Pomočování v dospělosti

Ahoj lidi ..jen by me tak zajimalo jak odlisit opravdu problem od tzv,piss desperation...nechci se nejak dotknout Ireny ale zda se mi ze je to prave o tom..a Kamil se v tom vyziva.. Mohu potvrdit ze je spoustu muzu co je tohle velmi oslovuje ale i zen jen zeny se to velmi stydi priznat...a jestli nekdo mysli ze sem muj prispevek nepatri tak se dopredu omlouvam... ale tak to proste vidim.. jiste stane se ze se dospela zena ci muz nekde pocuraji...ale tady je to na dennim poradku..a jeste neco Irena by urcite velmi snadno nasla muze kteremu se to bude libit kdyz se nekde pocura,,,,

Magdo neměla bys s tím jít k doktorovi? Myslím že to může být nebezpečné. Co když Ti to jednou nepůjde vůbec. Zhoršuje se Ti to nebo je to pořád stejné?'

Tohle znám. Jak se blížím k domovu, začne se mi chtít čím dál víc a někdy je to hodně těžké udržet, třeba při odemykání dveří od domu. Když se to ale podaří udržet, pak už ten pocit nutkání na močení opadne. Kdy máš povolit svěrač? Snad ne, když se to snažíš zadržet. Doporučila ti cviky na posílení pánevního dna? To by ti pomohlo. Fyzicky určitě a psychicky možná taky.'

Přesně tak. Nemám potřebu jít nevím jak dlouho, ale jak si to uvědomím, zvláště, když po ruce není WC, tak to přijde tak silně, že už tam nedojdu. Někdy mám problém v práci přejít jen chodbu a neudržím to při svlékání na záchodě, jindy dojdu třeba v neuvěřitelných útrapách 10 minut od autobusu domů a stejně to pustím většinou při odemykáním bytu. To mě už říkala psycholožka, že mám zkusit při tom povolit svěrač z největšího úsilí'

Ireno, jestli tomu rozumím dobře, tak nemáš problém to udržet, ale jak se blíží moment, kdy víš, že půjdeš čůrat, už to neudržíš. Tohle není lehké překonat, musíš se prostě snažit na to nemyslet a říkat si, že to udržíš. Takhle se budeš bát nakonec někam chodit. A chladnějšího období se neboj, černé silné silonky a sukně ti mohou pomoct, aby případná nehoda nebyla vidět. Bojuj s tím! Ať se ti to podaří.'

To jsem rád, že nejsem jedinej. Je mi 17 a taky se občas ráno vzbudím s mokrým pyžamem. U mě je zvláštní to, že ve slipech se mi to nikdy nestalo, třeba teď jsem byl dva tejdny pryč na dovče a spal jsem furt jen ve slipech a nic, pak přijedu domu a hned po první noci, co jsem spal zase už v pyžamu, jsem ráno viděl pyžamo samozřejmě mokrý. Čím to?'

No já naopak musím chodit čurat celkem často, hlavně když víc piju, jina to pak neudržím'

Helo, to tě lituju, taková ostuda před tvým klukem. Tvůj problém je asi spíš psychický, potřebuješ k tomu klid a podmínky. Já mám zřejmě problém něco jak popisuje Alice. Já se prostě počůrat nemůžu i kdybych chtěla protože to mám zablokovaný. Dokonce jsem to i zkoušela jestli se na to můžu spolehnout. Strašně se mi chtělo a když už jsem to zadržovala dost dlouho tak jsem se pak zkusila uvolnit, přestat to držet. No a nic. I když jsem mírně zatlačila tak nic neteklo. Jako záchrana před počůráním to funguje dobře. Pak je ale problém na záchodě. I když mám dost času a klid třeba doma, tak to prostě nejde. Teda jde ale strašně špatně. Vzdycky když silně zatlačím, tak vyteče jen pár kapek a zase se to zastaví. Tímhle způsobem po pár kapkách musím vyčurat to přeplnění. Když už něco vyteče tak se to odblokuje a jde to normálně. Takže se hrozně hlídám a chodím včas a je to bez problému. Běda však když někde nemůžu, třeba v autobuse, to pak docela hysterčím protože se bojím že to zase přepísknu a zablokuje se mi to. Můj kluk už o tom teďka ví a snaží se mi pomoct. Když jsem mu to ale tenkrát řekla dlouho tomu nevěřil. Pořád si myslel že si vymýšlím, že tam nic nemám když nečůrám. Jednou když jsme jeli autem po dálnici, dostala jsem zase z toho strach a chtěla jsem zastavit hned. On ale musel zastavit až u pumpy. No trvalo to asi půl hodiny a bylo to o fous, už mi to šlo špatně ale rychle se to uvolnilo. Takže hláška: "Honem potřebuju na záchod nebo se pak zase nebudu moct vyčůrat" už ho dneska nepřekvapí. :-)))Zajímalo by mne kolik lidí tohle má. Asi budu dost zvláštní s tímhle.'

Ireno, neber si to tolik...pro jistotu si kdyžtak vezmi plenku nebo vložku, aby ses nemusela stresovat..a věři že pomočování trápí víc lidí než si myslíš'

Ireno, nesmíš si to tolik brát, kdyžtak si pro jistotu vem plenku abys byla klidnější...nejsi v tom sama, divila by ses kolik lidí má potíže s pomočováním'

Děkuji kamile za slova útěchy. Jenže mně se to zase zhoršilo. Já vím že je to jasně ve psychice. Typické je, že třeba ještě klidně dojdu na záchod a v ten moment, kdy se mám svléknout to přijde tak silně, že to často nestihnu. Vsedě to udržím i docela dlouho, jako minule v restauraci, ale je to pak marné dojít na záchod. Většinou se počůrám než tam dojdu. Často mi už nejde o to, že to neudržím, alë aby to aspoň nebylo před lidmi. Vysloveně se začínám bát až se ochladí a budu se muset víc oblékat.'

