JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

27. 5. 2009 19:02:23, choděj/dodatek k porozumění/
Velmi se omlouvám.
Děkuji za pochopení milka

JHVH je Boží jméno.JHVH je součástí Jména Ježiš.
ha-wah' (stát se)
Bůh JHVH může stát tím, kým je třeba být, aby se splnila jeho předsevzetí a jeho sliby.
I slib pomoci,slib spásy daný Abrahámovi(I řekl Hospodin Abramovi:

Filipským 2:9-10

pro zastánce
Ano

Ahoj všichni,co sem chodíte rádi.
Jsem velmi unavená a nečtu vše do konce ,tak snad nebudu mimo téma.
Myslím si ,dle toho co čtu v Bibli,že nikde není nic o absolutní oddannosti nějaké organizace.
Nevím ,ale myslím,že vše co vede k totalitě není asi zrovna to nejleší.
Nesmíme zapomínat na srdce a slepě poslouchat jakoukoli lidskou ,svědskou vládu.
MY JSME CÍRKEV.
Jiná není.
Nenechme se nějak vydírat.Nenechme se nějak zneužívat!!!
PŘÁTELÉ NEZAPOMÍNEJME ,ŽE BŮH JE LÁSKA!!!

27. 5. 2009 08:42:47,
mimo jiné napsal: Nebyt Otroka tak z Bible nic nevíš,.. tak to je pravda.S.J.mně přivedlí k Bohu to slyším od těch kteří v Boha dříve nevěřili.Od zajemců kteří S.J. opustili slyším jako hlavní argument skoro vždy to stejné.Lidé povídají že..,jeden můj známy řikal že ..,atd.To že píši jako nezavislý je pravda,kdyby se stalo a rozhodoval se kam,ta jedině k S.J.To oni jsou soli země.Kdo je jako oní?Kdo z vás by obětovál tolik času pro možnou záchranu jiných,kázal dům od domu a hovoříl s lidmi o Bohu a o tom co je Boží království,atd.Já bych to nedokázal.Prozatím.

Proč mluví stále jen o Ježíši a nereagují na poselství svědků Jehovových?

Nehodlám zde příliš chrastit věroučnými zbraněmi, zkuste se však jen na chvíli vžít do jejich situace! Nemají běžně k dispozici literaturu Strážné věže a když vezmou do ruky Bibli, pravděpodobně kralickou nebo ekumenickou, mohou vycházet pouze z ní.

Začnou číst evangelia, což samo o sobě představuje řekněme 100 stran textu hustě zaplněného poselstvím o Ježíši. V průběhu čtení se, mimo jiné, dozvědí, že JEDINÁ NADĚJE na základě které lze obdržet záchranu těsně souvisí s JEDINOU SMLOUVOU záchrany, která byla uzavřena noc před Ježíšovým zatčením. A dále, že na jedné smluvní straně stojí člověk a na druhé JEŽÍŠ KRISTUS, nikoliv Jehova jako ve Starém Zákoně.

Povzbuzeni dobrou zprávou, pokračují v četbě knihou Skutků, dopisy až k poslednímu verši Bible v knize Zjevení, kde je, mimochodem, napsáno: "Milost Pána Ježíše se všemi." Pokud některý z čtenářů bude milovníkem čísel, naleznete v jeho zápiscích následující údaje: v Novém Zákoně se spojení "dobrá zpráva" vyskytuje 19x jako "dobrá zpráva o /Ježíši/ Kristu", 28x v přímé souvislosti s Ježíšem a dále 70x samostatně. Spojení "dobrá zpráva o Království", tak jak ho často používáte, nalezne čtenář 8x, z toho 7x vyslovené samotným Králem, Představitelem Království na zemi.

Dovedete si jistě představit, jak budou takoví čtenáři, po tom, co se dozvěděli^ Ježíši z Bible reagovat na verše typu: "Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy..." (Kol 2:6,7) nebo "Jeden je Pán, jedna víra, jeden křest..." (Ef 4:5) a "Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou" (Jan 3:35)

A tak, když se jednoho dne objevíte u dveří člověka, který Bibli nejen četl, ale uvěřil tomu co říká, a budete se ho snažit přesvědčit, že k věčnému životu není ani tak zapotřebí být účastníkem nové smlouvy jako spíš "přijímat poznání", váš posluchač nebude mít zájem. Jeho život je naplněn Kristem, a na rozdíl od vás s ním prožívá smluvní, ale také osobní vztah. Nemůžete mu nic nabídnout a on bude dál mluvit jen o Ježíši, svém Pánu.

