Gamblerství

to mas sice pravdu,ze atomaty nejsou jediny zlo na svete,ale myslim si,ze o chlastu,cigaretach a drogach kazdej vi,co je to za svinstvo,ale automaty ty rostomily blikajici stroje vypadaji strasne nevinne a pritom jsou tak zakerny.a vtom je jejich sila.nevinne nalakaji a pak profituji,ze zavislosti,na kazde bedne by melo byt napsany,ze hra zpusobuje zavislost a ze ju nejde obehrat,presne jak se to pise na cigarech.tim nechci obhajovat chlast atd. kazda zavislost je spatna.

Jsem na druhé straně barikády (provozuji ty proklaté automaty ) než většina z vás zde a tak se vám i ve vašich těžkých situacích dovolím oponovat . Blikající a slibující ohromnou výhru stroje ,jsou v dnešní době jedni z mnoha lákadel jak udělat sebe a své okolí nešťastné a záleží na osobnosti co u ní zvítězí .Beru to ze své smutné životní zkušenosti a veřte mi , mám jí zřejmě do konce života před sebou! Moji rodiče byly závislý na alkoholu a my se sestrou každý večer čekaly den co den až se vrátí k nám domů z hospody , kde vlastně "odevzdali" veškerý majetek po prarodičích . Máma umřela doma a to mi bylo teprve 7let a věřte že mne nikdy nenapadlo dávat sebemenší vinu té hospodě ani tomu výčepnímu co našim naléval !Doufám , že vám to nepřipadá jako obhajoba mého podnikání , ale já to beru jako boj každého jedince který i když šlápne vedle a včas si to uvědomí má víc vyhráno než ten který neví že vůbec někam šlápl ! Závěrem - dodnes si pamatuji tel. číslo té hospody na které jsme se sestrou volali , kdy už příjdou domů a už tam zcela určitě zůstane ( je mi 33 let )

To máš naprostou pravdu... Já když nehraju je to super, naškudlím nějaké peníze. Potom si dám pivko a už se vezu... Pak se z toho 3 měsíce dostávám (myslím z dluhů)

mysko,co je to obcas?5 krat tydne?petkrat mesicne?nebo petkrat rocne?a kolik prohrava?stovky tisice desetitisice?to je velkej rozdil.jestli hodi parkrat do roka par stovek,tak je to v poho,ale jestli hraje porad,dela dluhy atd.tak je tzv.zralej na lecebnu,jako vetsina z nas,co se zajimaji o tuto diskusi.u me je nejhorsi,kdyz to spojim s chlastem,to jsu shopnej prohrat balik,kdyz nechlastam,tak se jaks taks drzim.proto,je nejlepsi,nechlastat vubec a nechodit,do hospod,baru atd.jenze da se to vydrzet navzdy?ja cim dele to vydrzim,tak tim vetsi hruza pak prijde.drzim vsem palce a preju silnou vuli,at toho demona porazime

Ahoj všichni.Narazila jsem náhodou na vaši diskuzi,pomozte mi!!! Mám podobný problém s manželem.Občas si zahrál,teď tvrdí,že nehraje,ale já už mu nedokážu tak důvěřovat! pokaždé,když někam jedu nebo je i jinak doma sám,tak mám hrůzu z toho,zda to zase neudělá.Jak ho mám přesvědčit o léčbě nebo to nemá cenu? Budu ráda za každou odezvu.Mám nervy nadranc!!!Iluska1"seznam.cz

Ahoj Aleši, chtěl bych se tě zeptat jestli si myslíš, že by jsi už nikdy v životě nesáhl na automaty.

