Gamblerství

Ahoj Andy,docela by mě zajímalo, co je u Tebe nového...Z Tvého posledního příspěvku jsem cítila, že jsi dost zoufalá. Co se týká mého "příběhu", můj přítel se vrátil z léčebny před čtrnácti dny a musím uznat, že šel hodně do sebe. Jsem z toho úplně vedle. Pokud by zůstal takovým, jakým je teď, byla bych moc šťastná. Jenže se tomu bojím uvěřit...že to vydrží, bojím se, že ho přestane bavit být "hodný" a při představě, že to nezvládne a já mu budu muset říct - odejdi, brečím už teď.

Ahoj Andy, myslím, že v Tvém případě je nutné /v zájmu zachování Tvého zdraví/ ukončit váš vztah. Možná si budeš připadat jako zrádce, že už mu dál nechceš pomáhat, ale ti naši kluci /a to pojmenování sedí, ať už je jim dvacet nebo padesát/ nejvíc hřeší právě na naši laskavost a dobrotu. Každý si k Tobě dovolí jenom tolik, kolik mu dovolíš ty sám. Pokud Tě už tolik let využívá a Ty se tomu nebráníš, nemá důvod s tím přestat. Tvůj příběh mě hodně šokoval, ale zároveň jsem z něj vyčetla to, co musím udělat. Musím k němu být tvrdá. A samozřejmě i sama k sobě. Třeba i tím, že přestože ho miluji, nebudu jenom mluvit o tom, že ho opustím, ale udělám to. Říkáš, že jsi udělala všechno. Ale Ty jsi ho nikdy nenechala padnout na dno, vždycky jsi tu byla připravená mu pomoct. Třeba potřebuje zůstat "sám", on se zatím obrací na všechny kolem sebe - pomozte mi, až zůstane sám, možná teprve potom půjde pro pomoc k "sobě samému". Nevím, jestli to vysvětluji dobře, velice Tě obdivuji za Tvoji obětavost a laskavost, ale právě proto je velká škoda, že to co ze sebe rozdáváš, přichází nazmar. Neboj se zůstat sama, posílí Tě to. Vím, o čem mluvím, své děti vychovávám už 10 let sama. Začni si vážit sama sebe a nenech se dál využívat. Třeba je to i pro něj to nejlepší. Riskni to, jestli k sobě patříte, tak se dokáže zvednout. A vrátí se. Moudřejší.Ale především musí pochopit, že to musí udělat sám. On sám, v tom mu nikdo nepomůže - on sám musí chtít a všechnu svou sílu napřít tím správným směrem. Dokud bude sám sebe šetřit a omlouvat, nikam se nedostane. Jenom odhodlání a vnitřní disciplína ho může dovést k cíli. Teď se chová tak, že si sám sebe nemůže vážit a s tím se těžko žije. Ale nikdo mu nedá pocit vlastní hodnoty, jen on sám ji v sobě musí objevit. Ty mu pomáháš už dlouho, teď mu zkus pomoct tím, že ho necháš, aby objevil sám sebe. Aby si uvědomil to své "špatné" a dokázal ze sebe vydolovat to dobré, co v něm je. Žádný člověk není zlý nebo dobrý. Máme v sobě všechno. Je jen na nás, čemu dovolíme, aby určovalo náš život. Každý člověk má dvě ruce. Jednu, aby pomáhal sám sobě a tu druhou, aby pomáhal ostatním. Používej je obě.