Magdo, mám něco podobného, nemůžu se pořádně vyčurat když to dlouho držím, ale taky když na to nemám klid, hlavně mě to pronásleduje na veřejných WC. Potřebuju k tomu mít intimitu, jít někde mezi hodně lidma, byť by byly kabinky, jsou pro mě muka. Vadí mi už to, když kolem sebe pořád někoho slyším a když se k tomu přidá vědomí, že se musí pospíchat třeba na cestách, protože se za chvíli pojede dál, tak to je pro mě fakt utrpení. A předloni se mi to stalo osudným. Vraceli jsme se s mým klukem a jeho rodiči od nich z chaty, samozřejmě byla "čurací pauza" na benzínce, jenže přesně jak popisuješ, ať jsem se snažila jak chtěla, bylo to jen pár kapek. Nechtěla jsem už víc zdržovat než jsem zdržovala, tak jsem to nakonec vzdala a doufala, že dojedu domů. No nedojela jsem bohužel, cesta zacpaným městem byla o třičtvrtěhodiny delší, nakonec to v té největší bolesti a pálení při jednom prudším zabrzdění všechno povolilo a já se v tom autě počurala ale totálně, jak malá. Můj kluk seděl vzadu vedle mě, ten teda koukal. No a ty pocity, když jsem se ubrečená omouvala a zároveň domlouvala na druhý den ráno, že přijdu to sedadlo i kobereček vydrhnout. Br.'

Tak to Ti Magdo nezávidím. Tohle měla moje kámoška a musela nakonec na operaci. Stávalo se jí to, že když se močový měchýř moc naplnil, tak jak se zvětšil, způsobil že močová trubice se zalomila a tím se zneprůchodnila. Hodně nepříjemná záležitost - potřebuješ moc čůrat a ono to nejde.'

Můj problém je, že čím víc čurání zadržuju tím hůř se mi pak vyprazdňuje. Musím se hlídat a jít včas, jinak mám problém. Jednou sem to docela přepískla, musela sem to držet tak dlouho, že mě až bolel močák. Na záchodě to byly muka. Musela sem šíleně tlačit aby vyteklo aspoň pár kapek a pak zas nic. Když jsem takhle ze sebe trochu dostala, tak se to pak uvolnilo a zbytek jsem vyčůrala docela v pohodě. Bylo to krutý, musela sem se snažit snad půl hodiny než to začlo jít. Ale zas to má výhodu: díky tomu sem se nikdy nepočůrala - i když jsem byla plná, nešlo to.Máte někdo taky takový problém nebo jsem sama???'

Petro, to je normální. Mně se to už taky párkrát stalo. Když to nevadí partnerovi, není co řešit. Ale nějký ručník pod sebe by to chtělo :-)'

Me se to stava pri sexu. Kdyz si nedojdu na zachod tak to vetsinou pustim pri vyvrcholeni. Jednou prisel manzel domu pozde v noci zrovna ve chvili kdyz jsem sla na malou. Jak mne potkal tak jsme se objali a tak nejak to pokracovalo az do konce. Bylo to nadherny az na tu totalne promocenou postel, která neuschla ani za dva dny. :-('

Já se trošičku počůrávám několikrát denně. Musím pořád nosit vložku, bez ní jsem ztracená. Jsem po dvou porodech ale tyle potíže jsem měla už dávno před nimi už na vysoké škole. Akorát po porodech je to trochu horší. Nevím jestli je to inkontinence, protoze to není ani při smíchu a kašli a není to ani že bych nedoběhla na záchod. Normálně to funguje tak že když už mám plný měchýř tak se jakoby sevře a chce se vyprázdnit a já proti tomu stáhnu svěrač a nedovolím mu to. Můj problém ale je že to jakoby nestihnu zadrzet včas. Když se sevře tak mi to hned začne unikat a já zastavím až pak. Přitom nemusím hned letět na záchod, za okamžik to odezní a klidně můžu počkat i pár hodin. Když třeba cestuji a není si kam odskočit, klidně to počká i několik hodin. Někdy se mi to povede zastavit včas ale většinou mi vždycky pár kapek uteče. Svěrač mám asi silný dost, protože jsem se nikdy nepočůrala celá a to vzpomínám že se mi kolikrát chtělo úplně šílene třeba půl dne. Když to takhle moc zadržuji tak už mi to neuniká asi proto že už jsem připravená. nejhorší to ale je když se měchýř ozve poprvé. Tím mě asi zaskočí a vždycky si učůrnu.'

Irčo, nevím co furt řešíš. ZAjdi za urologem a ten ti předepíše prášek na zklidnění detruzoru a budeš to zvládat o hodně líp.'

Ireno, nesmíš na to myslet!!! Vždyť máš úspěchy, povýšila si a místo abys byla na sebe hrdá, co jsi dokázala, bojíš se další nehody! Já ti rozumím, ty třeba měchýř nemáš úplně plný, ale to nutkání je tak velké, že neudržíš to. Rozhodně bych považoval za pozitivní, že si to udržela aspoň během oběda. To je krůček ke zlepšení. Jak se začneš bát, že to bude horší, nehody budou přibývat. Je to v tvé psychice, musíš si víc věřit. Držím ti palce. A v té restauraci bylo všechno v pohodě? Obsluha nezjistila, že je sedadlo mokré?'