spondylolistéza

Pozdrav vsem, sleduji diskuzi dlouho a bohuzel mi tu dost chybi zkusenosti jiz operovanych a to hlavne s delsim casovym odstupem. Drive se tu vyskytovaly aspon nejake relevantni informace, dnes je to zde spise takove unarikane. Nicmene to chapu, jsme koneckoncu na jedne lodi. Doufam, ze nasledujici odkazy nekomu pomuzou a najde tam informace, ktere ho nasmeruji na dobrou cestu.

http://nchusti.cz/pacienti/onemocneni-a-lecba/operace-lsp-stabilizace
http://www.spondylo.cz/disability.html
http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/failed-back-syndrom-364536
http://www.chirogeek.com/fusion/Fusion%20101.html
http://velkamalina.blogspot.cz/2014/09/jak-jsem-si-dal-jednu-operaci-zad.html
http://insanum.com/blog/spinal-fusion.html
http://excusemefuseme.blogspot.cz/
http://spondyblog.blogspot.cz/
http://www.livestrong.com/video/1004819-strengthen-lower-back-muscles/
http://tonygentilcore.com/2012/10/whats-the-deal-with-spondy-an-attempt-to-solve-the-riddle-in-less-than-1500-words/
http://spondyinfo.com/

Ahoj vsem...maly rostou...Ahoj, já můžu za sebe říct, že jsem naopak rozhodnuta pro operaci, kterou plánuji na půlku září. Nějak mi přijde, že jsem se "zasekla" v tomhle "polovičatém" stavu - usedím s přestávkami jen půlden, bolest v nohou, bez bederního pásu ujdu bezbolestně cca 200m, pak mám problém. Tahle fyzická kondice fakt neodpovídá věku 32 let. Zatím nic nevzdávám, pokud se zlepším do září, tak bych to taky ještě odložila, ale pokud ne, tak fakt jdu. Takhle se nedá normálně žít, jen přežívat. S tvým taťkou je mi to líto, ale nevím, jestli se něco změní operací v tom ohledu, že budeme moct něco těžkého zvedat. To si myslím, že spíš ne. Ale aspoň je nějaká šance jaksi normálně fungovat. Vždyť v tomhle stavu třeba jen jet na zahraniční dovolenou, by byl problém, pokud by nás to někde chytlo. Tohle je fakt neskutečné omezení, nejen co se týče běžných každodenních činností. No nevím... V každém případě se musím nejpozději za cca měsíc vrátit do práce - to jsem teda zvědavá, jak to dopadne...Tak nějak už teď mám pocit, že to neklapne...V druhé polovině tohoto měsíce jdu k dalšímu neurochirurgovi, aby posoudil můj stav. Tak uvidíme, jakou jobovku mi zase řekne. Chci se ho zeptat na ten stálý tlak na ty nervy, který je už chronický - resp. na to, jestli si fakt tím neubližuji. Pokud mi řekne, že čím déle čekám, tak je to horší, a mám obavu, že mi tohle řekne, tak celkem nemám co řešit. Jinak jsem mluvila se známou, jejíž známý měl taky spondylolistézu (hrával dřív profesionálně hokej, pak přestal a teprve potom ho to chytlo), a prý po operaci je v pohodě, byl mu sice dán ČID, ale chodí úplně normálně do práce na plný úvazek. Takže určitá šance na "lepší zítřky" tady je a lidí, kteří dopadli dobře po operaci, je taky dost. Rozhodně mi přijde, že víc než těch, kteří dobře nedopadli. Třeba Ivana v této diskuzi, kterou tímto zdravím a ptám se - jak se daří, Ivčo?

Ahoj vsem...maly rostou zoubky..hruza :(
Ja se na to poptam, az tam pujdu, jdu az v zari...kazdopadne jsem se rozhodla, ze operaci odlozim a budu ji odkladat dokud to pujde...nebo dokud nedojde k nejakymu velkymu zhorseni...
Se sezenim to mame stejne..vydrzim chvili a pak se musim projit, kdyz bych si lehnu, tak se bojim, ze se nezvednu
Drz se a zase se ozvi, pa :)
Stve me, ze jsem "nepouzitelna", kdyz jdeme za tatkou do nemocnice, tak nemuzu mamine ani poradne pomoct ho trochu zvednout...pred 2 mes.mel CMP...