"Pane, Bože našeho Pána Ježíše Krista, Otče slávy, prosím, abys mi dal ducha moudrosti a zjevení, abych tě poznal a osvíceným vnitřním zrakem viděl, k jaké naději jsi mě povolal..."

Dříve než budeš číst další řádky, učiň malý pokus. Vezmi do ruky pravítko a přilož si ho k čelu směrem dolů k srdci. Zjistíš, že vzdálenost, která odděluje tvou mysl od srdce je něco mezi 30 až 40 centimetry. Vzdálenost nijak závratná a přesto, jak se zdá, pro mnohé jakoby měřila dlouhé kilometry a některým seji nepodaří překonat vůbec nikdy. Ano, pohybujeme-li se v náboženské nebo lépe duchovní oblasti, brzy sami zjistíme, že spíše srdce než rozum, sehrává klíčovou roli pro pochopení podstaty a smyslu řady věcí. A je to právě Bůh, který nám a našemu srdci zjevuje to, co přirozenému rozumu zůstalo skryto.
Biblické příklady

Zkusme si to vykreslit na několika příkladech. Matouš 13:54 až 56 zaznamenává situaci, kdy se Ježíš vrátí do svého domovského města Nazareta, vyučuje v synagóze a posluchači v užaslém obdivu říkají: "Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?" A 57. verš smutně dodává: "A byl jim kamenem úrazu." Všimni si:, kladli dobré a logické otázky, měli přesná fakta a správné údaje. A přesto... učinili chybný závěr. Tento příběh může být výstižnou ilustrací toho, jak to vypadá, když někdo přijímá poznání o..., místo aby "poznal toho". I dobré a přesné údaje bez Božího doteku nestačí.

Jiným příkladem může být porovnání dvou zpráv, nejdříve z Jana 2:19-22 a z Matouše 26:60-63. Při jedné poměrně dramatické příležitosti Ježíš prohlásil: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím." Z otázky, kterou Ježíši posluchači následně položili, vyplývá, že jeho slova nepochopili. V té chvíli prostě nerozuměli tomu, že mluví o chrámu svého těla. Ačkoli v dané chvíli tato slova nedávala jaksi smysl, nebyla zapomenuta a nezapadla stejně jako mnohá další. A bude zajímavé sledovat jejich další osud. Nejdříve si na ně vzpomněli dva předstupující křiví svědci, kteří vypovídají při křížovém výslechu Ježíše Krista. Podle verše 61 prohlásili: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět." Pomineme-li zřejmě záměrnou a přitěžující nepřesnost ve slovech "mohu zbořit" místo "zbořte tento chrám", slyšíme odkaz na stejná slova, která Ježíš pronesl při vyčištění chrámu před svátkem Pesach. Ale na ta slova si vzpomněli i jiní. Jan 2:22 říká: "Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl." (Srovnej Jan 14:26) A tak pozorujeme dvě odlišné situace, při kterých zaznívají v podstatě ta samá slova.

A všimněte si, pro jedny (bez Božího zjevení) jsou nástrojem obvinění a příčinou hněvu, zloby a nenávisti. A pro druhé, kterých se Bůh dotýká, jsou zdrojem radosti, víry a povzbuzení. Je smutné, že lidé, kteří nejsou pokorní před Bohem a pravdou, se stávají sami sobě nepřáteli.
ŽIVÉ PÍSMO

Shledáváme, že právě díky Božímu duchu a jeho zjevování se Bible stává tak podivuhodnou a živou knihou. Asi jste sami zažili, že verše, které jste již mnohokrát četli, náhle oživnou a povstanou a vy máte pocit, jakoby je snad do Bible nyní někdo dopsal. Náhle v nich slyšíte Boží hlas o vás a pro vás.

Do kategorie takto vzkříšených veršů řadím 1. Jana 5:1. V mé náboženské minulosti jsem tento verš četl opravdu mnohkrát a nikdy jsem mu nevěnoval zvláštní pozornost. Myslím, že to bylo do jisté míry proto, že jsem poslechl toho, který mi nadiktoval, že znovuzrození nemůže být nikdy také mojí náboženskou zkušeností. A tak jsem ten verš po svědkovsku při čtení přeskakoval, protože jsem si říkal, že vlastně není ani pro mě. Mlčel asi také proto, že jsem při čtení Bible postupoval tak trochu proti vnitřnímu proudu Písma, místo abych se jím nechal unášet. A tak jsem si zmíněného verše docela jednoduše nevšímal a ani jsem o něm nepřemýšlel. Ale i kdybych přemýšlel, myslím, že právě tento verš mluví o tom, že jen přirozený rozum nestačí. Pokusím se to trochu nastínit.

