Kdy jste se naposledy počůrali? :-)
Já myslím, že jsi udělala dobře. Riziko to trochu bylo, ale kdyby to byl nabušený frajer, tak ten by si zajistil, aby se mu nikdo nesmál. Navíc jsi si ho potom prohlédnula a viděla jsi, že na tom z toho byl úplně vedle. A je dobře, že jsi mu zvedla sebevědomí, protože počůrat se před spolužáky, byť ho nepustili na WC, v tomto věku je docela trapas.
U nás ve třídě se něco podobného stalo taky. Jeden takový nesmělý chalan, ale velmi chytrý, jednou omylem řekl, že jsme měli úkol a nikdo jiný, mimo asi 3 lidí, ho neměl. Dostali jsme tehdy od chemikáře všichni pětku, ale zase taková známka jen z domácího úkolu nebyla důležitá. Ten spolužák, co nedržel basu, byl sice velmi chytrý, ale zase měl někde ubráno- a to na sociálních dovednostech.
Druhý den před školou jsem slyšel o tom, že pár lidí se domluvilo, že jej nepustí na WC. Chtěli hlídat troje WC, aby tam nemohl. Nevěnoval jsem tomu zase takovou pozornost, protože to byla jen bouře ve sklenici vody, jedna pětka z domácího úkolu nic nebyla. Ale oni fakt stáli o přestávce u pánských wc. Spolužák chtěl jít až mezi 3. a 4. hodinou, kdy byla dlouhá přestávka, ale nepustili ho. Další přestávku to zkusil i o patro výše a níže, ale tam měl taky smůlu. No začala pátá hodina a on se začal nenápadně kroutit v lavici. Já si celou dobu myslel, že se prostě zeptá učitelky a dojde si. Všichni učitelé by ho pustili. Navíc spolužákům, co hlídali wc, už se to začínalo omrzovat, protože se nic nedělo. Jenže asi se ukázala stydlivost toho kluka, nebo si třeba myslel, že je to omrzí, ale zkrátka se nezeptal. A i když se snažil být v klidu, bylo na něm vidět, že je nervozní. Nevím, proč se pořád neptal, o hodině by ho pustili a wc nikdo nehlídal. Nakonec to asi 10 minut před koncem hodiny pustil všechno do kalhot.
Přesně to co popisuješ udělali ve škole kamarádce, taky jen proto, že byla jedničkářka, taky si počkali až bude nejdelší vyučování a schvalně ji otravovaly na záchodě, aby se nemohla vyčůrat, bohužel byla stydlivá, takže to aktérkám vyšlo, ale u nás se navíc v hodině na wc nepouštělo, a taky se od třetí hodiny všech učitelek ptala, ale odpověď vždy stejna měla si přestávku... až se nakonec bohužel pomočila a pak ješte ležela se zánětem močového měchýře asi jak se to snažila vydržet. Vše se provalilo a vytečnice dostaly trojky z chování.
No ja byt rodičema te holky co ji spolužáci nepustili na záchod tak je normalně zažaluju...
Měla je škola vyloučit. Z trojky z chování měly akorát srandu a ještě to daly na všechny možné sociální sítě. To pro ně trest nebyl. No snad se jí dlouho nesmály.
soulas s Tebou, vyloučení zasloužily, v te době naštěstí ještě sociálni sítě nebyly. Dlouho se opravdu nesmaly, protože když jsem zistila, že moje kamaradka onemocněla kvuli nim, řekla sem vše třídni, což jsem měla udělat hned když ji zlobily, ale kamaradka nechtěla... pak už to šlo raz na raz, učitelka s něma udělala hrozný vyrvál, rodiče do školy, kamarádce se musely omluvit, dokonce ji musely zaplatit všechno oblečení a boty, co si počůrala ( u nás se nepřezouvalo) a ještě podle nějákých bodů i dobu kterou byla kvůli nim nemocná, vše určila ředitelka a myslím, že hodně nadsadila. Ostatní byli informováni o tom, že kdyby se ji někdo chtěl posmívat bude mu okamžitě snížen stupeň z chováni a třídní se ji omluvila, že ji nepustila na záchod. Takže pak bylo vše v pohodě. Jen je mi dodnes líto, že jsem za třídní nešla hned a nechala to dojít ta daleko.
