Děti a punčocháče.

LUKAS
.část.4
Moje deprese z punčocháčů nepřešla, čehož si Ania asi všimla, a tak mi připomněla společné výlety naší rodiny o zimních prázdninách. Často jsme byli na horách s kamarádem mého táty, který hostil ostatní. Měl velký dům (něco jako penzion), kde mohlo bydlet 6 rodin současně. Nic neobvyklého ve srovnání s tím, co je dnes. Byly to pokoje s postelemi, se stolem, židlemi a šatní skříní. Dům měl dvě společné koupelny, dvě toalety a jídelnu, která byla tak trochu v suterénu, a byla to jídelna i místo setkávání dospělých ve večerních hodinách, kde se děti mohly dívat na televizi. Vždy nám byl rezervován pokoj se třemi velkými postelemi. Moji rodiče spali na jednom, Aniini rodiče na druhém a já a Ania na třetím.
Nikdy jsme se s Anií za sebe nestyděli, protože jak jsem psala dříve, byli jsme vychováni z novorozenců. Byly doby, kdy jsme se spolu koupali a často spali v jedné posteli. Jako malé děti jsme se mnohokrát vídali nazí a později bylo normální, že jsme spolu trávili čas oblečeni jen v nějakých tričkách (svetrech) a punčocháčích.
Ania mi připomněla, že během těchto výletů jsme často trávili čas po večerech v jídelně s ostatními dětmi a všichni jsme byli stejně oblečení. Nějaké svetry a punčocháče. Nejen my, ale i ostatní děti, včetně těch starších než my, nejen děvčata, ale i chlapci.

To byla moje chyba vždy na večer jim beru telefon ale tentokrát jsem prostě zapomněla a pak to takto dopadá píšou si pouze pohádky punčocháče na spaní mají ale bez plenek a sousedovic syn je také nemá jen se ukaji na plenkách ale asi je brzo dostanou mezi nohy jelikož vždy ráno je mokrá postel.

Jsem děcko a je mi 53 let a jsem těžce retardován.

Tak bohužel nejsem uchyl ty nastevo ale děcko které musí nosit plenky a punčocháče teď když jsou větší vedra tak mám nejdříve 2 látkové pleny s jednorázovkou a jsem bez punčocháču a kombinézy a mám pouze kraťasy nebo spíš letní dlouhé kalhoty na laclace aby pleny drželi na svém místě mezi nohama a jsem přebalovány 4x denně..

LUKAS
.část.3.
Se svým bratrancem jsem měl velmi dobrý vztah. Vyrůstali jsme spolu od dětství, protože jsme se narodili ve stejnou dobu. Bydleli jsme kousek od sebe, takže jsme spolu chodili do stejné školky a pak základní školy. Naše matky byly sestry, takže jsme se velmi často navštěvovaly.
Měl jsem obavy z toho, co Michał řekl, a tak jsem odpoledne zašel za Anií, abych se jí zeptal, co si myslí o tématu, které nastolil.
Řekla mi, že se nemám čeho bát, protože kluci u nás ve třídě ještě chodili v punčocháčích, alespoň ve druhé třídě, a asi by je jejich maminky, jako ta moje, najednou nevyhodily, aby si koupily spodky.
Mělo to smysl, protože v těch letech byl v obchodech nedostatek všeho. Někdy jste prostě museli mít spojení, abyste si něco mohli koupit.
Přemýšlel jsem, jak Ania věděla, že kluci v předchozí třídě nosí punčocháče.
Vysvětlila mi, že je nosím velmi často při našich společných návštěvách a hrách i bez kalhot. Dodala také, že někdy ona a její spolužáci pozorují, kdo má co na sobě, včetně chlapců, kteří ukázali charakteristické žebrované punčocháče, když měli vytažené nohy nebo když jim vršek punčocháčů čouhal z kalhot. Pak byla vidět žebrovaná struktura a dva švy na zadku.

Nevím, jestli někoho zajímá další historie

Přišel jsem s nápadem, že je dám své sestřenici Anii, se kterou jsme byly ve stejné třídě, což moji matku rozesmálo.
Zeptala se mě, jestli jsem si nevšiml, že mě Ania o prázdninách předčila o celou hlavu a přiznala, že některé punčocháče, které mi ukázala, jsou od Anie, jejíž maminka musela koupit o číslo větší.

