NOHA V SÁDŘE
Myslíte jako že by kamarádka omdlévala z toho smradu?:-))))No už u mě byla několikrát během té doby co mám nohu v sádře a dokonce u mě i opakovaně spala a byla i u té "operace" kdy mi sádrovala dlahu pod prsty takže myslím že už by to mohla zvládnout :-))).Popravdě musim sdělit že to vůbec nepočítám a nemám to ani moc v hlavě,ale je to asi i tím že mám teď hodně práce a myslím na ni než na nohu v sádře :-).Díky a určitě dám vědět :-)
Jo to je ta zdravotnice. Tak ta je určitě patřičně otrlá. Práce zdravotní sestry je ta nejlepší průprava pro život. Při té se zažije ledacos. Ony jsou i takové ráznější, protože se musí vypořádat s různými situacemi. Ani bych se nediivil, kdyby si při tom odvozu ještě zapálila. Tedy, jestli kouří, ale bez cigarety si ani pořádnou sestru nedovedu představit. Možná to mám jen, ale zafixované z mládí, kdy jsem byl často po nemocnicích a vídával jsem sesry slezlé při rauchpauzách. Když už o tom mluvím, tak se mi automaticky vybavuje Jiřina Jirásková v Sestřičkách. Přesný a velmi realistický prototyp sestřičky doby, která mě utkvěla v hlavě.
Koukám že se moje poslední zpráva odeslala 3x...nechápu....Jinak kamarádka není zdravotnice,to si asi pletete jak sestra kamarádky poradila s tím novým sádrovým obvazem pod prsty :-).Jsem celkem mladá(27)takže doby kdy se kouřilo asi všude nepamatuju a přiznávám že ani ten film který tu zmiňujete jsem asi neviděla....ale Jiráskovou jako herečku znám:-).
Tak netrpělivě už čekám jak to dnes dopadlo.
Myslíte jako že by kamarádka omdlévala z toho smradu?:-))))No už u mě byla několikrát během té doby co mám nohu v sádře a dokonce u mě i opakovaně spala a byla i u té "operace" kdy mi sádrovala dlahu pod prsty takže myslím že už by to mohla zvládnout :-))).Popravdě musim sdělit že to vůbec nepočítám a nemám to ani moc v hlavě,ale je to asi i tím že mám teď hodně práce a myslím na ni než na nohu v sádře :-).Díky a určitě dám vědět :-)
Myslíte jako že by kamarádka omdlévala z toho smradu?:-))))No už u mě byla několikrát během té doby co mám nohu v sádře a dokonce u mě i opakovaně spala a byla i u té "operace" kdy mi sádrovala dlahu pod prsty takže myslím že už by to mohla zvládnout :-))).Popravdě musim sdělit že to vůbec nepočítám a nemám to ani moc v hlavě,ale je to asi i tím že mám teď hodně práce a myslím na ni než na nohu v sádře :-).Díky a určitě dám vědět :-)
Aha,tak to mě vůbec nenapadlo:-)Ale je velmi pravděpodobné že ano protože chodidlo se mi potilo a potí fakt hodně,ale nepociťuju nic že by punčoška byla přilepena.Ale teď si vybavuju že když mi kamarádka dávala ten sádrový obvaz na dlahu pod prsty tak jsem měla bříško malíčku přilepené k tomu obvazu co jsem tam měla,kamarádka malíček odtrhávala a cítila jsem jako když si odtrhnete náplast z kůže.Jinak včera se mi ozvala sestra, že doktorka bude příští týden a mám přijít na sundání v úterý a jsem dokonce objednána na časový termín abych nemusela čekat.To svědění je myslím normální i bez opadávání kůže,občas se mi stane že mě třeba někde kůže svědí ale nepřikládám tomu žádný význam.Ale tentokrát jsem fakt ráda že to v té sádře nikde nesvědí.
No tak sláva, že se vám to chýlí ke konci. Ten týden už vydržíte. Hůř na tom jsou ti, kteří nemají podpatek a třeba těch 10 týdnů se musí pohybovat o berlích. Tak to vám tu nohu budou muset také odloupnout, když už byly přichycené ty prsty. Mohu vás poprosit, abyste dala vědět, jak to v úterý dopadlo? Za ty týdny co tady spolu komunikujeme, tak docela to s vámi prožívám a nerad bych měl ten váš případ bez konce.
To bych se asi picla kdybych měla tak dlouho nohu v sádře bez podpatku,těch několik dnů co jsem měla dlahu a pak nemohla kvůli čerstvé sádře došlapnout a musela skákat o berlích po jedné,mi bohatě stačilo.Měla jsem přilepené jen bříško malíčku tak třeba to nebude tak hrozné s tou přilepenou punčoškou...Určitě dám vědět,pomohl jste mi svými radami a že jsem asi měla občas hloupé dotazy,takže jsem vám moc vděčná.Možná se ještě ozvu před sundáním,protože jak se bude blížit sundání přijdou asi otázky a pochyby co bude po sundání....Díky moc :-)
Po sundání bude hlavně příšerný pohled na nohu, pak bude nějaký čas trvat, než zmizí ten doprovodný puch, noha vám bude připadat lehká a nebudete s ní moc pohybovat, jak jste byla zvyklá, protože kloub bude zatuhlý, ale to se musí rozhýbat a to chce nějaký čas. Tak s tímhle můžete počítat na sto procent. A možná, že se k tomu ještě něco vyvrbí.
