Reklama

Pomočování v dospělosti

AAAAA (Po, 20. 8. 2007 - 12:08)

Na pomočování užívat půl roku třezalkový olej nebo třezalkovou tinkturu na noc,nechat udělat vyšetření na chlamydie a candidu.'

Jitka (Ne, 19. 8. 2007 - 22:08)

Helča : No to je prave ten problem, me ta matrace nejde dat pryc :( Takze zitra vstanu, poradne to vydrhnu tim pracim praskem, co na tom, klidne si noc dve dam na zemi, za blbost se musi platit. Mas pravdu, ze to savo je strasny, akorat to zasmradilo celej pokoj, sileny:( Kamil : Jo, ta ostuda byla neco strasnyho, kdyz sem se rano probudila na chate, kde sem byla jedina holka a osm kamosu, s jednim sem se delila o postel...umite si to rano predstavit...nic nic a najednou mokro??? Neco tak ponizujiciho sem nikdy nezazila. Nikdo pak cely odpoledne nemel na praci nic lepsiho, nez vymyslet, co ze se to tam asi tak delo..Jinak mas pravdu, od te doby chodim pred spanim na zachod asi tak 3x a stejne nez se mi poradi usnout, tak du pro jistotu jeste jednou..'

Kamil (Ne, 19. 8. 2007 - 16:08)

To jste se, holky, rozhodly dobře. Je vidět, že ostuda, resp. strach z ní, vám pomohl. Nejen pro Jitku: Počůrat v noci se může každý i za střízliva - vyčerpání, tvrdší spánek, sen o záchodě,... V případě alkoholu dochází k otupení nervových vláken a dojde k pomočení. Pokud se to stane jednou, začneš mít strach, že by se to mohlo opakovat, v podvědomí se to zafixuje a pak se může stát, že strach z pomočení je tak velký a až se začneš počůrávat čím dál častěji. Proto na to nemysli, stát se to může komukoliv! Ale vezmi si z toho ponaučení.Pro Helču: To jsi měla opravdu tak velký strach, že bys musela nosit plenky, že jsi přestala pít? Jak ses cítila, když ses v nich probudila? Proč ti plenky vadily? Připadala sis jako malá holka a bála ses, že s tebou budou rodiče tak jednat, nebo se to dozvědí kamarádky, až spolu někam pojedete?'

Helča (So, 18. 8. 2007 - 20:08)

No jde to hrozně blbě, to máš pravdu. Všechno možný jsem zkoušela, to víš, že mě v tom naši nechali...Savo taky, ale to moc nepomohlo, jen se ty odéry promísily...Zkoušela jsem šamponovou vodu taky, různé pohlcovače pachů,mýdlo samozřejmě, nejvíc ale asi pomohl prací prášek hodně koncentrovaný ve vodě a pořádně to vydrhnout, musí ta voda proniknout až dovnitř matrace, nechat tu pěnu působit a pak vydrhnout ještě čistou vodou a vytřít. Spala jsem pak sice tři nebo čtyři dny jen na dřevě bez matrací (máma mi nadávala pořád, že dobře mi tak), protože to dlouho schne, ale pomohlo to trochu. Pak to postupně vyčichlo časem, je to trvalka, hrozně se to zažere, viď. Ale pak když se to opakovalo, tak jsem si musela zastlat pod prostěradlo velkej igelit, takže už jsem aspoň pak nic nedrhla. Tak něco zkus a dej vědět. A s tím pitím jsi se rozhodla moc dobře (ještě že jsi nebyla s někým, to je pravda, děs si to jen představit).'

Jitka (So, 18. 8. 2007 - 15:08)

Jo, taky sem s tim prave uz sekla, protoze tohle mi za to nestoji...nikdy se mi to nestavalo a ten trapas, to strasny zjisteni, kdyz sem se rano probudila...no diky bohu,ze sem se neprobudila s nekym v ty posteli. Muzu se zeptat..cim si tu postel potom cistila? Nemuzu si pomoct, ale at to vezmu cimkoliv (i savem), porad se nemuzu zbavit toho zapachu:(

Helča (So, 18. 8. 2007 - 08:08)

