Kdy jste se naposledy pokakali

A už se Ti to někdy stalo? Možná bys pak takhle nevtipkovala, až bys někde musela šlapat kus cesty v plných kalhotách a při každém kroku si "užívat", jak se ten náklad matlá mezi nohama a po pipině. Kamarádce se to kdysi stalo na vandru, kdy skončila s opravdu fest plnýma gatěma a jakkoli rozhodně nebyla cimprlich, ale spíš naopak holka do nepohody, kterou hned tak něco nerozhodilo , tak tohle jí docela dalo čočku.

Jasně že jo, a ne jen jednou. Je to trapná situace a někdy i slušná ostuda to jo, ale musela jsem se pousmát, když tu někdo v souvislosti s tím píše o traumatu, tak asi ještě žádný nezažil.

Nevím, zda se ti podařilo se zřídit tak totálně jako se to stalo mě a musela jsi v tom jít takový kus cesty, ale já z toho byla tenkrát hotová docela dost. Ten pohled, když jsem se ve vaně vysvlékla, jak jsem skoro od pasu až na plosky nohou znečištěná vlastními výkaly a močí, se mi pak vybavoval docela dlouho. A bála jsem se potom kdejakého zaškrundání v břiše, aby mne to nechytlo a já se zase nepodělala.

Jsi dobrá, že to takhle bereš. To bývá spíše u nás chlapů, že to dáme k lepšímu u piva, zasmějeme se tomu a je vyřízeno. Ženské spíš mají tendenci to v sobě dusit, protože to berou jako něco hrozně potupného, že si nadělaly do kalhot. Jak jsem mluvil o té kamarádce, ta to rozhodně nebyla žádná princeznička. Hromada ženských se kácí z hadů nebo pavouků, u ní žádný problém. Hromada ženských má hysterák, když mají šlapat bosky blátem. Ona na výsost užívala právě to, co ženským vadí nejvíc, jak jí bahno leze mezi prsty u nohou. A takhle bych mohl pokračovat. Ale ten kus cesty, co musela šlapat v totálně plných kalhotách a při každém kroku cítit, jak se maže v hovnech, to jí dalo docela zabrat. Ono záleží na tom, jak moc velké nehody jsi měla. U ní to byla fakt kalamita. Ona už asi čtyři dny nebyla a pak to šlo ven komplet. Co jí tak protáhlo nevíme, ale bylo to důkladné. A ona důkladně podělaná. Po celém zadku, skrz rozkrok až na spodek břicha, postupně kus i po stehnech. Pojem zadělaná jak batole to docela vystihuje. Já bych řekl, že tohle pro dospělou ženskou trauma docela být může.

Já vím, že to ještě šlo, i když nic příjemného to teda nebylo, ale člověk o sobě začne pochybovat, když se mu to stane a ty posměšky a připomínky tomu zrovna moc nepomáhají. A nejhorší je, když to někdo vytáhne po delší době nebo v novém kolektivu jako zábavnou historku a člověk se pak zase cítí tak neskutečně trapně.

No nazdar. Tři hodiny. To muselo být drsný. Já v tom musel jednou jít asi půl hodiny a už to začínalo být dost nepříjemný a to nejsem zrovna citlivka. Tři hodiny, to musel být nářez. Nejspíš jsi asi musela být i pěkně opruzená. A taky obdiv, že jsi zvládla to druhé. Mě se už po té půl hodině začínalo docela chtít na malou. Asi z toho rozrušení. Mět jít takhle dlouho, tak bych to určitě nedal a ještě se do té nálože počural.

Tak to si piš, že je to nářez. Já jednou musela pokakaná jít skoro dvě hodiny. I to stačilo měrou vrchovatou. Nebylo se jak dostat domů. Musela jsem to ujít děj se co děj. Doufám, že už v životě nikdy. Pokakaná je navíc slabé slovo. Byla jsem zřízená podobně, jak mluvíš o té nehodě kamarádky na vandru. Úplně se v tom popisu vidím. Tu matlaninu jsem měla fakt všude. A aby to bylo ještě horší, tak po asi hodině a půl chůze jsem se do toho nadělení v gatích ještě naplno počurala. Snažila jsem se to vydržet i když už to úplně bolelo, jak moc se mi chtělo, ale nedalo se. Najednou jsem cítila, že to ze mne začíná téct a už to nešlo zastavit. Četla jsem kdysi, že některé holky si jen učůrnou, aby se snížilo zaplnění měchýře, a pak to zas přestane. To ale nebyl můj případ. Ze mne to teklo, dokud jsem nebyla prázdná a durch počuraná. Nevím, zda si umíš představit, co to nadělalo v těch plných gatích. Katastrofa dokonána. Čurání spolu s hovínkama jsem měla až v botách. Chůzi v tom nepřeju nikomu. A očistu potom taky ne. Když jsem se ve vaně vysvlékla, byla jsem zadělaná od pasu dolů skoro komplet. Fuj, ještě teď se otřesu, když si na to vzpomenu.