Přiznám se že stále nerozumím tomu co máte na mysl s tím přilepením punčošky....Myslela jsem že šlo o to jestli mi při nandavání té punčošky na nohu byla nějak přilepena sestrou ale to asi není to co myslíte vy...Jinak nového nic,jen v pátek jsem měla asi půlhodinový svědící chvilku na chodidle a teprve v ten okamžik jsem si uvědomila jaké štěstí jsem měla že mě to nikdy před tím nepotkalo a nedělo se to častěji,bylo to fakt nepříjemné a na chodidlo se nemůžu ničím dostat.Naštěstí to po půlhodině přestalo a byla jsem fakt ráda.Vůbec mě to do té doby netrápilo ani jinde na noze.Dnes čekám na telefon od sestry jestli doktorka bude ještě tento týden nebo až to pondělí jak avizovala...
Tím přilepetím mám na mysli, jak se chodidlo potí, tak punčoška se přilepí k němu a to většině pacientů není příjemné. Když si to neuvědomujete, tak si myslím, že je to tím, že obvaz je dost na těsno. No to svědění je také "báječná" věc. Je to tím jak odomírají vrchní vrstvy kůže a když je noha v obvaze, tak nemohou samovolně odpadávat a vyvolávají svědění. Je docela k podivu, že se to nestávalo před tím a častěji. Čím víc na to člověk myslí, tak to svědí více a to je peklo.
Samozřejmě, že jsou různé typy podpatků podle dodavatele. Hlavní je, že byl dobře přisádrován, ale to opravdu záleží, jak jsem říkal, na koho kde narazíte. To, že časem si na sádru zvyknete a vlastně ji ani nevnímáte je přirozené a pak až vám ji sundají, tak vám ta noha bez ní bude připadat hrozně lehká. To si pak člověk uvědomí jakou energii musel vykládat, aby ji zvedal. Já měl kdysi koleno v sádře a to určitě bylo více, než ty 2 kg, ale naštěstí jsem ji měl jen 10 dnů, takže jsem tento efekt nepozoroval a ani jsem koleno neměl nějak zatuhlé, abych pak musel na rehabilitaci. Punčošku na chodidle nemáte přilepenou nebo to prostě jen už nevnímáte? Ono to možná také záleží na tom jak je obvaz volný.
Já ani netuším jestli jsou nějaké jiné velikosti podpatků,ale bylo by to logické.Já mám chodidlo velikost 37-38 dle toho jaké boty si kupuji,ale mám široká chodidla a celkem dost silné prsty u nohou takže je to různé,žabky a pantofle kupuji většinou 37 takže to je myslím rozměr bosé nohy bez ponožky nebo silonek.Mně ten podpatek při chůzi vyhovuje a chodí se mi s ním opravdu dobře.Máte pravdu že kolikrát o té zasádrované noze nevím,prostě když někdo déle sedím nebo doma ležím a mám zakryté nohy tak o té sádře ani nevím.S tou punčoškou jste mě zaskočil,nevím jestli ji mám přilepenou...Myslíte jako při tom když mi dávali nohu do dlahy jestli ta punčoška co ji dávali od prstů ke kolenu je přilepená?Pokud myslíte jestli je sádra volná,tak to určitě ne,pořád všude dost natěsno a u prstů obzvlášť,ale třeba i u kolena kde končí nemám pocit že by mi lýtko zhublo a sádra byla volnější,to samé platí v oblasti kotníku,tam nehnu ničím.Jediné čím trošku na té noze od prstů ke kolenu pohnu je palec,ten trošku nadzvednu ale třeba ostatní prsty jsou úplně "mimo".To už jsem ale psala...
Určitě na to lepení punčošky bude mít vliv jak obvaz je těsný a když se v něm noha nemůže pohybovat, tak si člověk ani nemá možnost uvědomit, že se mu k ní na chodidle punčoška přilepila, což může být nepříjemné a docela flustrující. Úplně jsem pro jinou práci na vás zapomněl i když váš předchozí komentář jsem viděl ještě ten den co jste ho sem dala. Něco nového?
Ještě jsem si vybavil k té délce toho znehybnění. Někdy vloni se zde někdo ptal, jestli je znehybnění 10-12 týdnů normální. Měla zlomené zaprstní kůstky a paní doktorka ji údajně říkala, že to blbě srůstá, tak pro tak dlouho sádra. Tak možná těch vašich 10 týdnů bude docela běžný standard.
