Reklama

Kdy jste se naposledy pokakali

Sabina (Út, 6. 5. 2008 - 11:05)

Hele s tou zmrzlinou mám taky problém ale nikdy jsem se z ní nepo... já teda rozhodně nesmím zmrzlinu a něco studenýho vypít to je zle, jo a v cizině obzvláště u moře tak si zrzlinu nedávám vůbec ponaučení z Tunisu tři dny na WC stačili;-))

franta (Ne, 4. 5. 2008 - 21:05)

koukám dlouho už se nikdo neposral;-)))

Agnes (Po, 28. 4. 2008 - 09:04)

Tome tak sem nelez nikdo Tě nenutil si to tady číst

tom (Ne, 27. 4. 2008 - 20:04)

tady je to teda k posrání

Agnes (St, 23. 4. 2008 - 11:04)

to Zlatka: Hele nic si z toho nedělej hlavně že Tě nikdo neviděl, pokud jsi už pak neměla s průjmem problém tak bych se na přiště zmrzliny nebála

Zlatka (Út, 22. 4. 2008 - 10:04)

Ahoj já to se teda stydím ještě teď ale já se po... včera večer po cestě z práce, dala jsem si na autobusáku zmrzku a evidentně mi nesedla, už v autobuse mě chytli pořádné křeče a hodně se mi chtělo na velkou, ale neta vůbec jsem si nepřipouště že by jsem se mohla pokakat, cestu autobusem jsem zvládla ale pak ještě u nás projít dlouhou ulicí bydlíme až na konci no moc velká dálka to ne ní ale když së vám chce na záchod... a navíc jsem se neodvážila dělat velké kroky... víte proč:-)po pár krocích jsem si už byla jistá že je situace nikoli vážná a ani kritická, ale je třeba něco udělat hned nebo...se po...tak jsem zahnula k malému chodníčku mezi domy že to veznu po zadu zahradama a tam musím hupnout někde za strom nebo za keř, hmmm jenže skutečnost byla jiná udělala jsem dva kroky k chodníčku a stala se katastrofa....dál ani neni asi třeba vysvětlovat, jen díky bohu za ten chodníček k zahradám jinak bych musela v tomhle stavu přes celou ulici a to by byl horor,u nás na zahradě byl manžel s dětma a divili se od¨kud že to jdu, no bylo mi do breku ale přiznat jsem se musela sice jsem se strašně stydělala ale pak jsme se tomu všichi zasmály jo dcera pak prododila poznámku o tom že mám pokřtění nový džíny a zmrzlinu tu už nechci dlouho vidět.

marek (Čt, 17. 4. 2008 - 17:04)

toho a je možnost opravy v září. Zkuste jí uklidnit a ono to odezní, i když samozřejmě vyšetření by uklidnilo vás obě.

Ja maturitu delal az napotreti, jelikoz sem nebyl pusten v radnem terminu. Jedine co se divim, ze se mi to nestalo, ono tez soudit se s rodici neni prijemne!
Zatim ne, ale nikdy clovek nevi, uz semnekolikrat mel na male.

Andrea (St, 16. 4. 2008 - 18:04)

Tulmane, za vlasy to bohužel není vůbec přitažený. Bohužel co jsem zde napsala je pravda. Tím tragickým úmrtím táty se ze mne stala trochu měkkota. Mohl za to jeden ožrala za volantem. Špatně jsem to unášela a více se bála maturity. Stresovala jsem se. S tím větším stresem souvisí určitě i to, že se mi více chtělo kadit a dvakrát jsem to prostě nevydržela. Byla jsem z toho hodně zděšená, když jsem ucítila, jak se mi to cpe do kalhotek. Dnes se snažím vyhýbat lidem, které jsem tehdy potkala. Připadám si pořád strašně trapně. A to doma bylo taky hrozné. Vzbudila mě potřeba k ránu a stačila jsem si akorát sednout a už to bylo venku. Brácha spal tvrdě. Já jsem nměla jen pyžamo a nic pod tím, tak jsem si neodvážila ani stoupnout, aby to nezačalo padat na koberec. Brácha pak vstával dříve, protože šel do školy a já měla svatý týden. Cítit to bylo docela dost, tak hned infomoval mamku. Tentokrát mamka donesla nějakou igelitovou podložku, na které jsem se vyslékla a opatrně odkráčela do koupelny. Měla jsem hrůzu, abych to nepustila i před komisí. Raději jsem si vzala černou sukni, ale naštěstí se nic nestalo a doufám, že to již mám na celý život vybráno. A jestli se ti zdá že, že tu něco podobného bylo, tak to fakt nevím, protože celou diskuzi jsem nečetla. Jsem ráda, že jsem to sem mohla napsat. Tím jsem se této tíhy ze sebe zbavila a opět dostávám sebevědomí, které jsem po těchto nehodách rychle pozbyla. Pokud měl nebo má někdo podobný případ, tak uvidí, že není úplně sám.

tulman (Út, 15. 4. 2008 - 09:04)

Hele andreo není to trochu přitažený za vlasy??? mám pocit že něco podobnýho už tady někdo psal

