kakání partnerky

Kdo nesnědl partnerovo hovno, tak ho nikdy pořádně nemiloval!!!

Čau anonyme, to by mě netěšilo a přemýšlela bych asi o jiných věcech, než o tom, že ho tak vzrušuju. Tak jak už jsem psala, je to úchylka a to vážná, se kterou bych se být Ondrou, nikomu nesvěřovala, jedině tak panu Uzlovi, nebo ,,Chocholouškovi,,

Vando ty naděláš. Mi neříkej, že by tě netěšilo, že partnera vzrušuješ natolik, že dokáže sníst tvé hovno.

Vadilo a to z toho důvodu, že bych si řekla, to není normální a doporučila bych ti návštěvu psychiatra a určitě bych s tebou už nespala, to si piš.

Vando a tobě by vadilo, kdybych snědl tvoje hovno?

No, proti gustu žádný dyšputát, žejo. Možná že jsi normální, ale tohle normální určitě není. Hlavně se s tím nikde nechlub, odpudil bys od sebe hodně lidí. Lidi mají různé ůchylky a mnohdy za ně nemůžou. Tahleta tvoje aspoň není nikomu nebezpečná, akorát tak tobě, protože jíš něco, v čem je hafo bakterií a strašně to smrdí. Je mi zle a to si to jen představím. Ale v podstatě nic proti tobě nemám, protože tě neznám. Čus

30. 9. 2008 11:16:10, Klára
Dvacátéhotřetího ledna jsme si řekli v tramvaji: ""Tak dnes v jedenáct"". Oběma se nám už chtělo a bylo deset. v jedenáct jsem na místě srazu už fakt potřebovala, ale kvůli pracovním komplikacím druhé osoby jsem musela dvě hodiny čekat. Byla jsem nervózní a už jsem v tom lese chtěla bejt. Jenže jak se mě chtělo víc a víc, tak na druhé straně to bylo přesně naopak. Šli jsme koupit sušenky, že to prej pomůže, pak jsme se zasekli s hrozně milým ale upovídaným dědou a byla pěkná kosa. Nakonec jsme došli k řece. Vůbec jsme se nemohli dohodnout na vhodném místě a hádali jsme se. Já chtěla příjemný místečko v přírodě, on hnusný s odpadkama, že tam se to hovno prej hodí nejlíp. Vztekala jsem se, ale nakonec jsem si řekla, že se přeci nebudu rozčilovat kvůli hovnu. Vykadili jsme se pod mostem. Udělal si ďůlek a hned si začal rozepínat kalhoty. Váhala jsem mám-li si ho udělat taky, ale byl rychlejší a udělal ho po optání i pro mě a hned si dřepl. Samozřejmě jsem se trochu styděla, ale nechtěla jsem propásnout vrcholný okamžik a dřepla si hned taky a tvořili jsme opravdu zaráz. Cesta za hovnem nebyla vůbec taková, jak jsem si představovala. Byla jsem z toho trochu rozmrzelá.Teď s odtupem času mě celá ta situace rozesmívá a příjde vlastně fajn. Nic z toho jsem nečekala a překvapilo mě, jak se všechno odehrává mimo mé plány.

30. 9. 2008 11:38:22, Klára
Snad je z mého vyprávění aspoň trochu zřetelné proč jsem ráda, že to všechno proběhlo. Že jde o společné sblížení s přírodou a lidmi, o prožití nečekaných okamžiků i pro přiblížení se k hovnu jako ne něčemu hnusnýmu, o čem nám od malička doma trvdí fuj. Jak vidíte, nemusí to tak být. v mém případě hovno slouží k zamyšlení a radosti. Jsem zároveň i ráda za všechny ty hospodské rozhovory na toto téma. Lidé prvně reagujou negativně, ale pak jsou nadmíru zvědaví a schopní o hovnu hovořit celý večer.

P.S. Výsledek našeho snažení je k vidění na
http://www.hovno.sk/index.php?action=galeria-detail&id=2950

30. 9. 2008 12:05:35, Klára
Kdyby se snad někomu zdála hovna na fotce malinká, nabízím lepší, ale méně kvalitní snímek ze snížku. Jeho je tmavší a velké, moje je světlejší a malé.
http://www.hovno.sk/index.php?action=galeria-detail&id=2940

Yossarian: Spala,spala, jí vzrušovalo, že jsem snědl její hovno.

Hele Ondro a spala pak s tebou dál??No já se přiznám, že bych asi nemohla, pořád bych viděla jak do sebe láduješ to hovno .....hihi....:):)To sou věci :):)

Kláro, pěkný hovínka, hned mi líp chutnal oběd!

Vando: A proč? Jsem psychicky úplně v pohodě, akorát mě vzrušuje, když hezká ženská kadí, to je snad tak špatné? Musím se přiznat, že jedné milence jsem její hovno snědl. Není to nic dobrého, ale když je člověk mega vzrušený, tak dělá různé prasečiny a nestydím se za to, šel bych do toho klidně znova.

Koho tohle může vzrušovat, to nechápu. Je to úchylárna a to pořádná. Všichni, koho vzrušuje sraní, běžte na psychiatrii. Je to hnus na blití...