Zdravim Alese, vsechny divky, manzelky, zeny gambleru a vsechny autory-autorky teto diskuse.Klasika: po sametove revoluci jsem to jen tak zkusil, samozrejme poprve vyhral 24 tisic a motal jsem se v tom do letosniho leta. A jestli se budu motat dal, se uvidi, ale drzim se, nechci...Pouze ruleta celych 15 let, nektery rok 2krat rocne, jiny 18krat rocne. A kdyz nedavno k tomu nase uzasna spolecnost a stat a vlada svolila i elektronickou verzi rulety, tak jsem to samozrejme x-krat prubnul take, v nasem malem meste je jich devet, dobreee, ne??? Vim, vim, vim, nekteri ted namitate, ze me tam nikdo nenuti chodit, ale trochu jsem procestoval Zapadni Evropu a tam neexistuje takova hustota hazardu, jak v CR, takze urcity dil viny nesou i nasi politici. No ale radnicim se sypou z toho velke zisky, tak proc to rusit, ze jo, znicene rodiny, sebevrazdy atd.je druhotny problem...Jinak za tech 15 let mam slusne skore, ale ne tak drasticke, jako Ty, Alesi. Vyhral jsem pul milionu, no ale prohral milion a ctyrista tisic, tak si to odectete. Plat mam normalni. Nebyt lasky me zeny a lasky a financni pomoci mych rodicu, uz bych tu nebyl. Mam dve krasne deti.Tak jsem se timto zucastnil aktivne teto terapie v teto diskusi, drzim v tomto boji pesti sobe i Vam vsem!!! Ten, kdo to neprozil vcetne nejblizsich z rodiny, tak to nepochopi, co je to za utrpeni. Ustavni lecbu jsem neabsolvoval, vim ale, ze uspesnost je pouze 40 ti procentni, smerodatnym resume je pouze to, chce-li tu nemoc clovek porazit a hlavne to musi dokazat. Presto si vazim prace pana Nespora. Tak budte silni, bojujte s touto nemoci, ktera ma oficialni cislo diagnozy ve zdravotnictvi CR, ale souhlasim s predchazejicimi prispevky, ze v ramci prevence se toho moc nedela oproti napr.fetakum, drogam apod. Proc? Budicek! Protoze to je velmi lukrativni ty zisky do penezenek radnic a provozovatelu. Uvitam reakci a diskuzi na muj prispevek a bojujte!!!!!!!!!!!!!

Ahoj Katko, tak jsme na tom dost podobně. Než jsem otěhotněla, partner hrál obvykle 3x za rok, ale dokázal to pěkně roztočit. Vždy když to na něj přišlo, nechal tam kolem 200 000. Už jsem to psala dříve, poprosil a´t ho neopouštím... O tom se nemusím rozepisovat, taky jsem ho šíleně milovala. A pak jsem otěhotněla. To bylo řečí, jak bych mohl, když čekáme rodinu, jsem přece chlap a uživím Vás a tu blbost, že budu hrát už nikdy neudělám. Udělal, když jsem byla ve třetím měsíci. Bylo mu odpuštěno. Měl jít na léčení, ale překrývalo se s termínem porodu, tak z toho sešlo. Budoucnost jsem si plánovala hodně růžově, oba jsme měli vlastní byt - jeho jsme pronajímali, v mém bydleli. samozřejmě peníze z pronájmu šly na splátky, celá jeho výplata šla na splátky, žili jsme z rodičáku a jeho brigád. Teď ho asi opustit nedokážeš, ale mimčo ti dodá sílu a uvidíš vše jinýma očima. Alespoň u mě to tak fungovalo na 100%. A konec příběhu? Když bylo malému 8 měsíců, začala jsem tušit, že něco není tak jak má být. Ale už to šlo nějak mimo mě, už jsem nešťourala, po hernách už jsem ho nemohla chodit hledat a čekala, co z něj vypadne. Suma sumárum - půjčil si od lichváře (banky už mu nedaly) a zastavil byt, půjčky od Providentu a spol ani nepočítám. Teď žije u rodičů, dostává kapesné. Mě hlídají babičky a 2x týdně chodím do práce, když mu zbydou peníze, tak mi přispívá na syna. Možná píšu trochu zmateně, ale nech na sebe přepsat ten byt, ať nezůstaneš na ulici. Doufám, že máš ve své rodině silné zázemí a v případě nouze ti pomůžou. Nevím, já jsem veškerou důvěru ve vyléčení ztratila a tobě radím, ať předpokládáš, že to zase udělá a udělala případná opatření. Moc moc ti držím palce, aby už byl v pohodě, aby šel na léčení a tu závislost uhlídal.

