Je možné žít s mamánkem?

I kdyby nebyl, jako že asi není, naprosto výstižně odráží situaci:-)) A to zřejmě bylo důvodem toho příspěvku.

A pokud jo, tak si asi nemají co vyčítat.

Tak nějak nevěřím tomu, že Mamánek nade mnou je ten Dášin.

Trefné a výstižné:-))))) Ani nevíš, kolik znám podobných mladých holek.

Ale já tu jsem a nestačím se divit. Dáša je fajn, ale vařit neumí a učit se to nechce. O to raděj je ale zvána do restaurace. Špinavého prádla se štítí a i když mám pračku, nechce s ním nic mít. Prý pracuje dost v práci a doma jí mám dát pokoj. Sám jako chlap na praní nejsem, tak proč to neodvést mamce, když pro ní to není takový problém přemáchnout?
Kolikrát Dáše říkám, ať jde na svoš se mnou, ale ona ne, raděj se stýká s kamarádkami, které se vzájemně utvrzují v tom, jak je svět špatný a že ženská nemá za sporákem co dělat, že je emancipace a podobně. Tak co mám dělat?

Jen jí v té lenosti podporujte. Kdyby bylo aspoň na víkend navaříno, nemusela by tchýně na celý týden vyvářet. Kdyby bylo vypráno, nebylo by co ke tchýni na praní vozit. Škoda, že se tu nemůže vyjádřit i ten její, na kterého umí jen kydat špínu.

Mě je naprosto jasné, jak to Dáša myslí a jak to u nich vypadá. Prošla jsem takovým manželstvím, měli jsme dvě děti, všechno kolem domácnosti bylo jen na mě. Ti pitomečci, co si tady drbou své "mužné" ego a nadávají ti do neschopných ženských si jaksi nevšimli, že skutečně NENÍ povinností ženy dělat doma úplně všechno. I ženská většinou pracuje a po práci se chce pobavit, odpočinout si... A pořádně udržovaná domácnost dá dost práce, ono to není jen jednou za týden hodit prádlo do pračky. U nás to bylo tak, že maminka manžela chodila kontrolovat, kritizovat, a on jí nikdy nic neřekl, naopak ještě popichoval. Jí jsem nikdy nebyla vhod, kdybych se přetrhla, pořád jsem byla ta špatná. Pro jejího mazlíčka prostě není žádná dost dobrá, leda by byla hodně prachatá, no a to já nebyla. Do všeho ryla, všechno jsem podle ní dělala špatně. Já přitom uměla všechno z domova, kromě studií mě máma naučila i skvěle vařit a všechno obstarat. Prostě náš život vypadal takto: manžel přes den v práci, poté "unaven", takže odpočinek na gauči, pivko, příp. fotbal, buzerace manželky. Já: práce, děti, úkoly, péče o ně, nákupy, vaření, domácnost, barák, zahrada, prostě na co si vzpomenete. Pro mě den začínal kolem páté ráno a končil o půlnoci, kdy jsem konečně mohla padnout do postele. Pokud jsem chtěla cokoli změnit a nějak ty starosti rozdělit, manžel udiveně zazíral, že jsou přece činnosti "mužské" a "ženské" a on by nikdy nesáhl na nádobí nebo se nepostaral o děti, vždyť jeho maminka to taky nechtěla. Jen jaksi zapomněl, že jeho maminka byla v domácnosti a s nimi žila i opečovávací babička. Takže to společně zvládly v pohodě. Ach jo, to jsem se rozjela, ale tohle téma a některé názory mi vždy pozvednou tlak. Takže, Dášo, prchej, pokud se s ním nedá dohodnout a nechce nic měnit, věčně se to snášet nedá.

Dášo, jak tak koukám, v práci se taky nepřetrhneš, když dřepíš a píšeš sem, do diskuze:-), tak snad potom můžeš doma zvládnout domácnost, abys tchyni ulehčila práci:-), zatímco tvůj přítel se stará zase o jiné věci - auto, různé opravy doma atd..tak od ženy se očekává, že bude prát a vařit:-), to je prostě tak většinou v normálních rodinách rozdělené..no a co se týká té závislosti - proč nejedeš jednou na návštěvu s ním a další víkend můžete trávit někde spolu, ne? Musíš si s přítelem promluvit, proč tam vlastně jezdí, ale to v případě, že bude mít doma navařeno a vypráno, pak už tohle nebude moct uvádět jako důvod. Víš, emancipované ženy je prima věc, ale ne každý chlap ji chce mít doma, čus.

Ona jí, chudinku, tchýně vůbec nepustí ke sporáku a k pračce. A to by tak ráda prala a vařila... Dokonce chodí do práce. To abych jí začala litovat...
Jó holka, kdybys v pátek vyprala špínu co tam máte, neměla by tchýně co prát o víkendu. Ale to tě asi nenapadlo, že?

