Kdy jste se naposledy počůrali? :-)

hodne zajimave...musel to byt boj...a on si niceho nevsiml ? a ty jsi necitila ze nad tim ztracis kontrolu ?

Nepochcat se dycky vydržim, horší to je se sraním. Každý léto chytnu ňákej virus, kerej způsobí sračku, několik dní i nocí v kuse musim každou chvíli lítat na hajzl, i když nic nežeru, nechlastám, prostě ty hovna ze mě stejně tečou. Naposledy jsem to zažil před dvouma měsícema; zezačátku jsem to nevnímal, asi za dva dny mě trklo, že to bude zas virový, tak když jsem se zas vysral, tak jsem se nasral, a letěl jsem do lékárny pro živočišný uhlí. Na příbalovym letáku jsem si přečet, že dospělí si mužou vzít těch tablet až 12 (už nevim, jestli 12 najednou nebo 12 za celej den, to je jedno) a tak jsem si jich vopravdu vzal 12 najednou, co by se mi mohlo stát, v tomhle případě už by se mi nemohlo stát ani hovno, protože hovno už jsem stejně měl 2 dny, cha cha. Pak jse jel na párty, celou noc jsem žral prase, chlastal pívo a už jsem byl uplně v pohodě, žádný sraní. Ale asi za 2 dny se mi to zákeřně vrátilo, ovšem to už nebylo virový, nýbrž ze žrádla, takže moje blbost. Měl jsem svátek, tak jsem na posezení sežral celou bonboniérum, pak voběd (ňáký italský žrádlo, maso, těstoviny, vomáčka) a pak jsem jel do práce. Tak čtvrt hodiny jsem makal, a najednou jsem cejtil, že už to bude hotový. Teda ne ta práce, ale ...tak jsem vzal telefon a zavolal jsem jednomu klukovi, aby mě přišel vystřídat, že musim srát, a než ten vocas přišel, a než jsem pak já stihnul doletět na hajzl, tak mi povolily svaly v prdeli a já to pustil. Na ten hajzl jsem pak samozřejmě stejně šel, musel jsem to dosrat, když už jsem začal. No a pak jsem šel v posranejch montérkách do šatny (pár lidí mě vidělo, jak jinak), hodil jsem je do skříňky a vosprchoval jsem se. Měl jsem z prdele kliku, že jsem si pár dní před tim vobjednal u bab ve výdejně dvoje nový montérky - hned jsem toho využil, vzal jsem si na sebe civil a šel jsem si pro ně. Celý dohromady mi to zabralo asi hodinu, no aspoň jsem nemusel makat. Pak už se mi srát nechtělo, takže to vopravdu muselo bejt z tý zasraný bonboniéry a z těch italskejch sraček. Sračka ze sraček!

Já se počůrala minulý týden v sobotu, byla jsem na oslavě, ale "podařilo" se mi přetáhnout domluvenou dobu návratu. Tak si mě po hodině a půl přijeli vyzvednout naši, ani jsem neměla čas jít na záchod a v autě jsem vůbec nenašla odvahu říct si, že potřebuju, protože naši mi nadávali celou dobu oba. Různě jsem se vzadu kroutila a cpala ruce mezi nohy, ale nakonec mě to stejně přemohlo a pak už jsem jen cítila, jako to teče a vůbec to neovládám. Naši si mysleli prý, že brečím, protože se stydím za to, že jsem nepřišla včas, když pak zjistili při vystupování, co se mi ještě navíc stalo, tak byli na mrtvici. Já taky, probrečela jsem pak celou noc, ráno musela jít vydrhnout auto a dodneška naši se mnou komunikují minimálně. Navíc se mi pořád dokola vybavuje ta vteřina, kdy už bylo všechno marné a začalo to téct do kalhot...

