Cinkali byste znovu klíčema?

Lůza - to je slovo, které s oblibou používali bolševici. Máš jejich slovník. Jinak zase jsi schovaný v anonymitě, kokto.

Perfektní, předávám informaci co je pod sukní.

Tělesná zdatnost je důležitá pro lidi osobně kvůli zdraví. Pokud lidi hází na zdraví bobek a jsou jen chodícími žoky hmoty, vládě je to celkem jedno. Dříve tomu ale tak nebylo, protože tlusťoši ohrožovali bojeschopnost státu. Např. při povelu Na bodáky! tlusťoch stěží dokázal vylézt ze zákopu a rozběhnout se, pak ale padl k zemi před nepřátelským vojákem, protože byl naprosto vyčerpán. Dnes je naopak dobře, že neduživí rachitičti mladíci sedí od rána do večera u compu nebo na mobilu, protože to budou nejlepší vojáci - stačí jim dát ovladače bojových dronů a vnesou do nepřátelského vojska zkázu a zmar. Pokud jde o civilizační nemoci, může za ně lidská hloupost a snaha mít vše ihned, i když to není prověřené. Je to zákonitý průvodní jev každé civilizace. Dříve lidé umírali na mor, protože byli tak blbí, že nebudovali kanály a stoky, dnes umírame na mikroplasty, špatné povětří, chemii v jídle a v šatech apod. No a co, chceš tady být věčně?

Tady máš Céčka a rozbul se nad tím, jak to bylo v osmdesátých letech super: https://www.youtube.com/watch?v=aHFDS5Drnb8

Céčka - to byla zábava vás, měšťáků, hlavně Pražáků. My na vesnici jsme v 80. letech neměli na vaše céčka čas. My jsme buď pracovali na hospodářství rodičů nebo jsme dělali venkovní aktivity, sport, atd. Zase jsi mimo, Srakato.

Tak pozor MY na vesnici jsme si je i vyráběli a vyměňovali.

Jo tak jsi holka. To je normální, že holky se držely spíše doma. Je jasné, že holky nejezdily na motorkách po vesnici a nehrály fotbal a nevedly šiškové války. Lidi z města a holky jsou si podobní. Ale kluci z vesnice - to byl opravdu zcela jiný svět. Já si pamatuji dětství prakticky jen z venkovních aktivit. Matka o nás nevěděla. Až když jsme přišli večer domů a měli jsme hlad. Jinak přes den jsme byli pořád v nějaké akci. Jo, měl jsem nekonečně akční dětství. A proto se směju, když současní mladí říkají, že prý před r 89. byla katastrofa, gulagy, hlad, atd. Ha ha. Já měl sportovní ráj se sport. střediskem 400m od baráku. Dvě hřiště zdarma celoročně, venkovní bazén zdarma s ohřívanou vodou, sjezdovka v zimě zdarma vleky. K tomu motorky, stavění bunkrů, pozemní hokej v jiném vypuštěném koupališti. Mohl bych tu vypisovat do večera, co všechno jsme podnikali. Zlatá osmdesátá léta, úžasné fantastické dětství.

Měl jsi úžasné dětství? A kdy se to tedy s tebou pokazilo?

Zamrzl jsi v dětství, jsi nedozrálý.

Věřím, protože vím. Já k tomu musel ještě makat na polích, starat se o dobytek, zahradu a dům.

My jsme měli taky hospodářství. Chovali jsme prasata, slepice, krůty. Jelikož táta neměl čas, měl ještě dílnu, tak já jako nejstarší syn jsem musel zastat jeho práci. To mi řekla máma, že mám zabít krůty a vykuchat. Tak jsme se s bráchou ujali práce. Já 16 let, brácha 13 let. Zabíjeli jsme ty krůty dlouho, páč jsme měli tupou sekerku a nešlo useknout krk krůtě. Brácha krůtu držel, já ji sekal krk. Brácha měl strach, že ho seknu, já měl strach že mi sjede sekerka. Tak v okamžiku úderu krůtu pustil, tím pádem se ona pohla, takže byla jen zmrzačena a začala běhat s napůl useknoutou hlavou po zahradě. Pak jsme ji museli nahánět, chytat a zkoušet useknout hlavu znovu. Nebo jsme chytali pstruhy rukama v potoku. A tisíc dalších věcí. Sami si stavěli káry, na kterých jsme jezdili z kopce. Jedno dobrodružství za druhým.

Když od nás táta odešel, tak jsem to musel dělat taky, ale naučil mne to (děda byl řezník). Nikoho jsem k tomu nepotřeboval. Nerad na to vzpomínám a dlouho jsem to, co jsem zabil, nemohl jíst.

Vše je otázkou zvyku. Voják také zpočátku prožívá, že musí někoho zastřelit, ale starý fronták už řezníčí bez problémů.

Slepice a krůty mi nevadilo jíst. Trošku horší to bylo u králíků, páč ty jsem občas pohladil a pak je zabít bylo stresující. Králík už je savec a je to jiný level. No a co vůbec nechápu - ty národy, co zabíjejí a jedí psy. Páč pes je specifická osobnost. To samé slon nebo delfín, atd. Proti tomu pstruh v potoku, to jsem pod kamenem nahmatal, přitlačil ho ke kameni, prsty mu zajel do skřele žábry, aby se mi nevysmekl, pak ostrým kamenem oddělil hlavu a přinesl domů několik pstruhů. Máma byla ráda, udělala je nám na másle. Oběd vyřešen.

Rozhodně Mucha nebyl býložravec.

Taky jsem nosil ryby. Něco do kuchyně, něco pro kachny a husy, a aby se pobavily, živé do rybníčku na zahradě. Když chtěla máma kapra, vždycky byl, i na vánoce. Zadara. Ale chytat úhoře do ruky to už byl jiný level.

Že by ten řezník byl další.

Nepsal jsem o 80. letech, ale o 90. letech, pičko Rakato. Už ses tu opakovaně přiznal, že sis myslel, že v 90. letech tu byli ještě komunismus. I když jsem ti to vysvětlil, přesto to nechceš pochopit.

"přibylo prudce poruch učení, dyslexie, dysgrafie, LMD, ADHD, poruchy chování." - dřív se na diagnostiku výše uvedeného do značné míry kálelo.