Reklama

Milenec a manžel

Adéla (Čt, 27. 10. 2005 - 10:10)

Asi to bylo napsáno v nevhodném spojení. Rozhodně to nebylo myšlené tak, že já nic a že on může za všechno. To určitě ne. Asi to neumím správně vyjádřit, několikrát jsme se spolu o tom bavili,zda má jejich vztah ještě nějakou šanci na záchranu, on si myslí, že ne. Dohodli jsme se, že si dáme pauzu, abychom o tom mohli každý sám a neovlivněný tím druhým přemýšlet (asi blbě napsaný) či zjistit zda je to opravdu taková láska, jak si oba myslíme. Jenže to dopadlo tak, že jsme to nevydrželi ani 3 dny. On to opravdu ukončit nechce. Takže podle tebe mám být já ta lepší, ukončit to (a pak se šíleně trápit), ale mít dobrý pocit. Jenže si opravdu upřímně myslím, že to u nich doma lepší nebude a nakonec by to vedlo k tomu, že by si určitě našel někoho jiného. A mě by zůstali oči pro pláč, že jsem se vzdala někoho koho mám ráda, s kým mi bylo fajn a dobrovolně ho nechala nějaké jiné. Ano uznávám, že jsem sobec. Chci ho pro sebe, protože ho miluju.

P. (Čt, 27. 10. 2005 - 09:10)

No to jsi se teda podepsala

Adéla (Čt, 27. 10. 2005 - 09:10)

Díky Tome. Vždycky po takovém příspěvku jako napsal Tom, ve mě začne hlodat svědomí. Ne že by jindy nehlodalo, ale ono když ti to řekne někdo jiný, tak se nad tím člověk asi zamýšlí více.Víš mám špatné svědomí ani ne tak kvůli mému manželovi. Ten nic netuší, ale kvůli přítelově manželce, protože je mi úplně jasné, jak se asi cítí, když o mě ví. Jenže můj problém je v tom, že jsem se (přestože jsem se zuby nehty bránila) zamilovala. Vím, že bych teď měla z toho vztahu vycouvat a dát jejich manželství šanci, ale já to prostě nedokážu. Uznávám, že v tomhle směru jsem sobec, ale na druhou stranu si říkám, že ten největší zájem právě na tomhle by měl mít přítel. A pokud on nemá potřebu u nich doma něco napravovat, tak proč bych to měla řešit já. Může mi o jejich manželství vykládat cokoliv, ale jak je to doopravdy, to ví přesně jen oni dva. A podle toho by se měl on nebo jeho žena zachovat. Víš říkala jsem si již několikrát, že to ukončím, ale on nechce. Tvrdí, že u nich doma se tím stejně nic nezmění.A teď babo raď.

Tom (Čt, 27. 10. 2005 - 09:10)

Víš Adélo, Max nepochopí, dokud sám nezažije... Myslím, že Tvé řešení je v zásadě nejmenším zlem v dané situaci. řeším v současné době podobnou situaci, jako ty a myslím, že velmi pravděpodobně dospěji ke stejným závěrů (a činům, jako ty). Držím palce. Tom

Adéla (Čt, 27. 10. 2005 - 08:10)

Milý Maxi, nemám pocit, že bych zde někde napsala, že jsem na sebe hrdá a že nevěra je ta nejlepší věc. Jak bych se podle tebe měla zachovat. Zůstat v současném manželství, být věrná, ale nešťastná a nebo se nechat rozvést a ublížit dětem. Vím, že těď namítneš, že teď jim také ubližuju. Já ti budu oponovat, že to tak není. Vždycky byli, jsou a budou na prvním místě děti. Oni rozhodně ničím netrpí. Naopak bych řekla, že se to u nás doma trochu uklidnilo. Každá po svém zde líčíme náš současný stav a pohled na věc. A od toho si myslím, že zde toto téma je.

Max (St, 26. 10. 2005 - 17:10)

Tohle téma se bohužel zvrtlo v sebechválu dvou dam, které si pochvalují, jaká že je to perfektní věc ta nevěra.Hodně smutné čtení o lidském sobectví, protože v konečném důsledku o nic jiného nejde.