Ahoj, moje kamarádka má problém a před pár dny napsala tuto zpověď do jiné diskuse, problémy ale bohužel zůstávaj, tak jsem vás chtěla požádat o pomoc a o radu. Předem díky moc:

Počurala jsem se dvakrát za den

Já vlastně ani nevím jak začít, pořád brečím a nevím co dělat. Nikdy jsem neměla s vyměšováním problémy, naposledy snad někdy ve školce a dnes se stal největší, strašnej trapas mýho života. Vlastně hned dva!!! Když jsem si šla včera večer lehnout, tak jsem byla strašně unavená, protože jsem celej den až dlouho do večera nacvičovala s naší taneční skupinou novou skladbu na vystoupení. Ani jsem pak nic nevečeřela, jen jsem pořád pila, protože bylo strašný vedro. Nad ránem jsem se probudila, protože se mě začalo chtít čurat, ale jenom trošku a na budíku jsem si všimla že mám vstávat už za 20 minut. Já nikdy v noci čurat nechodím, nikdy jsem to nepotřebovala, takře jsem si myslela že to tu chvilku ještě vydržím, protože jsem byla stašně ospalá. No a tak jsem asi znovu usnula, ale tak nějak strašně neklidně. Možná se mi to zdálo, nebo jsem byla na půl vzhůru, ale nemohla jsem v ten okamžik nic dělat - prostě jsem si několikrát cvrkla do kalhotek. A to poslední "ucvrknutí" bylo asi nějak větší, najednou jsem se probrala když jsem cítila že mě to teče po zadku do postele. To byl strašnej šok!!! Na prostěradle velkej mokrej flek a na nočních kalhotkách ještě větší. Já vím že jsem blbá, protože jsem se nešla vyčurat hned jak se mě začalo chtít. Když mě se ale nikdy nic takovýho nestalo... Bulela jsem celý ráno, ale oblečení a prostěradlo jsem dala do špinavího prádla a pořádně jsem se vysprchovala. Ráno jsem byla doma sama, takže se o mým trapasu nikdo nedozvěděl. Celej den jsem ale byla jako opařená a pořád jsem na to musela myslet. Nevím, možná za to může ten přetaženej nácvik na to tancování v tom strašným vedru. Jsem ještě pořád hodně unavená a mám i trošku teplotu, ale nachlazená nejsem. Každopádně můj největší trapas teprve měl přijít! Celej den, když se mě začalo chtít čurat, tak jsem hned běžela na záchod, protože ta potřeba byla najednou a strašně intenzivní. Ale na záchodě jsem se nikdy pořádně nevyčurala, jen takový větší cvrknutí. Odpoledne jsem jela s mamkou nakupovat nějaký oblečení do obchoďáku a pak na návštěvu k naši známé. V obchoďáku se mě zase začalo chtít stašně moc na malou a skoro jsem to ani nestihla doběhnout. Mamka se dost divila a kárala mě že jsem jak malá. Jenže od mé návštěvy toalety uběhlo sotva půl hodiny, když jsem jela s mamkou autobusem z ochoďáku k té naší známé a mě se začalo chtít čurat tak strašně moc, že jsem si po pár minutách prostě zase cvrkla do kalhotek, jako ráno. Jenže tentokrát to bylo na veřejnosti (autobus byl dost narvanej), a před mámou. Ta si ještě ničeho nevšimla já měla na šortkách zatím jen malej tmavej flek v rozkroku. Normálně si s mámou vždycky všechno říkáme, jenže já byla v ten okamžik úplně mimo a nic jsem jí neřekla. Představa že bych mělá říct ve třinácti letech před celým autobusem: mami, já jsem se počůrala - to prostě nešlo. Jenže mě se chtělo čurat čím dál víc a já to držela jak to jen šlo. Chtěla jsem domů, ale spásonosný záchod byl mnohem blíž k naši známé. Cesta od autobusu k ní byla nejhorší utrpení, co jsem zažila. Mamka si toho už samozřejmě všimla, protože jsem se věčně zastavovala, kroutila, no a při tom si učůrávala do kalhot čím dál víc. Už to muselo být i dost vidět a já se rozbrečela jak malý děcko a brečela jsem celou cestu. Ve výtahu jsem to ještě celkem zvládla, ale přímo před dveřima jsem se počurala úplně. Takže když nám známá otevřela, tak uviděla mě doslova pochc..., uřvanou jak stojím v pořádné kaluži a moji ustaranou mámu, která už ani nenadávala a snažila se mě utěšit, protože pochopila že jsem na dně. Na návštěvě jsem se vysprchovala a oblékla si půjčený oblečení. Kdy jsme přišli domů a mamka chtěla dát moje počuraný oblečení do prádla, tak objevila můj problém z rána. Nenadávala mě za to co se mě stalo, ale za to ře jsem jí to neřekla. Má asi pravdu, jenže já se tak styděla... Pak mě mamka řekla, že když se to bude ještě jednou opakovat, tak že půjdeme za doktorem!!! A že mě bude kontrolovat!!! Jako mimino, jestli nejsem mokrá!!! Už to jednou udělala, navíc před tátou!!! Já nevím co mám dělat, jáse za sebe tak strašně stydím a nevím co mám dělat? A bojím se usnout, aby se mě něco nepřihodilo. Pomóc
Zoufalá Katka 13