Ahoj Lenko, já jsem začala tuto diskusi, prožila peklo (bohužel pořád prožívám, ale už jsem rozhodnutá, že to s NÍM skončím). Nechci tu popisovat, jak ten náš příběh pokračoval dál, protože je to opravdu hrozný a asi nikdo by tomu neuvěřil, co všechno je schopný ON v té své závislosti provádět a stejně tak by nikdo neuvěřil tomu, co jsem přes to všechno i nadále pro něho dělala. Přes opětovné půjčování peněz (a ne malých částek, po tahání ho z nejrůznějších průšvihů, jeho neustálé lhaní, i to, že jsem ho jednou sama "načapala" v jedné herně, jak tam stojí a láduje tam peníze - což je jeden z okamžiků, které si budu vybavovat asi celý život - je to ODPORNÉ!) Prožila jsem s gamblerem cca 4 roky, ale stále nemůžu tuto závislost pochopit. Zkrátka nemůžu. Jak se někdo může stát otrokem tak stupidní věci, jako je automat? Každému normálnímu člověku je jasné, že se tam v životě nedá vyhrát žádná taková částka, která by stála za to věčné postávání u toho a už vůbec, že by si tou hrou člověk vydělal na splacení dluhů... Já se zase nějak rozepsala, to jsem nechtěla. Mně jen zaujalo, že je Tvůj přítel v léčebně v Opavě. Ten můj tam totiž byl taky. Proto mě to tehdy byla poslední naděje, doufala jsem, že se "vyléčí". Bohužel vše dopadlo úplně katastrofálně. Ale myslím si, že to neplatí všeobecně. Záleží na Tvém příteli, jak si všechno, čím si tam projde, vezme k srdci a na jeho vůli. Ten můj vůbec žádnou vůli nemá a mohu úplně klidně prohlásit, že ten šestinedělní pobyt pro něho neměl absolutně ŽÁDNÝ význam! Tvému příteli ale držím palce, aby mu to něco dalo a byl schopný po návratu vést již normální plnohodnotný život bez těch zpropadených beden. Ten můj to nedokázal. Ale já už nemám sílu mu pomáhat. Kdybyste jen věděly, co všechno jsem pro něho udělala, holky! Ale vše marné. Je to v něm asi nadosmrti. Já jsem toptálně zničená, nevím, proč mě to muselo potkat...No nic, přeju Vám víc štěstí než jsme měla já. Pro mě je to děsně těžké, protože já pro něho udělala fakt maximum, co se udělat dá. Jenže nic, prostě nic NEPOMOHLO. Vždycky si nějakou kličku našel. Holky, já jsem strašně zoufalá. Protože někde v koutku vím, že ho mám ráda. Jenomže opravdu jsem si potvrdila to, co jsem si asi nikdy nechtěla připustit, a to, že se s takovým člověkem žít NEDÁ. Pokud Vás Vaši přítelové nechtějí ztratit, ať se rychle vzpamatují a jdou do sebe. Tvrdě na sobě makají a dostanou se z tohoto prokletí. Moc Vám to všem přeju, mně se to nesplnilo:o((Zdravím Andy

Milá Jolanko,zkus svému příteli dát přečíst tuto diskuzi. Můj přítel se momentálně nachází v psychiatrické léčebně v Opavě a já jsem mu tam posílala nějaké materiály o gamblerství. Vím, že tahle diskuse jím dost otřásla. Někdy ti naši blízcí neví, že nás něco trápí jenom z toho prostého důvodu, že jim to neřekneme. Tak to řekni. Neboj se toho, a udělej to co nejdřív. Čím dál se dostane ve své závislosti, tím hůř se bude vracet zpět do reálného života. Doporučuji taky stránky Dr. Nešpora, který se zabývá léčbou závislostí. www.plbohnice.cz/nespor/nesporcz.html

