Co je podle Vas, ta opravdova laska?

Toto vystihuje Libora ještě více : ...Překrásná žena, jižs tolik miloval, až překotně se od nás odloučila, a na nebe, jak doufám vystoupila, vždyť každý její čin tak sladce hřál...........Petrarca.Nemám rád ten okamžik, tu dobu, kdy čápi odletí, zůstane samota a stesk, jak zaniklý pláč od dětí......k modravým obzorům táhne se naděje, vyprchá s přípitkem soumračných stěn, ,smutná tvář beztvará...Libore, Libore, pojď domů, pozdě je, usíná den.....hnízdo tak samotné při ranním úsvitu, vykřičník podané SMS z hůry, myšlenky spojené, když duše není tu, spřádají samotě oponentury........ta moje dušička, bolestná, bezmocná, odletět za nimi chtěla by v okamžiku, přežiješ člověče půlrok bez parťáků? Zahyneš? Anebo spasí tě síla zvyku?....... Vzali mi naději daleko do nikam, pupeční šňůru zpřetrhaly cize, v inverzi chladivé oči za záclonou, neschopné nové supervize.........Přežiješ nebo tě semele stesk? Dáš druhým i sobě novou šanci? V hibernaci duše snad se to povede. S návratem čápů, vyzvu tě k tanci....

Mě chybí taky, ale zase to chápu

Chápeš, že jak je jeho příběh silný, tak asi nejsem jediná, co ho tady podporovala. Mě to chybí, že už nepíše. Představ si, že i to blbý ranní pozdravení básničkou nebo zpovědí bylo taky silné, to si uvědomuji zpětně dalece víc. Chybí mi to od něj a nechci se mu doprošovat na jeho mail, abych dolézala. Ten pokrok jsem si na tom článku dnes taky uvědomila. Proto si myslím, že by se už nemusel zase bát psát dál a na ty kritiky se může vykašlat. Díky za zprávu a nevím jestli sem chodí ještě, ale pozdrav od Simony z Doktorky bych ráda předala

Myslím, že přesně tohle vystihuje Libora: "Klára ,
Já moc děkuji Aleno a Lallo. To, co jste napsaly ,hlavně ty Aleno, to mě bolí uvnitř a trápí. Já bych zoufale chtěla před tím utéci, ale nemohu. Já bych ráda žila plnohodnotný skvělý život a nemůžu. Ano, naoko jsem šťastná a mám Libora a kamarádky, ale uvnitř je to jedna velká bolest. Já nechci byt zajímavá pro jiné ,nevyhovuje mě to, ale jsem k tomu všemu jako by zvláštně připoutaná. Už když to píšu tak nemůžu dál, protože bych plakala. Tak já to napíšu až budu mít víc klidu. Jak vidíš, dnes jsem ok a ani jsem se neopila, ani jsem neblinkala a všichni jsme z hospůdky přišli v pořádku..."

Když Lalla poradila Liborovi, aby se registroval, nic se nezměnilo. Až na vyjimky ho kritizovali neregistrovaní Návštěvníci....