Rozhodně nemáte podpatek velký černý, který se kdysi dělával. Ten měl velikost nášlapné plochy 7,5x6,5 cm a vážil 418 g. Potom jsou výrobky Dextra, které jsou také černé, ale o dost menší a podpatek je užší. Takový elegantnější, když to tak řeknu. Nášlapná plocha je o velikosti M 6,5x5,0 cm. Svého času jsem pracoval ve velkoskladu léčiv a zdravotnických potřeb, tak jsem s nimi přišel do styku a schválně jsem si ho vážil, protože mi opravdu připadal robusní. S tím vylepšením to byl od kamarádky dobrý nápad, ale ne každý má přístup k sádrovým obinadlům. Pokud práci sestra věnovala pozornost a nic nepodcenila, tak věřím, že sádra i za tu dobu drží. On se má podpatek podkladat několikrát stočeným obinadlem, aby nedošlo v tom místě, kde je přichycen k obvazu k je prošlápnutí. Pokud se vše dělá správně a dá se potřebné množství materiálu, tak není důvod, aby došlo k poškození obvazu. Je to v podstatě o řemeslné rutině. To vytáčení je logické. Usnadňuje to pohyb. Ovšem projevuje se to v ochození, ale to u úplně nového podpatku nehrozí. Je to jako s podrážkami u bot či pneumatik u aut. Vše má svou životnost.
Tak jsem ten podpatek schválně přeměřila a má na šířku 6,5cm a na délku 8cm,výška od sádry je nějakých 3,5cm při ochození podpatku.Jestli jsou jiné velikosti netuším,ale stejný jako mám já jsem viděla i ten ochozený který jsem nedostala.Myslím že sestra při dotáčení sádry a přidělávání podpatku odvedla moc dobrou práci,jak tvořila jsem ale moc neviděla protože jsem spíš ležela a nohu měla položenou v takovém stojanu.Mně ta sádra zprvu vycházela na nějakých 8 týdnů a teď se to o necelé dva protáhne.Už mě to nijak nevadí a ani to že mi ji vlastně dnes měla původně sundat.Asi bych zvládla i těch 12 týdnů jen když to bude v pořádku,k tomu se upínám a délku sádry na noze vlastně neřeším.
Tam samozřejmě byla ta informace že doktorka bude mimo dva týdny,jinak bych se samozřejmě vzepřela a řešila to.Jen ta zastupující doktorka byla asi otrávená a naštvaná že má práci navíc a byla jsem navíc několikátá co během dopoledne volala a tak prostě reagovala negativně a když jsem si spočítala že budu mít sádru déle o nějakých 10 dnů tak jsem prostě usoudila že než se mordovat s nepříjemnou doktorkou tak počkám na tu svoji.Ona hned jak zjistila že mám nohu zlomenou, tak chtěla abych si sehnala veškerou dokumentaci včetně rtg snímků aby to mohla posoudit a že to "má nejradši tyhle případy" atd.Bylo mi jasné že je naštvaná za ten zástup a bude dělat naschvály a tak jsem se pak spojila s tou sestrou a ta mi tedy řekla že když mi ta sádra nebude vadit o těch 10 dnů déle tak ať počkám na svoji doktorku.Je jasné že kdyby byla nemocná déle nebo, já nevim umřela, tak to budu řešit třeba i jinde než na poliklinice u neochotné doktorky.Včera jsem to ještě řešila s kamarádkou a ta mi o té neochotné doktorce říkala a reference tedy dobré nebyly a prý lepší počkat na tu svou.Já už si tam opakovaně všimla v čekárně že k doktorce u které jsem já bylo vždy plno lidí a u té druhé jen pár,což taky asi o něčem svědčí.Mám i se sestrou domluvu že mi dá příští pondělí vědět jak to s doktorkou bude a že je i možné že sama doktorka bude už třeba v půlce příštího týdne,prý má respirační onemocnění.Je jí asi 45 tak by nemusel marodit déle,kdyby ano než je ten další týden tak mi sestra vydá dokumentaci a já půjdu jinam ale určitě ne k té co mě defacto vyhodila.Nejsem hádavý a konfliktní typ takže jsem to zatím vyřešila takhle.10 dnů navíc max prostě dám kdxyž už ji mám tak dlouho :-)A taky v tom hraje roli i to že sádra je pořád ve velmi dobrém stavu a netrápí mě,krom smradu a špatného stavu kůže u prstů,nic jiného.
Reklama
Já jsem vycházel z toho, jak bych to v tom případě řešil já. Předpokládm, že kamarádka je už na to zvyklá a nějak ji to případně při řízení neovlivní. Určitě mi dejte vědět, jak jste to zvládly a zda ta žabka bylo to správné řešení. Už to můžete počítat na hodiny. Dětem se říkává: ještě se třikrát vyspíš ... a půjdeme k paní doktorce. Držím palce ať to dobře dopadne.
- Odpovědět
Pošli odkaz