Vystihol si to. Presne tak som vtedy rozmýšľala. Keby to bol nejaký svalovec a nebol by z toho zdrvený, zrejme by som mu nepomohla. Určite by som chcela, ale asi by som neprekonala strach. Akurát včera sme boli spolu na čaj a som veľmi rada, že som sa vtedy takto rozhodla, lebo je to úžasný chalan. Pochopil, že pár z nás nikdy nebude, no keď som na chate, delí nás len chvíľka autom, a tak si môžeme užívať kamarátstvo. Som presvedčená, že chalani to majú po takejto nehode ťažšie a preto sa divím tvojmu spolužiakovi, že sa nevypýtal na toaletu. Ja byť na jeho mieste, idem aj bez dovolenia, no každý sme nejaký. On to síce nezvládol, to však neznamená, že je blbec. Ak to bolo na strednej, pochybujem, že by ho to nejak poznačilo. Možno chvíľu zažíval posmech, no neverím, že to trvalo dlho, lebo stredoškoláci už nie sú deti a ako idioti by skôr vyzerali tí, ktorí sa mu smejú, nie on.
No já nevím, proč si nedošel. U nás se normálně pouštělo bez problémů až na pár lidí u kterých už se vědělo, že si vymýšlí a na WC dělají kraviny. Ale to nebyl případ tohoto kluka. Podle mě se asi styděl zeptat, otázkou je co je pak horší- určitě se počůrat před ostatními. Ale asi nějak doufal, že to vydrží do konce hodiny a třeba už to ostatní nebude bavit blokovat WC a dojde si. Tak to asi držel a pak už se prostě počůral. Naštěstí se mu nijak dlouho nesmáli.
Občas mrknu na doktorku a vím, že tě tohle téma vzrušuje a umíš o něm a ne asi jenom o něm dobře psát. Štěstí přeje připraveným a tobě přálo. Tentokrát jsi neměla nehodu ty, ale měl jí dospívající kluk. Bylo od tebe odvážné vzít si ho do auta, ale chápu, že jsi si takovou příležitost nemohla nechat ujít. Ptala jsi se ho jak se mu to stalo? Proč si neodskočil někde do křoví nebo ke stromu? U skoro 18 letého kluka je hodně neobvyklé, aby se kompletně počůral. Muselo se mu chtít hodně a dlouho to zadržoval.
V mojom prípade to nebolo o tom, že som si nemohla nechať ujsť takúto príležitosť, lebo nehody iných ma nevzrušujú, vzrušuje ma moja hanba po nehode. V tomto prípade to bolo len o tom, že som chcela pomôcť, lebo mi bolo chalana ľúto a som proste taká, že ak môžem, rada pomôžem. Okrem toho, pri mojich „nehodách“ som sa neraz stretla s neuveriteľnou snahou pomôcť mi, takže len vraciam čo dostávam a robím to rada. Chalan bol z toho mimo a nechcela som ho trápiť ešte viac, preto som sa ho na to nevypytovala, skôr som sa ho snažila presvedčiť, nech si z toho nerobí ťažkú hlavu, lebo za blbých okolností sa to môže stať každému. Po chvíli cesty sa však rozrozprával a povedal mi to sám. Na praxi prekazil spolužiakom chlastačku, lebo chceli do nej zatiahnuť nejaké dievča čo nepije, a tak sa mu vyhrážali bitkou. Pred odchodom mu už riadne trebalo cikať, no vedel, že keď pôjde na záchod, si ho tam chytia, lebo pri záchodoch postávali. Úprimne mi povedal, že sa bál, že dostane, preto chcel ísť niekam cestou. No cestou ho dobehli iní spolužiaci, tí zavolali dotyčným s ktorými mal konflikt a nechceli ho nikam pustiť, preto si nemohol odskočiť, tak to zdržiaval. Potom dobehli tí, čo sa mu vyhrážali, začali doňho sácať a on sa strachom počúral.