Andrea (Pá, 11. 4. 2008 - 16:04)

to Adam: Byl to pochopitelně pro mne velký stres před maturou a do toho ještě tragické úmrtí táty. Tak částečně to asi soviselo se stresem. Domluvila jsem se spolužačkou, že se půjdem někam jeden večer o svaťáku odreagovat. Byly jsem v kavárně. Je možné, že jsem to nějak moc do sebe namixovala a k tomu ještě stres. Chytlo mě to cestou domů a nebylo úniku. Prostě jsem se pokakala, ale bylo to neskutečné množství, tak jsem se s pardonem za výraz posrala. Mamka byla doma, málem nevěřila svým očím, ale moc pochopení neměla. Někdo tu psal, že se to snažila pochopit. Venku mě potkalo pár lidí, propadfla jsem se hanbou. Mamka mi donesla nové oblečení a tím to skončilo, no ještě prala džíny, protože to prosáklo durch, jak toho bylo moc a ještě řídké. Domácím přístupem, který byl bez podpory, vystupňoval můj stres a já se ještě podělala nad ránem. Mámka říkal, že po mně nehodlá pořád prát, že jestli se to ještě stane, že budu nosti pleny. M aturu jsem přežila, stres opadnul a už jsem na vysoké a stres je pryč a nehody také.

Jarda (Čt, 10. 4. 2008 - 07:04)

Já jsem se nádherně posral když jsem to tu četl.

adam (St, 9. 4. 2008 - 22:04)

Andreo a Proč ses podělala?

Andrea (St, 9. 4. 2008 - 17:04)

Já jsem se podělala o svatáku. Přetím mi zemřel táta.

Milena (Čt, 3. 4. 2008 - 19:04)

Ahoj Martino, děkuju za příspěvěk. Přesně to, co píšeš v závěru, mi projelo ve vteřině hlavou, to byl jen takový prvotní impuls spíš ze zoufalství nebo z čeho, ale jak říkám, okamžitě jsem se ovládla, vím, že je potřeba absolutně ten nejcitlivější přístup. Ptala jsem se dcery, jestli třeba něco špatného nesnědla, než šla do kina, prý ne, takže asi fyzický důvod to nebyl. Ale za těch pár dní jsem už zamítla prozatím nějaké debaty o vyšetřeních , snažím se přesně o totéž, jak to vidíš ty - o co největší vytvoření důvěry a otevřenosti mezi námi, aby se nestyděla hovořit o všech svých problémech. Tak nám drž palce, doufám, že se mi to nějak podaří a přijdeme na to samy. Ještě jednou děkuju.

BÁRA (Čt, 3. 4. 2008 - 13:04)

Pavlo,teď ti to tu ten před tebou napsal.

pavla (Čt, 3. 4. 2008 - 12:04)

pokakali jste nekdy ve skole?

katka (Čt, 3. 4. 2008 - 00:04)

dnes jsem se posral ve skole chtel jsem si usrat ale vysel jenom poradny prujem.

Martina (St, 2. 4. 2008 - 19:04)

Ahoj Milena! Ja si myslím, že v prípade tvojej dcéry to bude asi viac než klasické neudržanie potreby, hlavne keď sa to opakuje tak často. Pokial nemá silnú hnačku tak fyzicky nie je dôvod. Taktiež ani rozvod by nemal mať na dospelé dieťa taký dopad. Trebalo by zistiť či tvoju dcérku netrápia nejaké depresie, úzkosť alebo strach čo by mohlo mať vplyv na jej duševný svet.Nechce jej niekto ublížiť? Mladý ?udia nie vždy rozprávajú o svojich problémoch a pocitoch. Snažia sa ich riešť a mnohokrát zlyhajú čo ich ešte viac psychycky zraňuje.
Nemala by so v?ak túto vec riešiť bitkou ale skôr úprimnou komunikáciou. Pre ňu to musí byť ve?mi poňižujúce, musí mať pocit viny a hanby, takže agresívny prístupom to môžeš skôr pokaziť. Musí mať pocit dôvery, hlavne keď má strach hovoriť o problémch. Je dôležité aby sa nehody nestávali pred známimi a spolužiakmi to jej mohlo spôsobiť duševnú traumu a komplex menejcennnosti.
Držím palce, Martina

Jirka (Út, 1. 4. 2008 - 18:04)

Proč by nepatřilo. Určitě to může být od nervů. Zvlášť rozvod a ještě navíc maturita, to jsou citelné zásahy do jejího života. Stresem se jí začne chtít a stydí se kadit jinde než doma, nebo jí to na veřejných wc přijde odporné a pak to neudrží. Spíš se stává, že takové věci přejdou v počůrávání a zejména v noci. To se pak může odbourávat několik let. Promluvte si s ní pořádně o rozvodu, co jí chybí atd. a taky, že maturita je důležitá, ale nestřílí se z toho a je možnost opravy v září. Zkuste jí uklidnit a ono to odezní, i když samozřejmě vyšetření by uklidnilo vás obě.

BÁRA (Út, 1. 4. 2008 - 18:04)

Ahoj Mileno,možný to je,manžel když se rozvedl,tak se jeho šestiletý syn začal z ničehonic počůrávat,doktoři ho ládovali práškama,ale na nic,trvalo to dva roky než to přešlo.

Reklama

Přidat komentář