Kdy jste se naposledy pokakali
A ty si myslíš, že jiní ty chyby nemají? Mají, akorát zase nějaké jiné. Nikdo nemůžeme říci, že jsme ten etalon dokonalosti.
Jsem rád, že to bereš pozitivně a ne jako nějaké omezení. Hele chci přidělávat, nechceš ale jestli to v sobě máš tak to stejně nijak nezměníš a buď se s tím smíříš nebo ne, ale bude to tam pořád. Narozdíl od některých se zdá, že ty si to dokážeš připustit a to je dobrý začátek. Jak jsi zmiňovala ty různá místa, tak tehdy tě ani nenapadlo, že by jsi to pustila do gatí navíc když jsi se bála na ty záchody jít?
Koukám, že se to tu hezky rozjelo, tak přidám poznámku. S tím čuráním to nejen není zdravé, ale jde též o ostudu. Měchýř je chráněn reflexem, který zajistí, aby se nepřeplnil. A pak se říká, že následky závisí na průměru močové trubice dané ženy nebo dívky. Pokud má trubice menší průměr, tak dojde ke krátkodobému učúrnutí, aby se zabránilo přeplnění a pak to jde zase ovládnout. Ale při větším průměru už to zastavit nejde a dotyčná se nekontrolovatelně pomočí až do vyprázdnění. A to může být pořádná záplava. Pokud je Bára ten druhý typ a stalo by se jí to na ulici, tak by to byla asi parádní ostuda, když by tam stála počuraná až do bot.
Ale že některé holky tyhle problémy mají, tak to mohu potvrdit. Někdy kolem přelomu roku jsem tu psal, že mojí kamarádce tohle jednou na vandru vyneslo pořádný malér. Ona to byla moc fajn holka, kterou hned tak něco nerozhodilo, ale měla jednu zvláštnost. Nerada šla na velkou jinde než doma, v práci a dalších bezpečných místech. Proč to tak bylo sama nevěděla. Nebylo výjimkou, že třeba za ty čtyři dny vandru vůbec nešla a odbyla si to pak doma. Jenže tehdy to na ní přišlo v místě, kde nebylo kam se uchýlit a tak silně, že to nedala a naprosto totálně se pokadila. On to už byl asi čtvrtý den, co nebyla, takže si asi dovedeš představit ten nářez. Bez přehánění, ta holka byla zadělaná jak batole. Nevidět to na vlastní oči, tak by jeden nevěřil, že se v ní tohle mohlo nastřádat.
Ja se posrala predchvili do bilich legin
tak jsou z nich teď hnědé legíny
Radsi se nauc psat
Asi tak před dvěma měsíci, kdy mi vyčišťovali tlusté střevo před jeho vyšetření. Inu, pánbůh dal, pánbůh vzal.
Nikdo se s tím nechce moc chlubit, ale jak zde píší někteří, že si chtěli prdnou a přitom se posrali, tak toto se mi stalo asi před měsícem. Jel jsem naštěstí domů z práce autem a ještě jsem se přizvedl. Byly toho plné trenky. asi si všichni dovedete představit jak jsem to měl rozmazané než jsem přijel domů. Když jsem se dal do pořádku já, tak jsem musel ještě vyčistit i potahy a řádně vyvětrat a vyměnit osvěžovače.