Aha, tak podrobně jsem všechny tvoje příspěvky nečetl. Takže jsem nevěděl, že tě vzrušují jenom tvoje nehody a ostuda, když tě při nich někdo vidí. Ten kluk udělal správnou věc, ale měl smůlu. Byl se špatnými lidmi ve špatnou chvíli. Po dlouhém zadržováním a ze strachu se počůral před spolužáky a spolužačkami. Což pro něho bude asi horší. Kdyby dostal facku nebo ránu pěstí tak se o tom za chvíli přestane mluvit, protože by to přestalo být zajímavé. Ale to, že se počůral se s ním potáhne do konce školy. Zvlášť, když má takové "skvělé" spolužáky. Udělala jsi správnou věc a můžeš z toho i vytěžit. Dobře, že se ti povedlo zachovat neutrální výraz. I když tě to nevzrušilo tak tě to pobavilo a u čaje mu podrobně prozradíš jak jsi se počůrala, kdo všechno to viděl, pomohl ti a jak moc jsi se styděla. Tebe to vzruší a kluka možná trochu utěší, že v tom není sám a že se to stalo i takové kočce jako jsi ty.
Aj on hovoril, že mohli mu radšej rozbiť hubu, ako toto. Dokonca férovo priznal aj to, že asi by ho nezbili, že to bol zbytočný strach. Že ešte nikdy sa nebil, tak sa bál a zlyhal. Snažila som sa ho presvedčiť, že urobil správnu vec a to čo sa stalo, nech hodí za hlavu. Hučala som doňho dosť a mala som dojem, že trochu mu to pomohlo. V škole to asi bude mať ťažké, to je fakt, no zdá sa mi, že tento rok končí. Neviem či sa ozve, no myslím, že nebudem sa s ním baviť o mojich zážitkoch. :-)
Kombinace dlouhého zadržování, nemožnosti si odskočit, protože ho spolužáci nepustli a strach, že ho zbijí způsobila, že ztratil kontrolu nad močovým měchýřem. Když už to v tomhle rozpoložení pustil tak už nešlo zastavit a všechno skončilo v kalhotách. Jestli se to stalo 18 nebo 19.1. tak to není tak dlouho. Myslím si, že se ozve. Udělala jsi na něho velký dojem i když je tam předpoklad, že u něho může převážit stud. No uvidíš. Nechceš se s ním o svých zážitcích bavit, protože tě to vzrušuje jenom před ženou nebo, protože ti přijde na to ještě nezralý?
Som zvedavá či sa ozve, no ak áno, určite s ním na čaj pôjdem. Síce odhodlaný bol a mal aj „gule“ chalan, keďže si dokázal vypýtať číslo, no je otázne, či mu to dovolí hanba. No veď uvidíme. O mojich „nehodách“ sa s ním nebudem baviť hlavne preto, lebo je to úchylka a chcem, aby to ostalo mojím tajomstvom. Už jedna kamoška to o mne vie a zatiaľ to stačí. :-)
Když se s ním budeš bavit o svých "nehodách" tak by bylo jasné, že je to tvoje úchylka. Ale když se svěříš s jednou nehodou tak to lze brát, že se to stalo a stát se to může každému. To musíš, ale sama vědět jestli chceš nebo nechceš a možná bude opravdu lepší, když to zůstane tvým tajemstvím.
Chalan sa ozval a o tretej popoludní ideme na čaj. Ak budem mať pocit, že to potrebuje počuť, že mu to pomôže, tak mu porozprávam o niektorej svojej nehode.
Tak tu pomoc si myslím že by nečekal asi nikdo. A kolik ti vlastně je, nevím jestli jsi to sem už psala?
