Trestani dospelych deti

Ahoj vážení. V dětství jsem byl také tělesně trestán, nikoli však týrán. Trest přicházel bezprostředně po "zločinu", nikdy nebyl za známky (a přece jsem vystudoval :-)), vždy podle otcových slov "za blbost". Od 10 let nic(až na 2 facky - jednu za opakování onomatopoia "pí.." v kruhu bratranců a druhou za spuštění vlakové výstražné signalizace). Nikdy to ve mě nevyvolalo pocit křivdy. Když jsem se stal na poměrně krátkou dobu otcem a dcera neměla daleko k diagnóze ADHD, nikdy jsem se nesnížil ani k jedinému plácnutí. Považuji se za vzdělance, jeden z doktorátů mám z psychologie a vím, že tělesný trest (pokud se už neudržíte) má výchovný význam tak do 7 let věku. Poté už je důkazem neschopnosti rodiče udržet autoritu jinými prostředky než násilím. 19 holce na zadek? Snad jako milostná předehra od milence... ale od rodičů? Přiznám se že nechci uvažovat o důvodech takového jednání. Asi bych je nalezl v mé specializaci (psychopatologie). Na druhé straně musím přiznat, že v případě některých pacientů mě takové řešení občas napadne :-))

nepřijde mi, že na světě je něco, co by se mělo řešit fyzickým ubližováním druhým, ať na svých dětech nebo snad partnerce - to mi přijde vrchol slabnosti...všechno se dá vyřešit jinak.. beru to jako absurdní, někdo si tím prostě buď uleví, ukáže nadvládu nebo využívá toho, že ten druhý mu to neoplatí, jako například děti, ať jsou staří jakkoli, mají ke svým rodičům respekt, či úctu, která jim v tom brání, ale jen tak si nechat ubližovat?.. jak to vyřešit? pak se to jenom přenáší na další generaci... chápu, že někteří rodiče znají situace, kdy si myslí, že rozmluva už nepomůže a tohle je z toho východisko, ale to bych neřekla.. vím, že se někdy stane, že nastane situace, padne nějaká rána a člověk pak neví, jak z toho ven.. ale rozhodně se něco takového nemůže stát zvykem.. mně osboně nikdy fyzicky ublíženo nebylo, jednou jedinkrát jsem dostala facku, ale ne z mojí vinny, ale z bezmoci druhého, ten/ta se mi pak omluvila a nikdy se to neopakovalo, je to už mnoho let.. ale zažila jsem svého bratra, když byl v období 15-20 a měl různé problémy, jak se školou, tak s kamarády atd., jsme každý úplně jiný, ale to na věci nic nezmění.. když někdy "dostal" a já toho musela být svědkem, nebyla jsem na něčí straně, viděla jsem, jak si navzájem ubližují a nikdo z nich to vlastně nechce, cítila jsem jenom bezmoc a vím, jak to bylo vždycky oboum líto, ale někteří lidé si prostě nedokážou o některých věcech promluvit... potom měl bratr nápady, jako utéct z domova atd., několikrát to realizoval, ale spíš to také zavinila jeho touha "v tomhle věku" po nezávislosti.. dneska s odstupem casu by sám dost veci zmenil, ale proste predtim, o tom tak nepremyslel.. ja jsem byla mensi a musim rici, ze to na me zanechalo nazor, ze nejake fyzicke ublizovani nema smysl, jako mala jsem kvuli tomu dost brecela, ze si lide ktere mam tak rada, navzajem ublizuji a ja s tim nic nenadelam. Rozhodne bych to nechtela znovu zazit...

dospělé dítě = hotový člověk. nevím čeho chce trestající docílit. zavání mi to tím, že dotyčný je napřiklad připraven potrestat svou manželku.

Kdyby se me rodice pokusili v me dospelosti trestat - resil bych to sekerou v ruce (me) a v otcove hlave. P.S. Od 18 jsem syrotek

Tedy nevím jako trest je facka spíše ulevou pro toho kdo ji dává.Moje dcera dostala naposledy v 6 létech a i za to se stydím že jsem se neovládl.Dnes je ji 27 a vůbec ji fackování nechybí.

Pokud žijí "dospělé děti" ve společné domácnosti s rodiči, tak je to vždycky problém. Vzpomínám na to, kdy jsem byl jednou dva dny u svý holky a rodičům jsem o tom předem neřekl. Výsledek - 14 dní domácího vězení, a to jsem jentaktak unikl nářezu řemenem. Zbývá snad ještě podotknout, že mi tenkrát bylo skoro 20 a byl jsem v prvním ročníku VŠ. Moje rada - čím dřív se osamostatnit, tím líp.

ahoj, vsechny zdravim a pridavam svuj prispevek, ja take patrim mezi trestane "dospele", mam nevlastni matku, velice autoritativni a zlou, vzdy mi davala najevo, jak mne nesnasi a jeste pred tremi lety (ted je mi27), mi rekla, ze muj tydenni pobyt na horach byl posledni, nemam si pry zvykat na podobne veci, pak sem se sebrala, odjela do ciziny, po navratu se odstehovala k priteli a zazivam "svobodu", matka mne hodne fyzicky trestala v mladi, dovedla mne psychicky tak zpracovat, ze nakonec sem si myslela, ze je to ma vina, ted je to jinak, ale psychicke problemy mam dodnes, kdyz sem byla sama v cizine, bez pritele, tak sem mela v noci desive sny, jak na mne matka porad krici, asi se to se mnou uz potahne, jsou to veci, ktere v cloveku zustanou

Predstava 19lete divky ci kluka jak prehnuti pres koleno dostavaji rodicovsky vyprask mi prijde lehce absurdni. Jsme snad v 21 stoleti.