Adéla (St, 26. 10. 2005 - 15:10)

My doma to soukromí taky respektujeme. Někdy mám teda nutkání, ale zatím se držím. Dvakrát se mi stalo, že mi přišla docela dost pozdě večer zpráva a manžel v tu chvíli stál či šel kolem a tak ho vzal do ruky a musím říct, že jsem docela trnula co udělá. Měl kolem toho sice spoustu řečí kdo mi píše tak večer, ale nepodíval se.S tím sexem mám opravdu občas problém. Dřív, když jsme s přítelem seděli v práci v jednom kanclu, tak to fakt bylo náročný, ale pak co začal jezdit, tak už to jakž takž jde.Někdy se vidíme jednou týdně, někdy víckrát. Zkrátka jak to vyjde jemu a jak já seženu hlídání. Musím říct, že je to občas náročný.

Iva (St, 26. 10. 2005 - 15:10)

Ahoj Věro, já tu tvou kamarádku docela chápu. Je rozvedená, s dětma, asi už má nějaké špatné zkušenosti. Když se pak žena dívá na to, co jí soužití s manželem přináší, tak jsou to tak napůl výhody, napůl nevýhody. Když to řeší dvěma milenci, každý z nich se určitě snaží být zábavný, když je s ní. Určitě se snaží předvést v lepším světle, jejich manželky by se asi divily, co jsou schopni udělat pro milenku. Tak jaké zneužívání? Když mě to s chlapem baví a když je příjemný a milý, občas mi přinese nějaký dárek a s něčím mi pomůže a když vidím že po mě opravdu touží, tak proč mluvit o zneužívání. Zneužívání by bylo, kdybych byla donucovaná k něčemu co bych nechtěla. A to se může přihodit snadno i v manželství.

Iva (St, 26. 10. 2005 - 15:10)

Ahoj Tino, máme jedno dítě, už chodí do školy. S malým dítětem by to byl problém. Manžel má časově náročného koníčka, často tím tráví celé víkendy, tak jsme domluvení, že v týdnu můžu chodit za zábavou já. Tři večery by samozřejmě asi manžel nezvládl, ale někdy se s milencem scházím dopoledne. To mám víc času na sebe.

Vera (St, 26. 10. 2005 - 14:10)

Jo, jeste k te kamaradce - milence si zve jen, kdyz nema deti u sebe, nejak se o ne s byvalym manzelem stridaji. Ale ty deti o nich stejne vedi, uz jsou to teenageri, jenom jim je tam netaha, kdyz jsou u ni doma.Ja sama nevim, asi bych se citila zneuzivana, ale kdyz jim to takhle vyhovuje?

Tina (St, 26. 10. 2005 - 14:10)

Ivo, a kdy a kde se s nima scházíš? To máš tolik času, myslím to vážně, já mám druhé dítě ještě malé a neumím si představit, že bych se někde zašila až 3x v týdnu, jsem ráda, že jdu 1x do jazykovky a pak ještě někam jdu, tak to by mohla jediná moje zašívárna, fakt nechápu, že s tím lidi nemají problém.

Iva (St, 26. 10. 2005 - 14:10)

Ahoj Věro, to co píšeš je zajímavý. Já si už dlouho myslím, že žena opravdu potřebuje více než jednoho muže pro uspokojení všech potřeb. Zdá se mi to docela ideální, více stálých partnerů. Každý z nich se snaží ukázat se lepší, nedělá si nároky na soukromí ženy. Akorát je potřeba, aby žena znala svou cenu a nenechala se nějak utiskovat, nebo nutit do něčeho co se jí nechce.

Iva (St, 26. 10. 2005 - 14:10)

Lidi by si do soukromí neměli lézt. Stejně to nikdy k ničemu dobrému nevede. Já manželovi nekontroluju mobil, on mě také ne, ale stejně si dávám pro jistotu pozor a všechny zprávy hned mažu. Co kdyby náhodou. Tak tvůj manžel po tobě vyžaduje sex často. Můj ne, fakt mu stačí tak jednou týdně. To teda máš situaci horší než já. Já to dělám s milencem tak dvakrát, třikrát týdně a s manželem jednou týdně. Přesně tak mi to vyhovuje. Kdyby to po mě manžel doma vyžadoval každý den, tak by to bylo docela náročný. Nevím jak bych se vymlouvala, že se mi nechce. Bylo by mu to asi podezřelý. Jak si s tím poradíš?

