JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

"Dva přední světoví vědci se domnívají, že našli odpověď na otázku, která trápí lidstvo už od počátků. Přišli totiž s teorií, která dokazuje, že lidská duše je nesmrtelná. Americký fyzik doktor Stuart Hameroff a britský matematik sir Roger Penrose ve své teorii tvrdí, že mozek je biologický počítač a lidské vědomí je program, který v tomto „počítači“ běží." -----------------------------------
https://echo24.cz/a/wS6TV/duse-neumira-ale-odchazi-do-vesmiru-tvrdi-vedci

Dva američtí vědci, konkrétně profesor Kerry J. Ressler a jeho postdoktorský asistent, doktor Brian G. Dias, nedávno popsali něco, co se dědičné paměti nápadně podobá. Pracovali s laboratorními myšmi, a zvolili způsob učení, který je myším blízký: čichovou paměť.

Experiment začal nultou generací laboratorních myšáků. Ti byli v rámci experimentu naučeni bát se konkrétních pachů. Vždy, když dostali příležitost přičichnout si k určité látce (acetofenonu nebo propanonu), dostali elektrickou ránu. Taková nepříjemná zkušenost se nezapomíná snadno, a proto příslušný pach později u těchto myší vyvolal známky strachu a zvýšenou lekavost.

Samci, kteří „dostali za vyučenou“, i jejich kolegové, kteří zůstali doma a nic nepříjemného se jim nedělo, byli o dva týdny později seznámeni se sympatickými myšími samicemi a vzniklo potomstvo prvé generace. Těmto myším už se nedělo nic tak nepříjemného jako jejich otcům. Badatelé jim prostě předkládali různé pachy, a zároveň se je pokoušeli vylekat hlasitým zvukem. Tento test by měl odhalit, co si myši o tom kterém pachu „myslí“: pokud jim je nepříjemný nebo alespoň podezřelý, znervózní a jsou lekavější, než když cítí pach, který v nich podobné pocity nevyvolává. Výsledek byl šokující: myši nejvíc nadskakovaly leknutím tehdy, když čichaly právě ten pach, s nimž měli jejich otcové nepříjemnou zkušenost. Jiné pachy s nimi nedělaly nic. Myši, jejichž rodiče nic nepříjemného nepotkalo, nechával klidnými acetofenol i propanol.

Dále se ukázalo, že myši jsou k pachu, jehož se báli jejich tatínkové, vnímavější a cítí ho při daleko menších koncentracích než myši normální. Ony samy se s ním přitom během předešlého života nesetkaly – jejich zvýšená citlivost i „podezřívavost“ k tomuto pachu musela být tedy přenesena z předešlé generace.

Tyto změny byly přitom pozorovatelné i na „hardwarové“ úrovni. Části čichového laloku, které mají na svědomí detekci příslušného pachu, byly totiž u myší této generace od narození zvětšené. Událost, která potkala otce, tak doslova přetvořila mozek jeho potomků!

Otázka ale byla, jakou cestou se informace z rodičů na potomky přenesla. Byla opravdu obsažena již ve spermatu, nebo snad myší tatínkové naučili své potomky, čeho se mají bát? Aby to ověřili, Dias a Ressler nechali samce první generace zplodit další potomky – tentokrát již vnuky původních samců, kteří se učili bát. Aby ovšem neponechali nic náhodě, tentokrát oplodnění proběhlo ve zkumavce, takže myšata ani jejich matka svého otce vůbec neznaly. Nic se ovšem nezměnilo – pokolení vnuků stále neslo změny v mozku, mající původ u jejich dědů.

Autoři dále zkoušeli, zda se zkušenost přenáší také od matky, a zjistili že ano. Nepříjemnou zkušenost přitom samice zažily ještě dokud nebyly březí, zážitek tedy musel nějak ovlivnit ještě neoplozená vajíčka, podobně jako předtím u samců spermie. I v tomto případě je důležité biologické mateřství, a přenos funguje i když se o mláďata stará úplně cizí samice.

