Reklama

JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Návštěvník (Čt, 8. 1. 2009 - 19:01)

Neznám svědka, který by se sám choval podle toho, co káže. Jenom oblbovačka. Znám mnoho zářivých případů ve vlastní rodině a tohle všechno, co zde sáhodlouze píšete, je jenom hloupý nesmysl. Milí svědci jděte nejdříve sami zdárným příkladem a potom teprve sudťe jiné a kažte sáhodlouze!!!

SATANISMUS - JE (Čt, 8. 1. 2009 - 18:01)

Ustívání Boha = absolutní neúcta k životu a pohrdání morálními zásadami!

Pryč s tím!

Bůh není a kdyby byl,tak to je nespravedlivý tvor,který si zaslouží jen opovržení a ohně pekelné.

Návštěvník (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Autorovi příspěvku: 8. 1. 2009 15:17:53, SATANISMUS - JEHOVISMUS

Nikdy by mne nenapadlo uctívání Boha spojovat s uctíváním Satana! To by se dalo přirovnat k zahrávání s s ohněm!

Uctívání Satana = absolutní neúcta k životu a pohrdání morálními zásadami!

Pryč s tím!

Návštěvník (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Proto rád čtu Bibli, přehodnocuji své postoje, myšlení a jednání. K tomu je nutné prosit Boha o vedení jménem Ježíšovým (Jan 14:13,14; 16:23-28). Nechávám na sebe svatého ducha působit.

SATANISMUS - JE (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Satanismus je zvláštní fenomén, který je jen na pomezí alternativní religiozity, současně či spíše se o něm dá hovořit jako o jevu sociální patologie či psychopatologie. Jeho prvním zřejmým rysem je mnohotvárnost, jednotliví satanisté mají velmi málo společných znaků, nemají ani jednotnou posvátnou knihu ani vůdce, nemají dokonce často ani společnou víru v existenci satana. Jediné, co satanisty opravdu spojuje, je protest a vzdor, vyjadřovaný pomocí symbolu satana. Je pochopitelně nekonečně možností, proti čemu vzdorovat a jak svůj vzdor vyjadřovat. Tím pádem existuje celá řada navzájem nezávislých satanistických skupin i jednotlivců od - doufejme - neškodných pubertálních exhibicionistů až k masovým vrahům.

Satan je postavou židovské a křesťanské víry, v níž je odpůrcem Boha. Vzdor, který této postavy využívá ke svému sebevyjádření, je namířen proti nějakému aspektu židovsko-křesťanské společnosti. Může to být protest proti většinovému (křesťanskému) náboženství, protest proti morálce, založené na tomto náboženství, nebo protest proti hodnotám křesťanské civilizace jako takové.

Při popisu škály, kterou satanismus dnes tvoří, je třeba vyjít z toho, který je nejstarší - z náboženského satanismu. Jeho kořeny jsou již ve starověku, v němž křesťanství na svém postupu mnohdy jen povrchně překrylo původní pohanská náboženství. Jejich prvky si zachovaly určitou atraktivnost jako vzdoronáboženství, které se projevovalo jak v lidovém čarodějnictví, tak i jako jeden z inspiračních zdrojů tajného a elitářského stínového náboženství - esoterismu.

Náboženští satanisté uctívají satana jako reálně existující duchovní bytost. Vzývají ho a věří, že jim na toto vzývání odpovídá, dává jim sílu a vede je v nejrůznějších životních situacích. Mohou provádět i rituály včetně krvavých obětí. I v Čechách se již našly oltáře s kosterními pozůstatky malých zvířat. Satanisté tohoto typu bývají lidé s psychopatologickými sklony, neschopni čelit zlu v tomto světě jinak, než se mu jakoby postavit po bok a identifikovat se s ním. Někdy bývají vnitřně poznamenáni negativní zkušeností s křesťanstvím anebo obrazem, který si o křesťanské víře utvořili.

