vaginismus?

Chirurgické odstranění panenské blány nedoporučuju, vaginismus se mi po tom ještě zhoršil. Navíc se teď cítím psychicky hrozně divně a nepříjemně, přijít takto o panenství mi ještě snížilo sebevědomí. A při pokusech o zavedení prstu se stahnu ještě víc, než před operací. Jsem už zoufalá...

Ahoj,
pročetla jsem snad celou diskuzi od začátku a připustila jsem si, že vaginismem asi také trpím. Měla jsem 4 roky přítele a sex nám prostě nešel. Po 4 letech jsme se rozešli kvůli tomu. Vyšetření od gynekologa je pro mě horor. Používá na mě nejmenší zrcadla,ale vždy se tak stáhnu, že je to neskutečná bolest a teče ze mě ledový pot. Před těma 4 rokama jsem byla na operaci, kde mi nařízli panenskou blánu, ale nepomohlo to, protože je to ve svalech. Nyní mám už 8 měsíců nového partnera, ale sex nebyl. Nejde to, bolí mě to, jak jsem stažená. Ale když jsem jednou byla trochu opilá, tak se do mě pokusil jít prstem a šlo to úplně v pohodě na celou délku, pak to chtěl vyzkoušet dvěma, ale to už nešlo, bolelo to. Teď jsem mu řekla, že mám asi vaginismus a chce mi být oporou, jenomže já se nemůžu dokopat ani k tomu cvičení, mám strach z bolesti. Teď v srpnu mám jít na gyndu na preventivku a mám z toho deprese a panickou hrůzu. Nevím, co mám dělat :-(

Dobrý den mám takový problém s přítelem sme ještě pohlavní styk neměli ale bojím se toho že mám vaginismus. Do vagíny mi přítel strčí maximálně jeden prst a když to zkouším sama tak také. Může v tom být i ěnco jiného nebo si myslíte že mám vaginismus? :/

Ahoj, prosím jak se jmenoval...Ahoj, ten krém je k dostání jen na lékařský předpis, lékař ti doporučí, co pro tebe bude vhodné. Zkoušela jsem Emla krém.

A ještě jednu poznámku, každý maličký pokrok vás neskutečně posílí a hned vám zvedne náladu, prostě poznáte, že to jde!! Což si myslím, že je strašně důležité. Mluvím samozřejmě pouze z vlastní zkušenosti, ale já měla vždycky takový jakýsi podvědomý pocit, že to prostě nepůjde a nepůjde, to samozřejmě po letech marného zkoušení pomocí romantických večerů při svíčkách a podobně... Obávám se, že spontánní překonání vaginismu je velmi výjimečné a radím na to nespoléhat. I když je pravda, že asi existují různé stupně vaginismu a při mírnějších projevech může být řešením opravdu ten romantický večer, vínečko a hudba..... :)) Zkrátka holky, pro ty z vás, které mají vyzkoušené, že problém není ve spěchu a že na vás nezebere ani ten romantický večer, doporučuju cvičit a cvičit.....

Ten mezocain je pro začátek taky dobrý, přece jenom to alespoň trochu otupí citlivost, ale myslím, že nutné to ani na začátku není. Postupujte pomaličku, nikam nespěchejte, je to vaše tělo a navíc jeho nejcitlivější část. Hlavně dobrý a nedráždivý lubrikant a klídek :)))). A rozhodně nezatracuji pomoc dobrého psychologa, to je určitě výborná pomoc!! Koneckonců problém na těle naznačuje problém i na duši. Hlavně ale buďte opatrné při návštěvě gynekologa nebo sexuologa než na sebe necháte sáhnout! Jsou dost otřesné případy, kdy si "odborníci" mysleli, že násilným roztažením vyléčí vaginismus!! To v žádném případě nefunguje!!! Taky jsem si to myslela a pak to bylo jen mnohem horší. Ono to stejně moc nešlo, ta bolest byla pekelná. Holky pište o svých zkušenostech, ať si můžeme být oporou. Vím, že se to dá zvládnout, jen musíme být trpělivé :)))

Holky, podle mojí zkušenosti pomáhá nejvíc to postupné roztahování pochvy. Ze začátku jsem se tam nemohla ani dotknout rukou, měla jsem hrozně nepříjemné pocity a strašně mě to deprimovalo i když jsem se ani nesnažila dostat dovnitř. Je to opravdu hrozně stresující problém. To chápe jen ten, kdo tím někdy trpěl. Podle cviků, které tady popisovala Hanka, střídavým svíráním a uvolňováním svalů pánevního dna a zasouváním nejprve malých předmětů, jsem se dostala až k zasunutí tak na deset cm o průměru 2.5 cm, což je pro mě neskutečný úspěch!!! Snažím se to trénovat denně a stále se to zlepšuje! Lituju, že jsem hned ze začátku nevěděla co s tím, cvičila bych hned, podotýkám, že vaginismem trpím už nějakých deset let a taky mě nejvíc namíchnou tvrzení pánů v bílých pláštích, že vaginismus patří k nejsnáze léčitelným poruchám! Houby, 95 % lékařů prostě neví co s tím. Holky, musíme si prostě pomoct samy, zkuste to cvičení, není to ze začátku nic příjemného ale myslím, že to opravdu asi jinak nejde, alespoň ve většině případů. Ze začátku je to těžké, ale postupně už budete v pohodě!! A bude se to zlepšovat! Hlavně klid a pusťte se do cvičení co nejdřív!!!