Včera jsem se po více jak roce od svého přítele, se kterým jsem dva roky a z toho s ním rok a půl žiju, že hraje ruletu a sází na sportovní utkání.Přítel je profesionálním sportovcem, takže má vyšší příjmy. Z toho důvodu jsme nikdy neřešili finanční problémy, ani se jinak významně nezadlužil. N apočátku našeho vztahu jsem o jeho hraní věděla, slíbil mi však, že s tím přestane, což mu zhruba rok vydrželo. Ve zbylé době s tím ale opět začal a důvodem je, podle něj, přebytek volného času, nuda a zapojení se do sportovních utkání. Nevadí mi přimeřené hraní fortuny a tip sportu, chápu i jeho profesní zájem, ale je tu problém s jeho ročním lhaním a tím, že on sám nezná jiný způsob zábavy. sportem se živí, a proto nemá potřebu sportovních aktivit ve volném čase a nepěstuje ani jiné koníčky. Nyní mi slíbil, že hrát přestane a svěříá mi kontrolu jeho financí, což dříve tvrdě odmítal. Já mám ale starch, že po čase se k hraní znovu vrátí, nevím, jak to mám nadále řešit. Moc mi na něm záleží, ale žije odlišným způsobem života a pohybuje se v jiné společnosti. Já sama jsem velmi pracovně vytížená, po práci chodím cvičit a mám další zájmy. Velmi mě zklamal a je-li schopen dostát svých slibů. V budoucnu plánujeme rodinu a on si uvědomuje, že s hraním by to nešlo.

Duvod proc jsem skepticky je ten, ze jsem sam nevyleceny, ale v zasade abstinujici gambler. Nikdy jsem se neezadluzil tak, abych to sam postupne nesplatil a hrat jsem prestal az kdyz pro me penize ktere jdou v herne vyhrat (nejvic se mi povedlo asi 5000) prestaly byt zajimave. Vim, ze kdyz bych tam sedel dost dlouho, muzu penize, ktere pro me ajimave jsou leda tak prohrat. taky se mi nechce sedet nekde v herne mezi cikanama a ruznyma jinyma typama, co tam chodi. Za dobu co abstinuju jsem byl dvakrat v kasinu a vzdycky jsem prohral limit karty (15000)a to pri obou techcto seancich byly chvile (spis chvilky) kdy jsem neco mezi 10 a 20 tisici vyhraval.To jestli clovek hraje nezalezi na tom, jak zrovna vypada jeho osobni zivot, v dobe kdy jsem hral (6-7 let) byly dodbre obdobi i spatne a vzdycky jsem mel aktivni i karieru i volny cas, takze jsem to zcela jiste nedelal z nudy.I ted, kdy mam skvelou pritelkyni (vedela ze hraju, ale nikdy se nedozvedela v jakychc objemech se to pohybuje a nikdy se to nedozvi), vyvdelavam dost pres 50000 mesicne a vubec vsechno je jak ma byt vim, ze jediny duvod, proc nehraju je, ze mam zivotni styl, pri kterem s tim neprijdu do styku, pokud to aktivne nevyhledam (nechodim do hospod kde jsou automaty, memam uz zadne zname co hrajou).A to je taky duvod proc tohle vsechno pisu. Dokud se zivot tveho pritele totalne nezmeni, je to porad balancovani na okraji propasti. A zivot (byt jakkoli stastny partnersky) skladajici se jen z prace a placeni dluhu proste nikoho dost daleko od hrani neodvede. Pokud nezacnete delat neco jineho, cemu by se dala venovat energie tak, aby z prace doslova utikal za tou cinnosti nebo nebude chcodit na nejakou terapii, aby si vyslech historky jeste drsnejsi nez sam zazil o hracich zivicich se vodou s cukrem az do dne vyplaty, kdy zase vsechno "pusti", o sebevrazdach apod., je to statisticky jen otazka casu.Nekdo tu napsal neco o "slapnuti si na dno", to je hrozny omyl, dno lezi o moc niz.

Hansi, nemusím tam jezdit nenápadně, jezdím tam úplně normálně. Dělá v hospodě a pokud aspoň trochu víš, jak to v tomhle oboru chodí, přece Ti dojde, že se tam dá bokem k hezkým penězům přijít. Promiň, ale ty Tvoje smyšlenky o dealerství jsou v tomto případě opravdu dost scestné. Ale díky za příspěvek.

