Milenec a manžel

Proboha, co to je??Chci, chci, chci... Trochu sobec, že?No každý má o šťastném manželství jinou představu. Hlavně aby to úžasné manželství se nezměnilo v peklo, až všechno praskne, nebo až se dozvíte, že pan manžel provádí totéž.

Docela mě překvapilo, že dost lidí má potřebu moje chování veřejně odsuzovat. A tak jsem se rozhodla napsat trochu více. Čekala jsem, že to co napíšu může nějakého chlapa naštvat, protože můj příběh hned převede na svoje domácí problémy a vyděsí se, že jeho manželka by mohla dělat něco podobného, když on sám tráví večery v hospodě a už tři roky nepřinesl domů kytku. Co mě dost překvapilo je, že zde čtu odsuzující reakce žen. Takže k mému příběhu - jak to celé vzniklo. Předem říkám, že žiju ve šťastném manželství, s manželem si rozumíme, je nám spolu dobře a těžko si představím, že bych měla žít s někým jiným. Ne proto, že bych měla ideálního chlapa nejlepšího na světě a věděla, že lepší neexistuje. Jsem spokojená, protože máme s manželem docela dost společného a hlavně neexistují věci, které by mi na něm výrazně vadily. Nemám o životě přehnané představy a vím, že s někým jiným po odeznění stavu zamilovanosti by situace byla přibližně stejná. Mohlo by to sice být o malý kousek lepší, mohlo by to být stejné, ale hlavně by to mohlo také být o pořádný kus horší. Takže si radši užívám jistoty docela dobrého vztahu a nemám žádnou chuť pouštět se do nějakých riskantních milostných dobrodružství. Jako v každém manželství už po letech neprožíváme velkou zamilovanost, náš vztah je spíš kamarádský. Je to super, ale přiznejme si, že i tak ženě něco chybí. Chybí mi něco, co vím, že není možné mít v dlouhotrvajícím vztahu a to co mi chybí je možné jen ve vztahu novém, ale tam to také po čase pomine. Chybí mi projevy mužské touhy a zájmu. Chci dostávat smsky ve kterých mě chlap prosí o schůzku, chci aby mi zkoušel volat do práce a pokoušel se mi nechat vzkaz v práci na recepci, když mu neodpovídám. Chci, aby mi nosil na schůzky kytky a chci vnímat jak se chvěje touhou a očekáváním co mu dovolím se mnou dělat. Chci se nechat celé večery přemlouvat a přesvědčovat proč s ním mám jít do postele. Když mě nakonec přesvědčí, že to mám udělat, chci, aby to bylo se slavnostní večeří, kde on je celý rozpálený nedočkavostí a vzrušením, pak se mu klepou ruce, když mě svléká ve vypůjčeném bytě. Tohle se prostě s manželem po 10 letech nedá zažít. Zároveň ale vím, že můj skvělý milenec může po pár letech vztahu sedět vedle mne, čumět na televizi, usrkávat pivo a večer si pouštět na videu porno. Tohle můj manžel nedělá a proto nemám sebemenší potřebu odejít s někým jiným. Nejsem žádná koza, která kvůli chvilkovému pomatení smyslů zničí dlouholetý vztah, navíc s vidinou horšího výsledku, než mám teď. Jenže ať mi někdo řekne,jak mám v sobě zapřít ženu, která potřebuje být vášnivě milovaná a která bytostně potřebuje užívat si mužské projevy touhy a zájmu. Přece snad manželstvím nekončí život. Za chvíli zestárnu a co potom? Budu vzpomínat jak jsem byla věrná a představovat si co jsem si mohla užít? Já si prostě nemíním nechat život protéct mezi prstama. Chlapi také potřebují zázemí a pohodu doma a občas si přitom vyrazit na nějaké zálety, balit ženské, vyzkoušet si, jestli to ještě dokážou, ale pak se chtějí zase vrátit domů. Já taky potřebuju domov, ale občas musím být získávaná a občas chci podlehnout, ale pak se zase chci vrátit domů. Kdy už konečně lidi pochopí, že chlapi mají své potřeby a ženy mají také své potřeby a kdy se už konečně naučí