Ahoj slečny,paní,dámy!
Jmenuji se Ales a prošel jsem si peklem zavislosti na hracich automatech.Jsem svobodny a bez závazku.Už pět let mam dvě až tri zaměstnáni a splacím své dluhy.
Mé dluhy byly před pěti lety milion trista tisic plus minus.Dnes jsou mé dluhy něco kolem čtyřsetisic.Dohromady jsem za svou prohrávačskou karieru prohral odhadem neco kolem dvoumilionu.
Ptáte se jak jsem mohl tolik peněz prohrát?Sam nevim,ale veřte bylo to peklo.Já jsem a zustanu gembler a prohrávač.Proč?Protože jak se říka vyléčeny alkoholik je mrtvy alkoholik tak toto přesně sedi na gemblery.
Dnes toužím po rodině dětech.Snad se toho dožiju.Psal bych dal,ale musím na autobus.Vaše nazory rád uvítám na/ kucera.alda"centrum.cz

Cítím to stejně. Ani nevíš holka, jak ti rozumím. Jsou to takové "Madisonské mosty". Pokud si tu knížku přečteš budeš vědět o čem mluvím. Třeba ti dá sílu pokračovat bez něj. Život nekončí a vždycky zůstává naděje. Třeba ho musíš opustit, aby našel sám sebe a vrátil se.
Určitě to všechno zvládneš. Brzy na to budete dvě a není nic krásnějšího než láska dětí. Vím co říkám, bo mám doma dva puberťáky a občas si je musím vybavit jak byli roztomilí jako malé děti abych je nezapleštila..:-)

Tak nezoufej, to co tě teď čeká s miminkem je ta nejkrásnější a nejčistší láska, kterou kdy prožiješ. Jsi silná holka, určitě to zvládneš. Žij pro svoji holčičku a čekej. Láska přijde. Třeba to bude tvůj přítel, třeba někdo jiný. Nech to na něm. To je jeho boj. Ty šetři síly pro svoji holčičku. Ona je bezbranější než on. Nic si nemusíš vyčítat.
To on s tím musí začít bojovat. To není návod, jak se s ním rozejít, jen - nebuď v první linii. Opatruj sebe i Terinku.

Dekuji moc... Vse co pises je naprosta pravda, vsechno si to uvedomuji, ale nejak se nedokazi zbavit toho pocitu, ze mu neco upiram, ze je vlastne on ten chudak.. Ja vim, ze je to hloupost, ale proste to tak, sem tam, citim.. Nikdy uz to nemuze byt jako driv a to je mi moc lito.. V skrytu duse citim, ze od nej stejne jednoho dne budu muset odejit... Budu ho milovat dal, ale nebudu s nim.. Nechci, aby mala trpela tim, co je jeji tata zac.. Vzdycky jsem si rikala, ze bych nikdy nebyla s chlapem, co pije, hraje, nebo tyra svou partnerku.. Hlavne jsem si nikdy nepripustila, ze by se mi to mohlo stat.. A kdyz to prislo, zjistila jsem, ze jsem jako ty ostatni zensky.. Ty zbabely ufnukany holky, co nedokazou najit silu na to, aby rekly dost a odesly... Nemela jsem silu ho opustit.. Nemam ji ani ted, ale jak den ode dne citim, jak Terinka uvnitr roste, jak se hybe.. Dostavam sileny vztek a hromadi se ve me ta jistota a sia, ktera mi jednoho dne umozni to vsechno skoncit.. Pokud se tedy nezmeni.. Doufam, ze nebudu mit duvod to udelat.. Doufam, ze to vsechny zvladneme.. Ze si konecne uvedomime, jak moc jsme dulezite sami pro sebe.. Pro sve deti a rodiny.. Mame predsi na to zit lip a hlavne si to vsechny zaslouzime.. Opatruj se Leni a diky moc.. (o

Sakra proč si připadáme mizerně když nemůžeme dát svým chlapům (kteří by se měli umět postarat o rodinu) na svačinu?????!!!!Tak by to přece nemělo být. Jemu je líto že ty - v sedmém měsíci taky nemáš "co jíst"? Obrazně řečeno bych do toho shrnula všechno čím musíš strádat ty i tvoje miminko. Určitě je to nedostatek peněz, péče, pohody, /prohrál postýlku a kočárek/ to je šílenost. Měla bys být v klidu, jíst vitamíny a nechat si hladit bříško od milujícího muže. Jak se zbavit toho prokletí "být spasitelka". Je to snad o tom, že naše sebevědomí je tak nízké, že máme pocit, že nás někdo bude milovat jen když ho spasíme??? Nemilujem snad dostatečně samy sebe?
Tohle všechno se mi honí hlavou. Moc dobře rozumím tomu tvému "Chci, aby to bylo jako dřív." Taky to moc chci. Budu na tebe myslet. Drž se mamino.

