Výprask vařečkou

výprask je trest, proto má...ach jo zas sadista

majko: máš pravdu, proč...výprask je trest, proto má bolet a má z něho být předem strach, jinak nemá smysl.
naše puberťačka dostává tak, že se jí oznámí, že dostane, ať se těší a večerje trest, jde se do sklepa, přehne se přes lavici, připoutá se za kotníky, v pase, ruce dozadu spoutám, aby se nekroutila a za krk k lavici. nejdříve je kázání, to trvá tak deset minut, pak si jdu nahoru dát kávu, poslechnu si hudbu, aby čekala, to má výchovný účinek, před ní leží rákosky, aby je viděla. pak jdu dolů a začne první nářez. rány sázím pomalu, tak po deseti vteřinách, to prý bolí nejvíc,
napoprvé dostává silnou rákoskou 20 na holou a 20 přes nohy. pak si jdu dát občerstvení, chvíli relaxuji a pak je druhý nářez, opět 20na holou,20 přes nohy, ale podruhé tenkou rákoskou. Pak ji odpoutám a jde klečet do kuchyně. Tam klečí hodinu, někdy dvě, podle známek ve škole a podle řevu při výprasku. večer před spaním je třetí kolo, 20+20 a jde spát. poslouchá na slovo, nedovolí si ani hlesnout, učí se na tři dvojky, samé jedničky z ní bohužel nedostaneme, trestám ji sama, pro manžela se to nehodí,

|U nás doma se také trestalo pětadvaceti vařečkou na zadek. Proč zrovna 25 je ten nejlepší počet mi nikdo nikdy nevysvětlil, asi je to tak nějak vyzkoušené Je fakt, že 10-15 ran se dá vydržet, ale nad 25 už je to krutý trest.

U nás na vsi se s oblibou...taky by mě to zajímalo- podle mě to bylo /25/ vymyšleno ve středověku, když se víc tretstalo tělesně i třeba dopělí zločinci-malý zločinci, velký se rovnou věšeli

U nás na vsi se s oblibou říkalo, že pro mladou holku je ideálním trestem pětadvacet na holou.
Naše matka se tímto pořekadlem vždy řídila, nikdy se snad nestalo, že by nám se sestrou zapomněla stáhnout punčochy a kalhotky, a vždy pečlivě nahlas počítala do pětadvaceti.
Kdo kdy vůbec tohle blbé číslo zavedl, jako by nestačilo 10 nebo 15?

Já jsem nikdy nedostala...majko: máš pravdu, proč výprask natahovat a dítě zbytečně trápit- když je intenzivní tak proč ne jen půl minutka to se stačí dát klidně i 15 ran

Já jsem nikdy nedostala nějaký hrozně velký výprask, většinou to byla jen taková půlminutka, ale zase klidně i dvakrát za týden.
Ono také záleží na velikosti té vařečky a jak moc se s ní švihne. 10 ran k potrestání bohatě stačí, pokud je to na holou, tak to štípe a bolí až dost.

u nás v rodině je...Dávat dceři při výprasku 10 ran? To přece není žádný trest. To je žalostně málo.

...tak to je hustý článek,jestli je tohle pravda..nebo ne..čert ví..

nehádejte se děvčátka

Ze kterýho cvokhauzu si utek demente? Koukej se tam vrátit, už tě hledaj pošuku vyjebanej.

Jdi se léčit pošahanej...jo to seš schizofrenik Pindíku ......všem, k smíchu ......

Ano Piňdíku v Důchodu jsi...Jdi se léčit pošahanej paranoidní schyzofreniku!

Zdělení pro všechny na...Napiš jeho jméno, jinak to bude vypadat jako bludy paranoidního schyzofrenika.

http://magazin.libimseti.cz/lifestyle/9807-narkomany-pry-spolehlive-vyleci-vyprask

Narkomany prý spolehlivě vyléčí výprask

Drogy – jakmile člověk do nich jednou spadne, těžko je setřese. Na jedné sibiřské klinice však vymysleli způsob, jak se tohoto neduhu úspěšně zbavit.

u nás v rodině je...Jarmilko, ty jsi nějak zapomněla, že jsi nedávno manžela - právníka - pohřbila :)).
Kdo je ochotný tvý fantazie číst celé, tak ho lituju.
Jen si uvědom, že naštěstí je policie na tato témata konečně háklivá...tak se můžeš těšit.

u nás v rodině je...Imrvére tady bleješ ty tvoje sado maso báchorky o výprasku a honíš přitom čůráka. Už jdi do prdele, nikdo na tebe neni zvědavej zmrde úchylnej!

Kopírováno z diskuse "...u nás v rodině je přísnost, naše dcery by si nikdy nedovolily na svého otce vysadit zadek, to ne! vyžadujeme od dcer kázeň, poslušnost, svůj názor ale můžou mít, ten si řeknou, chceme, aby ho měly a myslíme si, že mají správný, do ničeho je nikdy nenutíme. chceme jen, aby měly alespoň maturitu, aby neměly v životě dřinu. Aby měly pokud možno jedničky a dvojky, protože alespoň dříve se hlásili na střední školy pouze s vyznamenáním, t.j. s průměrem do 1,5. Naši horší spolužáci šli většinou na učební obory. Dnes se na střední školy hlásí všichni, bohužel se tam skoro všichni i dostanou a pak ty školy nemohou mít tu úroveň co dříve, když to byly opravdu výběrové školy. jak přijdou dcery domů, tak se převléknou, chvíli si s nimi povídáme, co bylo a pak se jdou učit. To povídání je důležité, dcery ví, že máme o ně zájem, svěří se se vším, s učením jim často pomáháme, hlavně manžel s matematikou a fyzikou, příklady a domácí úkoly jim dělá raději sám, aby se s tím netrápily, to jim nejde. pak je večeře a po ní si dělají své, hrají na flétničky, jen mi pomůžou s nádobím. kvůli známkám z chemii, matematiky, fyziky nedostaly nikdy v životě, dostávají jen za drzost, lenost, odmlouvání a za horší známky z ostatních předmětů, které se dají naučit. dostávají ode mě rákoskou na nahou, ale nikdy neměly jelita. kleknou si na kanape, ta druhá ji drží za ruce, nejvíc bylo tak 10 švihnutí, a to ihned po provinění, nikdy ne před spaním, usínat se musí v pohodě, ještě u nich před spaním sedím, zavolají si mě a prosí o to, a nikdy se mi nestalo, aby plakaly na noc a ráno nemohly do školy. chtěli bychom, aby šly na takovou školu, kde matematika nebude, kde by se jim líbilo, bavilo by je to tam a byly by tam spokojené, protože to budou dělat celý svůj život, do toho výběru školy jim mluvit nesmíme, jen jim poradíme, kam by mohly, ale rádi bychom, aby byly doma a ne na internátě, pro nás dnes není problém je dovést autem denně někam daleko a pak pro ně přijet, jsou to naše dcery, jsou doma zvyklé a drží se doma, nechce se jim nikam ani na prázdniny od školy, snad rozmazlené nejsou, ale je jim u nás dobře a tak to má být.
je hrůza, co některé matky vyvádí, jak své děti bijí za známky, že pak nemohou ani sedět, já tak bývala bita, otec nás bil strašně, naše dcery bych ke svým rodičům nepustila ani na půl dne, nikdy je ani nehlídali, raději jsem zavolala hodnou sousedku, ta vychovává sama tři a vím, že u ní jsou ty naše dvě jako v bavlnce.