Lukasz.část.2
Byla to základní škola a já úplně zapomněla, že jsem se chtěla zbavit punčocháčů.
I to, že jsme skončili ve stejné třídě s kamarádkou ze školky, která jako první začala nosit dlouhé johnky, mi nějak uniklo.
Na prvním a druhém stupni jsme neměli typické hodiny tělesné výchovy. Jen jsme seděli v hale a hráli deskové hry.
Ve třetí třídě došlo ke změně učitelky a nová paní učitelka oznámila, že na hodiny tělesné výchovy budeme potřebovat úbor (tričko a kraťasy), ve kterém budeme cvičit. Vzhledem k tomu, že jediná tělocvična byla pro starší žáky, měli jsme cvičit na chodbě a převlékat se v hale. Řekla také, že pokud je někomu zima na nohy, může cvičit v punčocháčích, přes které by si měl vzít kraťasy.
Tehdy ten samý kamarád ze školky (Michał) řekl, že se to asi týká holek, protože kluci už nenosí punčocháče, ale jen spodky.
Trochu jsem zpanikařila a po příchodu mamky z práce jsem řekla, že školka už dávno skončila, chodila jsem do třetí třídy a pořád mě nutila nosit punčocháče.
Zeptala se, proč jsem si tak náhle vzpomněl, a tak jsem jí řekl, co řekl nový učitel a spolužák.
Mamka říkala, že když se stejně převlékneme ve třídě, tak většina našich spolužáků bude asi v punčocháčích. Že ostatní maminky jako ona kvůli naší jedné kamarádce najednou nevyhodí všechny punčocháče.
Faktem bylo, že nákupy na podzim a zimu už byly hotové, protože zimní oblečení se muselo kvůli nedostatkům v obchodech nakupovat mnohem dříve. Máma mi ukázala všechny punčocháče, které mi koupila, a zeptala se, co s nimi má teď dělat? Přišel jsem s nápadem, že je dám své sestřenici Anii, se kterou jsme byly ve stejné třídě, což moji matku rozesmálo.
Zeptala se mě, jestli jsem si nevšiml, že mě Ania o prázdninách předčila o celou hlavu a přiznala, že některé punčocháče, které mi ukázala, jsou od Anie, jejíž maminka musela koupit o číslo větší.

Lukasz.část.2

Byla to základní škola a já úplně zapomněla, že jsem se chtěla zbavit punčocháčů.
I to, že jsme skončili ve stejné třídě s kamarádkou ze školky, která jako první začala nosit dlouhé johnky, mi nějak uniklo.
Na prvním a druhém stupni jsme neměli typické hodiny tělesné výchovy. Jen jsme seděli v hale a hráli deskové hry.
Ve třetí třídě došlo ke změně učitelky a nová paní učitelka oznámila, že na hodiny tělesné výchovy budeme potřebovat úbor (tričko a kraťasy), ve kterém budeme cvičit. Vzhledem k tomu, že jediná tělocvična byla pro starší žáky, měli jsme cvičit na chodbě a převlékat se v hale. Řekla také, že pokud je někomu zima na nohy, může cvičit v punčocháčích, přes které by si měl vzít kraťasy.
Tehdy ten samý kamarád ze školky (Michał) řekl, že se to asi týká holek, protože kluci už nenosí punčocháče, ale jen spodky.
Trochu jsem zpanikařila a po příchodu mamky z práce jsem řekla, že školka už dávno skončila, chodila jsem do třetí třídy a pořád mě nutila nosit punčocháče.
Zeptala se, proč jsem si tak náhle vzpomněl, a tak jsem jí řekl, co řekl nový učitel a spolužák.
Mamka říkala, že když se stejně převlékneme ve třídě, tak většina našich spolužáků bude asi v punčocháčích. Že ostatní maminky jako ona kvůli naší jedné kamarádce najednou nevyhodí všechny punčocháče.
Faktem bylo, že nákupy na podzim a zimu už byly hotové, protože zimní oblečení se muselo kvůli nedostatkům v obchodech nakupovat mnohem dříve. Máma mi ukázala všechny punčocháče, které mi koupila, a zeptala se, co s nimi má teď dělat? Přišel jsem s nápadem, že je dám své sestřenici Anii, se kterou jsme byly ve stejné třídě, což moji matku rozesmálo.
Zeptala se mě, jestli jsem si nevšiml, že mě Ania o prázdninách předčila o celou hlavu a přiznala, že některé punčocháče, které mi ukázala, jsou od Anie, jejíž maminka musela koupit o číslo větší.