Jitko, už několik let kvůli tomuhle nepiju vůbec. Mezi svým 19. a 21. rokem, to jsem ještě bydlela s rodiči, jsem měla takové období, že párty téměř střídala párty a když ne to, tak si jen tak sednout s kamarády na dvě tři pivka, jak píšeš. Ale přestávala jsem to mít pod kontrolou a začaly se pak stávat v noci tyhle nehody. Je to nemilé probuzení i když bydlíš sama, natož když tě v tomhle věku jde probudit ráno po mejdanu máma a najde tě kompletně mokrou. Nepomáhalo nic, trvalé zlobení rodičů, vyhrožování léčbou ani pár facek ráno v posteli. Ale zabral na mě šok doslova - když jsem se zase jednou přivlekla domů v tomhle stavu, tak jsem se ráno probudila v plínce, mokré samozřejmě. Nepamatuju si bohužel (tak jsem na tom byla), kdy mi ji máma dala, asi hned, jak jsem padla do postele. Ale tak jsem se styděla strašně, že jsem se rozhodla hned přestat úplně s pitím. Ten stud se nedá dost dobře popsat, ještě umocněný kocovinou. Daří se mi nepít vůbec už sedm let. A jestli se ti to stalo třikrát i poté, co jsi alkohol omezila, nezbývá asi taky než přestat úplně. Při vzpomínkách na mokrou postel, na ostudné zážitky, to jde docela snadno, věř mi.'

jitka (Pá, 17. 8. 2007 - 00:08)

Tak procitam prispevky a musim se taky sverit. Nikdy sem s timhle nemela problemy, naposled tak v sesti letech, kdy se mi zdalo o wc. No a rano mokra postel, kdo by to neznal. Od ty doby az do letosniho dubna nic. Byli sme s kamarady popijet, rano se probudim a mokra postel. Uplne me to vydesilo, protoze sem nebyla nejak moc opila. Vim ze na vine je alkohol, ale proste..driv sem kolikrat prisla domu opravdu "naplech" a nic. A najednou plesk a ja se probudim v 21 letech v mokry posteli. A prave od ty doby to zacalo. Hodne se krotim, omezila sem alkohol skoro na minimum (obcas si dve tri pivka dam, kdyz slavime narozky atd) a stejne..stejne se to od toho dubna opakovalo jeste 3x :( A jednou na chate, chata plna lidi, sli sme spat s kamosema az k ranu (nebyla sem opila), po par hodinach se probudime a me polil studenej pot, protoze pode mnou..MOKRO :( Kamaradi se pak zacali vyptavat, co to tam je za louzicku, jestli tam nekdo neco rozlil..ostuda strasna, jeste ted sem z toho dost zoufala:(

AAAAA (Út, 31. 7. 2007 - 13:07)

Tohle většinou způsobuje nějaká dlouhodobá infekce často buď chlamydie,candida,zánět močového měchýře atd.,rozhodně nechat vyšetřit krev,moč,někdy může mít pomočování duševní příčinu,ale to většinou až v posledním případě třeba,když je dítě týráno ponižováno atd.'

Hanča 13 (Út, 31. 7. 2007 - 02:07)