Přečtěte si pozorně tento verš 1. Jana 5:1 a zastavte se u časů sloves. Tento verš zní: "Každý, kdo věří (přítomný čas), že Ježíš je Kristus, je zrozen (dokonavý minulý čas) z Boha.

Připustíme-li, že minulý čas předchází čas přítomný, pak tento verš neznamená, že výsledkem nebo odměnou za mé uvěření v Ježíše jako Krista je mé znovuzrození. Ale právě naopak. Protože jsem se narodil znovu, zrodil jsem se z Boha, jsem schopen vyznat, že Ježíš je Kristus. Podle tohoto čtení je to Bůh, kdo je aktivní, kdo se ujímá iniciativy, aby nám daroval život, aby nás spasil. On nejdříve daruje život a námi vyznávaná víra, že Ježíš je Kristus, je znamením tohoto nového a darovaného života. Tento pohled je v souladu s učením apoštola Pavla podle Efezským, 2. kapitoly. Nejdříve Pavel konstatuje: "I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy" (verš 1.) A ve verších 4 a 5 připojuje: "Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtví pro své hříchy. Milostí jste spaseni!" Je to tedy Bůh, kdo zachraňuje, je to jeho dílo od samého začátku. Rozumíš tomu? Cesta k záchraně není v tom, když budeme ,přijímat poznání o..., ale když se nám zjeví nebo dá poznat Ten, který je bohatý ve svém milosrdenství. Naše cesta spásy není v intelektuálním vzepětí ani schopnostech přirozené mysli. Potřebujeme se narodit z Boha, narodit se znovu. Potřebujeme jeho zjevení, jeho dotek ve stavu uznání, že jsme "mrtví ve svém hříchu". Proto také platí 2. Timoteovi 2:25: "Snad jim dá Bůh pokání vedoucí k poznání pravdy". Do vztahu k Bohu Otci nevede cesta skrze vědění, ale skrze pokání, které samo o sobě je také darem Boží milosti.

Ačkoliv jsem snad kdysi prohlašoval, že Ježíš je Kristus, mohu dnes dosvědčit, že bez narození z Boha a Božího daru spasitelné víry, byla ona slova bez obsahu a vlastně o něčem jiném.

Další ne nepodstatný detail zmíněného verše na sebe nenechal dlouho čekat. Slovo "každý, kdo věří..." Opět jsem si díky Bohu mohl uvědomit, že znovuzrození není jen pro někoho, ale že Bůh může darovat života opravdu komukoli, doslova každému.
Vyznání v duchu

Podobnou zkušenost jsem zažil s veršem 1. Korintským 12:3. Nyní již jen v krátkosti. Slovní obrat "Ježíš je Pán" může zaznít i z úst mormona, svědka Jehovova, moonisty či nevěrce jako zvolané citoslovce, a přesto zřejmě nevyjadřuje smysl tohoto vyznání, není-li plodem Ducha. Opravdu, říci "Ježíš je Pán leč v Duchu svatém" je duchovní zkušeností jiného druhu. Je to asi tak, jako kdybys četl knihu o manželství anebo vstoupil do manželství.

Budeš-li číst Bibli, počítej s tím, že již tvé osobní čtení Písma je výkladem. Aniž bys byl pod vlivem jakéhosi "předporozumění" nějakého učení nebo teologie, to co jsi prožil a tvá kultura bude tvarovat představy čteného. A tak Jordán budeš vnímat jako Rýn, Vltavu nebo jen Berounku. A Sión bude Sněžkou nebo jen Petřínem, abys pak při návštěvě Izraele zažil osobní poznání, že vše je trochu jinak. To však, co lidi spojuje s Bohem a sjednocuje navzájem nejsou stejné představy o horách , řekách či jiných místopisných reáliích, ale právě vyznání že "Ježíš je Pán". Toto vyznání doopravdy spojuje, je-li ovocem Božího doteku, jeho zjevením sebe sama.

