na holou nebo ne ?

Decka vůbec neumí poslouchat a zasloužily by poradne na holou. Včera v obchodě tak 5 leta stoupala na bok nákupního vozíku a rodiče ji říkaly ať sleze tak ji sundali a vylezla znova na vozík opět ji sundali a potřetí se převrátil celej vozík a padl na holcicku. Takovým detem poradne svihat holou.    

Matěj zítra zase dostane přes zadek!

 kuba

To, že dostávají kluci na houlou bylo u nás doma celkem normální, já byla stále takový chráněnec rodičů, právě, že kluci někdy dostali za mě až ve čtrnácti letech jsem dostala prvně a naposledy na holou vrbovým prutem. Rodičům jsem lhala, že jsem byla přes víkend u kámošky a já byla s partou u jednoho kluka na chatě. Nic nebylo, že by jsme souložili nebo ani jsme nějak nechlastali. Jen nějaká ta cigareta se vykouřila a blbli jsme. Rodičům vadila ta lež. To jsem si sama musela sundat kalhoty i kalhotky, u stolu se ohnout a dostala jsem čtrnáct ran jako mi bylo roků. To jsem opravdu brečela bolestí, celej červenej zadek a pak jsem musela zalézt do postele. V té době jsem se cítila děsně ukřivděná, ale pak mi to došlo, se mohlo stát lecos a rodiče by nevěděli kde jsem.

Na holou se u nás konalo prve. Náš sedmiletý Oliver přes ni dostal…. Místo aby zalehl, jak jsem mu nařídila, tak skákal po posteli a předváděl se před mladší sestrou. Nejdříve jsem ho napomenula, ale když jsem tam musela jít znovu, tak jsem mu řekla tak kalhoty od pyžama dolů a jdeme do obýváku! Nechtělo se mu, ale poslechl. Musel si to pyžamo sundat před mladší sestrou. Pak jsem ho chytla za ruku a odtáhla jsem ho do obýváku. Tam si musel kleknout na křeslo, tak, že klečel na sedačce čelem k opěradlu a ruce mu vysely dolů přes opěradlo. Vzala jsem vařečku a Oliver tam byl bit na ten jeho holý, bílý, vyšpulený zadek. Rány vařečkou pleskaly o tu jeho holou, brečel a křičel. Nechala jsem schválně otevřené dveře od pokojíku i od pokoje, takže Eliška to všechno slyšela. Ty pleskavé rány, Oliverův křik i pláč. I sousedi museli slyšet, že kluk dostává. Po výprasku jsem ho odvedla zpátky do pokojíku. Oliver rychle vklouzl pod přikrývku do postele, (zůstal s nahým zadkem, po výprasku tak vždycky zůstane, pálí ho to), aby ho Eliška moc neviděla – tu jeho zbitou holou, lehl si na břicho a potichu vzlykal. Zhasla jsem a odešla z pokojíku.

Matěj dneska chodí bos a našlapuje jako na jehlách... Včera přes ty jeho nohy pořádně dostal, jak už jsem psala, že dostane bos na chodidlal. Malého jsem zase odvedla k sousedům a Matěj byl v pkojíku na posteli bit....

Jako holka jsem mockrát nebyla bita, ale když, tak to bylo rákoskou na holou, která ležela v kuchyni na komodě a dostávali jsme s bráchou s ní oba. Pamatuji si to poslední, to bylo tak někdy ve třinácti, že jsem si již musela sama stáhnout kalhotky pod kolena, ohnout se přes válendu a dostala jsem několik ran, že jsem tam měla jelita. Asi to bylo účinné, protože vím že od té doby jsem něměla žádný průšvih. U bráchy to bylo podobné, když byl malej dostával rukou a když byl právě větší, také si musel sám sundat trenky a ohnout se. Většinou si to také dlouho pamatoval. Mám dvě děti, ještě malé, tak tam to zatím nebylo třeba. 