Ahoj všichni.
Jmenuji se Łukasz, pocházím a žiji v Polsku a je mi 46 let.
Punčocháče nosím už od školky. Z tohoto období svého života si velmi dobře pamatuji dvě události.
Jednou je, že se mě jednou maminka zeptala, jakou barvu punčocháčů bych si chtěla vzít na začátek nového předškolního roku. Překvapilo mě to, protože se mě nikdy nezeptala na barvu nebo tloušťku punčocháčů. Pak, ještě v posteli, jsem řekl, že si chci vzít světle modré punčocháče.
Druhým je, že když jsem byl ve školce (ve věku 6 let), jeden z mých kamarádů shromáždil všechny kluky a požádal každého z nás, aby si vytáhl kalhoty. Všichni chlapci, kromě zmíněného, ​​měli na sobě charakteristické pruhované punčocháče. Jako jediný měl na sobě klasické dlouhé kalhoty a všem nám řekl, že punčochy jsou oblečení pro dívky.
Posledně jmenovaná situace měla další důsledky. Téměř každý další den tentýž kamarád shromáždil všechny kluky a nařídil jim, aby mu vytáhli nohavice, aby dokázali, jak je velký, protože místo punčocháčů nosí spodky.
To způsobilo mou vzpouru proti punčocháčům. Řekl jsem matce, že už nechci nosit punčocháče, že chci nosit spodky, protože ostatní kamarádi už punčocháče nenosí.
Maminka byla neoblomná a řekla, že kategoricky až do konce školky mi žádné dlouhé kalhoty nekoupí, protože máme hodně punčocháčů.
Následující dny ukázaly, že kromě tří dalších chlapů měli všichni ostatní na sobě punčochy.

Pokud chcete vědět další díl, dejte vědět.

Cześć wszystkim.
Mam na imię Łukasz, pochodzę i mieszkam w Polsce i mam 46 lat.
Rajstopy nosiłem od przedszkola. Z tym okresem mojego życia związane są dwie sytuacje, które bardzo dobrze pamiętam.
Jedna to taka, że jeden raz mama zapytała mnie jakiego koloru rajstopy chcę ubrać na rozpoczęcie nowego roku przedszkolnego. Zdziwiło mnie to, bo nigdy mnie nie pytała o kolor czy grubość rajstop. Wtedy, leżąc jeszcze w łóżku powiedziałem, że chcę ubrać jasnoniebieskie rajstopy.
Druga to taka, że będąc w zerówce (mając 6 lat) jeden z kolegów zebrał wszystkich chłopaków i poprosił o to, żeby każdy z nas podciągnął nogawkę spodni. U wszystkich chłopaków, oprócz tego wspomnianego, widoczne były charakterystyczne rajstopy w prążki. Jedynie on miał pod spodniami klasyczne kalesony i oznajmił wszystkim z nas, że rajstopy są ubraniem dla dziewczyn.
Ta druga sytuacja miała swoje dalsze konsekwencje. Niemal każdego następnego dnia ten sam kolega zbierał wszystkich chłopaków i kazał podciągać nogawkę od spodni, żeby udowodnić jaki to on jest już duży, gdyż nie nosi rajstop, a kalesony.
To spowodowało mój bunt w stosunku do rajstop. Powiedziałem mamie, że nie chcę już nosić rajstop, że chcę nosić kalesony, bo inni koledzy już nie noszą rajstop.
Mama była nieugięta i powiedziała, że kategorycznie do zakończenia przedszkola, nie kupi mi żadnych kaleson gdyż mamy dużo rajstop.
Kolejne dni pokazały, że poza trzema innymi chłopakami, wszyscy inni nosili rajstopy.

Jeżeli chcecie poznać kolejną część, dajcie znać.