Prosím,ako prekonať tento zákerný vaginizmus? ako?? ako? ....už nevládzem

baby mesocain nepomáha,veľmi účinný a super je Lidocain.

Ahoj,chci se zeptat, vy...Ahoj,
mesocain nepomáhá, skoušela jsem ho taky, několikrát a nic.Taky to bolelo, myslim si, že je to k ničemu.

Ahoj,chci se zeptat, vy které jste někdy použily mesocain na znecitlivění, opravdu jste po jeho aplikaci nic necítily? Mě ho doktor taky předepsal, ale bolelo mě to jako vždycky a navíc mě to tam po styku pálilo... U vás účinkuje? A po jak dlouhém působení? Díky za odpověď:)

Teda opravdu je to krásný...ako sa ti podarilo otehotnieť s vaginizmom???

ahojte,
je tu prosím niekto kto prekonal vaginizmus? Mne sa to z časti podarilo-nie na 100% ale zväčša hej.
Skúšala som rôzne techniky,ak by niekto chcel poradiť napíšte mi prosím na e-mail: [email protected]
Som online od 7:00 - 15:00,budem rada aj za každý príbeh, v ktorom sa píše "ale nakoniec som ho prekonala" ďakujem. Myslím,že aj Vám a teda aj mne padne vhod ak o tom môžete s niekym popísať,podeliť sa o skúsenosti,čo vyskúšať,čo nie,čo funguje,čo práve naopak - nefunguje.Prosím. ďakujem Vám

Hodně je to taky o přístupu partnera, jak moc dokáže bejt ohleduplnej,znalej a trpělivej. Někdy to trva fakt delší než obviklou dobu ale povede se to. Hlavní je krůček po krůčku a vžít se do pocitů dotyčné.

Každá rada je dobrá pokut pomůže a je hlavně dobře míněná.

Má někdo zkušenost s tímto problémem?A popř. rady jak to řešit?

MartinaM:Napiš meil,můžeme si o tom popovídat.Nebo kontakt na toho člověka?Trpím vaginismem a ráda bych to s někým probrala.

Nejde jen o vaginismus..ženy také trpí kvůli silné panenské bláně která musí být mnohdy odstraněna chirurgicky protože to jinak nejde..I u tohoto problému je řešením nechat si blánu zcela chirurgicky odstranit,protože zcela odstraněna bývá až při porodu..

Přiznat si problém je dost obtížné. Pořád si říkám, že se nic neděje, že na to prostě jen nejsem. Ale když pak poslouchám zážitky kamarádek a kamarádů....závidím...Chtěla bych to někdy zažít, nejde ani říct že bych ztratila zájem uplně. S přítelem se milovat chci a moc, po předehře, mazlení atd přijde pokus, bolest a slzy...byla jsem opravdu zoufalá. Zkusím to s ním probrat uvidíme jeho reakci. Už teď žije skoro v celibátu, tak by mohl problém snad ještě na pár měsíců pochopit. Můžu ještě poprosit o rady jak tedy začít? Mám zajít ke gynekologovi, nebo hledat rovnou jinou pomoc sexuologa nebo psychologa..? Uvitám jakoukoli zprávu na mail. Jsem ráda, že se můžu někomu svěřit s takovým problémem, takže klidně můžeme diskutovat..díky za rady...mail: [email protected]

Je mi 20 let žiju se stejným problémem,ale až teď ho díky této diskuzi můžu pojmenovat. S prvním přítelem jsme během našeho vztahu měli několikrát pohlavní styk. Většinou nebyl žádný problém, kupodivu ani poprvé, ale nebyla to také žádná hitparáda. O orgasmu se vůbec nedá mluvit, a tak mě začal sex jen nudit. Přítele jsem moc milovala, on patřil mezi větší milivníku, nikdy jsem si nechtěla přiznat nějaký problém. Bohuže jsemm si tím asi přivodila sama problémy, několik pohlavních styků jsem přetrpěla prvotní menší bolest abych udělala partnerovi radost. Problém byl, že jsem pak čím dál více k sexu měla odpor. S přítelem jsme se po dvou letech rozešli (doufám že ne kůli sexu). V kráté době jsem si našla současného přítele, on moc zkušeností neměl, první sex jsem se snažila nějak režírovat já, problém nebyl, ale orgasmus také ne. Od té doby, ale stejně jako s prvním přítelem, začalo to mírnou bolestí. Ted už neprojde penis ani na kraj. Nepříjemná bolest a pocit stažené pochvy, snažím se uvolňit a nestresovat se bolestí dopředu. Ted ale čtu, že je lepší vyhledat pomoc odborníku. Myslela jsem si že tímto problémem trpím jediná a styděla jsem se za něj. Je dobré vědět, že v problému nejsme sami. Děkuji za článek a komentáře, moc mi pomohli, a doufám že i pomůžou...:)