Děti a punčocháče.

Punčocháče jsou dobrý také do hodpody. Tam nikdy není přetopeno. Táhne to od ventilátorů. Když se pak vracíte domů, ucítité jejích výhodu. Když se pomočíte nebo pokadite neteče to za vami a nedělá to cesticku. Noci jsou už studené až mrazivé tak vám to pořádně zmrzne.orší je to doma když máte zatopeno a rozmrznete máte doma jak na hajzlu.

Máma mne už nutí nosit punčocháče sice slabé ale musím je nosit i když nechci mám je sice pod tepláky ale občas mi je v nich fajn když jsem většinou ve stínu ale celý týden se mi hodili když jsme byli na dovolené na horách já měl tepláky nebo spíše teplakovou kombinézu a pod tím punčocháče klasické dětské ale i s plenkami rovnou a ty se mne hodili také jak na výletech tak i pod stanem teď už jsme doma a punčocháče nosím celý den doma ale i s plenkami stále já jsem mamce říkal že klidně punčocháče na zahradě a nebo na spaní budu nosit ale plenky až mne už nedává ale ana je jiného názoru že jsem malé děcko a punčocháče s plenkami stále potřebuji nejsem už tak malý v 10 letech to už děcka pleny nenosí vůbec.

Toniku zabal se do strech fólie celý ale musí být celá černá pak si vezmi punčocháče aspoň tak sestery a oteplovacky a pak ještě dvě zimní kombinézy ale nejdřív než začneš stou folii tak až ti máma dá mezi nohy 10 látkovych plen abys vydržel dlouho v suchu.

A já jsem alergický na blbé lidí.

u nás synové 12 a 14 let nosí punčocháče s laclem za trest a lacl musí být pořád nandaný takže mají celý den pleny

Já nosím punčocháče pouze doma a na spaní je mi v nich dobře a občas od mami dostanu i 4 látkové pleny se svrchnimi kalhotky a je mi fajn a nestydím se za to že pleny mám.

Dnes mi syn ráno řekl že by chtěl punčocháče pod kalhoty to jsem ale koukala jako pero z gauče tak si je vzal ale pak my dal zakovskou a bylo tam psáno jestli kluk není nastydli že se i pomocil do kalhot a když přišel včera domů tak mi nepripadal pomoceny byl v suchu tak jsem mu stáhla kalhoty a slipy a punčocháče a mezi nohy jsem mu pratahla ještě seni kids plinku na lepitka a pak vše zpět dostal a teď je u kamaráda že přijde později a tak jsem mu řekla že až si nechá dát čisté plenky jednorázové když mu je kamarád bude nabízet on totiž nosí plenky také.? Hlavně na noc na spaní a na různé výlety po venku a punčocháče on nosí také všude.

LUKAS
.část.4
Moje deprese z punčocháčů nepřešla, čehož si Ania asi všimla, a tak mi připomněla společné výlety naší rodiny o zimních prázdninách. Často jsme byli na horách s kamarádem mého táty, který hostil ostatní. Měl velký dům (něco jako penzion), kde mohlo bydlet 6 rodin současně. Nic neobvyklého ve srovnání s tím, co je dnes. Byly to pokoje s postelemi, se stolem, židlemi a šatní skříní. Dům měl dvě společné koupelny, dvě toalety a jídelnu, která byla tak trochu v suterénu, a byla to jídelna i místo setkávání dospělých ve večerních hodinách, kde se děti mohly dívat na televizi. Vždy nám byl rezervován pokoj se třemi velkými postelemi. Moji rodiče spali na jednom, Aniini rodiče na druhém a já a Ania na třetím.
Nikdy jsme se s Anií za sebe nestyděli, protože jak jsem psala dříve, byli jsme vychováni z novorozenců. Byly doby, kdy jsme se spolu koupali a často spali v jedné posteli. Jako malé děti jsme se mnohokrát vídali nazí a později bylo normální, že jsme spolu trávili čas oblečeni jen v nějakých tričkách (svetrech) a punčocháčích.
Ania mi připomněla, že během těchto výletů jsme často trávili čas po večerech v jídelně s ostatními dětmi a všichni jsme byli stejně oblečení. Nějaké svetry a punčocháče. Nejen my, ale i ostatní děti, včetně těch starších než my, nejen děvčata, ale i chlapci.