Daleko více je ovšem satanistů, kteří protestují proti křesťanské morálce a v satana jako duchovní bytost často ani nevěří. Křesťanskou morálku považují za pokryteckou, slabošskou a škodlivou. Hlásají víru v člověka, který není spoután žádnými omezeními, žije volně a - pokud vysloveně a bezdůvodně neškodí - je mu vše dovoleno. Proti solidaritě staví egoismus, proti odpuštění odplatu, proti společenským normám přírodu a její boj o přežití. Satan je těmto lidem symbolem volnosti a přirozenosti i původcem veškeré změny a pokroku. O satanovi ani o satanismu podle nich nelze vlastně nic určitého říci - každá definice by byla omezením, které samo je se satanismem v příkrém rozporu. Tento typ satanismu nachází odezvu často i v intelektuálních kruzích.

Třetí typ satanismu vytvářejí především mladí lidé svou účastí na tvorbě nové kultury, která zavrhuje tradiční hodnoty krásy, dobra, života apod. Proti tomu se ve výtvarných a literárních dílech a především v metalové hudbě objevují témata hnusu, krve, smrti, masakrů apod. Zatímco náboženští satanisté v satana věří a antimorální satanisté často nevěří, antikulturní satanisté o satanovi často ani příliš neuvažují. Společenství jiných satanistů jim dává pocit síly a bezpečí. Svou oddanost

Návštěvník (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Ukázka ze Satanské bible ANTONA S. LAVEYE, Knihy Satanovy, oddíl III, vydal Reflex:

1. Miluj svého bližního bylo vyhlášeno za nejvyšší zákon, ale jaká moc tak rozhodla? Na jaké logicky zdůvodněné autoritě se zakládá evangelium lásky? Proč bych neměl nenávidět své nepřátele - kdybych je miloval, nevydával bych se jim na milost?

2. Je přirozené, aby si nepřátelé činili dobro - a co je vlastně dobro?

3. Může rozervaná a zkrvavená oběť milovat krví zborcené tesáky, které ji rvou, úd po údu?

4. Nejsme jeden jako druhý díky svým instinktům dravá zvířata? Pokud by lidé přestali požírat jeden druhého, mohli by dál žít?

5. Nejsou chtíč a pohlavní touha pouze pravdivějším výrazem k popsání lásky, pokud se vztahuje k zachování rodu? Není láska podbízivého Písma svatého pouhým eufemismem pro sexuální aktivitu; nebo snad velký učitel oslavoval eunuchy?

6. Milujte své nepřátele a čiňte dobro těm, kteří vás nenávidí a využívají - není to opovrženíhodná filozofie kokršpaněla, který se lísá, když ho nakopnete?

7. Nenáviďte své nepřátele celým srdcem, a jestliže vás někdo udeří do tváře, práskněte ho přes druhou! Zbijte ho po hnátech a bedrech, neboť sebezáchova je nejvyšším zákonem!

8. Ten, kdo nastaví druhou tvář, je zbabělý pes!

9. Oplácejte ránu ranou, pohrdání pohrdáním, odsouzení odsouzením - a k tomu štědře přidané úroky z úroků. Oko za oko, zub za zub, vždy čtyřnásobně, stonásobně! Staňte se pro svého protivníka zosobněním hrůzy, a až vám půjde z cesty, bude o něco moudřejší a bude mít o čem přemítat. Tak si získáte respekt mezi všemi stavy a váš duch - váš nesmrtelný duch - bude žít, ne v nějakém nedosažitelném ráji, ale v hlavách a tělech těch, jejichž respekt jste si získali.

Návštěvník (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Satan (hebrejsky

mezek (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Co takhle trochu důležitých věcí.

