Děti a punčocháče.

Taky vzpomínám na...Byl jsem na tom stejně, nedovedu si představit že bychom naše klukovské akce podnikali třeba v džínách. Od jara do pozdního podzimu se nosily kraťasy a když bylo chladněji jsme pod ně dostali punčocháče a hotovo. Také ale jsme mimo školu vlastně pořád lítali po venku.

Píšem pančušky, lebo sú...Taky vzpomínám na punčocháče na základní škole. Bílé jsem musel nosit ke kraťasům jen v neděli a o svátcích. Musel jsem na ně dávat velký pozor protože na nich bylo všechno vidět. Proto jsem měl raději obyčejné hnědé ve kterých se dalo všechno možné dělat. Bylo to prostě normální docela praktické oblečení.

Slováky tak zajímají...jsou tam zimomřiví teplí

Píšem pančušky, lebo sú...Slováky tak zajímají punčochy na chlapcích.

Zaś jeden Pepa co sce Slovákov učic po slovensky.

pořád píšeš pančúšky...Píšem pančušky, lebo sú to pančušky. Neorientujem sa na malých chlapcov, ale spomínal som na svoje detstvo. A úchyl naozaj nie som.

V 60-tých rokoch boli...pořád píšeš pančúšky a ne pančuchy. Vypadáš jak úchyl. Kor když se orientuješ jan na malé chlace v punčocháčích.

V 60-tých rokoch boli rodičia na Kube stavať cukrovar. Boli tam 2 roky. Ja , brat a sestra sme šli na ten čas k babke na severné Slovensko. Všetci sme sa tešili hoci za rodičmi nám bolo smutno, ale počítali sme s voľnejším životom u babky. Naši odišli na začiatku prázdnin. Prázdniny ubehli ako voda a mi sme nastupovali do novej školy. 1. septembra nás babka prišla zobudiť. Ja s bratom sme zažili šok, lebo babka držala v rukách biele pančušky. Ja som hneď rezolútne zaprotestoval a povedal som, že biele pančušky si neoblečiem, načo som schytal na moje veľké prekvapenie jednú mastnú po zadku, len to tak plesklo. Brat radšej neprotestoval a dal sa do obliekania pančušiek.To bolo prvýkrát, čo ma babka udrela. Nakoniec som si aj ja začal biele pančušky obliekať a mysliac si, že pod nohavicami nikto neuvidí, že mám biele pančušky. Ani som nevedel, kedy tie biele pančušky babka kúpila. Niežeby som pančušky nenosil, to nie, ale biele som nemal. Obyčajné pančušky som nosil iba v zime, keď bol silný mráz. Druhy šok som zažil, keď nám babka kázala si obliecť čierne krátke nohavice. Nóó krátke je slabé slovo, dalo by sa povedať, že to boli šortky. To začal špekulovať brat a vyzeral tak, že sa každú chvíľu rozplače. Babka, ale na neho pozrela s rukami v bok a prehlásila : Šup, šup obliekaj sa, nech vyzeráte ako sa patrí.Nech sa nemusím za vás hanbiť. Kolieska na bielych pančuškách obom siahali do polovice stehien. K tomu čierna vesta poltopánky a mohli sme vyraziť. S prosíkom som sa obrátil na babku, či to ozaj pôjdeme tak, či by sme si nemohli vziať dĺhe nohavice. Babka iba prehodila, veď je teplo. Vzala sestru, ktorá ako jediná neprotestovala proti bielym pančuškám k sukničke. Ona šla vyfintená do 1. triedy, brat do 2. a ja do 3. triedy. Babka sa na nás pozrela a prehlásil: Akí ste pekní, ako s cukru! Sestra sa tiež pridala ku chvále a asi ani netušila, prečo sa s toho tiež netešíme. So sklonenou hlavou a podlámujúcimi sa kolenami sme sa pobrali ku škole. Takto som si začiatok v novej škole nepredstavoval. Nechcel som si predstaviť ako zareagujú noví spolužiaci.Pred školou bolo hotové zhromaždenie. Deti, rodičia a učitelia. Z diaľky som videl aj nohy v bielych pančuškách, ale myslel som si, že to iba dievčatá. Na moje veľké potešenie tie nohy v bielych pančuškách boli aj chlapčenské. Nevedel som, akí starí sú ti chalani a či aj v mojej triede sa nájdu takí ako ja v pančuškách. Potichu som sa modlil, aby aspoň jeden chlapec s mojej triedy mal oblečené pančušky, nemuseli by byť ani biele, stačili obyčajné hnedé. Babka ma odšikovala k učiteľke, ktoré držala tabuľku 3.A. Učiteľka ma privítala so slovami: Ty si ten nový? Poď a postav sa tu k Jankovi. Ja som sa pozrel na Janka a čakal som, že sa začne smiať, ale uvidel som Janka v bielych pančuškách a krátkych gatiach. A bolo po starostiach. Nemôžem povedať, žeby všetci chlapci mali biele pančušky, ale iba tí, ktorých mami sa poznali s predávačkami v textile. Biele pančušky v tam tej dobe vecou prestíže.