Leni dekuji moc... Co se tyce toho leceni, tak to je ma podminka, rekla jsem mu, ze jestli se lecit nepujde, tak to dal nema smysl.. Zatim nikde nebyl, protoze doktor co se touto problematikou u nas zabyva, ma dovolenou.. Overila jsem si to.. Kazdopadne je take otazka, zda mu doktor pomuze.. Dnes je prvni den, co sel do prace, tak cekam doma a pripadam si dost mizerne, kdyz jsem mu nemohla dat ani na svacinu.. Doufam, ze v praci vydrzi, doufam, ze uz nikdy nebude hrat.. Chci byt s nim.. Chci, aby to bylo jako driv..

Jestli se nepletu, zoufalec je "můj gambler". Tak tedy milý zoufalče, svoji situaci momentálně neumím řešit, protože hlavní otázka zní: Hraješ nebo nehraješ? Pokud se gambler po několika letech abstinence změní, začne znovu chodit do hospody a užívat si svobody, nemá peníze, co chvíli ho někdo okradne, je tato otázka na místě. Já na ni zatím odpověď neznám. Dokud neznám všechna fakta, nemůžu řešit. Nechci ti křivdit planým podezíráním, ale taky už ze sebe nebudu dělat spasitelku tam, kde to k ničemu nevede.
I když je tohle odpověď jen pro jednoho člověka, klidně si ji děvčata přečtěte, aspoň vidíte, že abstinováním to nekončí. Vždycky už budete v jakési vnucené roli hlídacího psa, i když je to role únavná a nakonec vám ji partner (ač o to zprvu žádal) bude vyčítat. Důvěra v takovém vztahu stojí na velice křehkých základech, vím to, prožívám to, jsem z toho unavená, ale 100% věřit nemůžu. Snažím se myslet na sebe a na děti, ale přestat milovat nemůžu. Pořád čekám, že to čas spraví, buď že přestanu milovat, nebo že mi ten chlap dokáže, že si důvěru zaslouží tím, že budeme žít aspoň trochu normálně, že si nebudu muset půjčovat peníze, nebudu se strachovat při každém vypnutí telefonu....jenže jak se dozvědět pravdu a nesnížit se ke slídění po hospodách? Kdybych ho u toho automatu viděla, snad bych našla sílu, jenže já nevím. Tak jen přežívám a neřeším.

Je hezké, jak někteří lidé dokáží dobře poradit druhým, ale své trable nedokáží řešit.

Ahoj Katy, to je moc špatné. Na jednu stranu radost čekat miminko, na druhé starost o to, jak budete žít s tatínkem gamblerem. Myslím ale, že když už jsi s ním těhotná, měla by ses pokusit o záchranu vztahu tím, že ho donutíš se jít léčit. A to co nejdřív. Když ho ani to miminko nedonutí jít se léčit, budeš muset odejít. Neseš odpovědnost i za své dítě.

Ahojik vsem.. Jak si to tu tak procitam, zacinam pomalu ale jiste opet propadat pocitu, ze je vse ztracene.. Je to tyden, co jsem prisla na to, ze pritel hraje.. Slibil, ze uz to nikdy neudela, ze je z toho venku.. Cekame totiz miminko.. Jsem v sedmem mesici tehotenstvi, koupili jsme byt, ktery je bohuzel napsany jen na nej, pritel uz je pul roku bez prace, takze penez moc neni, ja jsem na rizikovem.. Penize, co byly stranou na postylku a kocarek, prohral a ja o tom nemela ani tuseni.. Jsem zoufala.. Snazim se mu verit.. Hral pet mesicu.. Tak nevim, zda je nejaka sance, ze se z toho dostane.. Mam ho moc rada a malou chci vychovavat s nim.. Ale na druhou stranu nemuzu dopustit, aby tim jeho hranim trpelo miminko.. Je tu vubec nejaka sance ?? Poradte pls.. Katka

Ahoj Jano, měla jsem úplně stejné problémy jako ty. Pak jsem si vzala příklad z herečky Michaely KuklovéProstě jsem se s ním rozešla. Musela jsem se tak zachránit, jinak by mě to zničilo. Bylo to moc těžké!!!! Teď jsou to dva roky. Vůbec se nezměnil. Samozřejmě před tím byly sliby.....Rozejdi se s ním. Zachraň sebe!!