Napíšu vám sem dvě nehody co se mi staly teď ve třech dnech a uvažte že jsme se před tím naposledy pokakala v 1 třídě. Je mi 16 a jsem se sestrou a rodiči na dovolený a šli jsme ven do restaurace to bylo ještě v klidu. Když jsme ale odešli, tak jsem začla potřebovat. Tata s mámou potkali nějaký známý a začli si tam s nima povídat. Řekla jsem že jdu napřed protože potřebuju na záchod. No každým krokem se situace zhoršovala. Ale už jsem se blížila, takovou kachní chůzí s rukou na pipine jsem vyšla schody. Jenže klíč nepasoval říkala jsem si že to není možné že to tam v tom stresu dávám asi špatně ale ne byl to opravdu špatný klíč. Takže jsem svoji pomalou chůzí šla dolů ze schodů dolu. Jenže už mě tak tlačilo břicho že nešlo ani jít a hrozně jsem se kroutila. Tak jsem si sedla v meziposchodi na židli a snažila se to zatlačit. Chvíli to vypadalo že to je dobré. Jenže když jsem šla dolsi schody tak se to zase rapidně zhoršilo. Sedla jsem si teda znovu a bylo to snad ještě horší. Postavila jsem se a cítila že už to mám úplně na krajíčku. Zkřížila jsem nohy ale už to nepomohlo. Protože se mi začali plnit kalhoty a nebyl to žádný průjem ale normální pevnější bobek. V životě bych nevěřila že se mi to může stát. Takže jsem tam mezi schodama stála s plnými těžkými kalhotkami. Vystrašená, překvapená a lehce vzrušená co se bude dít. Po chvilce přiběhla máma že mi dala špatný klíč. Ale to už bylo jak se říká s křížkem po funuse. Už když se ke mně blížila se ptala jak na tom jsme, ale než jsem stihla odpovědět už si všimla co se stalo a strašně se mi omlovala a byla hrozně smutná, pak mi řekla ať se tedy jdu převléct a nic si z toho nedělám. Mytí bylo tedy odporné ale zvládla jsem to. Celý večer jsme o tom přemýšlela a nemohla usnout. V noci se mi nic nestalo takže. to přeskočim. Další den byl taky v pohodě sice jsem nebyla na záchodě ale říkala jsem si že půjdu večer že je to asi z toho že jsem se do těch kalhotek vykadila hodně. No ani večer jsem nešla což bylo divné protože chodím pravidelně každý den. No nemohla jsem usnout protože jsem se hrozně bála. Nakonec jsem usnula. Normálně spím jen v noční košili ale protože jsem měla strach tak jsme si radši vzala kalhotky. No dobře jsme udělala. V noci mě nic nevzbudilo, zato ráno mě budila máma která nemohla uvěřit svým očím. A budila mě se slovy ty jsi se normálně pokakala. Já jsem jen čichla a cítila to pak jsme se podívala dolu a viděla jak mám zamatlanou i postel jak mi to prolezlo kolem kalhotek. Šla jsem se tedy umýt, což bylo strašné jako minule ale vlastně mi ani nevadilo že jsem se pokakala. Což je divné protože bych asi měla být znechucená. Jen si nedokážu vysvětlit jak je možné že se mi to teď najednou stalo. Kdyby to byl průjem tak bych to pochopila ale takhle nevím. Máma je z toho narozdíl ode mě nešťastná a neví co má dělat. Takže nevím co si o tom myslet najednu stranu je divné že se mi to stalo a to mytí je hrozné, ale zase jsem z toho měla takový zajímavý pocit. Asi jsem fakt divná.
To je hezký Báro, konečně se pokadil někdo, kdo neměl průjem. Budeš sympatická holka.
Asi, děkuju>.
Není za co děkovat. Hodně zmiňuješ náročnou očistu, to bych u tuhého bobku nečekal, hlavně v tom prvním případě, to muselo jít prostě vyklopit z těch kalhotek? V noci se to asi rozmaže. A co ta nehoda v první třídě?
Ono to bylo takový lepkavý, takže se mi to na ty kalhotky trochu rozmatlalo. Tu nehodu v první třídě sem můžu napsat jestli chcete, ale až zítra.
Stane se. Pořád na tebe a tu nehodu na chodbě musím myslet. Napiš, určitě chceme.
Tak tedy pro Toma. Není to nějaký extra skvělý příběh. Prostě jsem byla v první třídě a nerada jsem chodila ve škole na záchod což mám vlastně do dnes že nerada chodím na záchod jinde než doma, ale to má více lidí. Takže byly jsme s družinou venku na hřišti a dělali jsme tam nějaké aktivity já potřebovala na záchod, ale bála se to říct. Když už jsme to měla úplně na krajíčku tak jsem se odhodlala to vychovatelce říct. Ona mě tedy poslala do školy, to hřiště je jakoby na dvorku školy takže na záchod to bylo přes ten dvůr, chodbu a nakonec krátký schody a pak už tam jsou záchody. No po tom dvorku jsme běžela pak už jsem spíš tak šla a už si to ani nějak nepomatuju ale prostě jak jsem byla malá tak jsem to asi neudržela a najednou měla plné kalhotky. Byla to taková mazlavá kaše. Jediná věc která mě v té době napadla byla úplná blbost, vrátit se a zapírat to. Samozřejmě to šlo jen chvíli a pak jsem byla prozrazena. Dostala jsem vynadano ve škole, osprchovala se převlékla do tělocviku. Pak jsem ještě dostala vynadano doma. Ale ve škole už to nikdo neřešil. To byla až do teď jediná nehoda předtím samozřejmě ještě ve školce jednou ale tak to se stává. Jinak od té doby jen jedno počurani doma, klasický sen že čůrám na záchodě a místo toho čůrám do postele. Takže jsem s těch nehod taková zmatená líbí se mi to ale nevím jestli to chci.