Ahoj...
Marto děkuju...já...Mně napsala žádanku neuroložka,protože na tom trval neurochirurg,když jsem řekla,že než přistoupíme k operaci,tak chci zkusit cvičit. Takže asi proto mě tam poslali,že EMG mělo zjistit,jestli mi tím utlakem nervů nehrozí nic akutního,když ještě oddálím operaci. Tak se poptej a uvidíš. Myslím si,že tě tam neuroložka neposlala právě proto,aby ti tím do té bolesti,kterou trpíš, ještě "nepřispěla" případnou bolestí z EMG. I mně říkala ta moje,že to EMG můžu pociťovat jako bolestivější,když jsem celá taková už rozbolavělá. Ale můžu tě ujistit,že fakt ne. Nepříjemné to bylo (ale taky jak co, ne úplně celé to vyšetření),ale že bych z toho měla noční můry nebo tak něco,tak to fakt určitě ne. S tím sezením - víc cvič. Vím,o čem mluvím. Úplně stačí 3 x 15 min. denně. Nedokázala jsem sedět nejdřív ani 5 min. a po měsíci pravidelnějšího cvičení usedím už pár hodin,ale raději tak co půl hoďky vstanu a projdu se nebo se prodýchám vleže,protože mám obavu,aby mě to zas nechytlo v plné parádě,to bych fakt nerada. Tak se drž.

Ahoj...
Marto děkuju...já už trošku na diskuze koukla :D no...asi bych to přežila :D
jj, bolí mě hlavně nohy, záda mě nejvíc bolí, když sedím..
nevím, proč mě na to dr neposlala...je to nejlepší neuroložka ve městě..uvidím, až tam půjdu, zeptám se jí

oprava :) nevím kde jsem...Jo a pokud se pro EMG rozhodneš,tak určitě nečti ty diskuse k tomu na netu. Některé příspěvky jsou fakt odstrašující,až bych řekla nenormální. Šla jsem tam díky nim s velkými obavami a pak jsme se tomu s doktorkou vyloženě zasmáli :-)

oprava :) nevím kde jsem...Určitě. Ještě to zkus zkonzultovat jinde. Já osobně ale nevěřím,že by mi jinde řekli,že se to obejde bez operace. Spíš to dělám v rámci toho,že si chci vybrat kam. EMG není sice úplně příjemné,ale za sebe můžu říct,že se to dá přežít. Nic strašného. Jsou ale lidi,kteří říkají,že to hodně bolí. Asi ten "prožitek" je zase hodně individuální. Šla jsem tam ale až v době,kdy už pominuly ty nejakutnější bolesti. Takže raději doporučuji jít mimo ty vyloženě akutní vystřelující bolesti,jinak by to bolelo asi fakt dost. Ale jak jsem pochopila,tak tebe bolí jako mě spíše ty nohy a taky už spíše chronicky,když je to každý den,tak teoreticky pokud máme cca podobné projevy,tak by tě to jako mě až tak bolet nemělo. Jen na druhý den mě trošku trnula noha,ale opět nijak zásadně.

oprava :) nevím kde jsem vzala Homolku :D myslela jsem Střešovice :D ale ono je to jedno, tak i tak bych ráda ještě jednu konzultaci...
Proč mě nikdo nedělal to EMG? bolí to?..já jsem hroznej srab.....sexuální harašení :D :D