Nechci ti rusit idylu, ale nez do tech sracek spadnes znova, zamysli se nad tim kolik truhlaru (zvlaste tech , co jsou uz nejaky cas mimo obor) vydelava tolik, kolik pises za den.V hernach se clovek muze seznamit s lidma, co vedi jak rychle vydelat (a uzivit svou zavislost), ale vetsinou to nejsou truhlari. Mela by ses nenapadne zajet podivat tam, kde udajne dela, abys za pul roku nezjistila, ze zijes s dealerem pika nebo tak podobne.

Ahoj andrejko,promin, ze jsem se ti ozvala az dnes, Cetla jsem tvuj dopis a velice me zaujal. Ti chluci, si ten svuj problem uvedomuji (skouseli prestat cca 20-30) ale bohuzel nemaji tak silnou vuli a vzdycky do toho spadnou, vetsinou chteji prestat vzdy, kdyz prohraji vetsi sumu penez (lepe receno kdyz prohraji penize ktere na neco potrebovali nebo penize ktere jim pujci kamaradi nebo dokonce v samotne herne) co vim tak jejich rekord v nehrani dosahl 14dnu ale pak, kdyz na to znovu sahli tak prohrana castka byla daleko vetsi nez, kdyby hrali napr. kazdy den. Vetsinou rikaji, ze si zahraji :(zadna holka nas nechce, nemame stejne zadny penize, ani svuj byt, nemame co nabidnout)I kluci sami vedi, ze pisi na net, souhlasi s tim aby jsme spolecne dokazali vyresit tuto opravdu osklivou zavislost., I pres vsechno kluci chteji poradit, pomoci, a skouset to tak dlouho dokavad jse z toho nevyleci ale bouzel nechteji k zadnemu doktorovi nebo podstoupit leceni. Budu moc rada jestli mi posles tu brozurku od MUDr. Nespora (dekuji i za kluky a doufam) adresa petr.havrys"tiscali.cz