Když je školní den tak dcera si bere stále punčocháče pod kalhoty 20 D a dva synové 40 D jelikož jsou zmrzlici mají jak dcera tak synové tělové barvy a jen oni mají ještě ponožky a nikdo se jim neposmiva ve škole ale nikdy mají pouze punčocháče s ponožkami a kraťasy jelikož jezdí na kole do školy dělá to tam hodně decek takto a v šatně si sundaji kraťasy a berou si leginy dětské ono pak na tělocviku venku se jim to hodí nemají žádný problém to takhle nosit takhle to praktikují už 3 roky a v pohodě a jak se přijdou domů tak jako domácí oblečení mají klasické dětské bavlněné punčocháče jen tak ale jak kdy pak probíhá večerní rutina co nosí batolata na noc jelikož mám ještě pocuranky tak je musí mít každou noc teď už spí jak dcera tak i kluci akorát že mají bohužel každý plenky jednorázové se dvoumi látkovými pro větší savost a jistotu a nikdy si řeknou o plenky i ráno a mají je celý den a noc nebo li non-stop... Jednou s nich vyrostou úplně ještě to pochopím v 6 a 8 letech a dcera je úplně bez plenek ty je už 12 let ale občas je chce také.? Zkusit ještě tak přemýšlím že bych jí plenky dala také teď půjdu kluky prebalit a dcery se zeptám jestli je bude také chtít. Ale dostane stejný podíl jako kluci....

Tak to dopadlo jinak mamka musela do práce na odpolední a na mne čekala její kamarádka neboli sousedka a ta mne řekla vysvlect úplně do naha a lehl jsem si na stůl pro větší děti na přebalování a pak řekla tady nám nikdo trošku zarusta chloupky tak vzala depilační strojek a oholila mne krásně do hladka a pak prohlásila že jsem batole sice v 10 letech ale mamka mne vždy chloupky nechala jen hodně mne namazala a zapudrovala a pak jsem teprve dostal balík plenek mezi nohy ale co tak se to stalo chloupky zase narostou ale plenek se jen tak nezbavim máma prohlásila až mne bude patnáct let tak teprve budu bez plenek tak si počkám ještě pět let a budu úplně bez nich akorát to odplekivani bude trochu delší hold takový je život dítěte co od narození nosí stále plenky a punčocháče atd a pohádky je konec jelikož bude pozdní večeře ani nevím co a teta říkala že mne budit nebude a do školy mne vypráví ona sama jelikož i do školy chodím v plenkách a punčocháčich zatím ještě stále teď jsem byl akorát prebaleny do čistých látkových plen a dostal jsem jich 6 založené na šířku tak mám krásný balík mezi nohama a dostal jsem i overal na spaní a zabalený jako to batole do zavinovačky a teta řekla že mi dá kojeneckou lahev s Krupičnou kaši a s ovocem to ovoce bude zvlášť v krmnem dudlíku tak už skoro spím jelikož jsem unavený ale ještě nesmím usnout jelikož jde teta stou lahvi a uvazuje mi látkovou plinku kolem krku jako brindak a řekla sat tak se jdu nakrmit a spát a plínky moc nebyli pokadeny tak asi zřejmě bude něco v tom Sunaru není to kaše....

Já jsem se vsadil s kamarádem že budu nosit tělové punčocháče 70 denier s kraťasy dnes ráno jsem si je vzal takto s podkolenky a docela mne bylo tepleji a teď se jde zachvili ze školy a je mi docela fajn ani moc teplo ani zima stejně když přijdu domů tak mamka už čeká s plenkami rovnou a punčocháče budu mít jiné dětské bavlněné jelikož mamka říkala že jsem malé děcko co ještě plenky potřebuje a čeká mne i do zadečku čípek jelikož vždy když mne mamka sundavala pleny tak vždy byli pouze mokré jelikož jsem dlouho nekadil...

Nosí vaše děcka ještě po ránu pod kalhoty punčocháče slabé či silné.?

Bohužel žádné léky mu nepomůžou jedině jedna věc existuje zastřelit a zahrabat a nebo zpopelnit a zahrabat co nejvíce do hrobu nebo rovnou zabetonovat...