"Je naše znovuzrození nutné a proč?"
Chceme-li duchovně růst a duchovně žít, tak je tato potřeba rozhodující, nehledě na to, tak jak jsem četl ve vašich příspěvcích chceme-li žít na zemi nebo v nebi.znovuzrození v Duchu je nepostradatelné, k tomu abychom mohli vůbec duchovně fungovat.Proto bych chtěl napsat několik kroků , abychom se mohli dostat k bodu znovuzrození.
K tomu všemu potřebujeme Ducha svatého.Proč? Protože Duch svatý je schopen sám přesvědčit hříšníka o tom, že potřebuje Boha.
David se pod usvědčující mocí Ducha svatého modlil."Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro velké slitování zahlaď moje nevěrnosti,...(Žal. 51:3-4). Duch si často používá člověka jako svého svědka, aby mluvil s hříšníky.Uvedu příklad apoštola Petra. V den Letnic došlo k velikému vylití Ducha svatého, tak jak to Ježíš zaslíbil. Petr plný Ducha svatého povstal a kázal evangelium Ježíše Krista shromážděným zástupům. Jeho kázání si můžeme přečíst ve Skutcích 2:14-36.
Když lidé slyšeli Petrova slova, "byli zasaženi v srdci" (v.37). Petr kázal pod pomazáním Ducha svatého, a touto usvědčující mocí byla zasažena srdce lidí, kteří se ptali:"Co máme dělat, bratři?"
Další příklad je apoštol Pavel, který píše v 1.listě Korintským, co se stane, jestliže na shromáždění, kde se prorokuje v moci Ducha svatého, přijde nevěřící.A Pavel tam říká:"...bude vším, co slyší, souzen a usvědčován, vyjdou najevo věci skryté v jeho srdci, takže padne na kolena, pokoří se před Bohem a vyzná:"Vskutku je mezi vámi Bůh!"(1.Kor.14:24-25).
Následujícím příkladem je Štěpán. Mezi prvními diakony církve byl diakon Štěpán,:muž plný víry a Ducha svatého"(Skt. 6:5). Štěpán učinil mezi lidmi mnoho zázraků a divů, čím si znepřátelil židovské vůdce. Ve Skt. 6:9-10 čteme, že nebyli schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil..."
V 7.kapitole Skutků obsahuje Štěpánovou řeč před radou. Usvědčující moc Ducha svatého byla velice silná, jak to můžeme poznat z posledních Štěpánových slov:"Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jak to dělali vaši otcové" (v.5).

Takže Ducha svatého potřebujeme k tomu, aby přesvědčil hříšníka, že potřebuje Boha. To však neznamená, že jej donutí činit pokání. Pokání vyžaduje krok víry ze strany hříšníka, a to reakci na usvědčování Ducha svatého. Pavel řekl Korintským: "Zármutek podle vůle působí ke spáse, a toho není proč litovat (2.Kor.7:10).Jde o takový druh zármutku, který vyjadřuje žalmista David v Žalmu 51:3-4. Zármutek podle Boha způsobí, že se hříšník uvidí tak, jak jej vidí Bůh. To, jak jej vidí Bůh, mu zjevuje Duch svatý (1.Kor. 2:11).

Potřebujeme činit pokání?, některým pro vysvětlení, co to vůbec je. (pozn. některé náboženské skupiny toto nevyučují...).

Pokání zahrnuje uvědomění si hříchu, odvrácení se od hříchů, vyznání hříchu Bohu a pak jeho naprosté opuštění. Pokání ovlivňuje každou stránku naší bytosti: intelekt(mysl), emoce(city) a vůli (která se projevuje v našem chování).Pokání je tedy proměnou našeho smýšlení, postoje a jednání vůči hříchu. Nejde jen o hluboký zármutek nad hříchem anebo rozhodnutí více nehřešit, ale o soud nad sebou samým v přítomnosti spravedlivého Boha. K tomu nemůže dojít bez působení Ducha svatého.