Zásadní otázkou tedy bylo, jakou formou se získaná zkušenost na potomky přenáší. Existují sice případy, kdy si lidé či zvířata nesou „vzpomínky“ na dobu před svým narozením, ale doposud všechny se týkaly zážitků, které přímo či nepřímo potkaly utvářející se embryo. Jak si ale myši mohou pamatovat, co se dělo v době, kdy vůbec neexistovaly, kdy se kdesi v gonádách vznášely jen spermie a vajíčka?
Ukázalo se, že spermie otců prošlých nepříjemnou zkušeností s acetofenonem si nesou dobře patrnou „poznámku“ v DNA – gen pro čichový receptor citlivý k acetofenonu (označovaný snadno zapamatovatelným jménem Olfr151) byl u nich méně metylovaný. Jak se ale informace o tom, který gen má být takto označen, dostane ke spermiím, to je doposud obestřeno tajemstvím, které mohou odhalit jen další důmyslné experimenty.

Cituji darwinisty: - mně je jedno, koho cituješ, bobku. To je přece tvůj problém. Já tu darwinisty necitoval, ty cituješ jen ty. A jen některé asi. Nevím a ani mě to nezajímá. Jsou to tvoje problémy. Mně nezajímáš ani ty, pobožný elektromotorku ani darwinisté. Já věřím sobě a svým pozorováním. Jdu třebas na procházku se svým psem o on někdy uteče za srnou nebo zajícem. A já vidím na svoje vlastní oči, že můj pes má lovecký pud a že se vyvinul z vlka. Chápeš to, bobku? Mně jsou tvoje kecy u prdele. Já vidím, že na psa je vyvíjen adaptační tlak, tak je už o něco jiný, než jsou vlci. Takhle funguje příroda, bobku. Díky adaptačnímu tlaku už evoluce se psem udělala ZMĚNY. Třebas že je více empatický než divoký vlk. Pes dokonce dokáže podle toho, kam mu ukážeš rukou, se podívat tím směrem. Já svému psovi ukážu, kde je voda nebo žrádlo a on tam jde. Když jsme na vycházce v lese, tak mu řeknu, ať se jde napít do potoka a on to udělá. Tohle divoká zvířata nedokážou. Neumí to ani šimpanz, umí to jen pes. Proč to umí jen pes? Protože na psa je vyvíjen adaptační tlak, aby rozuměl lidem, a tento adaptační tlak funguje už několik desítek tisíc let, co byli domestikováni první psi. Chápeš to pobožný bobku, ve své pobožné makovičce? Evoluce prokazatelně funguje. Mění se nejen software, ale i hardware. Mění se přímo struktury v mozku. To nejsou náhodné mutace, VOLE! Jaká náhoda, ty pako? Ty věžíš buď pobožným sračkám nebo darwinistům. Proč? Protože máš v hlavě nasráno a nejsi schopen přemýšlet samostatně. Znovu opakuji - vlk se změnil v psa před našima očima. A dokonce se mu částečně už změnil i trávicí trakt. Je schopen štěpit sacharidy mnohem lépe než vlk. Takže pes je zčásti už všežravec místo masožravého vlka. Tohle neudělaly náhodné mutace, ty pako. To udělal adaptační tlak. A ten je na úrovni genů i epigenetiky, tedy co z těch genů se použije a co ne. To není nic slepého. Znovu ti říkám, že organismus je schopen se měnit. Ale je to proces. NEJDE TO ZE DNE NA DEN. Takže pes je v základu stále šelma jako vlk. Stále má i pes lovecký pud. Proto zdrhne za zvěří. Miliony let se šelmy psovité nějak vyvíjely a to nejde jen tak vymazat. Evoluce funguje. Prokazatelně jasně a na vlastní oči. Mě tvoje odkazy nezajímají. BOBKU :-)

"V buňkách fungují stovky různých molekulárních strojů a motorů, které provádějí klíčové funkce."

Organismy JSOU ŽIVÉ a mění se v důsledku adaptačního tlaku. A ten působí v mnoha úrovních, v moha rovinách. Je tu genetika, je tu epigenetika. A především příroda funguje jako celek. Jsou to biliony organismů, ještě větší počet buńek a v souhrnu fungují jako sofistikovaný evoluční lis.

