jestli by bylo možné vyšetření absolvovat v Praze, protože o Kolíně jsem neměla nejlepší reference. Odmítl mě, je to vyloučené. Na neurologii jsem byla objednána. Měla jsem velké bolesti páteře, chůze byla obtížná. Nastoupila jsem na oddělení v 8h ráno. Ještě ve 13 hodin jsem v bolestech s taškou čekala na chodbě až se na oddělení uvolní postel. Přišla za mnou na návštěvu moje matka a zhrozila se, došla za lékařkou si stěžovat a lůžko najednou bylo volné. Upozornila lékařku, že trpím silnými migrénami, aby mě po výkonu sledovali a nenechali mě rozeběhnout silnou bolest hlavy. Lékařka přislíbila, že na vše dohlédne osobně. Druhý den ráno jsem šla na punkci. Samotný zákrok mě příliž nebolel, byl zvláštní, nepříjemný. Z rentgenu mě posadili přímo na vozík, odvezli na pokoj, kde je připravené nemocniční bílé křeslo, tam pacienta po zákroku posadí a musí do 18h nehnutě sedět a neustále pít tekutiny. Po hodině sezení jsem upozorňovala sestru, že mi začíná být špatně od žaludku a zřejmě budu zvracet, řekla mi ať se opovážím, nesmím se hnout nebo si způsobím hrozné bolesti a musím stále pít. Po další hodině jsem začala zvracet. Měla jsem před sebou malou emitní misku, nikdo nepřicházel, kdo by ji vynesl, 2 spolupacientky se procházely po chodbách, zvonek na sestru jsem u sebe také neměla. Bylo k polednímu, kdy se na pokoj přišla podívat moje matka, zjistila, že je mi velmi zle a začala shánět doktora, já jsem neustále seděla v křesle a zvracela. Lékař přislíbil přijít a že prý mi dá tedy kapačku. Pomohli mi lehnout si do postele a já již měla rozeběhlou silnou bolest hlavy a s ní se střídalo to zvracení. Na kapačku jsem čekala do 18h. Druhý den mi sdělili, že mám nález, rovnou z nemocnice pojedu sanitou na operaci Na Homolku do Prahy. Třetí den jsem se vzchopila. V duchu jsem lékaře i některé sesry nenáviděla, ale zachovávala jsem slušnost a nic nedala znát, jen jsem požádala, aby mě propustili z nemocnice, protože jsem viděla, že tam spíše člověka utrápí a vezmou mu zbytek sil. Nevěděla jsem co bude, jen jsem chtěla domů. Pustili mě docela v klidu, řekla jsem, že operaci mám již stejně takřka vyjednanou a sama si vše obstarám. S velkým vypětím jsem se dala dohromady a zavolala si taxi a jela domů. Silné bolesti jsem měla 2 týdny a myslela jsem, že neskončí. Jsem přesvědčena, že k nim přispěl i necitlivý přístup lékařů na kolínské neurologii. Když jsem toto sdělila své obvodní lékařce řekla mi, proč jsem jí doma nezavolala chodila by mi píchat injekce a bylo by to jednodušší. No to mě nenapadlo, zkoušela jsem léky, akupresuru, bylinky. Studený obklad na čelo a akupresura bych řekla pomohly nejvíce. Každému přeji, aby měl toto vyšetření hladké a bezbolestné a nebyl odkázán na personál nemocnice a nemusel se doprošovat.

bombai (Čt, 29. 7. 2004 - 21:07)

