Ježíš Kristus, Boží Syn
Tak dopadnou všichni, kteří skrytě žijí jen pro Ježíše. Neustále na něho myslí, a z toho je pak nesoulad tělesných tekutin, žluče, krve, a těžké noční můry. Když v sobě budeš dále potlačovat Ježíše, objeví se ti na rukách stigmata, a pak tě osvítí duch svatý a stane se z tebe náboženský fanatik. Tvůj osud bude tragický a pomoci ti může jen začít intenzivně myslet na Ježíšův protiklad , na ďábla, a doufat, že ďábel z tebe Ježíše vyžene.
Obávám se, že lidský osud, a obecně osud všeho živého, je bez výjimky tragický. A je jedno, zda myslíme na nějakého Jezáju, Krišnu, Trumpa, Gretu Thunberg, nebo třebas Kim Kardashian. Figura Jezáji přibitého na Dřevě však onu obecnou tragiku lidského údělu epitomizuje stále ještě o něco málo případněji než třebas ta Greta Thunberg na svém záoceánském, uhlíkových emisí prostém plavidle. I když tedy obojí konec konců vychází k pláči v celkem srovnatelně míře...
Renčín jednou namaloval vtip se dvěma nakrucujícími se důchodci s hůlkami s popiskem: "Když se život bere jako muzikál, je to hned snesitelnější.
Ježíšovi kopím propíchli bok. Ale možná byl v tom kostele pěknej průvan a to je na záda nejhorší, hexenšus, houser, ischias. Jakmile nastydne kříž, je člověk ze hry na nějakou dobu, dobře to znám. Chránit si záď a pozor na průvany a ohýbat se do dřepu, pokud slouží kolena. Ale pořád kolena lepší než ploténky.
: Ježíšovi kopím propíchli bok.
Nicméně co je to vlastně bok? Netáhne se od kýčelního kloubu až někam do podpaždí?
Milé Déčko, u tebe není problémem ten xexenšus, ty jsi vůbec nevzpomíníš, co jsi tu vyblil na politické téma, odkud jsi nakonec vypadl jako cukrář.
Ale Tony, známe se tady roky i s D...N apolitická témata jsme psali všichni tři, jenže teď to tam je spíš jak ty Novinky na Seznamu. Zlaté časy ostrovtipných a zajímavých diskuzí s Mamutem, D, Tomem a zakladatelem No
Jahodovej tam řádí pořád.
Když někdo nemůže několik týdnů pořádně chodit, a ze samých bolestí se mu zdají i hrůzostrašné sny, tak to u tebe není problém? Teda já vím, že tvůj problém to není. Jsi celkem realistickou ukázkou toho, jak rozvinutou empatii v sobě nosí pámbíčkáři...
to tě potrestal bůh.
Zato tebe bůh ta tu tvou anonymní zlou slinu pochválí :)
bůh to tak chce, jinak by tuhle doktorku už dávno zatrhl.
:‑,
Ještě něco, D. Ty máš strašně divoké a barevné i takové to denní snění, témata, kterými se zabýváš a které dokážeš až neuvěřitelně barvitě a intenzivně vyjádřit. Jako obrazy...no a pak když jsi unavený, zesláblý třeba zdravotní indispozicí, tak se to pochopitelně stejně intenzivně může projevit i tvých snech
To jsou holt ti démoni. Občas taky závidím osobám moudrým, mírumilovným, konsenzuálním, které sice v žádném případě nejsou bez fantazie, ale i tak mají dar laskavého oslovování světa i sebe sama ;)
Jojo, každý máme své démony, nic není jak se zdá
Ty jsi to myslel vážně ten sen? Já si tedy taky občas užiju hrůzy. Ale tohle vypadá, že to opravdu souvisí s tou bolestí. A navíc, jak by šamanky řekly, včera byl úplněk :)
Sny jsou dost nepředvídatelné. Ale párkrát jsem se už fakt přistihl, že více či méně zprostředkovaně reagují na moje relativně čerstvé zážitky. Když jsem třeba myslel v jisté souvislosti hodně na vězení, octnul jsem se ve spánku taky zrovna tam. Možná by se mi to bylo nestalo, kdybych se relativně nedávno z jakési kratochvíle nezúčastnil placené prohlídky v nedávno zrušené věznici ve svém městě.¶ Tvoje sny nikdy nereagují na čerstvé myšlenky, zážitky, vzpomínky či tělesné stavy?
Ponuré zážitky = ponuré sny. Když do toho přidáš i ponuré denní představy, jsi v noci zákonitě v hajzlu. Ale někdo říká, že za to může satan.
Reklama
Měl jsem v posledních týdnech nějaké ortopedické bolesti po zvlášť vydatném houserovi. Tyto bolesti u mě typicky trvají několik týdnů, a bývají jak vleklé, tak protivné. A jelikož jsem i poměrně vzdělaný člověk, mým ortopedickým problémům odpovídají i specificky propracované "ortopedické" sny.¶ Zrovna v noci na včerejšek se mi zdálo o jednom velikém, bytelném kostele v jakémsi okresním městě. Ten kostel měl být postaven na přelomu 14. a 15. století, a měl mít strašlivou historii.¶ V tom kostele se měl někdy v pozdním středověku konat jakýsi synod, a součástí toho synodu měl být i přechodný trestní tribunál, který zasedal přímo v daném kostele, a jehož rozsudky se také přímo v tom kostele vykonávaly. Jednalo se vesměs o kvalifikované tresty smrti.¶ K některým podobným kvalifikovaným trestům smrti mělo patřit například trhání údů s pomocí velmi těžkých závaží, zavěšovaných na kruhy, upínané těsně nad kotníky odsouzenců, kteří byli sami zavěšeni na nástropní tyče zakončené daleko větším kruhem, který odsouzencům obepínal páteř a břicho na úrovni mezi pánví a žeberním košem. Jiným, rovněž výrazně mutilačním, a vesměs proto též absolutním, trestem bylo například lámání končetin jak v kolenních nebo loketních kloubech, tak i uprostřed jednotlivých dlouhých kostí. K těmto lámáním byly používány dřevěné páky s velmi dlouhými rameny, jimiž byl aplikován silný distorzní rotační moment právě v místech zamýšlené kostní fraktury.¶ Při výkonu této zvláštní formy justice se odsuzovaní příliš nebránili a pramálo se snažili utéct z řečeného trestního kostela či města, ve kterém se daný kostel nacházel. Tak veliká byla autorita daného církevního tribunálu, jenž ve vzpomenutém kostele zasedal v sobě již zmíněného synodu.¶ Je evidentní, že můj výše zběžně charakterizovaný sen byl inspirován nejen mými ortopedickými bolestmi, ale i ikonicko-archetypickým motivem trestního Jezájova kříže, na němž visí řečený Jezája přibitý hřeby, jež byly podle tradice vedeny tak, aby prorazily skrze některé Jezájovy kosti na všech čtyřech jeho končetinách, O hrudi, údajně později proražené kopím, samozřejmě již vůbec nemluvě.
- Odpovědět
Pošli odkaz