Žijeme v jednom velkém hologramu, který představuje celý náš vesmír. https://vtm.zive.cz/bleskovky/je-cely-nas-vesmir-jen-hologram-mozna-ano-mame-prvni-dukaz/sc-871-a-185900/default.aspx

"V buňkách fungují stovky různých molekulárních strojů a motorů, které provádějí klíčové funkce."

Píšeš: "Organismy JSOU ŽIVÉ" ----------------------------------------------------------- Cituji darwinisty: Označení „život“ nepřináší žádnou zázračnou kvalitu. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné, než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru. Co tedy jsme, když odborně vzato nejsme živí? Jsme komplexní molekulární stroje." ------------------------------------------------------------------Konec citátu z https://www.osel.cz/9807-zivot-je-jen-koncept.html

Píšeš: "evoluce není jen o náhodných mutacích" ---------------- ------------
Cituji darwinisty: "Mutace jsou jediným zdrojem nových genetických variant."

Jo a evoluce není jen o náhodných mutacích. To máš hodně staré informace, elektromotorku. O evoluci víš úplné hovno. Organismy JSOU ŽIVÉ a mění se v důsledku adaptačního tlaku. A ten působí v mnoha úrovních, v moha rovinách. Je tu genetika, je tu epigenetika. A především příroda funguje jako celek. Jsou to biliony organismů, ještě větší počet buńek a v souhrnu fungují jako sofistikovaný evoluční lis.

JSI PŘECE STARÝ ZNÁMÝ ELEKTROMOTOREK

Já ty tvoje sračky nečtu. Nebo to přeskakuju a čtu každé 20. slovo. Snažíš se marně, tu nikoho nezevangelizuješ. Pochybuju, že by na toto vlákno chodil někdo, kdo by tu něco hledal. JSI PŘECE STARÝ ZNÁMÝ ELEKTROMOTROEK a každý ví, že jsi to tu zkoušel už asi stopadesátkrát a vždycky marně. Pak se unavíš a zase dáš pokoj. A tak se to opakuje pořád dokola. Pro tebe vždycky neúspěšně. Ale jako správný feťák to musíš dělat zas a znovu.

Výzkumníci z Británie, Kanady a Itálie našli první důkazy o tom, že všichni žijeme v jednom velkém hologramu, který představuje celý náš vesmír. https://vtm.zive.cz/bleskovky/je-cely-nas-vesmir-jen-hologram-mozna-ano-mame-prvni-dukaz/sc-871-a-185900/default.aspx

"Aby se počítač vyrovnal lidskému mozku, musel by mít výkon 38 biliard operací za sekundu, tedy v přepočtu 38 petaflops. Prokázala to studie výzkumného ústavu společnosti IBM."

"Revoluční procesor napodobuje lidský mozek. Díky principu neuronů a synapsí dostal příznačné jméno SyNAPSE. Princip dnešních počítačů kdy pracují procesory s externí pamětí, ke které mají přístup přes pomalou sběrnici, je starý 70 let. SyNAPSE jde ale jiným směrem, neurony stejně jako v mozku spolu se synapsemi informace nejen zpracovávají, ale také uchovávají. To procesor dokáže zrychlit a energeticky zefektivnit. ------------------------------------------------

IBM by chtěla v budoucnu sestavit na tomto principu počítač s deseti miliardami neuronů a stem bilionů synapsí, objemem do 2 litrů a spotřebou 1000 watt. Přesto ještě podobný počítač zdaleka nedosáhne parametrů lidského mozku. Ten je schopen se svými sty miliardami neuronů a sty biliony synapsí dosáhnout spotřeby pouhých desítek wattů, objem je přitom 1,5 litru."

Mimochodem srovnávat evoluci, která měla čas miliardy roků s lidskými počítači, které tu jsou teprve několik desetiletí, může fakt jen kokot. Je vidět, že náboženství postihuje ty hloupější.

Umím už taky dělat z vody víno a chodit po vodě. Všecko je možné, když se staneš pobožným kokotem. U lidí nemožné, u pobožného kokota možné.

"Aby se počítač vyrovnal lidskému mozku, musel by mít výkon 38 biliard operací za sekundu, tedy v přepočtu 38 petaflops. Prokázala to studie výzkumného ústavu společnosti IBM."