Lumbální punkci mi dělali před čtyřmi dny. V Motolské nemocnici na neurologii. Celý personál byl naprosto vzorový, je to moje jedna z prvních zkušeností s hospitalizaci v nemocnici a jsem opravdu mile překvapena. Informovali mne o tom zákroku předem, pak přišel doktor, hodně mladý, umrtvil mi místo vpichu a napíchl to vzorově (aspoň si myslím, protože to bylo vemi rychlé, nevím jak to má vypadat). Ještě mne se sestřičkou pochválili, jak jsem statečná i dkyž nebylo za co chválit. To už jsem zažila horší věci.Sice jsem po odběru ležela, ale asi ne dostatečně, takže v pondělí po odběru mi bylo dobře, ale pak to začalo. Sestřičky mne pořád zaháněli do postele, že mi bude špatně a tak. Já jim nevěřila, ale pak jsem litovala.Mne hlava běžně nebolí, nevím co je migréna, ale už to chápu. Ještě v noci to začalo a hlavu jsem nemohla ani zvednout. Bylo mi na zvraceni, hlava mi třeštila, jako bych vypila několik lahví alkoholu najednou, strašlivá opice zastřízliva....Včera mne pustili a dnes je první den, kdy už mohu sedět.Problém s hybností nebo tak po tom nemám.Tak si čtu zkušenosti a tak. Asi je to hodně indiviuální, ale raději ležte a buďte v klidu a moc se nehýbejte, protože ty následky jsou opravdu strašlivé, to nikomu nepřeji.Už mne zase začíná třeštit z toho, jak se dívám na počítač, tak držím palce. Mnoho štěstí a nebojte seLucie

Lena (Út, 13. 7. 2004 - 15:07)

Byla jsem na l.punkci pred asi 10 dny. Zakrok nic moc, ale dal se prezit. Lezela jsem po nem 23 h. (ani jsem se neposadila, natoz postavila) a pila dost tekutin. Druhy den pote, co jsem vstala, to vypadalo, ze je vse OK, hlava nebolela, jen zada v okoli mista vpichu. Zato treti den rano hned po probuzeni prislo hotove peklo - mela jsem priserne bolesti hlavy, ktere trvaly tyden. Nemohla jsem ani sedet, pomahalo mi jen lezet na rovne plose a hybat se co nejmene. Kdyz jsem se posadila, okamzite se mi udelalo zle od zaludku, takze jsem nemohla jist ani pit, pritom pri l.punkci se ma hodne pit, aby se mok brzy doplnit. Pry nejvic pomaha pit destilovanou vodu. Ted uz jsou problemy skoro pryc, presto me hlava obcas neprijemne zaboli. Kazdopadne znova bych toto vysetreni a hlavne ty problemy, co po nem prisly, absolvovat nechtela.

Jana (So, 3. 7. 2004 - 20:07)

Ta otázka už tady padla a nikdo ji nezodpověděl. Pokud někdo víte co se dá zjistit z odebraného vzorku tedy proč se vlastně odebírá, napište prosím. Zajímalo by mě to. Díky.

peggy (Pá, 2. 7. 2004 - 21:07)

Ahoj všichni,mně lumbálku dělali poprvé včera a zatím je to pohoda. Zákrok nebolel a potom jsem ležela více než 4 hodiny jako placka na břichu. Je fakt, že jsem si vymohla atraumatickou jehlu, bez ní by to bylo trochu delší ležení... Hlava mně nebolí možná taky proto, že jsem pila hrozně moc kafe a kofolu. Jo a jen tak naokraj, pokud si člověk o něco neřekne, tak tio v našem zdravotnictví nedostane. O té special jehle a kofeinu jsem se dozvěděla na tomhle diskuzním fóru.

Bára (So, 5. 6. 2004 - 10:06)

Lidičky, strávila jsem tři dny na infekčním na Bulovce s podezřením na Meningokoka, nepřišli ale na nic, můj stav se den ode dne zlepšuje, ale oni mě stejně chtějí poslat na LB, vůbec nevím, co mám dělat, zda mi to za to riziko stojí. Proto prosím někoho z vás, kdo to má za sebou o radu...děkuju

Hana (Čt, 20. 5. 2004 - 22:05)

Mě lumbálku dělali když mi bylo 13.Byla jsem poprví v nemocnici a ze vseho vyjukaná, takže jsem ani nevěděla, co mě čeká.Musim říct, že mě to dost bolelo a museli mě držet dvě sestry, abych se nepohnula, ale dalo se to přežít. Divim se, že plno lidí píše, že leželi jen 24 hodin.Já ležela celý týden a i po týdnu mě bolela a motala se mi hlava.

Reklama

Přidat komentář