Výprask vařečkou

Dobře úchylná mystifikace

Já moc kamarádů nemám, nemůžu chodit sama ven díky tomu zrakovému postižení. To bití bylo dřív častější, než dnes a sama nevím proč...
Je lepší, když se učím sama, nikdo mě nefackuje, nebije, nekřičí.. a i přesto všechno žiji normální život. Co se týká toho cukroví, to s výpraskem souhlasím, já jsem tehdy byla na babičku fakt zlá.Ale nesouhlasím s tím, že řeknu mamce pravdu a ona mně dá na holou páskem. To bylo neprávem.

kačko: tys mě psala ten...Je mi 16 let a naposledy jsem ale dostala zaslouženě, protože jsem babičce polámala naschvál cukroví. To bití se zlepšilo jen proto, že se se mnou už naši neučí. Jak jsem si četla některé příspěvky, tak jsem si na to vzpomněla.

kačko: tys mě psala ten email před několika dny nebo to se za tebe někdo vydával? mě je divný, že si s tím žačala o problému že tě vaši byli až teď. jestli tě ted už nebijou není důvod to řešit- ted už jim nikdo nic nedokáže- ty je jedině můžeš potrestat tím, že s nima za trest přerušíš kontakt-ale to není asi jednoduchý pokud nemáš dostatek kamarádek a jiných příbuzných asi co? Kolik ti teda je ted a kdys dostala napsoledy?

Jinak Kačko, nečetla jsem celý tvůj příběh nebo vše co tady píšeš (opravdu poslední dobou nemám čas sem chodit) a ráda bych ti poradila, ale v téhle situaci je těžké radit - ani já jsem si nevěděla rady když mě moje matka a nevlastní otec bili (ale to je už dlouhá doba cca 20let) - s mámou jsem našla společnou řeč až několik let po tom co jsem se odstěhovala (teď jsme kamarádky) a nevlastního otce jsem neviděla tak 15let.
Pokud Tě rodiče trestají nějak nepřiměřeně asi bych se opravdu obrátila buď na nějakého učitele a nebo třeba na soc.pracovnici aby ti alespoň poradili co v této situaci. Co se mamky týče - zkus si s ní promluvit o tom co cítíš a říct jí že jí potřebuješ, zkus udělat první krok.
A jen takové doporučení - být tebou tak tady raději neuvádím nic soukromého - jako například odkud jsi atd... nikdy nemůžeš vědět s kým si tu píšeš a nebo kdo to čte.
Držím ti palce a věřím, doufám - že se to vše nějak vyřeší a hlavně, že budeš šťastnější.

Zajímavé, kam se poděla...Promiň Kačko, ale mám dost práce momentálně a pak na druhou stranu - sorry - ale tyhle debaty některých lidí tady jsou o ničem a mě nějak nebaví se rozčilovat nad individuama, kteří si tady buď z lidí dělají srandu a nebo je uspokojuje se bavit o věcech, které dle mého nejsou normální a ti lidé by se měli léčit.

psychologu amatére, myslíš, že to, co mi naši dělali, je týrání?

TOHLE SE MI FAKT STALO! PŘÍSAHÁM!!!

ty jsi šašek, vid? dělá...Nešaškuji, divil(a) byses, tohle je BUHUŽEL PRAVDA!!! A dobře mi to rozhodně nedělá!!!

Zajímavé, kam se poděla Maris...
A ještě něco vážený psychologu amatére: I když už nejsem tak moc bita, v 6. třídě (to mi bylo 13 let) mi taťka opravdu škaredě nadával, on to bral jako vtip, ale tohle bylo fakt trochu moc. Nadával mi do gizdů a šmejdů! Byly to fakt hrozné časy, já se nad tím trápila hlavně loni, to byl děs, to jsem brečela, bylo mi líto, jak se mnou takhle může jednat vlastní otec. To všechnno skončilo velkou hádkou, která si žádala oběti. Týden s námi taťka nemluvil... ale už je to dobré, inu není nad staré pořekadlo: Konec dobrý, všechno dobré.

Ty mi ještě zavidíš mé...závidíš

Ty se máš, to mě seřeže...Ty mi ještě zavidíš mé potíže?

milá Kačko,
k těm Tvým...Já jsem ze Vsetína a umím se usmívat i přes ten hrozný život bez kamarádů, jen doma, dobře. Ono to fakt není lehké žít s 1 okem a ještě ke všemu mám těžkou slepotu na pravé oko, ale umím se i zasmát, říct vtipy až to není normální...

Jemi 16 let, al 24. června...milá Kačko,
k těm Tvým narozeninám Ti přeju hlavně zdraví, štěstí a abys měla důvod se taky usmívat. jseš ještě dítě, ale s rodiči být nemusíš, když budeš plnoletá, tak můžeš jít kam budeš chtít,a kde budeš snad i šťastnější, než doma. Já měl rodiče super, nikdy na mě nesáhli, i když bych to někdy zasloužil, můj otec je dávno mrtvý, zítra 12.6. to bude 23let, co nám zemřel. Tak půjdeme rozsvítit na hrob svíčku. Mám už jen maminku, ale promiň mi to, nechci a nemám právo Tě zatěžovat svými ne snad problémy. Spíš se musím snažit pomoct Tobě radou, když nemůžu jinak, víš, moc rád bych pro Tebe udělal víc, kdybych věděl, odkud jsi, to by nebyl problém, prostředky mám a udělat dobrý skutek je úžasný pocit, a navíc pro dítě, které trpí a potřebuje něco trochu ještě víc než jenom dostatek materiálních hodnot. Tak se měj, milá Kačko, hlavu vzhůru a ať Tě Bůh chrání

dnes nemáš dost??JÁ SNAD?

Jemi 16 let, al 24. června...Pardon, chtělajsem napsat, že mne kdysi takhle moc bila.

dnes nemáš dost??

kačko, prosím tě, kolik je...Jemi 16 let, al 24. června mi bude 17 a budu s rodiči asi celý život, jelikož nejsem úplně zdravá a pořád chodím k různým doktorům. A moje mamka už určitě zapomněla, že mne kdysi takhle moc byla, sice chápu přiměřený trest, ale tohle je fakt trochu moc.

Taky jsem jednou dostala za...kačko, prosím tě, kolik je Ti let?
doufám, že už nejsi s matkou a žiješ sama někde v bezpečí a s někým hodným, moc to musíš potřebovat, víš, bít své dítě a vyhrožovat mu, to je moc, Tvá matka za to jednou stejně dojde zatracení, i od Tebe a skončí sama opuštěná a svědomí ji bude trápit do smrti, před svědoním neuteče nikdo! to mi věř a buď veselá, člověk nemůže jen trpět, musí přijít taky radost.

Taky jsem jednou dostala za lhaní, až jsem se počůrala a jednou mi matka dala na holou páskem za to, že jsem jí řekla pravdu.