Čau Pavlíno, tak jsem se to konečně naučila, je to docela dobrý, můžu se tím zachránit před nehodou. Díky za radu.

Při každém sprchování čůrám do vany a dělá mi to dobře,taktéž si každé poranění-odřeninu,říznutí,škrábnutí počůrávám,lépe se hojí.Známý přežil cca. měsíc v uzamčeném prostoru díky koloběhu svých výměšků a dešťovce.
Naštěstí se nepočůrávám,akorát se ještě občas s neskonalou slastí v přírodě vyčůrám ze svahu dolů a hodnotím si,jak silný proud produkuju a kam to asi tak doteče...a ráda čučím na čůrající chlapy,pokud nejsou nalití.

Holky, todle znám už delší dobu. Jde o to že si stiskneš močovou trubici proti stydké kosti a tím jí vlastně ucpeš. Když to uděláš na konci, dole, tak to bolí, protože moč ti nateče do trubice a vznikne v ní tlak. Je nutný ji ucpat hned u močáku, tam co je svěrač. Pak vlastně povolíš svěrač ale nepočůráš se protože místo svěrače to držíš rukou.

Včera som sa pocikal,

Teda já nevím jak to Pavlína dělá. Já jsem si to zkoušela ale hrozně to bolelo, že jsem to nakonec musela pustit.

No jasně že to nejde udělat vždycky, záleží na situaci. Kyž mám třeba sukni nebo plavky a když už jsem tak zoufalá, že se stejnak držím v rozkroku tak už je jedno jestli mám prstu vevnitř nebo venku ne?

Ja teda nevim ale strkat si tam dovnitr ruku mi prijde trochu prasteny. Kdyz si predstavim ze bych si rozepnula kalhoty a lovila vevnitr, no nevim...

Ahoj Pavli, to jsem nevěděla že se to dá takhle zadržet. Vyzkoušela jsem to a fakt to funguje. Sice mi trvalo než jsem na to přišla ale dá se to. Je to skvělý, teď už se nemusím tolik bát nehody. :-)))

Já jsem se dřív taky několikrát počůrala. Nejhorší je, že často chybí jenom chvilka, jenom pár metrů a nic by se nestalo. Jenže pak si tělo řekne dost a uz se to nedá zastavit. Před časem jsem přišla na to, že když už mám ruku v rozkroku, stačí strčit dovnitř dva prsty a zatlačit je směrem dopředu. Jakoby se silou chytit za tu kost. Tím že se to vevnitř stiskne se to zastaví a nejde čůrat i kdybych chtěla. Je to sice drsný ale na to doběhnutí mě to už několikrát zachránilo. Je lepší si pak umýt ruku než být celá mokrá. Důležitý je to fakt držet a nepustit i když to bolí jak to chce ven. Chce si to vyzkoušet třeba ve vaně aby člověk věděl jak přesně to má držet.