Milá Jitko, bude to pro Tebe asi zklamání, ale za současného stavu svým kamarádům není pomoci, tedy ani ty jim nemůžeš pomoci. Oni sami si musí uznat, že jsou NEMOCNÍ!!! Dokud Ti (a hlavně sobě) budou říkat, že mají věci pod kontrolou, že to zvládají sami a že nemají se hraním žádné problémy, tak je to beznadějné. Je to hrozné, já vím. Ale věř mi, že mluvím (píšu) z vlastní zkušenosti. A jak jim tedy můžeš pomoci ty? Já to vezmu podle sebe. Takže až kamarádi opravdu řeknou: JO, jsme gambleři, nezvládáme to... Jsme závislí a víme, že se musíme zkusit léčit - a snad vyléčit! A pak jim teprve můžeš začít pomáhat. Napříkad tím, že vyhledáš nějaké ústavy, kde se léčbou gamblerů zabývají (já vím o Bohnicích v Praze a o Psychiatrické léčebně v Opavě - tam byl můj přítel). Myslím si totiž, že tví kamarádi nejsou ve stavu (podle toho, co jsi psala), že by jim pomohla jen ambulatní léčba. Musí se léčit ústavně, aby to pomohlo (i když samozřejmě léčba není zárukou toho, že se vyléčí - to je jen začátek. Pak to bude jen a jen na jejich vůli a na uvědomnění si toho, co v životě vlastně chtějí. Ta léčba by jim měla pomoci uvědomit si, v čem to vlastně lítají, co je příčinou jejich hraní, co jsou jejich spouštěče atd). Pak pro ně bude také důležité, aby měli nějaké zázemí (myslím, že i když jsi jejich dobrá kamarádka, že to nestačí). Měli by mít někoho, kdo na ně bude opravdu dohlížet (ale zase - oni to tak musí chtít. Musí chtít, aby někdo věděl o jejich finanční situaci, věděl, jaké mají dluhy, a společně s nimi by sledoval, zda důsledně tyto dluhy splácejí a hlavně by tomuto člověku měli - ve svém zájmu - odevzdávat výplatu (nebo jiné příjmy, které budou mít). Chápu, že normálním lidem se to zdá hrozně potupné, že by někomu měli odevzdávat své výplaty, svěřovat se jim, kolik a za co utratili své kapesné (tito lidé by u sebe měli nosit max. 50 Kč, víc ne), kolik komu dluží, ale bohužel u gamblerů je to tak. A pokud kamarádi budou chtít zabránit tomu, aby do toho po léčení zase znovu spadli, budou muset všechna tato opatření dodržovat. Zkrátka, všechno to záleží, Jitko, jen a jen na nich! Ten první impuls musí vyjít od nich. Bohužel ten může nastat, až když si sáhnou na opravdové dno (kdy je rodiče vyhodí z domu, přijdou o práci, budou na ně hrozit dlužníci atd. atd.). Nepřeju jim, aby takhle dopadli, ale bohužel tuším, že jsou na nejlepší cestě tak skončit. Možná by jim trochu otevřelo oči, kdyby někdy přišli na sezení p. doktora Nešpora v Bohnicích (tuším, že se ta sezení konají každou středu) a tam si vyslechli příběhy těch hráčů, co se tam léčí. Až kdyby slyšeli, jak opradvu můžou dopadnout, třeba by si svůj problém uznali a chtěli s tím něco dělat. Z Tvého mailu nevyznělo, jestli si kluci svou závislost uvědomují nebo ne. Ale spíš si myslím, že ne. Asi můj mail zní trochu zmateně, ale honí se mi hlavou moc myšlenek najednou. Je to tím, že jsem si na téma gamblerství užila opravdu hodně. Každopádně si myslím, že Tví kamarádi jsou na dost špatné cestě. Můj přítel dělal hrozné věci (pořád si nadělával dluhy, lhal mi, sliboval, že toho nechá, vzal peníze, co mu nepatřily, někdy kvůli hraní úplně zapomněl na své povinnosti (nepřišel do práce!!!), zastavoval a rozprodával věci), ale nic z toho ho nedonutilo se zamyslet a uznat, že je opravdu VÁŽNĚ NEMOCNÝ. Teprve až to, že mi vzal kartu do bankomatu a vybral peníze (když jsem na to přišla, ještě se snažil mlžit, že prý jsem kartu asi někde ztratila... ale nakonec se přiznal). A až tehdy uznal, že je nemocný, a že by se chtěl léčit... No, a pak jsem tu story tady psala. Bohužel výsledek byl ten, že po 14 dnech, co přijel z léčení v tom jel znovu... Ale o tom tu psát nechci. Prostě je to Jitko SVINSTVO, ale ty teď pro kamarády můžeš udělat úplné minimum. Můžeš do nich horem dolem hučet, že to, co dělají, je špatné atd. Ale oni na to musí přijít sami!!!Asi jsem Ti moc neporadila, to mě mrzí. Pokud se Tví kamarádi rozhodnou se svou závislostí něco dělat, tak se určitě ozvi. Přece jen ale něco Ti poradím. Dr. Nešpor napsal brožurku - "Jak poznat a překonat problém s hazardní hrou". Zkus dát klukům tu knížku přečíst. Je tam i takový test, podle kterého kluci zjistí, zda jsou hráči nebo ne (i když myslím, že to je celkem evidentní již teď). Jsou tam úryvky výpovědí gamblerů, různé techniky, jak hře odolávat atd. Jestli máš možnost si ji vytisknout, pošlu Ti ji na Tvou mailovou adresu v elektronické formě. Nevím totiž, jestli se dá sehnat v nějakém knihkupectví (my jsme ji dostali přímo od MUDr. Nešpora). Chceš ji tedy přeposlat? Určitě mi dej vědět. Držím moc palce, aby se kluci "probudili"!!! Zatím ahoj.