Dospívající děti by se tělesně trestat neměly a dospělé už vůbec ne. Naplácání na zadek je však podle mého názoru vhodnější zpsůob tělesného trestu než facky nebo pohlavky.

Já jsem měl doma taky autoritativní výchovu, která zahrnovala i tělesné tresty. Sice jen ve výjimečných případech, ale zato až do maturity, protože jsem měl o 7 let mladšího bráchu a naši na nás uplatňovali při výchově stejná měřítka! Když prý 10 letý kluk zaslouží dostat na zadek, tak proč 17 letý za stejný přestupek ne, to byl jejich přístup. Teď už se tomu můžu jen usmívat, ale tenkrát to bylo určitě ponižující a myslím, že pro kluka je to v těhle letech ještě mnohem horší než pro holku. Paradoxní bylo, že jsem byl už o hlavu větší a samozřejmě silnější než oba rodiče a přesto jsem si nechal bez odporu neřazat. To bylo dáno asi tou výchovou.

Ahoj Moniko, i když jsem opačného pohlaví mám podobnou zkušenost. S Tátou jsem měl takové výstupy že .......... . Nyní mám svou rodinu kde mi mé dvě děti skákají po hlavě "pokud si čistí zuby,berou tašku do školy, a necpou mi do videa hranolky." Já taky nevěděl jak ,ale vystřelil jsem z domova. Věř mi, že to neni jednoduchý.

Já jsem dostala za drzý chování vařečkou na zadek ještě v 19.

Souhlasím, že tam, kde se tělesné tresty nepoužívaly v dětství, je absurdní začít s nimi v době dospívání. Realita je však bohužel trochu jiná, podle provedených průzkumů cca 40% žáků středních škol připouští, že byli nebo dokonce ještě jsou doma fyzicky trestáni. Já osobně pocházím z venkova ze zemědělského prostředí a musím říct, že tam o nějakou facku nebyla nouze.

Věro plně s tebou souhlasím, já jsem na svoji dceru nesáhl (17 let) i když mě někdy pěkně vytáčí a ani nemám pocit že bych po 18. roku měl nějaké "morální" právo na takové věci. Když se narodila, tak jsem si dal tento slib, jako reakci na mé dětství viz jiné rubriky na tomto serveru.

Vubec s Tebou Petre nesouhlasim! Telesne tresty, jako treba placnuti nebo pohlavek maji vychovny ucinek u malych deti, ale u velkych pouze ponizuji. Ta divka, co zapomnela zavrit kohoutek, si da priste vetsi pozor ne proto, ze dostala facku, ale proto, ze vi, co tim mohla zpusobit. Vyrovnani a primerene sebevedomi lide vyrostou z tech deti, kteri jsou svymi rodici brani od urciteho veku jako rovnocenni partneri. A partnerovi prece ponizujici facku nedas, ale reknes na to svuj nazor. Vera

Asi vás, dámy, zklamu, ale domnívám se, že ve všech shora uvedených případech byla reakce rodičů plus minus přiměřená. Ostatně dospělost není nezbytně nutno posuzovat jen s ohledem na dosažení určitého věku, ale i s ohledem na to, jak se dotyčný adolescent chová. Osobně nijak zvlášť nefandím tělesným trestům, ale za určité situace je přiměřené pokárání "dospělého dítěte" patrně nezbytné ...

Je to zvláštní, já jako matka dorůstajících dětí mám pocit, že bych je mohla "vyfackat" i v 25. Ale představa, že bych dostala "facana" teď ve svých 32 letch od svých rodičů - to se mi teda nelíbí. Tak nevím. Možná za pár let budu chytřejší :)

Mna matka sfackovala v 18tich za to, ze som si odplula na chodnik, ale to bolo naposledy.Za Tvoju zbrklost by som Ti to dala asi upratat, popripade banalnou ciastkou prispiet financne na nejaky ten novy koberec, ale nefackovala bych Ta, ale si jej dieta tak sa nediv, ked Ti nejaku struhne aj v styridsiatke.

Já jsem jednou dostala v 19 letech za pozdní příchod páskem na zadek, abych si prý zapamatovala, k se má chodit domů.

Je mi 24let a nedavno jsem byla od vlastni mamy bita, kdyz jsem svou nepozornosti vytopila rodiny domek, v nemz spolu s rodici bydlim - ve spechu pri odchodu jsem zapomnela vypnout vodu. Kdyz jsem se vecer vratila a zjistila, co se stalo za maler, tak me mama privedla do obyvaku a tam mi pred tatou i mladsim brachou vlepila z kazde strany par facek. Neodvazila jsem se branit nebo se uhnout, jen jsem se rozbrecela. I kdyz jsem neutrpela zadnou ujmu na zdravi, tak mi to pripada strasne ponizujici, byt jeste v tolika letech takhle potrestana. Chtela bych vedet, jestli ma nekdo podobnou zkusenost.