Dášo,nenech se vyvést z míry,těmi,co tě tady napadají. Každý rozumný člověk to musí vnímat jak něco "nezdravého",když se partner v dospělém věku drží stále jen maminky,ať už se to týká návštěv nebo vaření či praní.
Myslím,že tvoje větší nasazení by situaci nevyřešilo,vztah tvého přítele k matce a naopak je každopádně patologický a myslím,že jediným řešením je si s ním(možna s oběma) promluvit a říci otevřeně o svých pocitech.
Partnerství je mimo jiné o respektu a o tom,brát toho druhého jako rovnoceného partnera.
Pakliže nemáš mít místo partnera dítě.
Bohužel zažité stereotypy ve výchově v původní rodině se často těžce mění,každopádně je třeba vyložit karty na stůl a zkusit,jestli je schopen to akceptovat a chovat se jako plnohodnotný partner.Tzn. pomáhat si ať už s domácíma pracema,tak v jiných ohledem.Ta jeho závislost by časem mohla mít vliv na rozhodování ve vaší budoucí rodině(matka by mohla chtít do všeho zasahovat) a pokud by partner nestál při Tobě,bylo by to špatné.
Každopádně se to snaž změnit před manželstvím,přeju hodně štěstí

Já nechápu proč si myslíš Jančo, že vůbec neperu atd.,nebo že to vůbec dělat nechci. Tuto diskusi jsem založila kvůli úplně jinému problému, a to je závislost mého přítele na matce. Asi jsi to špatně pochopila.

A sobě nemáš potřebu prát??? Nechápu co chceš.Vařit nechceš,prát nechceš, hele není to tak,že matka odmítá prát i tobě? Taky chodím do práce a vše stihnu a to už mám i rodinu...večeře stačí studené a všechno taky nežehlím!Možná kdyby viděl snahu u tebe, nejezdil by za matkou. Záleží na ženě, jak muže k sobě přitáhne, ty ho nejspíš odpuzuješ. Ale sebevědomí ti nechybí, asi s tebou nevydrží nikdo.

Petře nechodím jediná do práce. Asi jsi nečetl předchozí příspěvky, tak opakuji, že nevím, proč bych měla přijít domů z práce a věnovat se pouze domácím pracem, zatímco se můj přítel přivalí v osm večer z fotbálku nebo squashe, schodí ze sebe špinavé hadry a rozvalí se na gauči. Já taky chci žít.

No, bezdětná a jednou za týden stihne vyprat a přes víkend dokonce uvařit. To tedy nevím, co přijde s dětmi. tedy po mateřské. Potom každá a každý zjistí, kolik volného času měl, jen o tom nevěděl. Můj pocit - chování mamánka Dáši je prapodivné a chtělo by to "léčbu", ale Dáša sama se asi nepřetrhne a tak to celé vlastně podporuje a dává druhé straně argumenty.

Jako jediná ženská na světě chodíš do práce. Ty musíš být výhra.

Divím se, holky, že do vztahu s takovými blbečky jdete. Je jich hodně. Nikdy nejsou zvyklí se starat sami o sebe. Já jsem do 30 žil sám a mateřské pouto jsem musel samozřejmě přetnout. Uvařím bez problémů.
Nežehlím, i když to umím, ale zas si říkám, aby se partnerce nezkrátily žíly. Muži-ohrožený druh. Takoví blbečci určitě ne. A hýčkat je? Spíš nakopat do jejich líných řití.

Anonyme, napsal jsi to úplně přesně.

Poslouchej anonyme, a nevíš asi jak to mám všechno stíhat, když chodím do práce? Já nemám nic proti tomu jednou týdně zapnout pračku a o víkednu uvařit a vyžehlit. Jenže přítel musí všechny víkendy trávit s matinkou, protože bez ní nemůže žít, a ona mu to vše obstará. A nevím, co je špatného na tom, aby se chlap v domácnosti taky trochu angažoval,když oba jsme zaměstnaní.

Hele Hanzi, ona píše, že ON musí prádlo vozit mamce. Z toho logicky vyplývá, že se o něj nestará vůbec, protože normální ženská prostě aspoň jednou za týden vypare. Pokud se u nich tak neděje a on musí svoje věci vozit mámě, divím se, že ještě tuhle krávu neposlal do prdele sám.

A proč to teda necháváš na tchýni? Je to tvoje chyba. Kdyby viděla, že je navaříno a vypráno, nemusela by to dělat. Proč musí prádlo vozit mamce? Má si ho prát sám? A ty svoje taky sama? Každý pěkně zvlášť? Ještě, že už jsem starší a mám doma normální ženskou a ne tuhle mladou a rádoby emancipovanou a samostatnou slepici, která považuje vaření za urážku. S tvým přístupem to nebude s jichým chlapem odlišné. Sbohem a zamysli se nad sebou.