To byla moje chyba vždy na večer jim beru telefon ale tentokrát jsem prostě zapomněla a pak to takto dopadá píšou si pouze pohádky punčocháče na spaní mají ale bez plenek a sousedovic syn je také nemá jen se ukaji na plenkách ale asi je brzo dostanou mezi nohy jelikož vždy ráno je mokrá postel.

Jsem děcko a je mi 53 let a jsem těžce retardován.

Tak bohužel nejsem uchyl ty nastevo ale děcko které musí nosit plenky a punčocháče teď když jsou větší vedra tak mám nejdříve 2 látkové pleny s jednorázovkou a jsem bez punčocháču a kombinézy a mám pouze kraťasy nebo spíš letní dlouhé kalhoty na laclace aby pleny drželi na svém místě mezi nohama a jsem přebalovány 4x denně..

LUKAS
.část.3.
Se svým bratrancem jsem měl velmi dobrý vztah. Vyrůstali jsme spolu od dětství, protože jsme se narodili ve stejnou dobu. Bydleli jsme kousek od sebe, takže jsme spolu chodili do stejné školky a pak základní školy. Naše matky byly sestry, takže jsme se velmi často navštěvovaly.
Měl jsem obavy z toho, co Michał řekl, a tak jsem odpoledne zašel za Anií, abych se jí zeptal, co si myslí o tématu, které nastolil.
Řekla mi, že se nemám čeho bát, protože kluci u nás ve třídě ještě chodili v punčocháčích, alespoň ve druhé třídě, a asi by je jejich maminky, jako ta moje, najednou nevyhodily, aby si koupily spodky.
Mělo to smysl, protože v těch letech byl v obchodech nedostatek všeho. Někdy jste prostě museli mít spojení, abyste si něco mohli koupit.
Přemýšlel jsem, jak Ania věděla, že kluci v předchozí třídě nosí punčocháče.
Vysvětlila mi, že je nosím velmi často při našich společných návštěvách a hrách i bez kalhot. Dodala také, že někdy ona a její spolužáci pozorují, kdo má co na sobě, včetně chlapců, kteří ukázali charakteristické žebrované punčocháče, když měli vytažené nohy nebo když jim vršek punčocháčů čouhal z kalhot. Pak byla vidět žebrovaná struktura a dva švy na zadku.

Nevím, jestli někoho zajímá další historie

Přišel jsem s nápadem, že je dám své sestřenici Anii, se kterou jsme byly ve stejné třídě, což moji matku rozesmálo.
Zeptala se mě, jestli jsem si nevšiml, že mě Ania o prázdninách předčila o celou hlavu a přiznala, že některé punčocháče, které mi ukázala, jsou od Anie, jejíž maminka musela koupit o číslo větší.

Lukasz.část.2
Byla to základní škola a já úplně zapomněla, že jsem se chtěla zbavit punčocháčů.
I to, že jsme skončili ve stejné třídě s kamarádkou ze školky, která jako první začala nosit dlouhé johnky, mi nějak uniklo.
Na prvním a druhém stupni jsme neměli typické hodiny tělesné výchovy. Jen jsme seděli v hale a hráli deskové hry.
Ve třetí třídě došlo ke změně učitelky a nová paní učitelka oznámila, že na hodiny tělesné výchovy budeme potřebovat úbor (tričko a kraťasy), ve kterém budeme cvičit. Vzhledem k tomu, že jediná tělocvična byla pro starší žáky, měli jsme cvičit na chodbě a převlékat se v hale. Řekla také, že pokud je někomu zima na nohy, může cvičit v punčocháčích, přes které by si měl vzít kraťasy.
Tehdy ten samý kamarád ze školky (Michał) řekl, že se to asi týká holek, protože kluci už nenosí punčocháče, ale jen spodky.
Trochu jsem zpanikařila a po příchodu mamky z práce jsem řekla, že školka už dávno skončila, chodila jsem do třetí třídy a pořád mě nutila nosit punčocháče.
Zeptala se, proč jsem si tak náhle vzpomněl, a tak jsem jí řekl, co řekl nový učitel a spolužák.
Mamka říkala, že když se stejně převlékneme ve třídě, tak většina našich spolužáků bude asi v punčocháčích. Že ostatní maminky jako ona kvůli naší jedné kamarádce najednou nevyhodí všechny punčocháče.
Faktem bylo, že nákupy na podzim a zimu už byly hotové, protože zimní oblečení se muselo kvůli nedostatkům v obchodech nakupovat mnohem dříve. Máma mi ukázala všechny punčocháče, které mi koupila, a zeptala se, co s nimi má teď dělat? Přišel jsem s nápadem, že je dám své sestřenici Anii, se kterou jsme byly ve stejné třídě, což moji matku rozesmálo.
Zeptala se mě, jestli jsem si nevšiml, že mě Ania o prázdninách předčila o celou hlavu a přiznala, že některé punčocháče, které mi ukázala, jsou od Anie, jejíž maminka musela koupit o číslo větší.