Už dávno nie som tínedžerka, mám už pár rokov po VŠ, no ešte stále som v príjemnom babskom veku. :-)
Tak to si 18 letý kluk docela věřil
Práveže mám dojem, že neverí si vôbec, že jeho sebadôvera je úplne v háji. Preto ma príjemne prekvapil, možno až zaskočil, keď sa dokázal premôcť a pozval ma na čaj. Nikdy nemal dievča, je prirodzene plachý a ešte k tomu sa príšerne hanbil, keďže bol pocikaný. Dosť blbé predpoklady na to, aby si dokázal vypýtať číslo. Fakt ma máličko šokoval, že to dokázal. Rada som mu ho dala, nech vidí, že stačí sa normálne správať, že nepotrebuje byť dokonalý, aby bol babe sympatický. Už len to je milé, že v jeho veku nestrúhal frajera a nepozval ma do baru, ale na čaj. Keby mal o pár rokov viac, možno by som sa nechala zbaliť. :-)
Reklama
Za celý svoj život som nevidela nikoho, kto by mal na ulici nehodu, až pred pár mesiacmi som videla tú mamičku v nemocnici v Košiciach, o ktorej som písala na fóre o pokakávaní a teraz, o pár mesiacov neskôr, som pomohla chalanovi ktorý sa pocikal. Viem, je ťažko uveriteľné, že práve ja mám šťastie na také zážitky a uvedomujem si, že to môže vyzerať ako klamstvo, ale je to pravda. Som na chate, bola som si niečo kúpiť a v obchode som si vypočula mladé baby ako sa zabávajú na tom, že nejaký chalan sa pošťal. Nevedela som či sa bavia o aktuálnej nehode, lebo kamoške to referovali poriadne rehotajúc sa a moc im nebolo rozumieť. No zdalo sa mi, že jedna dosť sprosto skonštatovala, že teraz sedí na starej zastávke ako úplný retard. Stará zastávka je len kúsok, preto mi bolo jedno či domov pôjdem obvyklou cestou, alebo si to pár metrov obídem a pôjdem okolo nej. Nedalo mi, išla som okolo zastávky a bola to pravda. Bol tam chalan ktorému sa ešte parilo z gatí a aj slepý by si všimol, že je kompletne pocikaný. Bojovala som s pocitmi pomôcť, nepomôcť, lebo pre babu to nie je práve bezpečné, ale bol to normálny chlapec vo veku stredoškoláka, možno o niečo nižší ako ja, žiaden svalovec a prišlo mi ho ľúto. Upokojovalo ma aj to, že z rečí báb som pochopila, že je to nejaký chalan z ich školy, a tak som to vyhodnotila tak, že by to nemal byť nejaký nebezpečný úchylák. Preto som sa mu prihovorila, či už na niekoho čaká kto mu pomôže, alebo potrebuje pomôcť. Bol z toho v takom šoku, že som mu máločo rozumela. Ledva zo seba dostal, že nemá mu kto pomôcť, lebo rodičia prídu až večer, a tak čaká kým trochu uschne a pôjde večerným busom, že tie zvyknú byť prázdnejšie. Povedala som mu, že v tomto počasí to nie je práve rozumné, že idem pre auto a odveziem ho domov. Pre istotu som sa ho ešte opýtala, či počká, alebo sa budem vracať zbytočne. Už z prvých jeho slov som videla, že je to milý, pokorný chalan, ktorý práve prežíva svoje peklo, preto som bola presvedčená, že robím správnu vec. Prikývol, že počká. Bežala som domov pre auto, našťastie som bola športovo obutá aj oblečená, preto mi to ani tak moc netrvalo. Došla som na zastávku a z jeho výrazu tváre som videla, že je prekvapený, že som sa ozaj vrátila. Neskôr mi aj potvrdil, že neveril, že sa vrátim. Dala som mu na sedadlo igelit a čakala som, že nasadne, no on sa na mňa len díval, akoby stále neveril, že