A teď, kdo by měl činit pokání?
Výzva k pokání je všeobecná."Bůh však prominul lidem dobu, kdy to ještě nemohli pochopit, a nyní zvěstuje všem, ať jsou kdekoliv, aby této neznalosti litovali a činili pokání" (Skt. 17:30). Tato výzva zahrnuje všechny. Všichni, kteří nevěří v Ježíše Krista, jsou vyzvání k pokání, k přijetí Božího odpuštění a k tomu, aby se stali součástí Boží rodiny (Jan 3:15-17, Tt.2:11, Zj.22:17).
Zvěst o pokání je i pro ty, kdo uvěřili v Krista a stali se jeho učedníky. Zatímco věřící byli proměněni a nejsou již dále v moci hříchu, může se stát, že nebudeme duchovně fungovat nebudeme spolupracovat s Duchem svatým na svém duchovním dozrávání nebo se dopustíme hříchu pak platí pro nás toto: (Řím.8:5-11, Efez. 4:17-32). Ať už jde o jakýkoliv problém, pokání je jediným řešením pro selhání a hřích.
Pokání přináší odpuštění jednoho nebo více hříchu (Mat.18:21-22). Bůh nemůže tolerovat naše hříchy. Míra Božího odpuštění není jaký hřích jsme udělali nebo kolik jsme jich spáchali, ale upřímností pokání a to je změnou mysli, pocitů a chování vůči hříchu. Duch svatý jak můžeme vidět, neustále vede hříšníky k pokání z jejich neposlušnosti vůči Bohu a k tomu, aby mu odevzdali své životy. Duch Boží také působí v životech věřících. On touží po tom, aby mu přenechali úplnou kontrolu nad svými životy a krok za krokem Ho následovali (Gal. 5:16-18,25).

Teď si řekneme něco o tom jak Duch svatý nám dává nový život.

Když jedné noci navštívil Ježíše Nikodém, Ježíš mu řekl, že se musí narodit znovu (Jan 3:1-12).Nikodém si myslel ,že jde o tělesné narození, a tak se zeptal:"Jak se může člověk narodit, když už je starý"_(v.4). A Ježíš mu vysvětlil, že mluvil o duchovním zrození:"Co se narodilo z těla je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch" (v.6). Jinými slovy - jestliže chce člověk vstoupit do království Božího, musí prožít takovéto duchovní narození.

Budu pokračovat dále pro vysvětlení, proč se musíme znovuzrodit.

Na počátku byl Adamovi, prvnímu člověku, dán duchovní život, ale on ho ztratil, když zhřešil. Skrze Adamův hřích, jak o tom píše apoštol Pavel, smrt zasáhla všechny lidi, a to nejen kvůli tomuto hříchu, ale také proto, že všichni zhřešili (Řím. 5:12).
V listě Efezským Pavel píše:"Milostí tedy jste spaseni skrze víru" Efez.2:8 Důvodem, proč se musí každý narodit znovu je skutečnost, že všichni hříšníci jsou duchovně mrtvi.
Vidíme, že Duch svatý působí u hříšníka pokání tím, že poukazuje na nutnost odpuštění které mu Bůh dává skrze svou milost. Když hříšník reaguje - vyzná své hříchy a přijme Boží spasení, Duch života (tj. Duch svatý) do něho vkládá nový život - duchovní život. To je ten stejný život který ztratili Adam a Eva. Říká se, že hříšník se narodil znovu, a to znamená, že prožil duchovní narození. Od této chvíle do našeho nitra vstupuje Duch svatý, který nás zprošťuje každého břemene a viny.

Myslím si , že jiná cesta jak se stát křesťanem neexistuje, byť by se to zdálo, že to je provokující. Toto je působení Ducha svatého. Vše ostatní je tělesným úsilím, a podle Ježíšových slov i výsledek bude pouze tělesný. Dokonce Písmo hovoří, že když se budeme spoléhat na sebe tak je to hřích. Bez pomoci Ducha svatého není možné, aby došlo k duchovní změně v životě každého člověka.

Jednou z funkcí Ducha svatého, který žije v nás, je působit jako náš rádce a učitel. V té roli nám pomáhá přisvojit si pravdy učení Ježíše Krista a vkládá nám toto učení do naši mysli (Jan 14:26,16:13-15). Duch svatý který žije v nás, nám pomáhá v našich slabostech a přimlouvá se za nás podle Boží vůle (Řím. 8:16-17).
Když si ale přečítám některé vaše příspěvky v diskuzi, tak mám z toho smíšené pocity. Troufám si říct, že jste někteří vůbec správně nepochopili, proč musíme být znovuzrozeni, abychom mohli být skuteční učedníci a následovníci našeho Pána Ježíše Krista.