Matěj znovu dostane, je drzý a neoslouchá, ale bit bude až v pátek, včera dostal dost, na tu jeho zadnici,  moc to ale nepomohlo. V pátek tedy dostane  bos na chodidla. Kdybych mu dala přes ty jeho holý paty ještě dnes, nemohl by jít ráno do školy, ale o to ho nechci připravit, jen ať tam hezky jde....Tak jsem mu to odložila, dostane přes ně v pátek večer...

Rozhodně na holou. Není nic lepšího než se přehnout přes křeslo, gauč nebo se kozama opřít o stůl a nechat si naplácat na holou zadnici, dokud se neudělám. Jen najít seriózní kamarádku, co má ráda dominanci vůči jiné ženě nebo výměnu rolí. :-)

Matěj byl dneska znovu bit. Jeho mladšího brášku jsem odvedla k sousedce a požádala ji, aby ho pohlídala. Pak jsem vzala řemen a šla jsem za Matějem. Matěj se válel na posteli s mobilem v ruce.  Řekla jsem mu, aby se svlékl na výprask. Vyplázl na mě jazyk. Tak jsem ho za ruku stáhla z postele na zem. Vyskočil na nohy a já jsem ho začala fackovat… Takže rychle poslechl a začal se svlékat. Stáhl si tepláky, sundal si ponožky a pak šly dolů i spoďáry… Tričko si smí nechat. Pak se Matěj musel položit na břicho na postel. Začala jsem ho bít přes ten jeho holý zadek. Za chvíli řval na celé kolo jako pominutý a slzy mu stříkaly z očí. Začal i trochu kopat, ale držel. Byl bit, dokud neměl ten zadek rudý.

Já jsem zažil v dětství něco podobného jako Zdeněk. Psala se 60. léta a mě bylo osm let. Měl jsem stejně starého kamaráda, ze sousedního domku. Jednou jsme si u nich na zahradě hráli na vojáky a kryti za stromy jsme po sobě začali házet kameny, jako že to jsou granáty. No a já jsem zasáhl Jirku do hlavy a tu hlavu jsem mu rozbil. Jirkovi tekla krev a začal brečet. Stál jsem zkoprnělý a nevěděl jsem, co mám dělat. Z domu vyběhl Jirkův táta a zařval vy holomci, to jste si našli pěknou zábavu! Ty se doma těš! Zahrozil na mě a na Jirku křikl a ty neřvi, ještě nemáš proč! A popadl nebohého Jirku, zručně si ho přehnul přes koleno, stáhl mu pod zadek tepláky a trenky, odepjal si řemen a začal Jirku řezat přes holý zadek. Ten řval ještě víc, držel se jednou rukou za rozbitou hlavu a vřískal a brečel… (Tehdy bylo běžné, že když děti zlobily a způsobily si nějaký úraz, tak nejdřív ještě dostaly od rodičů výprask, než je doma ošetřili). Pro mě přiběhl můj táta, slyšel až v našem domě Jirkův řev, zhodnotil rychle situaci, popadl mě za límec, zpohlavkoval mě a už mě táhl domů (byl voják z povolání, bystrý, rychlý a muž činu). V předsíni mnou smýkl, až jsem upadl, těsně před dřevěnou lavičku, na kterou jsem musel bohužel dost často uléhat za určitým účelem…Táta na mě zařval svlíkat! A donaha! A dělej! Za větší prohřešky, jako byl tento jsem dostával nahatý. Rychle jsem si zul boty a celý jsem se svlékl. Pak jsem si lehl na břicho na tu lavičku. Táta sundal z poličky rákosku, která tam ležela připravená na můj zadek a začal mě s ní řezat tak vehementně, až jsem na té lavičce nadskakoval. Řval jsem jako tur a strašně jsem brečel. Po tom nářezu jsem pak ještě půl hodiny klečel nahatý v předsíni na dlaždicích. S nataženýma rukama, na nich jsem měl položenou rákosku…