mu naozaj chcem pomôcť. Musela som ho popohnať, nech už vlezie do toho auta, lebo fakt zmrzne. Ten bol z toho tak vedľa, že ešte aj kde ideme musel trikrát zopakovať, lebo dvakrát sa zakoktal, pritom rečovú vadu nemá. Mala som čo robiť, aby som sa udržala a nezačala sa smiať. Nie som sprostá a myslím, že som empatická až-až, no táto situácia mi pripadala dosť komická, i keď mi ho bolo veľmi ľúto a vedela som, že jemu do smiechu nie je. Som takmer stále usmiata, no tentokrát som nahodila neutrálny výraz, lebo som sa bála, že môj úsmev mu v tejto situácii príde ako posmešný. Prvé minúty sa asi cítil ako v mučiarni, nevedel kam sa pozerať a mala som čo robiť, aby som z neho dostala nejakú plynulú vetu. Som však až príliš ukecaná a väčšinou každého rozrozprávam. Po desiatich minútach mi konečne odpovedal na otázky a už mi bolo jasné, že som sa nemýlila, že je to slušný chalan. Postupne som zistila, že je aj inteligentný, že ten jeho prvotný pribrzdený prejav bol z dvojnásobného šoku. Bol šokovaný z toho, čo sa mu stalo a nakoniec sa mi sám priznal, že aj z toho, že dievča mu ponúka pomoc, že tomu by nikdy neveril, že o tom by ani nesníval. Povedal nádherné dievča, no to som sem nechcela napísať, príde mi to hlúpe, ale k dokresleniu situácie mi to tu chýbalo, lebo u nesmelého chalana to vysvetľuje tú jeho počiatočnú pribrzdenosť. Priznal sa mi, že ešte nikdy dievča nemal. Nakoniec som ho presvedčila, že určite si dievča nájde, lebo je milý, inteligentný, slušný a aj dobre vyzerá. Síce oponoval, že dievčatá idú po svalnatých troublemaker-och a nie po milých, normálnych chlapcoch, ale dôrazne som mu to vyhovorila. :-) Mala som na neho zjavne dobrý vplyv, lebo napriek jeho bojazlivosti, sa ma dokázal opýtať, či by som niekedy neprijala pozvanie na čaj a či mu nedám telefónne číslo. Vysvetlila som mu, že mňa nezbalí, no zároveň som mu povedala, že rada s ním budem kamošiť, a že si myslím, že neraz pôjdeme na čaj. Vypýtala som si jeho číslo, dal mi ho, no bolo vidieť, že je sklamaný, že mu nechcem dať svoje. Keď si uvedomil, že ho idem prezvoniť, bol tak milo prekvapený, že na ten výraz tváre naozaj nikdy nezabudnem. Potom sme sa už rozlúčili, no on, nech ešte počkám. Opýtala som sa, na čo mám čakať, no len odpovedal, prosím, počkaj chvíľu. Tak som čakala a o chvíľu vyšlo z domu asi dvanásťročné dievča a prinieslo mi kožený náramok. Totiž, keď sme sa už normálne bavili, pochválila som mu náramok a on na to, že keď sa nudí, tak ich vyrába. Ten náramok je naozaj pekný, fakt sa mi páči. Sestru má rozkošnú, ukecanú ako ja, preto som sa ešte moment zdržala, no potom som sa s ňou rozlúčila a odišla. I keď toho chlapca som správne odhadla, chvíľu som rozmýšľala o tom, že mi asi šibe, keď som si pustila do auta cudzieho, takmer osemnásťročného chlapa. Zároveň som mala fajn pocit, že som sa rozhodla mu pomôcť, lebo bol bezradný, potreboval pomoc a napriek rozpačitému začiatku, som s ním strávila príjemných 45 minút. To pozvanie na čaj si vážim, lebo normálny chalan ma na čaj ešte nikdy nepozval. :-( Som zvedavá či sa ozve. Frajeri z nás síce nikdy nebudú, no na ten čaj, by som išla celkom rada.
- Odpovědět
Pošli odkaz