Mě ten příběh náhodou zaujal, připomnělo mi to dost podobnou příhodu přesně z toho období, tedy z mé 1. třídy, kdy jsme také byli s družinou na školním pozemku a jedna holka, co chodila už do 2. potřebovala kakat, ale ona narozdíl od tebe odešla do školy na WC a nehoda nebyla. Ten návrat ven a dělání jakoby nic byl blbý nápad, vhodnější by bylo zůstat uvnitř a když by jsi se dlouho nevracela, tak by tě nejspíš šla vychovatelka hledat a spolužáci by se to nedozvěděli. Muselo to být nepříjemné v tom kolektivu potom, ikdyž píšeš, že to až tak nikdo neřešil, tak asi nějaký posměch v ten moment byl. Každopádně být tehdy tvůj spolužák tak já bych se určitě nesmál, spíš bych se poprvé zamiloval. Ve školce ty nehody jsou časté, sám jsem ji nezažil, ale stávalo se to tam. A to, že se cítíš zmatená chápu, není lehké si připustit, že se člověku něco takového líbí. Pokud by jsi si o tom chtěla psát nějak víc ať už o těch nehodách nebo o těch pocitech, tak ti jsem k dispozici a můžu ti dát třeba mail. PS takže jsi za celé ty roky nebyla kakat ve škole, když nemáš ráda ty záchody tam?
Vím že to byl špatný nápad, ale byla jsme prostě malá a nějak nad tím nepřemýšlela. Samozřejmě že v tu chvíli se smáli ale fakt tak do týdne už si nikdo nevzpomněl. Zatím mi stačí psaní tady ale když si budeme rozumět tak klidně můžeme přejít na mail. Samozřejmě byla jsme kakat asi dvakrát což i tak je dost málo. Snažím se dodržovat ritmus že chodím ráno a navíc tim že moc nepiju tak ani na malou nemusím tak často maximálně tak jednou za tu dobu ve škole. Jinak jednou jsem kakala když jsem měla průjem to bylo opravdu tak tak když jsem dosedla tak to že mě už začlo létat. A podruhé na tělocviku se to ve mně nějak rozbublalo a už jsem musela a to byla spíš taková kaše. Jak píšeš je těžké si připustit že se mi to líbí a vzrušuje mě to. Teď nemůžu furt přestat myslet na to že bych to udělala naschvál, jenže nemám dost odvahy a taky se bojím důsledků. A furt si říkám že je to vlastně odporné že se mi to ani nemůže líbit.
Samozřejmě, tehdy člověk uvažuje jinak, než dnes. Ale i díky tomu se ti smáli jen ten týden, kdyby se ti to stalo později, tak se to táhne do konce školy a pokud jsi četla starší příspěvky, tak nejspíš i potom při nějakých školních srazech. Ok, byla to jen nabídka. Pro někoho málo pro někoho hodně, fakt jsou tací co nebyli ani jednou a naopak někdo, kdo to neřeší a chodí tam běžně. Díky za vyprávění. A jak píšeš, že by jsi to chtěla udělat naschvál a bojíš se následků, tak to bych si fakt hodně dobře rozmyslel, ideálně si přečti starší příspěvky v téhle diskuzi ať víš jaké následky to může mít, čemu je dobré se vyvarovat, co pak ti lidé prožívali a prostě celkově s čím by jsi si zahrávala. Jestli se ti to líbí, tak by jsi to asi udělat měla, ale není to tak jednoduché jako třeba pustit si oblíbenou písničku.
Já vím že to neni tak jednoduché a důsledky budou hrozné, přečetla jsem si toho dost. Ale prostě se bojím že jsem v tom až po uši protože mě vzrušuje i když si ty příběhy jen čtu a prostě nevím proč ale predstavuji si že to dělám. Takže nevím jestli je nějaká jiná možnost než to prostě někde pustit a uvidím jak hodně se mi to bude líbit. Zatím jsem odolala ale stejně si myslím že to dřív nebo později udělám. Ale třeba mě to pustí a vykašlu se na to.
Reklama
Je to tak vlastně mě to ani nijak moc neomezuje prostě je to tak. A musím se přijmout i se svými chybami a proto si vlastně říkám když už mám tolik různých chyb, proč si chci přidávat další že se budu pokakávat, ale asi to tak má být.
- Odpovědět
Pošli odkaz