Myslím to tak,že EMG ti objektivně řekne,jak to tam máš s těmi nervy,jak moc jsou utlačovány a napoví, jak velké je riziko ztráty jejich funkce,když se bude s operací otálet. Jediné,co ti můžu poradit,je to,co dělám já,když mám bolesti-okamžitě si lehnu na zem,pokrčím nohy v kolenou, bederku tlačím do podložky,nadechnu se do dolního břicha jako balón,to břicho jakoby vypouknu do všech stran,vydržím chvíli,a při výdechu a stálém tlačení bederky do podložky jakoby podsouvám a tlačím to dolní břicho směrem pod hrudník. A tohle udělám třeba 10x. Blbě se to popisuje,to chce,ať ti to ukáže fyzioterapeut,ale možná ten cvik i znáš,když jsi psala,že cvičíš. Jestli to cvičíš dobře,poznáš jednoduše-buď se ti uleví nebo ne.Mně to pomáhá při akutních bolestech a když mě bolí i ty nohy. A jako že právě kvůli těch noh jsem to měla chuť vzdát. Jinak jak už Ivana dobře radila-zkus stoupat na špičky a na paty-pokud se ti to ještě víc zhoršilo,poznáš to podle toho. Pak dále u necitlivosti-zkus se jakoby jemňoučce pohladit na zadní i přední části nohou,jestli to cítíš nebo ne. Nebo ještě líp,ať to v nestřeženém okamžiku udělá tvůj manžel. Na mně to takhle zkoušel neurochirurg-věřím teda,že nikoliv v rámci nějakého sexuálního harašení :-)))) a že to je opravdu i efektivní neurologická zkouška na citlivost v končetinách... to byl teda teď ode mě pěkně blbej fór :-) V každém případě obecně ztráta citlivosti,neudržení se na špičkách a patách ani na chvilinku,problémy při močení, neudržení moči nebo stolice = okamžitě jet do nemocnice. Tak snad jsem pomohla a dej o sobě vědět, držím pěsti.

Ahoj :)
Marto...proč...To tak ale nemůžeš brát. Je rozdíl výhřez ploténky a posun obratlů. Ploténka se fakt standardně neoperuje při výhřezu jen o 5mm,pokud vyloženě na tom netrváš,ale přetrpí se ty akutní bolesti a hned na rehabilitaci a pěkně poctivě cvičit. Mám známé s ploténkami s výhřezem kolem 1cm a rozcvičili to a cvičí poctivě dál i po předepsaných rehabilitacích. Jiní to dělají tak,že dvakrát ročně si nechají předepsat rehabky a pak už doma na cvičení kašlou,tak se to zase zhorší a jdou znovu na rehabky a pořád dokola. Jedna známá lékařka (!) si nechala odoperovat ploténku (ve srovnání s operací spondylolistézy se udělá pár dírek do zad, záda se neřezají a žádné šrouby se nedávají),ale kašlala pak na cvičení po ukončení té pooperační léčby a rehabilitaci a začala jí dělat brzo problém další ploténka. Jinak ta bolest je fakt subjektivní veličina. Někdo při určitém objektivním nálezu brečí jak malé dítě,jiný má sice při cca stejném nálezu "nějaké" bolesti,ale normálně funguje. Já mám prý už chronické neurogenní léze v levé noze,takže mi tvrdí,že mě to muselo bolet jako prase už hodně dlouho-to ukázalo EMG. A bolelo?-no nevím,občas jsem se cítila "zvláštně",ale že bych brečela bolestí,to fakt ne,ani ibalgin jsem si nedala,až mě teda nakonec šlehlo v půlce unora. Jinými slovy spíš než tím,že jim tam člověk brečí bolestí (to tam vidí stejně pořád), se lékaři podle mě řídí hlavně objektivním nálezem. Ty nohy (a zadek) mi taky trnou,ale jestli to pociťuješ jako výrazné zhoršení,tak raději val okamžitě k lékaři. Raději fakt neriskuj. Hodně odhalí EMG.

Ahoj :)
Marto...proč Homolka?...slyšela jsem na ní chválu...byla tam známá na op. plotýnek, pak manželovo kolega z práce...nevím, chtěla jsem ještě zkusit jednu konzultaci.
Já měla první termín v květnu..nakonec se posunul nakonec měli plno a jsem ráda..
Stav je určitě důležitý, ale co je vážný nevím :) známá čekala 3 měs a to byla vlastně "ochrnutá"...nejdřív zkoušeli všechno ostatní...kamarádka ted taky, ráno se nepostavila, neposlouchaly ji vůbec nohy a taky ji hned neoperovali..ale ona má "jenom" posun plotýnky asi o 5 mm...
Jak mám vážný nález podle doktorů, nevím :) ale neuroložka říkala, že mám štěstí, že chodím, tím, že mám téměř úplně utlačéné ty pát.kanály, či co :D
Včera mi začala tuhnout pravá noha a nachvíli se mi v ní snížila citlivost....už mi to udělala levá, ale tam to bylo na delší dobu...s levou mám větší problémy, než z pravou, ta byla ještě nedávno ok :(

Marto...motivaci musí mít...Jo,k tvému dotazu. Já jsem byla na konzultaci na základě žádanky,ale zkus si tam zavolat a zeptat se a oni ti řeknou,co k tomu chtějí. Třeba to jde i bez. A napadá mě otázka-proč Homolka a ne třeba Motol?...