Děkuji Ti za objasnení....Minule som na nete pozeral ako v Nemecku na strednej škole veľa chlapcov nosilo farebné pančušky(silonky) k bermudám a k tomu tenisky. Vraj módny trend.

Pro Jirku: bráchovi je...Děkuji Ti za objasnení. Idioti musejí býti, jinak by ti normálni upadli do apatie a staly by se z nich idioti. Možná je to jenom chuť na "zakázané" ovoce, nebo snaha se odlišovat od jiných. Když si oblíka punčocháče možná není sám a možná začína nová móda.

A kolik mu je?Pro Jirku: bráchovi je deset. Toho idiota co tady píše pod mým nickem si nevš?mej.

Doktorka je plná úchylů a Miky je zřejmě jeden z těch, co to tady vedou. A ještě je to úchyl agresivní

Já jako kluk punčocháče...Punčocháče vždycky patřily k mému oblíbenému oblečení. Na podzim jsem se těšil až mi je mamka ráno nachystá. V páté třídě se mně ptala jestli bych nechtěl raději dlouhé spodky. Řekl jsem jí že se mi víc líbí punčocháče . Tak mi koupila nové tmavě hnědé které se mi moc líbily a jaké měla ve třídě jen jedna spolužačka. Myslím že mi kamarádi kteří měli obyčejné světle hnědé záviděli. Punčocháče jsem pak nosil i na střední škole později i krepsilonové. Pak se objevily v obchodech i pánské a tak je nosím i silonky dodnes. Je si dnes z čeho vybrat.

Ja v detstvi dostaval pres pliny a gumove kalhotky take puncochace-takove ty bavlnene vroubkovane. Me tedy nevadily, ale zavidel jsem tem, at holkam, ci klukum ty krepsilonove. To bylo neco! A nejvic me rajcovaly damske silonove puncochace. Ty kdyz jsem si poprve na sebe obleknul nekdy zacatkem puberty ,asi ve 13ti tak jsem byl stestim bez sebe. Byly to sice puncochace po me mamce, strasne potrhane, div ze drzely jeste pospolu, ale kdya jsem si na sebe navlekl 3-4, tak se utekla ocka prekryla a ja mel pocit, ze mam skutecne puncochace. Ty bavlnene ne, ale ty silonove-nylonove urcite ano. Kupuju si je a temer denne si je oblekam a nosim. A jsou opravdu perfektni!

Takže pán řidící.Tak to se mu nikdo smát nebude,já je po ránu měl taky

42.Takže pán řidící.

A kolik mu je?42.

Mému mladšímu bráškovi...A kolik mu je?

Ano už nosíme ,růžové, na to sukny dlouhé tričko a růžovou vestičku.

Mému mladšímu bráškovi se líbí nosit silonky a teď jak se ochladilo, tak si je včera a dneska vzal pod kalhoty i do školy.
Řekla jsem mu, že kdyby náhodou měli nečekaně v rámci suplování tělocvik, tak s tím bude mít asi trochu problém. :-D
Ale co, to je jeho věc.