Vera (St, 26. 10. 2005 - 14:10)

Tedy asi to neni primo tohle tema, ale zajimal by mne nazor ostatnich. Moje kamaradka (rozvedena s odrustajicimi detmi) ma dva milence, oba jsou zenati (do jake miry funguji jejich manzelstvi - nevim). Navazali s ni vztah z jejich iniciativy. Ona rika, ze ji to tak vyhovuje, ze ti, s kterymi se seznamovala a byli rozvedeni nebo dokonce svobodni, tak ze byli bud velci sobci nebo nejak naruseni a nedalo se s nimi rozumne mluvit. Tihle dva, jsou podle jejich slov normalni, sice o sobe nevedi, ale snad jsou i oni s tim "odskakovanim si od manzelky" jednou za tyden spokojeni. Ona sama by zadneho z nich jako trvaleho partnera, aby se k ni snad i nastehoval, ani nechtela, ale takhle ji to zatim vyhovuje. Pry jeden ma ty prednosti, druhy zase jine ale dohromady davaji docela docela dobreho chlapa.

Adéla (St, 26. 10. 2005 - 11:10)

No když jsem mu tu zprávu psala, tak jsem ležela ve vaně a musím říct, že byla nabytá plně sexem, touhou, potřebami, i těmi společně prožitými okamžiky. Když jsem si ji pak četla poté co si ji přečetla jeho manželka a vcítila jsem se do její role, tak mě opravdu běhal mráz po zádech. Byla to chyba má, že jsem nepočkala až bude někde na cestě, jeho chyba, že ji hned nevymazal a její chyba, že mu vlezla do jeho soukromí a přečetla si ji.

Iva (St, 26. 10. 2005 - 10:10)

To je nepříjemný s tou sms-kou. To by mě zajímalo cos mu psala. Stejně jsou ty vztahy děsně komplikovaný. Společenské konvence mě nutí, abych byla vzorná a věrná manželka a na druhé straně se mnou mlátí sexuální touhy. Ale asi to tak má být. Kdybychom uvažovali vždycky střízlivě, tak jsme asi už dávno vyhynuli.

Adéla (Út, 25. 10. 2005 - 14:10)

Já ty zprávy taky hned mažu. Teda většinou. Jenže ten můj jezdí ven s kamionem a tak jsem mu napsala jednu takovou peprnou na cestu a ta jeho si ji zkrátka přečetla.

Iva (Út, 25. 10. 2005 - 13:10)

Na děti jsem se zmohla. To není nic tak složitého. Mám spíš opačný problém. Mám co dělat abych se ubránila nemít další děti. Ale za to můžou chlapi. Jsou jak smyslů zbavení. Mám zkušenosti, že jak ženskou dostanou do postele a ona jim řekne že je vdaná, většinou to do ní nastříkají. Prostě většina chlapů zastává názor, že nejlepší antikoncepce je manžel. Tak to nakonec zbývá na nás, ženách. My se prostě bez antikoncepce neobejdeme. Takže pořidit si děti není nijak zvlášť složitý úkol. Hlavně je potřeba mít někoho kdo se o ně se mnou stará.

Iva (Út, 25. 10. 2005 - 13:10)

Copak sms-ky, nečteme si je navzájem, nelezeme si do soukromí. Stejně je hned po přečtení mažu. Jsou ale horší věci. Když jsem jednou šla s milencem a dělali jsme to v autě, vydřela jsem si takový flíček na zádech od něčeho o co jsem byla opřená. Auto je děsně nepohodlný. Určitě to některé ženy budou znát třeba od koberce. To byl průšvih. Kromě toho, že mě to bolelo, tak jsem ještě si musela dost dlouho dávat pozor, aby si toho manžel nevšiml. Vůbec nevím jak bych to vysvětlovala, když od manžela se tak vášnivých projevů po kterých bych byla takhle odřená nedočkám.

Adéla (Út, 25. 10. 2005 - 12:10)

Tak o těch SMS-kách bych mohla vyprávět. Jednu takovou pěkně peprnou si přítelova manželka přečetla a začalo peklo. Takže na to fakt bacha.

Reklama

Přidat komentář