Marto...motivaci musí mít...Miško,nevím,kam půjdu. Ostrava nebo Karviná. Chtěli mě vzít hned v Ostravě. Jen čekali,až se "vymáčknu",jestli chci operaci nebo ne. A já,že ne,že nejdřív ještě zkusím cvičit. Pokud jde o termín,tak se to podle mě posuzuje podle stavu. Na konzultaci do Karviné se teprve chystám. Předpokládám,že mě taky vezmou rychle,když bych se pro ně rozhodla. Ještě je ve hře Motol. Tam to teprve začneme zkoušet,ale tam je mi jasné,že si můžu počkat třeba i půl roku. I když stále si myslím,že rozhodující pro stanovení termínu je opravdu ten stav. Bohužel tím,že mám spondylolistézu ještě komplikovanou o sesunutí dvou obratlů,bez ploténky a ještě jsou oba nejen předsunuté oproti křížové kosti,ale i vybočují do strany,tak si fakt myslím,že nikde moc dlouho čekat nebudu, teda s výjimkou Motola. Ale uvidíme,nevím a teprve to zjistím. Chtěla bych jít do Motola aspoň na konzultaci a pak se definitivně rozhodnout kam. Ovšem teda pokud mě zase šlehne tak silně jako předtím,tak Motol už stejně nebude aktuální,protože je pro mě poněkud "z ruky". V těch bolestech by mě tam těžko vozili. Je to prostě zatím ve hvězdách... Tohle mi zjistili teprve před 2,5 měsíci, takže jsem "spondylolistézák v pokročilém stavu,ale vlastně teprve začátečník",všechno zatím zjišťuji,zkouším možnosti a tak. Jsem ráda,že všechna vyšetření jsem absolvovala tak rychle v tak krátkém časovém useku -MRI,RTG,EMG,konzultaci u neurochirurga v OV, ortopeda, fyzioterapeuta,to vše už tak v rámci cca prvního měsíce a půl. Teď půjdu na další konzultaci do té Karviné a ještě jednou na rtg se podívat,co s tím dělá cvičení. Takže postupuji "celkem rychle na naše zdravotnictví"...a ještě do toho cvičím a doufám ve zlepšení a pár hodin denně i dělám u PC. Někdy ale se přiznám,že už bych to nejradši i vzdala,ale pak se zase nějak dám dohromady a bojuji. Je to pro nás všechny náročná diagnóza i na psychiku,že? ;-) Přeji vám všem pokud možno bezbolestný den.

Marto...motivaci musí mít všichni, jinak by to nešlo..to je jasný :)
Operaci mám plánovanou na říjen...ale ráda bych ji ještě odložila...v Ústí, kam jsem objednaná, je čekací doba cca 6 měsíců...to by vycházelo na duben (když to beru od října)
Kam půjdeš ty? Jaká je tam čekací doba?
Ještě mě napadlo, zkusit se objednat na Homolku do Prahy, ale netuším, jestli potřebuju doporučení od dr nebo mi stačí nález z MR..

Ahoj...
Marto, ja nenapsala,...Ne,Míšo,nemyslím to vůbec nijak špatně. Jsi fakt dobrá,že to takhle zvládáš. Je mi jasné,že musíš. Asi všichni máme nějakou motivaci,která nás nutí vydržet. U tebe je to malá. Já zjišťuji,že se to lepší tím cvičením,ale nevím,jestli budu moci normálně fungovat. Jen se ti snažím poradit,abys to vydržela do té plánované operace. Třeba na ní skončím brzy taky. To ještě netuším,ale pokud nebudu jakžtakž funkční,tak bych chtěla jít v září. Kdybych to ale vzala naopak-nejdřív se snažila takhle moc chodit a pak cvičit,tak bych rozhodně nebyla na tom takhle "dobře" a asi bych už teda i byla zoperovaná. Dokonce se mi i lékaři smáli,že sotva lezu a přesto i v době nemocenské ve vycházkách dolezu (přesněji řečeno mě dovezou) v těch bolestech na pár hodin do práce (už po 3 týdnech,co mě šlehlo).Myslím si,že je to dobře,že jsme takoví nezmaři a nevzdáváme to. Takže ti maximálně fandím :-)

