kleceni deti v koute

Trestáme mladýho od mala úplně stejným způsobem a čím je starší tím je trest účinnější.

Moc děti netrestáme, ale když už je to nezbytné, že ten hrnec již přeteče, jak se říká, většinou jsou to poznámky ve škole, tak nekompromisně, ať je to kluk nebo holky, stáhnout kalhoty i spoďáry a s nahým zadkem i koleny klečet v koutě, aby nemohly pozorovat. Já vím, že se stydí, ale je to trest, tak aby ji ho pamatovaly. Výprask jsme jim zatím nedávali. pokud to nebylo jen takové plácnutí po zadku.

Já jsem nevěděla jak mám děti trestat, když zlobily, nic nepomáhalo, kamarádka řekla, že u ní platí klečet v koutě a když větší trest, také stáhnout kalhoty. Od té doby co jsem to zavedla se chování dětí hodně spravilo. Nejvíce to platilo na dceru 13 let, která se opravdu stydí, ale občas udělá věc, že zatím stojí rozum, tak teď již nekompromisně, stáhnout kalhoty i spoďáry a s holým zadkem klečet v koutě. To, že ji bráchové vidí není nic, protože když se převléká, ta ji také vidí nahou a ona je, trest je, že se stydí..

Už je to sice několik let, no na mě platilo dlouhou dobu to samé. Mamka si to na mně vymyslela asi ve dvanácti, a protože to asi na mé chování mělo opravdu účinek, tak jsem klečívala v koutě až do konce střední školy a v tom věku jsem se už doopravdy styděla, že jsem takhle trestána. I teď když na to vzpomínám a představuji si jak ještě v sedmnácti klečím v kuchyni v koutě…, no to musel být pohled. Naštěstí to nikdy nebylo s holou zadnicí, no ponižující to bylo i tak dost, takže po tomhle trestě jsem hodnou chvíli byla poslušná holčička.

Je mi 16 a pokud něco provedu, také musím klečet. Dříve, když jsem byla malá, tak do 10 let, tak maminka stáhla kalhoty a dostala jsem rukou na holou. Pak mi již nebila a trest se změnil v klečení v koutě. V té době mi to nějak nepřišlo, když vím, že kámošky také musely při průšvihu klečet. Teď se stydím hrozně, ale většinou je to za poznámku ve škole nebo, že přijdu pozdě než jsem slíbyla. Naštěstí nemusím mít holý zadek jak tu píší jiné děti ani holá kolena, ale přišla návštěva a já chtěla zmizet a nepřipadalo v úvahu a musela jsem si trest odpykat. To jsem se styděla, že jsem zmizela do pokojíku, abych se nemusela s tou návštěvou vidět.

Nechci, aby to vypadalo, že opisuji. U nás to bylo něco podobného. Když jsem byl malej, tak jsem většinou dostal přes zadek jen velice málo se stalo, že jsem si musel kleknout a to mi vysvětlovaly, že tak se dříve trestalo i ve škole.
Od nějakých dvanácti let již nebyl, žadný výprask, ale o to to bylo horší, že jsem musel klečet na dlaždičkách v chodbě před zrcadlem, abych se prý viděl a příště si to rozmyslel. Na posledy jsem klečel letos 1. května, když se postavila májka a já měl přijít hned domů, že je covid a já přišel asi v jedenác večer a měl jsem něco vypito a to mi bylo patnáct.

To zcela chápu. V tomhle věku je to zahanbení snad největší trest. Taky mě při tom párkrát přistihl někdo cizí. Nejčastěji nějaká sousedka nebo mámina kamarádka, protože jsem klečela obvykle v kuchyni, kde máma hostila takovéto návštěvy. A pak jsem tam byla terčem otázek, jestli jsem zase zlobila, co jsem provedla, jestli taky dostávám na zadek a podobně. No byla to hrůza.
Tvé spolužačky a kamarádky už asi klečet nemusí, že? Já byla taky asi jediná v tom věku. Ví to některá z nich, jak si stále trestána?

On se s tím v tomto věku nikdo moc nechlubí, ale většinou se to dozvím od jejich rodičů, když tam jsem za kámoškou, že řekne její maminka, také jsi musela klečet, že jste přišly pozdě?, tak si myslím, že asi občas také. Já se s tím také nechlubím, protože pokud by mi viděl nějaký kluk jak klečím v koutě, tak se hambou propadnu a už nevylezu. Musím, ale přiznat, že to má výchovný účinek, dávám si dosti bacha, abych něco neprovedla, občas se zapomenu.