svá přání s vé touhy tolerovat. Manžel samozřejmě naví o mých úletech. Já se také nestarám o to, co manžel dělá když není doma. On musí mít také nějakátajná přání. Ale když jsme doma, je to prima a rozumíme si. Myslím si, že ideální přístup je takový, že partner má druhého rád, snaží se vycházet vstříc a pomáhat, snaží se zpříjemňovat společné chvíle, ale toleruje a respektuje u druhého jistá tajemství a nechává mu prostor pro soukromí.Ještě se vrátím k mému prvnímu příspěvku. Působí poněkud drsně, ale nechtěla jsem chodit okolo horké kaše a zeptala jsem se přímo na věc, která mě zajímá. Nejsem žena, kterou na sexu zajímá jen to, kdo a kdy to do ní nastříká. Jen jsem popisovala situaci, která nějak do tohoto stavu sama vyplynula. Když jsem se seznámila se svým milencem a šla jsem s ním poprvé k němu domů, nabralo to nečekaný spád a jak jsem si to užívala a vnímala jen příjemné dotyky a jeho vzrušení a touhu, tak se stalo, že jsme se milovali bez ochrany a on si vůbec nedával pozor. Nějak jsem byla celou dobu mimo a pak jsem si uvědomila, že má orgasmus a je pořád uvnitř. Pak jsme leželi vedle sebe, já byla na nervy, protože jsem si začala uvědomovat, že mám všechno v sobě a nemám antikoncepci. Můj miláček se mi omlouval a prosil a sliboval, že se nedokázal ovládnout a že mě miluje a že si mě vezme. Prostě absurdní, hrozná situace. Přemýšlela jsem o svém manžílkovi, který si až úzkostlivě dává pozor, tak až mě to někdy štve a přiznám se, že bych chtěla, aby taky někdy přestal přemýšlet a takhle ulítl. Chudák manžel, kdyby věděl, co provádím, asi by ho z toho ranila mrtvice. A zase, jako správná ženská neví co chce, jsem na svého milence byla dost naštvaná, ale také mě to nějak imponovalo, nebo co se to se mnou dělo. Stejně to ale měl milenec do nejbližší menstruace bez sexu. Užila jsem si dost stresů. S manželem se obvykle milujeme tak jednou týdně, když to dobře dopadne. Někdy se ale stane, že se v jednom měsíci k tomu nedostaneme vůbec. Takže jsem byla ve stresu z toho, že nesmím mít tenhle měsíc bez sexu s manželem a také jsem se chtěla pokusit přesvědčit manžela, aby si nedával tak úzkostlivě pozor. Děsila jsem se představy že otěhotním v měsíci, kdy jsme s manželem nic neměli. Naštěstí to dopadlo bez následků. Pak jsem se znovu sešla s milencem, důrazně jsem ho varovala, že si musí dávat pozor, jinak je mezi námi konec. Jenže v nějakém temném koutku duše jsem byla napnutá a trochu jsem doufala, že to udělá zase. Jak to dopadlo? Ano, přesně tak, jak nemělo, opět se do mě udělal. Můj miláček prostě zastává názor, že nejlepší antikoncepce je manžel. A tak jsem zažívala další měsíc nervování. Jenže já jsem milence chtěla, takže jsem se nakonec musela postarat sama a pořídila jsem si Evru. Takže to do mě začal stříkat i manžel. Já nevím co z toho chlapi mají, mě samotnou to vlastně přináší jen problémy a nějak výrazně víc mě to nevzrušuje. Tak takhle vznikla situace, kterou jsem zmiňovala v mém prvním příspěvku. To co mě překvapilo je, že jsem v nějakém článku četla, že by ženu mělo vzrušovat, když má v sobě sperma více mužů. Mě to nijak výrazně nevzrušuje a tak se ptám, jestli jsou tady nějaké ženy, které to prožívají jinak. Nic jiného v mém dotazu nehledejte. A pokud tohle budou číst chlapi, tak si myslím, že by se měli smířit s tím, že provětšinu žen je celkem nezajímave, jestli to do nich chlap pouští, nebo ne. Žena prožívá mnoho věcí při sexu mnohem intenzivněji a fakt, jestli to do ní chlap nastříká, nebo ne bude asi ve většině případů málo důležitý.