O to bušení by až tak nešlo, ale jak jsem napsala, tak povedlo se jim ty dveře úplně vyvrátit. Najednou na mě koukali jak tam sedím se staženými kalhotkami a v tu chvíli jsem měla v sobě blok a prostě to nešlo. Cestou zpátky pak pochopitelně i vlivem chůze zadek povolil, a i když jsem se to snažila donést až do školy, tak se mi to navalilo do kalhot. Samozřejmě, že k velký škodolibosti všech ostatních. Vychovatelka mě sprdla proč jsem se nebyla schopná vykadit tam a, že na záchody teď už nepůjdu, protože bych to tam zadělala a tak jsem byla dvě hodiny pokaděná v oblečení. Ve škole se se mnou tak měsíc nikdo nebavil kromě přezdívek typu pokakánek atd. Dneska už jenom nepříjemná vzpomínka, ale tenkrát jsem z toho měla docela trauma.

To je dost strašný zážitek Šárko. Celé to způsobí a ještě se s tebou pak nebaví. Každopádně vina toho celého jde rozhodně za tou družinářkou, to byla evidentně totální kráva. Mělo to nějakou dohru ze strany rodičů? A jak se to odrazilo na tobě samotné ve smyslu nějakých pozdějších potřeb kadit ve škole/družině? Případně další spolužáci ze třídy, reagovala třída i na někoho jiného pokud šel na velkou?

Njn vychovatelky byly v tý době prostě divný... A dohra ze strany rodičů byla taková, že mě máma doma navrch ještě seřezala, že dělám ostudu před lidmi, takže tak. No a ovlivnilo mě to v tom směru, že do tý doby když jsem potřebovala na velkou, tak jsem si tak nějak dokázala vždycky říct a jít i mimo domov... Od týhle příhody už jenom doma někdy jsem to radši i předržela a měla mindrak z toho, že se mi to stane znova. No naštěstí už nestalo. Ve škole jsem se o tohle fakt nezajímala, ale nevybavuji si, že by po celou školu od první až do devátý třídy se to ještě v naší třídě stalo i někomu jinému. Já byla ten jediný looser co se ve škole pokadila. Fakt je, že jsme byli taková divná třída a některá děcka tam fakt hnusná. Dneska se to třeba bere víc v pohodě, nevím... Tenkrát byla prostě jiná doba.

Neřekla bych, že se to dneska bere víc v pohodě, spíš naopak a navíc díky všudypřitomným foťakům je to ještě mnohem horší. Ve čtvrté třídě jsem se takhle počůrala přede všemi v družině a dodnes si pamatuju, jak mě družinářka ještě před ostatními dětmi ponižovala a taky mě v tom počůraném oblečení nechala až si pro mě přišli rodiče, taťka mě tehdy taky pěkně seřval a ještě mi zdůraznil, že se mám připravit, že se mi budou všechna děcka smát a že si to zasloužím, což se teda i stalo a taky nevím o nikom, komu by se na naší škole stalo něco podobného. A jestli si někdo myslí, že čím je člověk starší, tím je rozumnější, tak to je taky hloupost. Na výšce hned v prváku se mi stalo, že jsem se po nějakém nevhodném jídle prostě připokadila, což se neobešlo beze svědků, a byl to důvod k posměškům ještě další dva roky.

No z vlastní zkušenosti i o cca deset let později, než se ti stala tvá příhoda byly vychovatelky v družině pěkné krávy, ikdyž se nejednalo o pokakání, ale zase jiné věci - různé provokace, bitky atd., kdy družinářka se vykecávala na chodbě, na prosbu ať zasáhne reagovala, nevidíš že se bavím? Vrať se do třídy a zavři! No a pak to člověk odnesl kvůli tomu, že se bránil, druhého strčil tak nešikovně, že si rozbil obočí o skříň, kdyby tam ta kráva šla..., takže nejen vaše doba. S tou mámou mě to mrzí, jedna věc je doma, ale čekal bych, že dořve i je v té škole, že toto dopustili. Čekal sem, že se ti utvořil nějaký blok po takovém zážitku. A k tomu závěru, že dneska se to bere jinak a víc v pohodě, jak kde..., pamatuji si kluka, co to neudržel na táboře a zažil posměch od ostatních, já měl pochopení, protože sám jsem to asi dva roky předtím na jiném táboře nedal a k těm mobilům? Kdysi jsem četl příspěvek na zpovědnici, kde bratr řešil šikanu jeho mladší sestry spočívající ve smyslu, že jí začalo bolet břicho nebo prostě potřebovala kadit, udělala tu chybu, že nějaké své spolužačce a asi kamarádce řekla, že o přestávce musí jít na velkou , ten bratr tam psal, že v té jejich škole, kam chodil dřív také se nedalo zamknout, takže ta sestra po zvonění šla a ta kamarádka asi s dalšími spolužačkami tam šla za ní, otevřely jí dveře a vyfotily jí a to bylo asi v době prvních mobilu s foťákem, takže nic moc kvalita = dnešní doba je na tohle ještě mnohem horší a jestli se i za těch posledních 10-15 let chování děcek nějak zlepšilo? No nevím, řekl bych, že se šikany na školách řeší asi čím dál častěji, zrovna minulý týden byl článek o tom, jak na Slovensku holce v šesté třídě nalili do pití savo a ona to nevědomky vypila, takže moc nadějně bych to s tím zlepšením neviděl.