Myslím, že závěru bude slušet výzva a povzbuzení k pokoře. Přečti si pozorně Matouše 16:13 až 20 a pak 21 až 23. Málokdo z lidí slyšel tak vzácná slova samotného Ježíše: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích". A málokdo slyšel slova, která znějí do stejných uší od stejného Mistra tak protikladně a hrozivě: "Jdi mi z cesty satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!" Na věci lze jít dvojím způsobem, Božím a lidským. Zatímco Boží zjevení přináší světlo a je zásahem do černého, lidské smýšlení je soumrakem a krokem vedle. Jsem si vědom toho, že i když jsou v Bibli určité verše vedle sebe či za sebou, přesto je ve skutečnosti dělily měsíce nebo kilometry. Přesto si myslím, že tyto dva příběhy nejsou v Písmu vedle sebe pouhou náhodou. Mohou být varováním, abychom si nemysleli, že díky jednomu zjevení vidíme už do všeho, že zjevení teď bude přicházet automaticky, že Boží postupy si lze nějak patentovat, zeje to mechanismus, který jsme prokoukli a který je navždy náš. Prostě, Petrův příběh je o tom, že jednou mu bylo sice něco úžasného dáno, ale neuchránilo ho to před "úletem" v situaci další.

Chceš-li, můžeš se mnou na závěr vyslovit Písmem (Efezským 1:17-19) inspirovanou modlitbu:

"Pane, prosím, pomož mi překonávat co nejrychleji těch 30 centimetrů mezi mou myslí a srdcem. A Pane, Bože našeho Pána Ježíše Krista, Otče slávy, prosím, abys mi dal ducha moudrosti a zjevení, abych tě poznal a osvíceným vnitřním zrakem viděl, k jaké naději jsi mě povolal, jak bohaté a slavné je mé dědictví v tvém svatém lidu a jak nesmírně veliký jsi ve své moci ke mně, který věří. Amen."

Roman neříká,že neuctívá JHVH.Ale tvrdí že je biblické obracet se v modlitbě na JK.

Bude to tu stále stejné.

A ta co si mění NICK jako já ponožky,ta si hraje na chytrou.

Uvědomte si konečně,že jste všichni bratři,pokud jste přijali Krista!!!!!!!!!!!!
Každému není dáno dokonalého pochopení písma.
Jestliže někdo z vás má větší pochopení,proč ne?Vždyť je to psáno.

Je pravda,že SJ vyučují o otroku jako organizaci,budiž.Někdo to bere jako podobenství jiný jako proroctví o otroku.A že proroctví ustalo, jak nebiblické.Duch svatý stále vede následníky JK.

Moc hezký včerejší článek 16:55, škoda, že tam chybí autor. Má to hloubku, logiku, ducha moc by mne zajímalo, odkud je to zkopírované.
Zahřálo mne na srdci,že ještě v dnešní době, pokud je to někdo z dnešní doby,je schopen takto čistě a jasně uvažovat, má vyjasněné základní věci a nezabývá se malichernostmi.
Děkujeme

Je to tady pěkně zamotané,pánové a možná i dámy co kdo berete,ja jsem čistý.

Kubrte, Kubrte!!! Víš, že lhát se nemá!!! Nebo si to Jehova rozmyslí a budeš na tom stejně jak Romík

Anonyme,
můžu tě ujistit, že s Romanem nemám pranic společného nedělej z Romana schizofrenika. Vem si za příklad minci, která má dvě strany: rub a líc. Já jsem na jedné straně se svědky Jehovovými ( i když sám nejsem pokřtěn u SJ ) a Roman na té druhé, který odporuje SJ. A ty můžeš Romane hádat na kterou stranu se asi Jehova Bůh přikloní. Odpovím ti. Na tu která uctívá Jehovovo jméno ne Ježíšovo.

Člověk, který je v sobě ukotvený a zná životní jistotu, se mnohdy nachází v důvěrném vztahu k Bohu. Kdo v sobě nezná žádný základ, pro toho se stává hluboko zasahujícím prožitkem nepřítomný Bůh. Bůh, který se zjevuje jako skrytý, vyžaduje akt víry dokonce i v Nic, přičemž jde o víru,

Kubrt, zjevně není svědek Jehovův, tipla bych, že jde o další legrácku Románka.
Jen se bav, když tím nic zlého nesleduješ.