Kdyby se snad někomu zdála hovna na fotce malinká, nabízím lepší, ale méně kvalitní snímek ze snížku. Jeho je tmavší a velké, moje je světlejší a malé.
http://www.hovno.sk/index.php?action=galeria-detail&id=2940

Snad je z mého vyprávění aspoň trochu zřetelné proč jsem ráda, že to všechno proběhlo. Že jde o společné sblížení s přírodou a lidmi, o prožití nečekaných okamžiků i pro přiblížení se k hovnu jako ne něčemu hnusnýmu, o čem nám od malička doma trvdí fuj. Jak vidíte, nemusí to tak být. v mém případě hovno slouží k zamyšlení a radosti. Jsem zároveň i ráda za všechny ty hospodské rozhovory na toto téma. Lidé prvně reagujou negativně, ale pak jsou nadmíru zvědaví a schopní o hovnu hovořit celý večer.

P.S. Výsledek našeho snažení je k vidění na
http://www.hovno.sk/index.php?action=galeria-detail&id=2950

Dvacátéhotřetího ledna jsme si řekli v tramvaji: "Tak dnes v jedenáct". Oběma se nám už chtělo a bylo deset. v jedenáct jsem na místě srazu už fakt potřebovala, ale kvůli pracovním komplikacím druhé osoby jsem musela dvě hodiny čekat. Byla jsem nervózní a už jsem v tom lese chtěla bejt. Jenže jak se mě chtělo víc a víc, tak na druhé straně to bylo přesně naopak. Šli jsme koupit sušenky, že to prej pomůže, pak jsme se zasekli s hrozně milým ale upovídaným dědou a byla pěkná kosa. Nakonec jsme došli k řece. Vůbec jsme se nemohli dohodnout na vhodném místě a hádali jsme se. Já chtěla příjemný místečko v přírodě, on hnusný s odpadkama, že tam se to hovno prej hodí nejlíp. Vztekala jsem se, ale nakonec jsem si řekla, že se přeci nebudu rozčilovat kvůli hovnu. Vykadili jsme se pod mostem. Udělal si ďůlek a hned si začal rozepínat kalhoty. Váhala jsem mám-li si ho udělat taky, ale byl rychlejší a udělal ho po optání i pro mě a hned si dřepl. Samozřejmě jsem se trochu styděla, ale nechtěla jsem propásnout vrcholný okamžik a dřepla si hned taky a tvořili jsme opravdu zaráz. Cesta za hovnem nebyla vůbec taková, jak jsem si představovala. Byla jsem z toho trochu rozmrzelá.Teď s odtupem času mě celá ta situace rozesmívá a příjde vlastně fajn. Nic z toho jsem nečekala a překvapilo mě, jak se všechno odehrává mimo mé plány.

Lesníče, ty jsi osoba silně zabedněná, pro nás hovnofily je zajímavé hovno, lezoucí z prdele fyzicky atraktivního člověka opačného pohlaví, ne nějaké hovno těžce nemocné důchodkyně v LDN. Tobě by se taky nechtělo souložit s nepohyblivou důchodkyní.

Takovy hovnomilovnice je potreba,az budes potrebovat inspiraci,nastup do LDN nebo podob.tam si hoven uzijes a uvidis i jak hovno leze z prdele,,,,,,,a jeste dostanes valutu!

To je jasný, že většině lidí jsou hovna odporná, ale pro malou část lidí to vzrušující je. Někdo tu uváděl asi 10%. Já sama patřím mezi ty, kterým se hovna nehnusí, kadění mě docela baví. Ráda se podívám i na tu už mockrát zmiňovanou slovenskou hovnogalerii. Nikdy jsem s žádným chlapem nějaké hovnohrátky nezrealizovala. Jednoduše to po mě žádný nechtěl. Kdyby chtěl, asi bych mu vyhověla. Myslím kouknout, jak stolice leze ven ze zadku. Nic jinýho. Žádné potírání nebo dokonce požívání. Fuj, tak z toho by se mi už dělalo blbě. Ale třeba tady ten příspěvek o toaletní služebné, to se mi moc líbilo. I bych za ní dala prachy. Od chlapa by to pro mě asi bylo příjemnější.

Promiň, ale stále existuje markantní rozdíl, mezi fekáliema a nádherným sexem. Alespoň pro valnou většinu lidí a snad nedojde k tomu, že by chlapi u piva probírali sraní, hovna normální lidi nevzrušujou, naopak. Tak jsem ráno vylezla z vany , tělo jsem si natřela pafémovaným krémem, použila parfém Dior a šla do práce. Nějak si nedokážu představit, že tuhle nádhernou vůni by měl přehlušit pach výkalů. Milování a sex celkově ve voňavé koupeli.... a ne v žumpě plné hoven, protože tam by jste si asi chrochtali:-))

Tyto všechny příběhy jsou tady jen proto, že sraní je stále jakési tabu, na rozdíl od sexu o kterém je zase naopak řečí až moc. Za totality se takovéto debaty (u piva v hospodě apod.) zase vedly tehdy o sexu