Ahoj lidičky, už dříve jsem tu psala, že se můj přítel kvůli hraní pokusil podřezat žíly, ale že jsem ho včas našla.
Když byl v nemocnici - na psychiatrii, tak jsem mu vytiskla knížku (o které už tady byla řeč) od K. Nešpora. Jen co si ji přečetl a tady ty příběhy, tak si připustil, že má problém. Začal jezdit z ÚL do Prahy na sezení anonymních hráčů, přímo k primáři Nešporovi. Sama jsem tam s ním byla asi 2-3x. Začal se chovat úplně jinak a byly vidět pozitivní změny. Že už to neháže za hlavu, tak jako dřív.
Jenže pak se mi zdálo, že už zase začíná zajíždět do těch svých kolejí. Začalo to tím, že přestal brát antidepresiva atd.
No a teď v pondělí mi bylo nějak divně, jako vždy, když hrál. Přišla jsem domů a měla jsem ten divný pocit pořád. Tak jsem se mu snažila volat a přesně jak tu píše Ewa... nikdy tel. nemá vypnutý, jedině tehdy, když jde hrát.
Tak mi to bylo hned jasný. Jen jsem čekala, kdy se vrátí a jak se mi k tomu vyjádří. Přišel a narovinu mi všechno řekl.
Zastavil si telefon a ty prachy prohrál. Jediná věc, kterou jsem mu zapoměla zabavit byl mobil. Jinak u sebe neměl nic. Jen tak 50 - 100 Kč na den na svačinu a cigarety, občanku a pas jsem měla u sebe a peníze jsem vybírala pouze já.
Ale na ten zatracený mobil jsem si ani nevzpoměla.
Odešla jsem od něj a jsem momentálně u rodičů. Jsem z toho zoufalá, protože už nevěřím, že mu něco pomůže. Jenže já ho miluji a nevím už jak dál. On je jinak bezvadnej chlap, ale za těch 3,8 let jsem úplně vyčerpaná.
Bojím se toho, že když se s ním dám dohromady, tak že bude zase další věc, která mě ani nenapadne a zase na to doplatím. Jenže já ho prostě miluju a chci mu pomoci...ale jak? :o(

Zdravím všechny, no právě jsem asi opět podlehla názoru, že gambler se nedá vyléčit. S "přítelem" ( vždy váhám jak ho nazvat, ale jelikož prohýří vždy co tři měsíce vejplatu a tvrdí den předem , že to zvládne, že je dosti silný tka nevím vlastně jak ho označit , když není shcopen pře mou veškerou podporu přestat) jsem dva roky, velice chytrej, milej a opravdu chlap, ale v jedné věci je to naprostá katastrofa a to je hraní. Držím jeho vejplatu na svém účtu, ale někdy musím udělat příkaz k platbě , aby se otočily peníze na účtě , ale točí se nesprávným směrem). Právě mě opět vyplý mobil, což se stává jen tehdy , když jde hrát. Úžasný...... no co už. Komu není rady , tomu není ani pomoci. Nejhrozvjejší je, že mi stále říká, že to zvládne, ale opak je pravdou. Jelikož je mezi námi jak já říkám dvacka rozdíl, chová se jak malej kluk, kterému se někam zatoulala maminka a jen zběsile pobíhá a hledá. No ... strašný pocity a já si říkám, že musím z tohoto vztahu pryč...bohužel, ale mám pud sebezáchovy a je našace hledat v jiných vodách. Tahat ho věčně z průseru mě vážně nebaví. je tolik krásných věcí a prožitků a díky hraní jsem já i on ochuzeni o skoro všechno. Když se probere z druhého já, potom seká latinu , ale je to k zešílení. Když jsem ho viděla v herně jak se přede mnou schovává a vypadala jak prvotřídní stíhačka ....:-) no už to asi začínám zvládat... že prostě bude konec. Tel. stále vyplej a já ¨si dám opět procházku po Praze a budu přemejšlet proč tohle vše a hlavně, že si neuvědomuje komu všemu ubližuje. No co už. Přeji všem krásný večer, já se jdu uklidnit procházkou a kdo problém hraní řeší , tomu držím palce.