Lukasz.část.2

Byla to základní škola a já úplně zapomněla, že jsem se chtěla zbavit punčocháčů.
I to, že jsme skončili ve stejné třídě s kamarádkou ze školky, která jako první začala nosit dlouhé johnky, mi nějak uniklo.
Na prvním a druhém stupni jsme neměli typické hodiny tělesné výchovy. Jen jsme seděli v hale a hráli deskové hry.
Ve třetí třídě došlo ke změně učitelky a nová paní učitelka oznámila, že na hodiny tělesné výchovy budeme potřebovat úbor (tričko a kraťasy), ve kterém budeme cvičit. Vzhledem k tomu, že jediná tělocvična byla pro starší žáky, měli jsme cvičit na chodbě a převlékat se v hale. Řekla také, že pokud je někomu zima na nohy, může cvičit v punčocháčích, přes které by si měl vzít kraťasy.
Tehdy ten samý kamarád ze školky (Michał) řekl, že se to asi týká holek, protože kluci už nenosí punčocháče, ale jen spodky.
Trochu jsem zpanikařila a po příchodu mamky z práce jsem řekla, že školka už dávno skončila, chodila jsem do třetí třídy a pořád mě nutila nosit punčocháče.
Zeptala se, proč jsem si tak náhle vzpomněl, a tak jsem jí řekl, co řekl nový učitel a spolužák.
Mamka říkala, že když se stejně převlékneme ve třídě, tak většina našich spolužáků bude asi v punčocháčích. Že ostatní maminky jako ona kvůli naší jedné kamarádce najednou nevyhodí všechny punčocháče.
Faktem bylo, že nákupy na podzim a zimu už byly hotové, protože zimní oblečení se muselo kvůli nedostatkům v obchodech nakupovat mnohem dříve. Máma mi ukázala všechny punčocháče, které mi koupila, a zeptala se, co s nimi má teď dělat? Přišel jsem s nápadem, že je dám své sestřenici Anii, se kterou jsme byly ve stejné třídě, což moji matku rozesmálo.
Zeptala se mě, jestli jsem si nevšiml, že mě Ania o prázdninách předčila o celou hlavu a přiznala, že některé punčocháče, které mi ukázala, jsou od Anie, jejíž maminka musela koupit o číslo větší.

Ahoj všichni.
Jmenuji se Łukasz, pocházím a žiji v Polsku a je mi 46 let.
Punčocháče nosím už od školky. Z tohoto období svého života si velmi dobře pamatuji dvě události.
Jednou je, že se mě jednou maminka zeptala, jakou barvu punčocháčů bych si chtěla vzít na začátek nového předškolního roku. Překvapilo mě to, protože se mě nikdy nezeptala na barvu nebo tloušťku punčocháčů. Pak, ještě v posteli, jsem řekl, že si chci vzít světle modré punčocháče.
Druhým je, že když jsem byl ve školce (ve věku 6 let), jeden z mých kamarádů shromáždil všechny kluky a požádal každého z nás, aby si vytáhl kalhoty. Všichni chlapci, kromě zmíněného, ​​měli na sobě charakteristické pruhované punčocháče. Jako jediný měl na sobě klasické dlouhé kalhoty a všem nám řekl, že punčochy jsou oblečení pro dívky.
Posledně jmenovaná situace měla další důsledky. Téměř každý další den tentýž kamarád shromáždil všechny kluky a nařídil jim, aby mu vytáhli nohavice, aby dokázali, jak je velký, protože místo punčocháčů nosí spodky.
To způsobilo mou vzpouru proti punčocháčům. Řekl jsem matce, že už nechci nosit punčocháče, že chci nosit spodky, protože ostatní kamarádi už punčocháče nenosí.
Maminka byla neoblomná a řekla, že kategoricky až do konce školky mi žádné dlouhé kalhoty nekoupí, protože máme hodně punčocháčů.
Následující dny ukázaly, že kromě tří dalších chlapů měli všichni ostatní na sobě punčochy.

Pokud chcete vědět další díl, dejte vědět.