Otrok dává pokyny skrze učebnic např. Organizováni, abychom dovršili svou službu, na str. 150 ...Ale na člověka, který opustil společenství tím, že se vědomě vzdal víry a uctívání Jehovy, je nutno se dívat stejně jako na toho, jemuž byla odňata pospolitost...
Apoštol Jan psal o osobách, které se v jeho době zřekly křesťanské víry: ,,Vyšli z nás, ale nebyli našeho druhu, neboť kdyby byli našeho druhu, zůstali by s námi.´´ (1.Jana 2:19)
Fajn, čti ještě 18. verš: ,,Děti, je poslední hodina, a právě jak jste slyšeli, že přichází antikrist, i teď se mnozí stali antikristy; z této skutečnosti poznáváme, že je poslední hodina.´´

Rozumíš? Antikrist. Kdo to může být? Můžeš sama hádat!

Vzýval jsem Ježíšovo jméno, a za to můžu být vyloučen!!! Už mnozí z nás za to byli vyloučeni..., abys věděla.

Nevěřil jsem svým očím, a proto jsem se chtěl přesvědčit, jestli Ježíš je Jehova co se týče v Žalmu 102.kap. ve srovnání He 1:8-12. Nenamítli, ale kývli!!!

Oni vědí, ale vy nemusíte, abyste se nepomátli...

To se týká mnohých veršů.

Co se týče hierarchie, to vím už dávno před pokřtěním jako základ. Jenže po 2 měsících od února do dubna se na to přišlo, že jméno JHVH je prostředek ke záchraně, a že jméno JHVH vzniklo (můj názor) až po pádu prvotního hříchu (viz 1.Mo 2.kap. ...To jsou dějiny,... kdy Jehova Bůh udělal zemi a nebe..., kdežto v 1.kap. Bůh bezejmenný stvořil symbolický den za dnem).

Jméno JHVH znamená Jsem, který jsem; Ukáži, kdo jsem; Působí, že se stane; Prokáži se být tím, čím se prokáži být...

Proto toto jméno je posvátné jak pro lidi tak pro anděly a celé tvorstvo, aby se uskutečnilo. Toto jméno by mělo být vštípeno do každé mysli proto, protože jsme hříšní, padlí, nečistí dalek od Boží slávy...

Přišel Ježíš (JHVH je záchrana), který dokoná Boží dílo ve jménu JHVH a zachrání lidstvo od smrti dokonalým lidským životem, a tím posvětí Otcovo jméno jménem Ježíšovým.
Jméno JHVH je v Ježíši jako prostředek splňující účel kvůli tomuto pádu prvotního...

Jméno JHVH tím ztrácí význam díky jménu Ježíš neznamená pohrdání jména JHVH, protože je ve jménu Ježíš. Ježíš naopak řekl, že máme posvětit Otcovo jméno. Když citoval, citoval proto, aby uvěřili, že je poslán, jako citovali první pisatelé. Ovšem otázka je, citovali skutečně Boží jméno JHVH nebo jméno Pán (Kyrios), dosud chybí důkaz byť jediné slovo v Septuaqintě, co se týče Nového zákona, ve SZ jsou již tato jména zapsána...

Psali nepsali, abyste věděli, že význam JHVH nějak pozbyl, ne nezavrhl prostě splnil účel v Pánu Ježíši.

Když Otec řekne Synovi, a on udělá třeba řekne: ,Já, JHVH, jsem nejvyšší nad celou zemí´ ještě neznamená, že Syn je ten nejvyšší, ale řekl o sobě jakoby.

Nezapomeňte, co řekl Ježíš, že on a Otec jsou jedno, a že co Ježíš řekl, to řekl také Otec. Sic si nejsou rovni, ale Otec si přeje, abychom ctili Syna. Kdo nectí Syna, nectí Otce. Nelze považovat za archanděla, Ježíš je dle He 1:10-12 také stvořitel, Mistr dle Otcova plánu, nebýt ho, nepovstalo vůbec nic. Že je stvořeno vše skrze něho a pro něho, toto je bázeň vzbuzující, ne zlehčovat, nějaký velitel andělů...

Takže Ježíš je Kristus, Syn Boží jednorozený, přímo zplozený svým Otcem, má život sám v sobě, protože dostal od Otce. Ježíš soudí, odpouští, naslouchá, vzkřísí, uzdravuje atd. Nezapomeňte, že jsou jedno. Bůh dal všechny pravomoci do rukou Synovi, proto je hoden vzývání (uctívání) jména Ježíš. Když vzýváme Ježíšovo jméno, tím vzýváme Otcovo jméno, prostě jedno...

Nemáme se toho bát, to je napsáno v Bibli tak jasně, a ne naučené od Otroka, aby se odlišil od nauky různých církví každopádně...

Ježíš je Semeno, které zachraňuje a nosil jméno JHVH jak kdy ve SZ.

