Co je podle Vas, ta opravdova laska?

jednou mi od jednoho vtipálka přišla smska plná dvou řádek pomlček a pod tím bylo napsáno aby ti nebylo smutno tak ti posílám pár řádek

Libore, jestli sem chodíš, napiš pár řádek, jak se ti daří. O nic přece nejde

Nevím jak je to dlouho, ale to je strašně depresivní. Nedávno psal Libor už docela jiný texty, takže si myslím, že se z toho bahna už dost vyhrabal. Nebo ne?

Toto vystihuje Libora ještě více : ...Překrásná žena, jižs tolik miloval, až překotně se od nás odloučila, a na nebe, jak doufám vystoupila, vždyť každý její čin tak sladce hřál...........Petrarca.Nemám rád ten okamžik, tu dobu, kdy čápi odletí, zůstane samota a stesk, jak zaniklý pláč od dětí......k modravým obzorům táhne se naděje, vyprchá s přípitkem soumračných stěn, ,smutná tvář beztvará...Libore, Libore, pojď domů, pozdě je, usíná den.....hnízdo tak samotné při ranním úsvitu, vykřičník podané SMS z hůry, myšlenky spojené, když duše není tu, spřádají samotě oponentury........ta moje dušička, bolestná, bezmocná, odletět za nimi chtěla by v okamžiku, přežiješ člověče půlrok bez parťáků? Zahyneš? Anebo spasí tě síla zvyku?....... Vzali mi naději daleko do nikam, pupeční šňůru zpřetrhaly cize, v inverzi chladivé oči za záclonou, neschopné nové supervize.........Přežiješ nebo tě semele stesk? Dáš druhým i sobě novou šanci? V hibernaci duše snad se to povede. S návratem čápů, vyzvu tě k tanci....

Mě chybí taky, ale zase to chápu

Chápeš, že jak je jeho příběh silný, tak asi nejsem jediná, co ho tady podporovala. Mě to chybí, že už nepíše. Představ si, že i to blbý ranní pozdravení básničkou nebo zpovědí bylo taky silné, to si uvědomuji zpětně dalece víc. Chybí mi to od něj a nechci se mu doprošovat na jeho mail, abych dolézala. Ten pokrok jsem si na tom článku dnes taky uvědomila. Proto si myslím, že by se už nemusel zase bát psát dál a na ty kritiky se může vykašlat. Díky za zprávu a nevím jestli sem chodí ještě, ale pozdrav od Simony z Doktorky bych ráda předala