Jedna z nejdůležitějších stránek působení Ducha svatého ve věřícím křesťanovi souvisí s tím, k čemu dochází v jeho životě po znovuzrození, a týká se to křtu v Duchu svatém.
Ale o tom bych se v tomto příspěvku nechtěl zabývat, bylo by to další téma, které je velice důležité, abychom měli v této oblasti jasno, co je křest v Duchu svatém, a proč, je tak důležité pro službu, co by učedníka Ježíše Krista./Převzato/
Co vy na to.

Návštěvník (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

"A proč někdo nezniči taky tu pakáž jehovistickou?"

Velmi jednoduchá odpověď: Protože právě ten samý Bůh zničil Sodomu a Gomoru pro jejich bozbožné konání. Podobné jednání zažil i Farao, když odmítal propustiti Izraelity z otroctví (viz druhá kniha Mojžíšova). A ještě jeden příklad, Noemovy dny, tehdy se zachránilo jen osm lidí! Proč? Ctili Boha a varovali ostatní před přicházející pohromou. Stačilo jen málo, poslechnout a mohli se zachránit. Nechtěli, místo toho se posmívali a pronášeli utrhačné řeči.

milka (Čt, 8. 1. 2009 - 10:01)

Drazí(lidé),nedá mi nereagovat,Jsem oponent Svědků,ale pravda je,že necítím vůči ním žádnou zášt´.Nelíbí se mi řeči násilnického typu.Jinak osobně věřím,že k žádnému hromadnému sexu u nich nedochází.But´je to fáma z dob komunismu,kdy se veškeré náboženství napadalo,nebo je to omyl a pletete si Svědky s nějakými sekty Ku Klux Klanu.

Návštěvník (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Máš fajn kámoše,gratuluji.Takových by bylo potřeba víc.Já pušku nemám,ale něco taky ne ty otravy vymyslím.

jagoda (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Můj kamarád, kolem jehož domku chodí jehovisti na setkání do boudy, ze které si udělali modlitebnu slibuje, že si pořídí pěknou pušku a bude je pěkně po jednom...

Návštěvník (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Já jsem ale jinak slyšel od jednoho jehovisty,že právě šukání je hlavní náplní této víry.

Návštěvník (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

A proč někdo nezniči taky tu pakáž jehovistickou?

Návštěvník (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

autorovi: text byl opsán z Nové Bible Kralické.

Návštěvník (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

autorovi:
text z dopisu Kolosanům 3:5,6 říká:
"Umrtvěte proto své pozemské sklony - SMILSTVO, nečistotu, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost (což je modlářství), 6.neboť kvůli takovým věcem přichází Boží hněv.

Co se stalo obyvatelům Sodomy a Gomory, kteří byli vyhlášení nevázaným sexuálním chováním? Odpověď: Byli zničeni.

Návštěvník (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Dobrý večer, odpovím na tu otázku, aby se tu už víckrát neobjevovala.

Není to pravda.

autor (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Dobrý večer,už dříve jsem se ptal a nikdo mi neodpověděl.Tak to zkusím znovu.Takže otázka zní: Je pravda,že Jehovisti šukají mezi sebou,každý s každým,včetně dětí?

autor (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Dobrý večer,už dříve jsem se ptal a nikdo mi neodpověděl.Tak to zkusím znovu.Takže otázka zní: Je pravda,že Jehovisti šukají mezi sebou,každý s každým,včetně dětí?

autor (St, 7. 1. 2009 - 22:01)

Dobrý večer,už dříve jsem se ptal a nikdo mi neodpověděl.Tak to zkusím znovu.Takže otázka zní: Je pravda,že Jehovisti šukají mezi sebou,každý s každým,včetně dětí?

Reklama

Přidat komentář