Když čtu SZ a narazím na jméno JHVH, rozumím tak, že JHVH je buď Otec nebo Syn, a mám vždy na mysli, že to je proto, aby bylo Otcovo jméno posvěceno v Pánu Ježíši.

Několikrát říkám, že Syn není rovný Otci, ale že dostal vše od Otce a díky DS je jakoby rovný s Otcem, i když není. Chápete?

Božím přáním je, abyste vzývali Ježíšovo jméno a s Pánem Ježíšem rozmlouvali jako kdybyste rozmlouvali s Otcem.

SKRZE znamená přímo s ním, a on potom někomu předá vyššímu... He 7:25 Je tedy také schopen úplně zachránit ty, kteří se skrze něho přibližují k Bohu, protože je vždy živý, aby za ně naléhavě prosil.

Rozumíte vůbec? Přímo k Pánu Ježíši!!! On za nás Boha Otce prosí...!!! Toto je SKRZE!!! Ne přímo k Otci přes Ježíše..., to nejde. To je jako nějaký šéf firmy pošle svého zástupce do jiné země, a tam podepíše smlouvu a jedná přímo s vládou lidu ve jménu šéfa. Tito lidé budou se zástupcem komunikovat stále pokud nepřestane i když ví, že on není šéf, že on jen zastupuje, že šéf má poslední slovo, ale zástupce má též rozhodující slovo, protože šéf má v něho důvěru.

Buďte zdravé mysli!

Romane !!!
Ty ses dočista pomátl jestli si myslíš, že JK je Jehova. A otravuješ tu s tím už pěkně dlouho. Ty snad špatně čteš Bibli nebo žiješ v nějakém jiném dimenzním světě. Takže ještě jednou.
Hierarchie Božího království:
Na prvním místě Bůh Otec - Jehova. Je to NEJVYŠŠÍ bytost v celém vesmíru. Tomu se podřízují všichni včetně
na druhém místě Božího Syna - archanděla Michaela (JK), který společně s vládou 144000 lidí koupených ze země Kristovou krví budou panovat nad zemí v duchovních tělech nad spravedlivým lidstvem, který je v Bibli označen jako velký zástup. Věrný a rozvážný otrok jsou lidé, kteří druhým dávají duchovní pokrm v pravý čas. A jestli toto neuznáváš pak jsi nevděčný, ničemný člověk, který slouží Satanu Ďáblu. JEHOVA BŮH JE KRÁL KRÁLŮ A MÁME SE K NĚMU MODLIT SKRZE JEHO SYNA !!!

Romane, ty jsi se pomatl nebo jak jinak to lze vysvětlit, Otrok přece nedavá nikomu žadná břemena a ani nikoho nevylučuje, ale skutečně davá pokrm v pravý čas. Která jiná organizace tak duchovně sytí své ovečky? Nebyt Otroka tak z Bible nic nevíš, když je někdo vyloučen, je to proto, že nežije podle biblických zasad.

Kateřino, ti starší vědí, že Ježíš je Jehova! Co se týče He 1:10...
Otrok sepisuje postup vylučování ne na základě Písem, protože vylučuje toho, kdo vzývá jméno Pána Ježíše!
Ohledně DS žel se týká každého, kdo upřímně prosí o odpuštění Pána Ježíše, jako On odpouštěl kdy byl na zemi. Proč ne nyní i když je v nebi? Je Týž!
Proč křtít ve jménu Organizace?
Otrok není organizace, ale dává duchovní pokrm tedy povzbuzuje a ne dávat břemeno jedno za druhým. To už není povzbuzení.
Řekl jsem jím, že jsem větší hříšník proč? Furt mi poukazovali na můj nedostatek, a proto jsem tak řekl.
Mnoho lidí i velkých hříšníků Pán Ježíš odpouštěl dí, ať už nezhřeší... a následují. Protože Pán vstoupil do nebe, tak DS sestoupil a pokračuje tyto lidi v následování Pána... Ti, kdo mají dar..., ať učí ty druhé, vedou druhé, pomáhají druhým, pohostí druhé. Ze všech je nejdůležitější láska, ona je sjednocujícím poutem.
Tak to by mělo být. Ježíš je lehké břemeno...

Ne, neděkuj mně, DS mi dává poznat Pána tím i Otce... svým studiem, kázáním, sebezapřením.

Přeji Ti i všem odvahu zkoušet vzývat Pána, vždyť toto je přání jeho i našeho Otce...