Ahoj...
Marto, ja nenapsala, ze necvicim, ale ze na cviceni nezbyva tolik casu (kolik bych chtela).
Ano, chodim o vikendech trochu vic, nez v tydnu, ale vcerejsek byl extrem....ale zase, sedim na kazdy lavicce, kterou potkam, mame jich tu dost...a mam kocar (hole), bez nej bych to nedala ani nahodou.
Ono je to tezky...ja bych hrozne chtela odpocivat, ale v tydnu nemuzu, jsem pres den s malou sama, chodi kolem nabytku a musim byt ve strehu...pro me je nejhorsi vareni, stat u toho nemuzu ani nahodou a v sede se to dela blbe..ale zvykam si :)
Jsou dny a je jich hodne, kdy fakt nemuzu....ale musim...

Jo tím "bez větších bolestí" myslim tak 200 m. Víc zatím fakt jen s bederním pásem,dokud nebudu mít ještě posílenější svalstvo. Jinak předtím atakem před 2,5 měsícem jsem pravidelně běhala a opravdu hodně chodila,takže kdyby to bylo o chůzi,tak je divné,že jsem dopadla takhle. Mně řekl fyzioterapeut,že to chce cílenými cviky právě posílit hss a hlavně to šikmé svalstvo, a to na ukor středu těla,který mám posílený až moc- prý problém hodně spondylolistézáků-svalová dysbalance. Takže Míšo,smekám,pokud toho tolik ujdete,aniž byste cvičila. To mě by už na druhý den odvezli

Jinak Laďo,nesouhlasím tak uplně. Chůze na hss posilování? Chůze je pro páteř nejzdravější pohyb,ale pokud si máme skutečně posílit hss,tak jedině cílenými cviky a dýcháním. Ta chůze je pro hss sice podstatná,ale bez těch cviků na hss prováděných pravidelně několikrát za den sama o sobě k posílení hss fakt nestačí. Takže chodit ano a pokud nejsou výrazné bolesti,tak bez pásu,ale hlavně mít posílené hss cílenými cviky. Já jsem začala cvičit na hss ještě ve velkých bolestech a jen díky cvičení jsem se propracovala k tomu,že jakžtakž "hezky" a bez větších bolestí chodím, protože jsem předtím spiš jen "šoupala" nohami po zemi ,než chodila,a i tak bolestivě. Už se těším,až mě uvidí neurochirurg. Řekl mi totiž,že tím,že mám dva na sobě ležící obratle,mezi kterými už nemám ploténku,tak se nebudu moct bezbolestně hýbat a každý pohyb pro mě bude utrpením,jak navíc ještě při tom posunu se o sebe otírají,a hle,jde to,když cvičím. Jen to jde hrozně pomalu a zatím nevím,jestli se propracuji "k normálu",myslím tím k tomu takhle žít normální život,anebo budu muset na operaci. Takže chodit ano,ale Míšo podle mého názoru bez cíleného cvičení jen chůzí si stav nezlepšíš.

Ahoj,jj,já ho taky nemám pořád. To jsme se špatně pochopili. Ale třeba když dlouho sedím a cítím už,že páteř je unavená,tak se projdu a na další sezení si ho třeba už dám zase tak na hoďku a dál pak střídavě bez a s ním. Holt mám sice nemocenskou,ale i tak pracovat musím...

Ahoj :) mala ma ted uplakany obdobi, tak nebym cas ...bed.pas nosim hlavne ven a ne moc pravidelne, snasim se ho nosit, hlavne kdyz vim, ze jdeme nekam dal...jako treba dneska :) ja porad nekde chodim...na cviceni doma nezbyva moc casu, tak alespon ta chuze...dneska jsme toho nachodili az az :) teda s prestavkama....ale par km to bylo...nemuzu sedet doma :)