Bohužel taky mám traumatický zážitek s čůrací nehodou. A když se tu svěřilo tolik lidí vypíšu se taky. Stalo se mi to asi před 3 měsíci a taky cestou z práce. Samozřejmě jsem chtěla být co nejdřív doma a tak jsem si před odjezdem ani neodskočila, i když se mi trochu chtělo, s tím že pudu až doma. Jezdím autem a zasekla jsem se v zácpě, byla tam nějaká nehoda. Takovou kolonu jsem na té trase ještě nikdy nezažila. Stáli jsme možná tak hodinu i víc přestala jsem pak v tom stresu vnímat čas a jen myslela na to ať se nepočurám. A bylo to peklo. Dokud jsem seděla v autě bylo ještě sucho, ale jak jsem vystupovala trochu jsem si ucvrkla, ale furt to ještě šlo, jen flíček v rozkroku který na kalhotech nebyl skoro ani vidět. Začla jsem mít i naději, že to nakonec doběhnu. Rychle jsem spěchala do bytu, ale hned u vchodu mě zastihla sousedka, paní která se stará o barák, a něco po mně chtěla ohledně našeho bytu. Než jsem ji stačila říct, že nutně potřebuju na záchod už jsem cítila teplo na stehnech a všude. Zkrátka komplet jsem se tam před ní počůrala a vytvořila se pode mnou loužička. V hlavě jsem měla úplný zkrat a co si pamatuju jen jsem ze sebe vykoktala něco v tom smyslu, že jsem se zasekla v dopravní zácpě a že se strašně stydím a omlouvala jsem se za tu louži. Snažila se mně uklidnit, že za to nemůžu, že je to stejně její chyba, že mně tak zdržela. Mezi tím tam prošlo pár dalších lidí! No děsnej trapas. No dopadlo to tak, že mně poslala rychle domů dát se do pořádku ať mně ještě někdo další takhle nevidí a chodbu uklidila. No Myslím, že bych to stejně pustila u dveří při hledání klíčů, ale aspoň by to bylo beze svědků. Takhle se červenám ještě teť vždycky když ji potkám. Manžel naštěstí nebyl doma a radši jsem mu to ani neříkala. No stalo se.

Více jak 10 let jsem dojížděla denně za praci do Brna.Jezdila jsem autobusem a cesta trvala asi okolo 70 minut??Musím se přiznat,že jsem se v autobuse za tu dobu počůrala 2x jednou pokadila.Možná to zní blbě,že se dospělí človek počůrá,ale když opravdu není kde si odskočit,tak to prostě nezvládnete??Pokaždé se to stalo,když jsem spěchala a prostě si řekla,že to vydržím a nedošla si před cestou na WC.jsem docela stydlivá a tak bych nikdy nešla v plném autobuse za řidičem a prosila ho o zastavení.Radši jsem se tam kroutila snažila se to vydržet do konce.Naštěstí se mě to nestalo nikdy v autobuse,ale až na konečné??Když jsem spěchala na WC nebo se snažila doběhnout domů??Prostě se to může stát každému??

Teda Eriko, to určitě nebyl příjemný zážitek, ale asi bych s tebou měnila. Jednou jsem totiž šla z práce, na sobě pěkné světlé kalhoty a začalo se mi chtít na velkou, šlo to dost rychle, no nebudu to prodlužovat, prostě jsem se podělala a to teda řádně, ještě ke všemu mi to prosáklo přes kalhoty a smrděla sem na dva metry daleko a aby ostudy nebylo málo musela jsem jít přímo přes náměstí. To byl trapas ze kterého jsem se dlouho vzpamatovávala.

já pustila velkou potřebu do kalhot loni strachy večer na nádraží když jsem jela pozěj z práce vyhrožoval mě tam nějakej homlesák že mě zabije jestli mu nedám vše co mám a měl kudlu v ruce ani nevím jak k tomu došlo ale nejednou jem jen cítila že jsem prostě po selhal mi úprstě svěrač, nic příjemnýho to pak nebylo byla jsem okradená a ještě po...

Já prodávala na stánku na tržišti,kde nebylo si kam odskočit.takže jsem se několikrát počůrala!!Prostě se to nedalo vydržet.Musím říct,že sukně je rozhodně praktičtější na počůrání než kalhoty??Je taky,ale pravda,že je člověk mokrý od rozkroku až dolů.Pokud si ale ráno vezmete čistý kalhotky a ručník na otření,tak se to dá v pohodě zamaskovat!!Na proti tržnici byl takový parčík.Vždycky jsme si tam chodily zakouřit,no a když měla některá z nás potřebu,tak to tam vyřešila.Horší to bylo z velkou potřebou??To pak byl člověk třeba celý odpoledne jak na jehlách.Kámoška to nezvládla a padalo jí to z pod sukně ven.Docela trapas??Ty stánky byly plný zboží a nedalo se od nich moc odcházet??

S velkou potřebou se mi stalo už třikrát, co naděláš, nesmíš to moc řešit.