Ahoj, moje kamarádka má problém a před pár dny napsala tuto zpověď do jiné diskuse, problémy ale bohužel zůstávaj, tak jsem vás chtěla požádat o pomoc a o radu. Předem díky moc:Počurala jsem se dvakrát za den Já vlastně ani nevím jak začít, pořád brečím a nevím co dělat. Nikdy jsem neměla s vyměšováním problémy, naposledy snad někdy ve školce a dnes se stal největší, strašnej trapas mýho života. Vlastně hned dva!!! Když jsem si šla včera večer lehnout, tak jsem byla strašně unavená, protože jsem celej den až dlouho do večera nacvičovala s naší taneční skupinou novou skladbu na vystoupení. Ani jsem pak nic nevečeřela, jen jsem pořád pila, protože bylo strašný vedro. Nad ránem jsem se probudila, protože se mě začalo chtít čurat, ale jenom trošku a na budíku jsem si všimla že mám vstávat už za 20 minut. Já nikdy v noci čurat nechodím, nikdy jsem to nepotřebovala, takře jsem si myslela že to tu chvilku ještě vydržím, protože jsem byla stašně ospalá. No a tak jsem asi znovu usnula, ale tak nějak strašně neklidně. Možná se mi to zdálo, nebo jsem byla na půl vzhůru, ale nemohla jsem v ten okamžik nic dělat - prostě jsem si několikrát cvrkla do kalhotek. A to poslední "ucvrknutí" bylo asi nějak větší, najednou jsem se probrala když jsem cítila že mě to teče po zadku do postele. To byl strašnej šok!!! Na prostěradle velkej mokrej flek a na nočních kalhotkách ještě větší. Já vím že jsem blbá, protože jsem se nešla vyčurat hned jak se mě začalo chtít. Když mě se ale nikdy nic takovýho nestalo... Bulela jsem celý ráno, ale oblečení a prostěradlo jsem dala do špinavího prádla a pořádně jsem se vysprchovala. Ráno jsem byla doma sama, takže se o mým trapasu nikdo nedozvěděl. Celej den jsem ale byla jako opařená a pořád jsem na to musela myslet. Nevím, možná za to může ten přetaženej nácvik na to tancování v tom strašným vedru. Jsem ještě pořád hodně unavená a mám i trošku teplotu, ale nachlazená nejsem. Každopádně můj největší trapas teprve měl přijít! Celej den, když se mě začalo chtít čurat, tak jsem hned běžela na záchod, protože ta potřeba byla najednou a strašně intenzivní. Ale na záchodě jsem se nikdy pořádně nevyčurala, jen takový větší cvrknutí. Odpoledne jsem jela s mamkou nakupovat nějaký oblečení do obchoďáku a pak na návštěvu k naši známé. V obchoďáku se mě zase začalo chtít stašně moc na malou a skoro jsem to ani nestihla doběhnout. Mamka se dost divila a kárala mě že jsem jak malá. Jenže od mé návštěvy toalety uběhlo sotva půl hodiny, když jsem jela s mamkou autobusem z ochoďáku k té naší známé a mě se začalo chtít čurat tak strašně moc, že jsem si po pár minutách prostě zase cvrkla do kalhotek, jako ráno. Jenže tentokrát to bylo na veřejnosti (autobus byl dost narvanej), a před mámou. Ta si ještě ničeho nevšimla já měla na šortkách zatím jen malej tmavej flek v rozkroku. Normálně si s mámou vždycky všechno říkáme, jenže já byla v ten okamžik úplně mimo a nic jsem jí neřekla. Představa že bych mělá říct ve třinácti letech před celým autobusem: mami, já jsem se počůrala - to prostě nešlo. Jenže mě se chtělo čurat čím dál víc a já to držela jak to jen šlo. Chtěla jsem domů, ale spásonosný záchod byl mnohem blíž k naši známé. Cesta od autobusu k ní byla nejhorší utrpení, co jsem zažila. Mamka si toho už samozřejmě všimla, protože jsem se věčně zastavovala, kroutila, no a při tom si učůrávala do kalhot čím dál víc. Už to muselo být i dost vidět a já se rozbrečela jak malý děcko a brečela jsem celou cestu. Ve výtahu jsem to ještě celkem zvládla, ale přímo před dveřima jsem se počurala úplně. Takže když nám známá otevřela, tak uviděla mě doslova pochc..., uřvanou jak stojím v pořádné kaluži a moji ustaranou mámu, která už ani nenadávala a snažila se mě utěšit, protože pochopila že jsem na dně. Na návštěvě jsem se vysprchovala a oblékla si půjčený oblečení. Kdy jsme přišli domů a mamka chtěla dát moje počuraný oblečení do prádla, tak objevila můj problém z rána. Nenadávala mě za to co se mě stalo, ale za to ře jsem jí to neřekla. Má asi pravdu, jenže já se tak styděla... Pak mě mamka řekla, že když se to bude ještě jednou opakovat, tak že půjdeme za doktorem!!! A že mě bude kontrolovat!!! Jako mimino, jestli nejsem mokrá!!! Už to jednou udělala, navíc před tátou!!! Já nevím co mám dělat, jáse za sebe tak strašně stydím a nevím co mám dělat? A bojím se usnout, aby se mě něco nepřihodilo. Pomóc Zoufalá Katka 13'

Pravopis (Ne, 29. 7. 2007 - 11:07)

Ne sorry lidi,někdy jsem fakt děsnej.Já tímto problémem trpím dlouho,počůravám se a to i přes den.Jsem celkově divnej,mám i pořád ukakaný zadek,a ucáklé ve slipech.Máte někdo radu?PS:jen nesnáším caps lock'

Ivo (So, 28. 7. 2007 - 20:07)

Zase se nám ozval po dlouhé době kanec,pod novým jménem Pravopis a ani se na konci nezapomněl podepsat jako prase.'

Pravopis (So, 28. 7. 2007 - 14:07)

AAAAA: Na začátku věty se píše velké písmeno a na konci tečka. Ty prase!'

Návštěvník (So, 28. 7. 2007 - 10:07)

JSEM JEHO ŽENA,JÁ MÁM POCIT ŽE PROŠEL VEŠKERÝM VYŠETŘENÍM,TRPÍ TÍM OD DĚTSTVÍ,MYSLÍM ŽE JE TO ZANEDBANÉ UŽ OD MALA.POUŽÍVÁ PLENY A MOKRO JE SKORO DENNĚ.'