Dobrý den, jmenuji se Jitka a chtěla bych poradit co mám dělat : Mám dva kamarády P. a J. kteří jsou gambleři, obou se sice daří tajit jejich nemoc před okolí kamarádů a známých já ale ovšem vím, že vtom pěkně lítají.Oba hrají automaty již 7let a začaly cca 16letech. Oba pracují ale co je to platné když celou výplatu jenom prohrají a jěště si napučují ohromné sumy peněz. Když jsem snimy o tom hovořila tak mi řekl, že od svého začátku kdy hrají prohráli každy okolo min. půl milionu korun. Jsou oba svobodní ani na tu holku nemají, dokonce ani nedávají žádné peníze rodičům na bydlení, nebo na jídlo když už u nich bydlí a vyjídají je. Já mám o ně veliký strach protože je na nich pomalu vidět, že to opravdu nezvládají. Prosím Vás pomůže mi někdo a napíše te mi co mám dělat jak těm klukům asi mám pomoci. Děkuji vám Jitka

Milá Andrejko,Dopadlo to u tebe dost jak jsem předpokládala, což mě velmi mrzí. Zdá se mi ale, že ty jsi vůbec nepochopila podstatu závislosti, stále ještě se ptáš, jak je to možné, že ten člověk takhle uvažuje... Pokusím se ti vysvětlit své chápání závislosti. Nějaký jedinec má neřešené problémy. Pocity méněcennosti, nejistota, atd. Nepříjemné stavy, o kterých ale často ani neví. Když se nějaký problém nebo pocit nebo potřeba zatlačí do podvědomí, stává se silnější a mocnější. Takže k jejímu zahnání je potřeba něčeho velmi silného. To je tedy závislý člověk. No a předmět závislosti? To může být cokoliv, co člověku ze své poskytuje nějaký příjemný pocit. Jídlo, alkohol, hra o peníze (poskytuje příjemné vzrušení), nebo hra bez peněz (třeba na počítači), práce, drogy, hladovění, sport, v podstatě cokoliv. No a pak se vytvoří takový začarovaný kruh - nepříjemný pocit - nutkání - útěk k činnosti, která se z příjemné stává destruktivní právě proto, že "musím". Moc dobře to znám, věřte mi. Závislost je vlastně takový únikový mechanismus. Únik před něčím, co nás trápí, ale o čem nechceme vědět. U gamblerů je nejhorší, že na nich, pokud v tom momentálně nejedou, není poznat, že jsou závislí. Jsou schopní o své závislosti normálně mluvit, jako by ji měli úplně pod kontrolou, umí působit spolehlivě a jistě si i věří, že mají vše pod kontrolou. Podle všeho, co říkáš, tak tvůj přítel nemá pod kontrolou vůbec nic, a není schopen si to přiznat. To je první krok. Přiznat si, že v tom jedu, a že s tím sám nic neudělám. Ne každá závislost se dá zvládnout vůlí. Některá ano, ale taky se může stát, že pokud zvládnu závislost vůlí, přejdu do závislosti jiné. Znala jsem kdysi jednu holku, která byla v sedmnácti alkoholička, a když přestala pít, stala se z ní bulimička.Martině - držím pěsti tobě i bratrovi, ale myslím, že je na dobré cestě. Nejde o to, kolik má po ruce peněz. Bulimička se taky nezbaví své závislosti tím, že přestane jíst. No a vy zase držte palce mě, protože i já mám své únikové mechanismy, které jsou silnější než já. V poslední době mě oslovil pojem "stín" od Junga, tedy součást nás, kterou odmítáme, povahové vlastnosti, které "nesmíme mít". Myslím, že můj únik je právě únik před tímhle stínem. Tak mi držte palce, ať to netrvá moc dlouho, protože můj únik je v internetu a nemůžu kvůli němu pracovat.

