Podvazky a punčochy

Přidat komentář

Dobrý den, dříve jsem se aktivně tohoto vlákna účastnila, ale musím se přiznat, půl roku jsem se sem nedostala. Teprve dnes jsem to tady prolétla, abych byla v obraze. Trochu je to tady pánská diskuze, musím to jako ženská obohatit. Budu se možná opakovat z dávna: První punčochy jsem oblékla v roce 1977 do tanečních, kdy jsem fňukala, jak vypadám v tehdy nekompromisní délce šatů pod kolena a na štíhlých lýtkách krepových punčocháčích. Mamka mi půjčila podvazkový pás- koupila mi pak menší a tehdejší silonové nepružné punčochy, a bylo po problému. Jenže jsem se v tom strašně styděla, všechny holky nosily punčocháče a tak jsem po tanečních podvazky odložila. Když jsem nastoupila v osmdesátkách do práce, byla tam většina dam kolem čtyřicítky a dost nosily ještě punčochy a já se k nim přidala. Sukně byly stále dlouhé, široké, navíc pod nimi jsme nosily kombiné nebo spodničky, nic nemohlo být vidět. Když jsem se seznámila se svým pozdějším manželem, byl z toho, že nosím podvazky úplně hotový. Prádlo nebylo nic moc, jen bokovky Triola, ale nestrečové punčochy Elite byly krásné. Do kozaček jsem nosila tzv. neparatelné punčochy, kterým neutíkala očka (nevím jak se jmenovaly), normálně pak Katarica tenké a když jsem chtěla něco extra, tak hladké ještě jemnější Dorsa, ty se však víc trhaly. Stále jsem měla velkou zásobu punčoch - stály 8,50 korun a ještě se daly spárovat když uteko očko (punčocháče stály 25!) Po 90. roce po mé mateřské se zkrátily sukně a k nelibosti manžela jsem si koupila punčocháče. Po těch letech punčoch jsem se v nich dobře vůbec necítila, lezly mi dolů, nepříjemné bylo v nich sedět celý den v kanceláři a tak nejen kvůli manželovi jsem opět se vrátila k punčochám. Tehdy byly už k mání docela pěkné vykrojené podvazkové pásy a daly se k nim nosit delší punčochy. Samozřejmě na minisukně to nebylo, měla sem pár krátkých šatů na léto bez punčoch, nebo do společnosti, kde se sukně dala uhlídat. Do práce jsem si po třicítce ustálila délku nad kolena a nosím jí dosud (pravda o nějaký cm delší), za rok se mi přiblíží šedesátka. Určitě nejsem tak štíhlá a proto jsem se vrátila k bokovkám, před časem jsem si koupila už druhou Kudreshov o Klingelu s bočním zipem a jsem s ní velmi spokojená. Když vidím dámy, které si vezmou přiléhavé šaty a klene se jim nepevné bříško pod okrajem punčocháčů a rýsují se okraje kalhotek, nevěřím, že mají doma zrcadlo. Teď se dostávám k tomu co pan ,Váhavý manžel, dotazoval. Zda rýsující podvazky jsou takový prohřešek. Záleží na tom, zda podvazky prosvítají, nebo se rýsují. Každopádně pod průsvitnou sukni patří spodnička nebo kombine (lépe pod šaty, podprsenka taky nemusí prosvítat) a je po problému. Jednou se mi stalo, že jsem byla na oslavě na parníku, pod tenčí širší sukní jsem neměla spodničku a vše vypadalo i v zrcadle dobře až do momentu kdy nás vyfotil profi fotograf bleskem. Děs! Na fotce, kdy zrovna fouknul vítr proti a napnula se sukně mi byly jasně vidět podvazky! Něco jiného je, u silnější úzké sukně, se stává že zvlášť přední sponky se rýsují jako hrbolky. Ani spodnička nepomůže. Dříve mi to taky vadilo, jednak je vhodné ty přední podvazky zapnout ne úplně vpředu na stehnech, ale trochu dovnitř stehen a hlavně: pokud to není příliš nápadné, myslím že nikoho už příliš nenapadne že nějaký faldík na sukni zrovna bude podvazek. Kolik to z nás ještě nosí? Takže spíš než rozmlouvat podvazky je vhodnější vybrat vhodnou sukni nebo šaty. Ale prohřešek to zas takový není, aby si lidé ukazovali prstem. já třeba neumím vystoupit z auta a i manžel už mě několikrát upozornil, že mi bylo vidět až na podvazky. Nemáte na to vystupování nějaký fígl?

Podvazky a punčochy

Přidat komentář