AAAAA (So, 28. 7. 2007 - 10:07)

nechal jsi si udělat test na chlamydie a candidu často způsobují tyto problémy doporučuji udělat testy z krve ne u urologa je to přesnější'

Návštěvník (So, 28. 7. 2007 - 09:07)

Ahoj,myslíte že se dá vyléčit pomočování u dospělého muže?Žijem spolu 12let,tak nějak se s tím smiřuji že není pomoci,ale přeci jenom kdyby se něco našlo byla bych moc ráda a on určitě taky.Dík'

AAAAA (So, 28. 7. 2007 - 09:07)

zkus www.nadeje-byliny.eu Mg.Podhorná má na stránkách poradnu vyléčila již spoustu nemocí zkus se zeptat právě jí'

miska (Čt, 26. 7. 2007 - 21:07)

mám skoro 15 let a nekdy se pomočím poradíte mi co s tím?'

Mik (Čt, 26. 7. 2007 - 10:07)

Mozna mas pravdu a i s tim ze to spolecnost treba nestravi... ale zabyvam se tim asi 10 let a je v tom hodne zvlastniho a potvrdilo mi to vic zen... nemam na mysli hratky kdy dvojice cura pred sebou nebo na sebe...ale umyslne zadrzovani treba az do te krajnosti a pripadne pocurani at uz pak pri mazleni nebo sexu ...nebo kdyz se to nestihne tak i do obleceni... jsou tam hodne ruzne prvky se submisivity a dominance ale i pocitove vemy plnosti u zeny ktere se toto libi a sama si s tim pohrava proziva vlastne vnitrni boj kdy telo chce to prirozene uvolneni a ona vuli a dalsimi telesnymi prvky se toto snazi oddalit... vice zen priznava ze takova klasicka prihoda ktera se snad stane nekdy v zivote kazdemu... ze si nutne uz nekde potrebovala odskocit a nebylo kam...a pak kdyz konecne mohla tak ten pocit ulevy..zejmena kdyz uz to bylo tak nejak na hrane a kriticke...byl vlastne takovou rozkosi a slasti... i zvlastnim pocitem.. samozrejme i jisty adrenalin toho riskovani....stud...apod...samozrejme to musi oslovovat... Ty prispevky muzou byt opravdu zneprijemnujici...ale pro lidi co je to oslovuje je predstava treba toho jejiho pocurani se na porade nebo v metru velmi vzrusujici.. samozrejme ze galantni muz by ji v te trapne situaci nenechal na pospas.. pokud to vezmu jako zdravotni problem tak se zase domnivam ze je to hodne o psychice.. nejsem psycholoog ale napada me co zkusit lecbu opacnym postupem...ona se snazi radeji jit vcas nekde hlida se neustale...ale pritom priznava ze v sede vydrzi docela dlouho... tak co na to proste nemyslet nehlidat zda nahodou pak nenastane ze neni kam jit... spis klidne nekam jit i s pocitem ze uz se ji chce... vim ze pak je to nekdy tezke to dojit... ale vim ze jsou treba zeny co dokazi udrzet i 2 litry... litr je urcite bezny....a i ucurnuti do kalhotek by nemelo znamenat pocurani se...

Kamil (Čt, 26. 7. 2007 - 10:07)

Mik: Pro Irenu na tom není nic vzrušujícího, naopak je to pro ni nepříjemné, když neví, kdy se jí to zase stane a hlavně před lidmi! Asi by někoho, komu se to líbí, našla, ale myslím, že nechce. Byla by to sice ideální kombinace, ale jen pro muže, pro ni ne. A když se to nelíbí oběma, ale jen jednomu z nich, zvlášť, když s tím má druhý problém, tak to není ono. A já se snažím Ireně alespoň slovně pomoct.'

Me (Čt, 26. 7. 2007 - 00:07)

Neřekl bych že Irena se v tom nějak vyžívá, alespoň na mě její příspěvky působí spíše opačně, že ji to opravdu znepříjemňnuje život..ano, je spousta ,mužů kterým se toto líbí ale nevím jestli zrovna takového muže Irena hledá...Řekl bych že nehledá "úchyla" jak tyto lidi společnost označuje, ale někoho "normálního"...jinak nic proti tomu co se komu líbí nemám,je to každého věc'

Reklama

Přidat komentář