Ahoj Andrejko, stejně jako Alena jsem čekala, až se ozveš. Jenže jsem si říkala, že už je asi všechno v pořádku a že už tuhle diskuzi nepotřebuješ, protože gamblerství z tvého života úspěšně odkráčelo... Z tvého posledního dopisu vím, že to tak není. Mrzí mě to. Stejně jako Alena si ale myslím, že bys měla v tuhle chvíli myslet hlavně na sebe. Víš, taky ráda pomáhám lidem, ale jen pokud je to v mých silách. Pokud ne a já cítím, že to tak zasahuje do mého života víc než je zdrávo, že s tím nedokážu nic dělat, radši se pomoci jiným vzdám i když by to někomu mohlo připadat, že jsem se na něj vykašlala. Myslím si, že šancí tvůj přítel dostal dost. Nevyužil je tak docela jak mohl, takže si myslím, že si bude muset asi vystačit sám. Záleží to všechno jen na něm, ale ty se kvůli němu nemůžeš trápit! Postav se na vlastní nohy, žij svůj vlastní život a přítelův život jen sleduj nezaujatým okem diváka. Udělalas cos mohla, věř mi... Život ti to určitě v mnohém dobrém oplatí...

Kacko, Tobe bych chtela poprat mnoho sil a jeste vice trpelivosti s braskou. Ja sama nevim, co bych delala, kdyby to byl muj braska, teda dneska uz je to chlap s triletou dcerkou:-)) Asi bych do nej nekonecne hucela a davala bych mu poradny kapky dokud by mi dech a trpelivost stacila, je to jiny nez kdyz je to laska, nebo pribuznej, jak se clovek muze chovat v takovyhle pripadech. Ja jsem si prosla zavislost na jidle a na krase...-Anorexii i bulimii= skoro 12 lety trapeni se, tak dokazu snad docela zasvedcene posoudit, co je to zavislost. Je to vazny problem, kde okoli muze dost pomoct, ale pres jeho veskere snahy konecny vysledek je jen a jen na dotycne postizene osobe, -bohuzel, mozna dneska reknu uz i bohudik, protoze cely proces mi nakonec hodne dal, co se tyce dusevniho rozvoje a dospivani. Preju vam, aby jste to zvladli vy i Andrejka s jejim pritelem a vsichni vam podobne postizeni...S pozdravem se louci Alena

Mila Andrejko, uz jsem nedoufala, ze se ozves a s postupem casu jsem zacinala tusit, ze bud mas tolik starosti beznych, nebo se neco deje s Tvym pritelem. Jsem rada, ze aspon Ty jsi vporadku. Ani nevim, co rict, jak Te potesit. Vim, ze prozivas peklo na Zemi a asi uz nevis kudy kam. Mela by ses asi zacit davat dokupy sama, tu priteli take rict, protoze k tomu byt nekomu oporou musi byt clovek naprosto vporadku a silny sam se sebou. On mel sanci hodne, mozna jeste bude mit, to bude zalezet nen na Tobe, kazdopadne, jak uz tu bylo receno mockrat, konecne rozhodnuti bude vzdy zalezet jen na nem. A Ty se s tim budes bud muset srovnat a zit neustale ve strachu, kdy zase porusi sliby, nebo jit dal svym zivotem svou vlastni cesztou s nadeji, ze si Te laska cista najde. Vim, ze to boli, moc a moc, ale i tohle jednou preboli, at tomu ted budes chtit verit nebo ne, ale vis, stoji za to doufat v lepsi zitrek, protoze on jednou urcite prijde. Kdykoliv budes mit chut, klidne se ozvi i jen na moji adrresu, muzeme jen tak pokecat...bbudu rada a budu se tesit i kdyz napises jen sem. Davej na sebe kazdopadne pozor, ano?Zdravi a vzpomina Alena