No, tady se hlavne lidi pohoursujou, jaka je smludla. At si kazdy soulozi s kym chce, ale vyzivat se v tom, aby to bylo v ten stejny den, je vysmech obema a ostatne i teto diskusi.

Přidal bych pohled z druhé strany - taky mi není příjemný dělat to v jeden den s milenkou a manželkou resp. nejsem toho schopen a vůbec milování s ní mi dělá problémy. Je to asi smutný, ale náš vztah je po X letech jen o výchově dětí, žena je pro mě totálně cizí člověk a jen co budou děti z domu, půjdu taky, teď ještě cítím zodpovědnost za jejich výchovu.

Čau Karolíno, také mě to nějak zvlášť netěší milovat se s manželem v den kdy jsem to dělala s milencem. Podle toho si myslím, že to bude nějaká blbost v tom článku o genetické předurčenosti ženy k nevěře. Podle toho článku by nás mělo vzrušovat milování s více muži během nějakého krátkého období. Kdoví co zase vyzkoumali, bude to fakt nějaká blbost. Pro ostatní co mě tady nadávají - hleďte si svýho, mám zájem dozvědět se něco o podobných zkušenostech a ne výkřiky nějakých puritánů. Když to dělá ženská, tak se hned plno lidí ozve a odsuzuje jí. Přitom v případě chlapů to většinou lidi berou jako normální, nebo považujou takového chlapa za pořádného samce. Já nejsem žádná kurva, mám manžela ráda, vycházíme spolu dobře, akorát potřebuju nějaké sexuální vyžití navíc a přiznejte si každý, že po 10 letech manželství je to doma tak trochu nuda.

hmm

No mě to nijak nevzrušuje,spíše když jdu od milence,snažím se sexu s manželem vyhnout.

Fuuuuj!!!

Jsi myslim pekny cislo. Aby ses nedivili, az to bude tvuj manzel strikat, kde se mu zachce.

Ahoj holky. Jsem vdaná a mám milence. Od manžela bych neodešla, ale po letech manželství to nějak není ono. Navíc se mi zdá, že manžel je už na sex nějaký líný. Tak jsem to vzřešila milencem. Je mladší o 7 let a sex s ním je úžasný. Nemiluji ho, prostě se mi líbí a je mi s ním příjemě v posteli. Kamarádka mi říkala, že snad nejsem ženská a že beru sex jako chlapi. Asi jo. Ráda bych ale znala názor ostatních holek na něco jiného co s tím souvisí. Někde jsem četla, že žena má být geneticky předurčena k tomu, aby jí vzrušovalo mít v sobě sperma od více mužů. Já sama to ale takhle nevnímám. Když jsem s milencem , pak přijdu domů a manžel se chce se mnou náhodou milovat, nemám na to nijak zvlášť chuť, radši bych jen ležela a povídala si, nebo se nechala jen hladit. Když se pomilujeme, nemám z toho nějak zvláštní pocit. Asi je mi to jedno. Ale podle toho článku bych měla být vzrušená z představy, že to do mě nastříkal odpoledne milenec a večer manžel. Tak bych ráda znala názor ostatních žen, které jsou v podobné situaci. Holky, vzrušuje vás některou, když se do vás udělá v jednom dni milenec i manžel?