Ahoj Martino, já jsem tady zavedla tuto rubriku, protože můj přítel je gambler a hledala jsem někoho, s kým bych si mohla o tomto hrozném prokletí popovídat. Strašně mě děsí to, že Tvůj brácha je ještě tak mladý. Tahle závislost je tragédie. Kdo soužití s takovým člověkem neprožil, nemůže vůbec tušit, jak šílené to je. Moc držím bráchovi palce, aby to vydržel a byl do budoucna v pohodě. Jinak chci holkám, co mi držely palce a zvlášť Alence (která se o tento příběh hodně zajímala) moc poděkovat za podporu. Bohužel nic nedopadlo podle mých představ. Dokonce se přítel v listopadu odstěhoval (bydleli jsme spolu u mých rodičů). Jestli jsi četla celý můj příběh, víš, jaké úspěchy a pády jsme během té doby zažívali... Jediné, co ale můžu teď napsat je to, že můj přítel je asi nevyléčitelnej, a že už nevěřím, že bude někdy v pohodě. Teď má zase období, kdy je přesvědčen, že vše už bude klapat (pomáhám mu v tom směru, že mám přehled o jeho financích a dluzích), dal mi slib, že jestli to tentokráte poruší, odjede se znovu léčit... Je to prostě začarovanej kruh a já už se s tím smiřuji. Ale k tomuhle uvědomění si mi pomohlo až to, že docházím k psychiatričce, a beru antidepresiva. Vidíš Martino, až tam mě to gamblerství mého přítele dohnalo... Já prostě nevycházím z údivu, jak tito lidé nesmyslně uvažují, jak úplně nesmyslně věří tomu, že na těch zatracených bednách mohou vydělat, jak dokáží svým nejbližším do očí lhát, atd... Je to prostě HROZIVÉ, ani nemám sílu o těch všech hrůzách psát. Tak ještě jednou, Martino, buďte všichni bráchovi podporou, ať poctivě dochází na terapie a ať se drží a ať jsou pro něho forbesy už jen vzpomínkou a nikdy, když se ocitne v jejich blízkosti mu to v té hlavě "nepřeskočí na tu špatnou vlnu". Andy

A ještě k tomu, co říká Káča: skutečně se jedná o "craving", který je tak silný, že hráči zapomínají úplně na všechno, jen aby dostali svou dávku - sliby typu "puč mi pětikilo, já ti to zítra vrátím", drobné krádeže peněz doma, záškoláctví, naprostá nespolehlivost, lži, podvádění, to všechno jen kvli své droze. S cravingem se ale můžete setkat i u bulimiček (viz chat o PPP) - touhle problematikou se zabývám dá se říct i z odborného hlediska - jen málo lidí ví, že i přejídání-zvracení-přejídání-zvracení-přejídání je velmi nebezpečný návyk.

Ahoj, zdravím všechny!Jsem strašně ráda za tenhle klubík, protože mám bratra - gamblera. Už je z nejhoršího venu, abstinuje 4měsíce a mnohem se zlepšil. Dochází jednak na individuální psychoterapii a jednak na středeční skupinu pod vedením prim. Nešpora na 31. Myslím, že mu skupinová terapie hodně dala. On sám říká, že jsou pro něj přínosem nejen skupinová sezení s primářem, ale především pondělní anonymní hráči. Malej zatím bydlí u rodičů, dostává kapesné po dvacetikorunách a moc bych chtěla věřit tomu, že už nikdy hrát nebude. Jenže se bojím, že až dodělá střední školu a začně si vydělávat, tak do toho spadne znovu. Má někdo podobnou zkušenost?

Andrejko, jak se mas-mate?Doufam, ze dobre, a ze to sem uz nemas potrebu psat hje jen znamenim toho, ze uz je vse, tak jak bys Ty chtela... Zdravi a vzpomina Ala

Je to v dnešním světe ještě vůbec možné ?//";"To